24.6.2003 10:56:23 Pett* (děti 2004, 2006, 2010)
Re: Milý pane Karbane,
Vtip je v tom, že angličninu (v mém případě ještě ruštinu) nás někdo učil a vysvětloval. Člověk se naučil slovíčka jako básničku a měl napůl vyhráno. Ovšem ať vzpomínám jak vzpomínám, nikdo nás neučil zmíněný kotoul a to ani v případě, že jsme ho nepředvedli "na výbornou". Nikdo nám neřekl, kde děláme chybu a jak ji napravit, dostalo se nám jenom urážek od fiflenek do polen. Taky si nevzpomínám, že by nás kdokoli učil ve výtvarné výchově cokoli kreslit. Bylo zadáno téma a starejte se. Že jste třeba živého koně v životě neviděli, no to máte smůlu. A že vám právě proto třeba z koně vyšel neforemný slon? No tak to máte problém a odrazí se to na hodnocení. Snaha se tady neoceňuje. Bohužel naproti tomu v matematice nám vždycky učitel ohodnotil alespoń postup řešení, pokud konečný výsledek nebyl správný. Hodnotil alespoň tu námahu zapamatovat si např. vzorec. Jak jsme se ale měli připravit na výtvarnou či hudební výchovu, když jsme nikdy netušili, co se bude dít na další hodině a klepali se na koho ten trapas zase padne? Psali jsme notové diktáty při hudební výchově. No co vám budu povídat, byla to taková sportka. Nikdy nikdo nám o notách nic nepovídal. Prostestovat jsme si moc nedovoli a když jsme to jednou zkusili, bylo nám řečeno, že to už máme dávno umět. Nechodit v dětství do LŠU, do dneška nevím co to "smetí" na notové osnově znamená. A pracovní výchova? Dodnes když si vzpomenu na některé spolužačky z paneláku, které držely hrábě prvně v rukou, se musím smát jak si s nimi dokázaly nafackovat. Ani jim nikdo neřekl "ty trdlo, drž to takhle a hrabej s tím takhe, no vidíš jak ti to jde".
Takže možná až se začnou i tyto výchovy "vyučovat", pak bude mít smysl i tyto předměty hodnotit. Nikoli však talent jednotlivých žáků, ale právě snahu a přípravu.
Odpovědět