23.6.2003 13:23:20 sylvaina
tělocvik
byla jsem od mala hodně boubelaté dítě, za celý život jsem nevyšplhala ani 10 cm. Přesto jedinou dvojku z tělocviku jsem dostala až na gymplu a to už to bylo jedno. Všichni věděli, že mířím na techniku a že není ani důležitý průměr, ale jen známky z fyziky a matiky. Tak si to v posledním ročníku tělocvikářka vybrala za všechny své předchozí kolegy. Takže vysvědčení mi nikdo nekazil, ale na to ponižování nezapomenu nikdy. Takže si vůbec myslím, že by výchovy měly být vedeny mnohem volnějším způsobem. Snažit se někoho vtěsnat do nějakých výkonostních limitů, když je prostě dopředu jasné, že na to fyzicky nemá je nejen ponižující, ale i odrazující. Schválně jestli by ste si šli sami dobrovolně zacvičit pro radost, kdyby vás někdo léta soustavně přesvědčoval, že jste dřevák jedině hodný výsměchu.
Ale nakonec vám napíšu ještě jednu odlehčující historku. Opravdu se mi to stalo. Asi v 7 třídě probíhal výběr dětí na nějaké závody. Mě ještě s několika děvčaty vybrali vzhledem k fyzickým dispozicím na vrh koulí. No moje extra výkony se pohybovaly okolo 2 metrů. Tělocvikář k nám přišel a ke mě ironicky poznamenal cosi o tom, že jsem tlustá a ani tou koulí hodit neumím. Načež se otočil, kráčel pryč a zády ke mě zařval hoď. Hodila jsem. Trefila jsem ho přesně mezi lopatky. Byl 3 týdny v pracovní neschopnosti a další měsíc nosil korzet. Pikantní na tom bylo že stál 16,5 metrů ode mne. Fibingerová tou dobou tuším házela okolo 21 nebo 22 metrů. A letělo by mi to určitě i dál, kdyby tam nestál. Ani jsem z toho neměla průšvih, všichni potvrdili, ž to byla jeho chyba. Na tělocvik jsme ho už pak nikdy neměly. Dostaly jsme učitelku, co pořád hrála basket a to nás bavilo. I mě. Takže to vlastně bylo i k něčemu dobré. jo a ještě, od té doby jsem hodila nejvíc 2,8m.
Odpovědět