měla by se ocenit snaha
Ahoj,
nedá mi to, abych nezareagovala, protože mám ještě v živé paměti, ačkoliv je to už více než 20 let :-) svá zkažená vysvědčení ze základní školy. Tedy přesněji řečeno, z tzv. druhého stupně. Na tělocvik jsem byla vždycky dřevo, ale cvičila jsem ráda. Chodila jsem do rytmiky a do jazzgymnastiky a z disciplín v tělocvičně jako je skok přes kozu apod. jsem měla vždy jedničku. Ale co naplat, když jsem neuměla házet (dodnes to neumím, nemám vůbec sílu v rukách - nevím proč), takže hody za 4, běhy za 2 a co bylo hlavní: neudělala jsem výmyk, nutná to podmínka pro 1 z TV. Tak jsem měla pravidelně na vysvědčení samé jedničky a jednu 2 z tělocviku. Svých chyb jsem si byla vědoma a chodila jsem s kamarádkou nebo s maminkou po večerech běhat a házet. Běhy se o něco zlepšily, ale v kolonce na 2 jsem zůstala, hody se nezlepšily vůbec. Na prvním stupni jsem tyto problémy neměla, ačkoliv moje výsledky v hodinách byly tytéž. Pomohl mi téměř zázrak: jednou už mluvila pí uč. o tom, že mi dá 2 z TV, protože moje výsledky jsou přesně na 2 a v tom se přihlásil jeden spolužák, který mě viděl při mém pravidelném tréninku a řekl před celou třídou, že je to nespravedlivé, protože každý den běhám a hážu balónem s maminkou. Všichni se sice smáli, ale byla to pravda a pí uč. řekla vážným hlasem, že i snaha se musí ocenit. Tolik na prvním stupni. Na druhém stupni se už žádná snaha neocenila.
Pěkný den přeje
Delia
Odpovědět