5.4.2003 8:49:53 Šárka
Re: to je mi moc lito ..
... navšívili jsme ještě další odbornici přes rodinné problémy. Ta paní je přesně to, co jsem čekala už napoprvé... Hodně mi pomohla, zorientovat se v celé situaci, nalézt sama sebe, oddělit podstané věci od nepodstatných. Od ní pochází označení manželovi diagnózy...
Chodili jmse k ní oba, každý zvlášť. Asi před 6 týdny to manžel vzdal...? Navrhl jí, že přivede Lenku a psycholožka to odmítla... Z jeho strany to byl veliký ústupek (i já jsem mu to před časem navrhovala, promluvit si všichni tři - Lenka nechtěla), ale v podstatě to mělo znamenat: porovnej obě a pak mi řekni, co mám dělat, ať to nejsem já, kdo to rozhodne...klasický přístup.
Ve středu mě navštívil v práci, ani moc nemluvil...plakal. Byl ochoten okamžitě hodit přes palubu svou přítelkyni i svou dceru, jen když mu dovolím vrátit se.
Přiznám se, docela mě dostal. Za 14 let, co ho znám, jsem ho takhle na dně neviděla. Bylo mi ho moc líto a já se musela moc snažit být tvrdá... Jediný kompromis, na který jsem přistoupila, že podám žádost o rozvod až za měsíc...a on bude čekat, až zavolám. Jenže...bude čekat a zároveň žít s Lenkou! (Přitom pro něj není problém žít na čas v práci, vlastně tam má i něco jako byt...) Je to tak absurdní, že jsem mu to ani nevymlouvala...
Pomohla mi, jako teď často, jeho sestra. Řekla mi - JEMU je zle, protože ON má problémy, ON je na dně, když bylo zle tobě a synovi, on byl v pohodě...
Nevím přesně, co ho do této situace dostalo. Hodně tuším...třeba to, že prý Lenka zatím neměla na miminko připravené vůbec nic. Takže teď manžel sám zařizuje nezařízenou garsonku a připravuje pro svou dceru úplně všechno...on, který vždy spoléhal i na to, že mám pro něj po ruce čistý kapesník!
Naivita a roztomilá nezodpovědnost někdy mohla být roztomilá, ale v praktickém životě?
Nestalo se a nestane nic, co bych nepředpokládala a před čím bych ho už dávno nevarovala...
A já potřebuji někoho, o koho bych si mohla vážit, o koho bych se mohla v životě opřít a tím už můj muž není.
Odpovědět