5.3.2003 20:45:04 Viky, 1 klouček
Re: jak to vidim...
Ahoj Jani,
moc Ti fandím a držím palce, myslím, že jsi dost vyrovnaná sama se sebou a obdivuju Tě. Já bych v Tvé situaci asi akorát zalezla někam do koutka a brečela jak želva a litovala se :o))). Je určitě náročné bydlet zase s mamčou, když jsi byla zvyklá na vlastní domácnost a nezávislost, je fajn, že zvládáš i tohle.
Stejně jako Sally si myslím, že bys neměla moc kývat na případné dotazy, jestli se k Tobě přítel může vrátit, kdyby mu to s novou slečnou nevyšlo - koneckonců sama nevíš, jestli bys to ještě chtěla. Já osobně bych se po takové otázce dost silně naštvala - co si myslí - že Tě začne podvádět, když potká nějakou úžasnou slečnu, ale kdyby se ukázalo, že vlastně tak úžasná není, tak ty klidně počkáš a vše se vrátí do starých kolejí?! Nejsi žádná náhradnice, jestli Tě bude chtít, ať se hodně snaží(koneckonců on nedokázal řešit problémy jen mezi vámi dvěma a zatáhl do toho někoho třetího). Je to moc těžké když ho pořád miluješ, ale mysli i na svou hrdost.
Asi jediné co se dá poradit je to, co psala Sally, na chlapy se na chvíli vykašli, vybředávat z ukončeného vztahu pomocí jiného by stejně nemělo moc smysl a lpět na tom strém (že se k sobě vrátíte) Ti bude jen prodlužovat trápení. Časem sama poznáš, jestli je čas pro novou lásku nebo jestli byste se s bývalým přítelem k sobě chtěli vrátit (a tu hořkost a smutek už budeš mít za sebou, budeš se moct rozhodnout s "chladnou" hlavou). Být Tebou omezím kontakty s jeho rodinou a s ním na minimum, všechno Ti ho bude hrozně připomínat a bude to asi dost bolavé. No - jsi statečná holka, evidentně statečnější než třeba já, takže mi vlastně ani nepřísluší dávat Ti nějaké rady :o)))). Tak Ti přeju hodně štěstí.
Odpovědět