Re: Pro Moniku

Ahoj Moniko,

i já měla přesně (a ještě stále mám) ty pocity, které popisuješ. Že si píšeš s úplně cizími lidmi, kteří ti rozumí. Já jsem člověk, co se moc nesvěřuje a hezky si dusí věci v sobě. Nerozebírám to, snažím se se vším vypořádat sama. Ale tohle je tak velký zvrat, že jsem se někde musela "vykecat". Z vlastní zkušenosti (bohužel) vím, že když se někomu svěříš, tak se to v budoucnu akorát otočí proti tobě. "Vidíš, já ti to říkal(a)", "no, to bych nesnesla" - lidi prostě soudí a ani neví (a nemůžou vědět) to, co je mezi řádky...

Taky si rozumem říkám, že "nebyl asi zralý na vztah" ale stejně jako ty si hned odpovídám, že je to blbost. Teď má další vztah, chtěl to. Je možné, že děti bude mít později, až se na ně bude cítit, ale já ho do ničeho netlačila. Nikdy (a to fakt nekecám) u nás nepadly otázky typu svatba, děti. Samozřejmě jsme si o tom povídali, kdo kdy chce mít děti a tak. Nevím, co se stalo, že změnil názor. Víš, je to strašně těžké. Já už jsem o krok napřed, ta strašná bolest už polevila, teď se jen ptám, jak to všechno do budoucna bude. Je mi hrozně smutno. Chtěla bych, aby už bylo tak za rok. Věř mi, že měsíc je strašně krátká doba. Nejhůř mi asi bude, až ho uvidím s ní, ale vím, že to zvládnu. Když se mi po něm hodně stýská, tak si připomínám, co mi udělal a že je to takhle lepší. Mám svou hrdost.

Vím, že mám na děti ještě čas. Ale já si představovala, že to bude s ním. ON byl můj princ a já se teď strašně bojím toho, že až si najdu někoho jiného - a to vím, že za čas, a vím, že bude někdo jiný - tak že už nebudu schopná toho člověka tolik milovat. Ať už proto, že se bojím, že už nikoho takhle milovat nemůžu (říká se, že pravá láska je jen jednou za život) a hlavně se budu bát, aby mi zase neublížil. A když ho nebudu tolik milovat, tak to nebude tolik bolet....

Moniko, vy jste si s manželem naplánovali stavbu domku? Takže tě čekají teď ještě starosti s majetkem a kde budeš bydlet, viď?
Moniko, jak se na to dívá manžel? Je na 100% rozhodnutý od tebe odejít a být s ní, nebo ne? Víš, při rozcházení bývalý přítel měl tendence mě "očerňovat" a dělat problémy horší než byly - asi proto, že si říkal, že ten vztah přece nebyl zase až tak dobrý a on si uchlácholil své svědomí. Řekla jsem mu, ať toho nechá, že tak krásný vztah nemá cenu černit, že už jsme si to vyříkali, tak proč. A on to uznal. Možná i tvůj manžel říká, že tě vlastně neměl rád - ale jen proto, aby uchlácholil své svědomí, že ti ubližuje. Možná se snaží jen ve svých očích najít cokoli špatného, aby si zdůvodnil, že "jde do lepšího" a že ten váš vztah přece za moc nestál... (Jen tak na okraj, tady asi vznikají ty známé proklamace typu - maminka mi říkala, abych si tě nebrala, ty stejně furt nakupuješ a tak.)

Zkus si s ním v klidu si sednout (snaž se neplakat) a všechno s ním probrat. Jak si to představuje a proč chce jít za ní (na 3 měsíce??)... Držím palce.

Janina