Re: Z druhé strany

Mám takový dojem, že všichni, kdo přišli do styku s domácím násilím, si dali opravdu záležet, aby vybrali ty nejlepší protějšky. Můj otec také byl doma často bit, a měl děsné dětství, a můžu o něm prohlásit, že to byl ten nejlepší táta na světě. Prožila jsem naprosto skvělé dětství, kdy oba rodiče byli naprosto sehraní a skvělí. Ovšem já si také vybrala špatně. Už mám napsaný i rozvod, ale naprosto obdivuji všechny ženy, které se dokázaly rozvést. Je to hrozně těžké. Manžel hodně pije, ale je pravda, že když přijde domů opilý, tak je naprosto úžasný, hraje si a vtipkuje s dětmi, není na něm opilost znát. Ovšem, když mu alkohol chybí, tak je nerudný, náladový, dřepne si k televizi, nic nedělá. Mimoto nám nechce ani dávat peníze, takže na to, že jsem žena ředitele velkého podniku, žiju jako socka. Manžel si kupuje značkové hadry, po hospodách nechá nemalé obnosy, kolo si pořídil za 100.000 Kč, a prostě na sobě nešetří. Za to, když chci pro syna na ponožky, tak je to hrozný problém. Někdy nám peníze dá, někdy mi řekne, že se nemám flákat na mateřské. Přitom jsem měla i velmi lukrativní nabídku /manažerská pozice/ za 50.000 Kč měsíčně, ale řekl mi, že si nepřeje, abych pracovala v Praze. A teď mi vyčítá, že jsem na mateřské, dceři budou tři roky. Netýrá nás, nemlátí nás, ale přesto ta je náladovost a nevypočítatelnost, jestli se vrátí usměvavý nebo naštvaný, mě děsně štve. Jestli nám dá nákup potravin, nebo řekne, že nemá, to je fakt hrůza. Přesto nemám sílu, podat žádost o rozvod. Mám strach si najít i nějakého přítele, protože mám obavy, aby pak nezneužíval děti, prostě se vůbec bojím, zda by mohl někdo mé děti milovat. Manžel je rád má, i když jim to neumí moc říkat. Fakt nevím. Někdy je to skvělý táta, jindy má období naprosté liknavosti ke všemu. A už vůbec si nejsem jistá, zda je nám věrný, protože tím, že je ředitel, tak se mu "ženské" cpou sami do náruče, a občas jsem už musela řešit "nevhodné" esemesky, které mu chodily. Prostě někdy jsem s ním šťastná, jindy bych ho zabila.