26.6.2006 20:56:15 Eva
Znám to moc dobře!!!
Při čtení tvého článku, jsem si fakt myslela jestli nejsi moje sestra. U nás to bylo hodně podobné. A ještě doted je. Myslela jsem, že se to věkem upraví, ale otec je pořád stejný. Já ho neberu jako svého otce a taky jsem mu to řekla, za to co jsem viděla, co dokážže. Je to odporný člověk. Mojer matka je naopak chudák a já nevím jak ji pomoci. sama už žiju od osmnácti s přítelem a v srpnu se budeme brát. Je to člověk, který mě vytáhl z toho nejhoršího. Nikdy nechci dopadnout jako moji rodiče.
A jestli si mám vzpomenout na něco z dětství, tak je to, jak jsem chodila na základku a ostatní děti se se mnou nechtěly bavit - byla jsem totiž z té nejhorší rodiny z vesnice...
Odpovědět