Moje zkušenost
je taková,že se nemá cenu ke všemu, co se nám stalo vracet ve zlém, já tomu říkám být duševním invalidou. Měla jsem období, kdy jsem podobně vše, co se mi stalo probírala, dostala jsem se k psychoterapeutce, která mi "sedla", a pořád se mi vybavuje jedna věta, která mi :"někdo nemá rodiče žádné" a taky "rodiče žijou svůj vlastní život, vy taky, odpovědnost má každý člověk sám za sebe" - teď můžu doplnit - a za svoje malé děti atd. Musím se neustále učit si život nekomplikovat, ale teď musím říct, že jsem se naučila sama se sebou vyjít a sama se sebou žít. Jinak - ano, zkušenosti ze článku mám taky a říkám si, že jsem o ně bohatší než lidé, kteří je nemají; zkušenost (tj. to, co jsme v životě prožili nám nikdo nevezme, je něco našeho osobního a záleží jenom na nás, jak s ní naložíme). Hodně štěstí!
Odpovědět