tisk-hlavicka

Jak se vyhnout úpalu a úžehu

V době mého dětství nad pobytem na sluníčku nikdo moc nepřemýšlel.

V době mého dětství nad pobytem na sluníčku nikdo moc nepřemýšlel – když bylo hezky, slunečno, lítali jsme venku bez opalovacích krémů a užívali jsme si to. Dnes už však víme, že vzhledem k ozonové díře se musíme před sluncem chránit.

Někteří odborníci sice tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat až do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky...

Abychom předešli kožním spáleninám, musíme pobyt na slunci zvláště zpočátku „dávkovat“. Nejprve zůstaneme na sluníčku jen krátce a postupně můžeme pobyt prodlužovat – je to důležité zvláště u dětí. Mezi 11. a 15. hodinou se pak přímému pobytu na slunci raději vyhýbejme. Kojenci by neměli na přímém slunci pobývat vůbec, batolata celkem asi hodinu denně (s výjimkou doby kolem poledne).

Kůži chráníme kvalitními opalovacími krémy. Doporučují se většinou přípravky s ochranným faktorem nejméně 15 (děti potřebují opalovací krémy s vyšším UV filtrem), aplikujeme je zhruba půl hodiny před pobytem na slunci, aby se mohly vstřebat a vytvořit účinnou bariéru před slunečním zářením. Mysleme ale také na to, že tuto ochrannou vrstvu narušuje pocení a samozřejmě i koupání. Při natírání opalovacími krémy nezapomínejme u dětí na ouška a nosík. Při pobytu na slunci musíme myslet také na typ pleti. I po slunění je vhodné pleť ošetřit speciálními přípravky. Když jdeme za slunného počasí s dětmi na výlet, oblečeme jim vhodný oděv, a neměli bychom zapomenout na lehkou pokrývku hlavy.

Pokud už dojde ke spálení kůže, chladíme ji během prvních 24 hodin studenými (nikoli ledovými) obklady nebo vlažnou sprchou. Na obklady můžeme také použít vychlazený odvar černého či zeleného čaje, účinné jsou i obklady z bílého netučného jogurtu nebo tvarohu. Do jogurtu či tvarohu můžeme také rozmíchat nastrouhanou okurku. Chladivý a osvěžující účinek mají i slupky z okurek nebo třeba melounu. Hojení a regeneraci spálené kůže podpoříme přípravky s kyselinou pantothenovou. Ideální jsou pěny ve spreji, jejich aplikace je snadná a nebolestivá. A důležitý je samozřejmě pitný režim.

Přehřátí organismu

Když pobýváme v prostředí s vysokou teplotou, může dojít k přehřátí organismu, dehydrataci a následně k selhání termoregulačních mechanismů – jde o úpal. Jestliže situaci zhoršuje zvýšená vlhkost okolí, nadměrné ošacení (pozor na přílišné oblečení kojenců a batolat) nebo fyzická námaha (sport), je riziko úpalu ještě větší.

Když nemáme hlavu chráněnou pokrývkou, může na slunci dojít k podráždění mozkových obalů – pak jde o úžeh. Úpal a úžeh jsou si podobné, ale mechanismus vzniku se liší.

Úpal je v podstatě úraz horkem způsobený vysokou okolní teplotou, hrozí tedy nejen na slunci, vznik úžehu je závislý na přímém působení slunečních paprsků na nekryté části těla, hlavně na hlavu. Úžeh bývá většinou spojen i s úpalem.

Úpal poznáme poměrně snadno – pacient je malátný, má bolesti hlavy, závratě, nevolnost, může zvracet, mít horečku, zrychleně dýchá, má zrychlený pulz. Může se objevit i zmatenost, dezorientace, ospalost, halucinace, někdy dokonce bezvědomí. Kůže bývá horká a suchá, většinou červená, ale může být i bledá.

Úžeh se projevuje podobně jako úpal. Navíc se vzhledem k podráždění mozkových obalů slunečním zářením objevují příznaky podobné příznakům zánětu mozkových blan, tzn. ztuhlá šíje, bolesti hlavy, zvracení, horečka. Na rozdíl od úpalu se obtíže u úžehu můžou dostavit s časovým zpožděním, např. v noci po dni stráveném na slunci.

Při podezření na úpal nebo úžeh přemístíme postiženého do chladné, dobře větrané místnosti, pokud tu možnost nemáme (např. na výletě v přírodě), vyhledáme alespoň stinné místo. Postiženému zvedneme nohy a tělo postupně ochlazujeme v domácím prostředí vlažnou sprchou, studenými obklady hlavy, můžeme přiložit i ledové obklady do třísel nebo zvlhčovat pokožku pomocí ostřikovače s vodou, což je velmi účinné, když se zároveň tělo ochlazuje ventilátorem. I v přírodě jistě najdeme zdroj vody, do které můžeme namočit kapesníky nebo náhradní tričko a přiložit chladivé obklady. Ochlazování však nesmí být příliš intenzivní – přehnaným úsilím bychom mohli pacienta podchladit, a to by pro něj byla další zátěž.

Nutné je průběžně pít, nejlépe nápoje s dostatkem minerálů. Nejlepší je v takovém případě minerální voda, iontový nápoj nebo třeba slazený čaj. Nápoje mají být chladné, ale nikoli ledové! Tekutiny podáváme po malých doušcích, u dětí po lžičkách, aby nedošlo ke zvracení. Pokud se stav postiženého nelepší, je samozřejmě třeba zavolat lékaře.

A pokud přemýšlíme, jaký je vlastně rozdíl mezi úpalem a úžehem, klíčem nám může být informace, zda postižený trávil čas na přímém slunci, nebo naopak v příliš horkém a vlhkém prostředí. Dále nám může napovědět stav jeho pokožky. Pokud je kůže opálená, nebo dokonce spálená, svědčí to spíše pro úžeh.

Při těžké tělesné námaze v horku, pokud došlo k velkým ztrátám tekutin a iontů, můžou vzniknout křeče z horka. Prevence a první pomoc je podobná jako u úpalu a úžehu včetně případné lékařské pomoci.

Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Článek se vztahuje k období asi

Podobné články


Další od autora PhDr. Chvátalová Helena >>


Vyhledávání článků podle věku


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.