tisk-hlavicka

Jak se bránit chřipkovým onemocněním

Roční období, v němž právě žijeme, voní nejen jehličím, vanilkou a perníkovým kořením, ale přináší pravidelně i nachlazení a virózy, které jsou většinou o pár týdnů později vystřídány obávanými chřipkami.

Občas totiž podceníme venkovní teplotu, trávíme více času v uzavřených místnostech, méně větráme apod.

Podle statistiky Státního zdravotního ústavu probíhala v roce 2018–2019 chřipková epidemie v lednu a únoru po dobu 6 týdnů. V tomto období navštívilo praktické lékaře v ČR s akutní respirační infekcí více než 990 tisíc nemocných. „V posledních dvou letech bylo v rámci epidemií akutních respiračních infekcí hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče přes 600 pacientů a každý rok této infekci podlehlo více než 200 pacientů. Jde tedy o velice závažný problém,“ varuje internista a hematolog MUDr. David Pohlreich a dodává: „Očkování proti sezonní chřipce je sice účinná metoda prevence onemocnění a doporučuje se zejména osobám nad 65 let a chronicky nemocným. Nicméně mezi původci akutních respiračních onemocnění jsou dvakrát častější jiné viry než samotný chřipkový virus.“ Zásadní je tedy prevence, a pokud již člověk onemocní, tak vhodná režimová opatření. A preventivní opatření jsou většinou v podstatě jednoduchá…

Hygiena je mimořádně důležitá

V období chřipek i dalších respiračních onemocnění je nezbytné dodržovat správnou hygienu a snížit tak riziko vzniku nebo šíření onemocnění na pracovištích, ve školách a školkách nebo v rodinách. Jsou to vlastně drobné „samozřejmosti“, na které však občas zapomínáme. Velmi důležité je pravidelné mytí rukou, případně je dobré použít alkoholovou dezinfekci rukou, při kašli a kýchání si musíme zakrývat ústa, je třeba používat papírové kapesníčky, vyhýbat se kontaktu s nakaženými lidmi. Jako prevence šíření chřipky se také doporučuje trávit čas i na čerstvém vzduchu, mimo uzavřené místnosti – školu, školku, pracoviště apod.

Výrazné celkové příznaky

Většina chřipkových onemocnění bývá provázena výraznými celkovými příznaky, jako jsou vysoké teploty, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, kašel, pocení, slabost a riziko dehydratace. Pokud jsme již nakaženi, ať už my, dospělí, nebo naše děti, je důležité zaměřit se právě na tyto příznaky – snížit teplotu léky i fyzikálním chlazením (když byly moje dcery malé, osvědčovaly se nám ponožky namočené v chladné octové vodě, samozřejmě důkladně vyždímané), dodržovat klidový režim, doplňovat vitaminy.

„Zásadní je také dostatečný příjem tekutin včetně hrazení ztrát minerálních látek, které vznikají pocením nemocného,“ uvádí MUDr. Pohlreich. A podle balneotechničky Ing. Jany Ježkové, předsedkyně Svazu minerálních vod, jsou ideálním zdrojem tekutin přírodní minerálky, které jsou velmi kvalitní, čisté, bez chemických přídatných látek, a doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík nebo fluor). Přírodní minerální voda může být různě mineralizovaná, takže se jednotlivé druhy minerálek liší různým obsahem minerálních látek. Přesné složení a obsah minerálních látek je vždy uveden na obalu.

Potíme se nejen při horečce

Zvýšené pocení však doprovází nejen horečky, ale objevuje se při sportu, při velké zátěži v náročných provozech či celkově v letním období – to vše jsou situace, kdy je třeba tělu doplnit nejen tekutiny, ale i minerální látky. K tomu jsou vhodné silně mineralizované vody (obsah rozpuštěných pevných látek 1 500–5 000 mg/l). Pro každodenní pití u lidí bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou pak vhodné slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1 000 mg/l – pít je mohou bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu všichni.

Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Podobné články


Další od autora PhDr. Chvátalová Helena >>


Vyhledávání článků podle věku


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.