tisk-hlavicka

Připravme dítě na příchod sourozence

Příchod dalšího dítěte do rodiny je pro staršího sourozence náročnější, než si možná umíme představit.

Jak mu můžeme pomoci, aby se co nejlépe s novou situací vyrovnal a miminko přijal samozřejmě a s láskou?

Když před dvěma lety čekala moje dcera třetí dítě, bylo starším sourozencům očekávaného miminka 6 a 5 let. Oba ještě chodili do mateřské školy. Když se Johanka narodila, byl starší bráška čerstvý prvňáček, sestřička začínala poslední rok v mateřince.

Nadšení z narození miminka bylo veliké. Když jsme pro holčičku jeli do porodnice, Verunka v autě několikrát opakovala: „Já jsem pořád čekala a čekala a čekala, až jsem se dočkala.“ (A já jsem si uvědomila, jak dlouhý musí být pro malé dítě půlrok od oznámení, že přijde do rodiny miminko, přes hlazení mámina bříška až k jeho narození.) Prvňáček Dominik doma doslova jásal nad první pokakanou plenkou, smál se pořád jako zvoneček, pak se ke mně přitočil a povídá: „Babi, já jsem asi pochopil velká a odvěká tajemství pšírody.“ Vykulila jsem na něj oči, ale než mi to došlo, klouček dodal: „No víš, jak zpívá Nohavica: Velká a odvěká tajemství pšírody, že jenom z člověka člověk se narodí. Já jsem tomu moc nerozuměl, ale už rozumím. Maminka měla Johanku v bříšku a teď se z ní Johanka narodila a je s námi.“ Prostě přivítání sestřičky bylo nádherné a dnes, když starší děti začaly třetí a druhou třídu a Johanka lítá jako drak, ji oba sourozenci stále velice milujou.

Prosím tě, jak jste to udělali, že ji ty děti mají tak rády?“ zeptala se mě na dětském hřišti nedávno kamarádka, když sledovala péči starších sourozenců o toho malého diblíka. „Když moje dcera přinesla z porodnice domů druhou holčičku, naše tehdy tříletá Adélka za chvíli prohlásila: ,Tak, už šme ji viděli a můžete ji žaše odnést špátky.‘ Když jsme jí vysvětlili, že je to její sestřička a že u nás zůstane, protože je přece naše, rozbrečela se a druhý den řekla: ,Mohli byšme ji ašpoň dát paní Ptáčkové (sousedka v bytě nad nimi), ta by byla tšeba láda. Nebo ji štlčíme do popelnice.‘ První dny jsme se těm jejím hláškám smáli a věřili jsme, že se s malou brzy sžije, ale nestalo se to. Dokonce ještě dnes, když jsou obě holky už školačky, tak Beatku vlastně moc ‚nemusí‘ – no, věřila bys tomu?“

Musím přiznat, že mě tenhle příběh sesterské nevraživosti překvapil, ale zároveň jsem si uvědomila, jak je důležité starší dítě na příchod sourozence připravit. Myslím, že o novém sourozenci je dobré začít mluvit ještě před jeho početím – můžeme se starším dítětem (dětmi) mluvit o tom, že bychom si přáli miminko, pokud k nám opravdu přijde, co se v našem životě změní, jaké by se nám/dítěti líbilo jméno apod. Takové otázky je dobré probrat, samozřejmě „dětským jazykem“ s ohledem na věk nastávajícího sourozence.

Postavit dítě před „hotovou věc“ je náročné

Od začátku těhotenství je dobře miminko v bříšku společně hýčkat, hladit, zpívat mu nebo povídat apod. Pokud sourozence zapojíme do takových rituálů, dá se očekávat, že vznikne citová vazba ještě dříve, než se děťátko narodí.

Je také důležité, aby starší dítě bylo (zase s ohledem na věk) odděleno od maminky v době porodu jen na nejkratší možnou dobu, pokud je tedy možné, aby o ně v té době pečoval člověk co nejbližší, aby mohlo maminku hned v porodnici navštívit.

Vzpomínám si, jak mi kdysi dětský psycholog prof. Zdeněk Matějček řekl, že postavit dítě před „hotovou věc“ a bez valné předchozí přípravy mu „přinést bratříčka nebo sestřičku z porodnice“ je pro ně nesmírně náročné. A dodal tehdy, že je to skoro srovnatelné s tím, jako kdyby si muž přivedl domů ještě jednu partnerku a oznámil manželce, že je má obě stejně rád a že ode dneška budou žít všichni pospolu…

Vzpomínám si, jak mi kdysi dětský psycholog prof. Zdeněk Matějček řekl, že postavit dítě před „hotovou věc“ a bez valné předchozí přípravy mu „přinést bratříčka nebo sestřičku z porodnice“ je pro ně nesmírně náročné. A dodal tehdy, že je to skoro srovnatelné s tím, jako kdyby si muž přivedl domů ještě jednu partnerku a oznámil manželce, že je má obě stejně rád a že ode dneška budou žít všichni pospolu…

Dítě – obzvláště do té doby jedináček – pak ze strachu, že už není milováno a že jeho místo zabralo miminko, někdy volí útěk do nemoci, aby získalo výhradní pozornost rodičů zpátky. Jindy se začne dítě už čistotné znovu pomočovat, cucat si paleček, vyžaduje znovu pití z lahvičky. Nebo dokonce situaci zcela nevstřebá a malého sourozence nepřijme do té míry, že ho ještě ve školním věku „nemusí“ jako Adélka z našeho příběhu, i když to bývá výjimečné.

Zvláště školní dítě by už mělo být informováno i o tom, jak se děťátko narodí, že se maminka po návratu z porodnice bude muset miminku hodně věnovat, že bude mít více práce, bude unavenější.

Jak vypadá péče o miminko, můžeme dítěti ukázat třeba tím, že navštívíme kamarády nebo příbuzné, kde mají miminko, ale ne jenom při procházce v parku nebo když vymydlené děťátko sladce spinká ve své postýlce, ale že se na návštěvě dokonce podíváme, jak se koupe, přebaluje, kojí nebo krmí.

V tomto směru můžou svoji roli sehrát i učitelky v mateřských školách. Když vědí, že v rodině některého dítěte brzy přibude malý sourozenec, můžou s dětmi hrát hry na příchod miminka do rodiny, s panenkami si děti můžou vyzkoušet přebalování, koupání apod.

I starší dítě potřebuje naši plnou pozornost

Sourozenecké žárlivosti je možné tedy předejít přípravou na příchod miminka v těhotenství, po porodu zapojováním do péče o ně, ale samozřejmě – a na to, prosím, nezapomínejme – i pozorností, kterou stále staršímu dítěti věnujeme, i když jsme sami novou situací v rodině unaveni. Se starším dítětem je třeba se mazlit, masírovat je, hladit a dávat mu procítit svoji plnou a výhradní pozornost – hladit jenom je, vyprávět nebo číst jenom jemu, projevovat mu lásku a pozornost v čase, který je vyhrazený jenom a jenom pro ně. Podle psycholožky PhDr. Aleny Javůrkové zdravému dítěti většinou stačí dvacet minut denně naší skutečně plné pozornosti, aby se cítilo přijímané a milované takové, jaké je – a jaké bylo „dřív“. Říkám si, jak je to málo – ale i jak je to mnoho…

Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál.

INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.