Štítná žláza je endokrinní orgán, který se podílí na mnoha důležitých procesech v lidském organizmu. Je spoluodpovědná za správný vývoj a růst dítěte.
V dospělosti u ženy na funkci štítné žlázy závisí mimo jiné schopnost reprodukce, zdárný průběh těhotenství a porodu.
Štítná žláza je zároveň orgán, který může být postižen mnoha chorobami, mimo jiné také autoimunitním onemocněním, tedy nemocí související s poruchou vlastní obranyschopnosti. Organizmus vytváří protilátky proti vlastní tkáni, v tomto případě proti štítné žláze, a poškozuje ji. V poslední době autoimunitních onemocnění přibývá (vyjma nemocí štítné žlázy jsou to např. diabetes mellitus 1. typu, revmatická onemocnění, některé střevní záněty). Léčba takových nemocí je svízelná. Obvykle se daří zmírnit nebo odstranit následky, ale neumíme zatím autoimunitní zánět v těle zastavit.
Štítná žláza je uložena na krku, před hrtanem a průdušnicí. Má motýlovitý tvar. Tvoří a uvolňuje do krve hormony, které mají rozhodující význam pro vyzrávání mozku u vyvíjejícího se plodu a dítěte, dále se podílejí na řízení látkové výměny, na energetickém hospodářství v těle, ovlivňují srdečně cévní, reprodukční i nervosvalový systém.
Pro správnou funkci štítnice je důležitý stopový prvek jód. Je základním kamenem tvorby hormonů štítné žlázy.
Snížená funkce (hypotyreóza) štítné žlázy může být způsobena nedostatkem jódu, vrozeným defektem (ageneze, čili chybění jednoho nebo obou laloků, vrozená porucha syntézy hormonů), poškozením štítné žlázy autoimunitním procesem (nejčastější příčina hypotyreózy u dospělých) a léčebnými zákroky (operace, ozáření, lékové vlivy atp.).
Zvýšená funkce (tyreotoxikóza) vzniká na podkladě autoimunitního zánětu, či tzv. tyreoidální autonomie (vznik ložisek ve štítné žláze, která se vymanila z regulačních mechanizmů), z rozpadu tyreoidální tkáně (např. po léčbě radiojódem a v průběhu některých zánětů štítné žlázy). Vzácněji je spojena s nádorovými onemocněními.
Jód přijímáme potravou a vodou. Dobře se vstřebává ze zažívacího systému a krevním oběhem se ve formě jodidu dostává do štítné žlázy, kde probíhají složité děje. Jejich výsledkem je tvorba hormonů tetrajodtyroninu (tyroxinu) T4 a trijodtyroninu T3 a jejich uvolnění do oběhu. Bez přítomnosti jódu není štítná žláza schopna tyto hormony vytvořit.
Hormony štítné žlázy, ve kterých je jód zabudován, jsou přitom pro vývoj organizmu od časných nitroděložních stadií naprosto nezbytné. Vyvíjející se zárodek je získává z tkáně dělohy a přibližně od 12. týdne je vytváří sám z jódu, který se do jeho oběhu dostává přes placentu. Při těžkém nedostatku jódu je vývoj plodu narušen. Nejzávažnější poruchou je již zmíněný nedokonalý vývoj mozku.
Naše země patří k oblastem s nízkým obsahem jódu v půdě. Jeho důležitým zdrojem tak je jódem obohacená jedlá sůl. Ta však sama o sobě potřebu jódu plně krýt nestačí, to platí hlavně pro děti, těhotné a kojící ženy. Do jídelníčku je proto vhodné zařadit potraviny, které jód ve větší míře obsahují - mořské ryby a další mořské produkty.
Průměrná denní potřeba jódu je 120-150 ?g. Během života však potřeba jódu kolísá. Závisí na celé řadě faktorů zevního prostředí, především na skladbě potravy. Například některé druhy zeleniny, jako je zelí a další rostliny ze skupiny Brassica, totiž vstřebávání jódu zabraňují. Záleží také na míře znečištění životního prostředí. Vysoký příjem nitrátů a jiných průmyslových zplodin do organizmu funkci štítné žlázy nepříznivě ovlivňuje a potřebu jódu zvyšuje.
Přidáváním jódu do potravin a nápojů, jódováním soli v průmyslovém potravinářství, jódovou prevencí ve veterinární péči a obohacením kojenecké výživy přesně definovaným množství jódu je tato potřeba u většiny dětí i dospělých zajištěna.
Hlad štítné žlázy po jódu vzniká v době rychlého růstu, v pubertě a v těhotenství.
Pro vyšší spotřebu jódu těhotnou a kojící ženou, která se pohybuje kolem 200 ?g denně, se proto ženě doporučuje pravidelně konzumovat mořské ryby (lx-2x týdně) nebo po poradě s lékařem volit jód v podobě tablet, pokud již neužívá některý z kombinovaných vitaminominerálních preparátů, které jód obsahují.
Při stabilní dodávce jódu si organizmus vytváří ve štítné žláze jeho zásobu, a tak i v přechodných obdobích, jako je například rychlý růst v pubertě, je schopen zajistit jeho vyšší nabídku. I zde je však v některých případech nutné přechodně jód ve formě tablet dodat.
Nevyužitý jód je vylučován z organizmu převážně močí.
Deficit jódu se projevuje širokým spektrem onemocnění od forem nápadných, jako je kretenizmus, až po obtížně objektivně definované stavy - změny chování nebo poruchy psychiky.
Může způsobit potracení plodu, předčasný porod, může vést k výskytu vrozených vad u dítěte, k úmrtí novorozence. Velmi závažným projevem těžkého nedostatku jódu je tzv. endemický kretenizmus, kdy se rodí defektní dítě s těžce poškozenou mozkovou tkání. U nás tato forma jódového deficitu vymizela ve 20. letech minulého století. Celosvětově se však rodí asi 100 000 kreténů ročně.
Je nejčastější nemocí z nedostatku jódu u dětí i dospělých. Štítná žláza ve snaze zachytit co největší množství jódu a vytvořit dostatek hormonů zvětšuje svůj objem.To se daří po určitou dobu. Postupně je tvorba hormonů i při velkém objemu žlázy nedostatečná. Struma se může objevit již u novorozence a vést k jeho neprospívání.
Častěji se však projeví až v pubertě nebo v dospělosti. I mírný nedostatek jódu může v kritických obdobích vývoje, jako je rychlý růst a puberta, vést k relativnímu nedostatku hormonů štítné žlázy a způsobit poruchy tělesného a sexuálního vývoje i psychického zrání. Uvádí se, že lehký nedostatek jódu snižuje výslednou průměrnou inteligenci postižené populace o 5-7 bodů stupnice IQ. Může dojít k poruchám růstu a pohlavního vývoje.
Zvětšená štítná žláza později mění svou strukturu a je náchylná k dalším nemocem spojeným s porušenou funkcí. Diskutován je vztah ke zhoubným nádorům.
Jde o vrozeně sníženou funkci štítné žlázy. Je to porucha vzácná, ale o to nebezpečnější. Příznaky snížené funkce u novorozenců a kojenců nemusí být zprvu patrné a choroba nemusí být včas poznána. U dětí může být nápadná neustupující novorozenecká žloutenka, snížené svalové napětí, zácpa, neprospívání, pupeční kýla. Pozdě rozpoznané onemocnění by vedlo k nezvratnému opoždění vývoje rozumových schopností a pohybových dovedností dítěte. Proto se již v porodnici provádí tzv. screening, vyhledávací vyšetření u všech novorozenců ze suché kapky krve. Součástí palety screeningových vyšetření jsou i hormony štítné žlázy. Vzácná vrozená nemoc štítné žlázy se tak dá odhalit včas a včasnou léčbou se zabrání trvalým následkům.
Příčinou zánětlivého onemocnění štítné žlázy na základě poruchy obranyschopnosti je souhra vlivů dědičnosti, vnějšího a vnitřního prostředí. Onemocnění se může projevit zvýšenou nebo sníženou funkcí štítné žlázy a pojí se s únavou, slabostí, poruchou růstu, obezitou, nebo naopak nápadným úbytkem na váze, neklidem, poruchou sexuálního zrání.
U dětí se s tímto typem onemocnění štítnice nejčastěji setkáváme v období dospívání. Nápadné zvětšení na krku, struma neboli vole a únavnost dítěte jsou prvními příznaky. Zánět může začít fází zvýšené produkce tyreoidálních hormonů se všemi jeho důsledky (bušení srdce, neklid, poruchy spánku, nadměrné pocení). Stupňující se potíže a s tím spojená únavnost přivedou dítě k lékaři. Většinou následuje hospitalizace a nasazení léků ke zklidnění zánětu. Léčba je dlouhodobá a ne vždy dostatečně účinná. U části pacientů je definitivním řešením až chirurgické odstranění obou laloků štítné žlázy. Někdy může fázi zvýšené funkce vystřídat hypofunkce, tedy nedostatečná produkce hormonů, a postupná zánětlivá přestavba celé žlázy. Léčba pak spočívá v podávání hormonu levothyroxinu (T4). Častěji je začátek autoimunitního onemocnění štítné žlázy u dětí plíživý s pomalým snižováním funkce, tak jak je postupně destruována tkáň štítnice zánětem. První určitou kompenzační reakcí organizmu je zvětšení žlázy, která se tak snaží zajistit dostatečnou produkci potřebných hormonů. V této době by zkušenému praktickému lékaři při prohlídce dítěte nemělo ujít nápadné zvětšení krku - struma. Jiné příznaky dítě v této fázi nemoci zatím nemá. S pokračujícím zánětem ale ani zvětšená žláza nestačí tvořit potřebné množství tyreoidálních hormonů a dochází ke snížení jejich hladin v krvi a to má za následek mimo jiné poruchu růstu, která je u adolescentů v době růstového spurtu zvláště nápadná. Typická je i únavnost a nevýkonnost, ovšem tu rodiče nezřídka připisují změněnému pubertálnímu chování jejich dítěte. Včas zavedená léčba hormonem štítné žlázy levothyroxinem (T4) zabrání deficitu růstu a všem dalším problémům spojeným s nedostatkem tyreoidálních hormonů, včetně potíží s pravidelnou menstruací u dívek. Levothyroxin (T4) se podává ve formě tablet, jednou denně, ráno nalačno, nejméně 15 minut před snídaní, aby se hormon bez problémů ze žaludku vstřebal do krve.
Důležité je včas onemocnění štítné žlázy zachytit a začít léčit. I když autoimunitní zánět vyléčit zatím neumíme, dokážeme předejít potížím, které by vznikly z nadměrné nebo nedostatečné produkce tyreoidálních hormonů.
Zvětšení štítné žlázy, struma, nemusí být vždy příznakem autoimunitního onemocnění, ale může se jednat, jak již bylo zmíněno, o tzv. juvenilní strumu způsobenou mírným nedostatkem jódu v dospívání. Zde pak postačí přechodné doplnění jódu formou tablet.
Správnou diagnózu lze poměrně snadno a včas určit pomocí laboratorního a ultrazvukového vyšetření. Důležité je na nemoci štítné žlázy u dětí, dospívajících, ale i dospělých a zvláště u těhotných žen pamatovat. Léčba nemusí být složitá, nicméně vyžaduje dlouhodobou endokrinologickou péči.
Děti trpící jinými autoimunitními onemocněními (diabetes mellitus 1. typu, celiakie -nesnášenlivost lepku) jsou více ohrožené možností vzniku autoimunitního zánětu ve štítné žláze. Proto se u nich preventivně štítná žláza vyšetřuje.
Samostatnou kapitolou jsou nádory štítné žlázy, kterých přibývá především v dospělém věku.
V dětství jsou naštěstí vzácné, ale nezřídka se s nimi můžeme setkat u dospívajících dívek.
Základním projevem takové nemoci je opět zvětšení štítné žlázy, obvykle asymetrické, často s hmatnou bulkou, uzlem. Ultrazvukové vyšetření, punkce nalezeného uzlu tenkou jehlou a histologické vyhodnocení jeho struktury jsou základem k detekci a léčbě nádorů štítné žlázy.
Další stopový prvek, vyjma jódu, jehož nedostatek také významně ovlivňuje činnost štítné žlázy, je selen. Má zásadní význam pro správné využití jódu v organizmu.
U nás byl prokázán celopopulační nedostatek selenu. Dodávka jódu by měla být provázena i podáváním selenu, aby se efekt léčby zvýšil.
Podávání jódu formou tablet je třeba vždy konzultovat s lékařem (jód obsahují také některé multiminerální přípravky k posílení organizmu). Nadměrný přívod jódu může mít i svá zdravotní rizika.
Správně fungující štítná žláza je jednou ze základních podmínek zdraví organizmu. Je jakousi šedou eminencí řídících systémů v těle. Její činnost je přímo závislá na optimální dodávce jódu. I když se u nás jódový deficit podařilo vyřešit obohacováním potravin jódem (nejčastěji soli) a jódovou prevencí ve veterinární péči, neměli bychom zapomínat na přirozené zdroje jódu, jako jsou mořské ryby a další mořské produkty, které jsou zároveň i vhodnou součástí racionální stravy z mnoha dalších důvodů, například pro obsah polynenasycených mastných kyselin, vitamínů a dalších potřebných látek.
Zvětšení štítné žlázy je důvodem k podrobnému vyšetření. Stejně tak nápadná únavnost a poruchy růstu u dětí by měly vždy vést k vyšetření štítné žlázy.
Článek je z dubnového čísla časopisu Máma a já. Obsah čísla najdete zde.
Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 28. března do 27. dubna 2008 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a získejte automaticky dáreček - kačenku v kouli od Fisher-Price.Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.
Skok