Nejsem sice Štěpánka, ale ozývám se, protože s ní souhlasím
Za a) také jsem si myslela, že je řeč o vysoké, speciální pedagogika se studuje, co vím, na pedagogické fakultě. A za b) ačkoliv chápu že ve 14ti 15ti letech moc lidí ještě netuší kam jít, budu-li tedy brát tak, že se speciální pedagogika skutečně studuje i na střední, myslím že by se na ni měl hlásit člověk proto, že ho tento obor něčím zaujal, a předpokládá tedy, že se mu v budoucnu bude věnovat. Pro ty co nemají vyhraněné zájmy jsou tu gymnázia, ale hlásit se na jakoukoli specializovanou školu vyžaduje už nějakou motivaci podmíněnou povědomím o onom oboru. Sama jsem věděla od třetí třídy jasně kam chci jít, ale napoprvé mě nevzali a díky štěstí, že náš ročník byl ten "přechodný", kdy se školní docházka měnila z osmileté na devítiletou, a jeden jediný rok platilo, že ten kdo se nedostal z osmičky na školu kterou chtěl, mohl do devítky, se mi můj tehdejší sen alespoň na druhý pokus splnil. Nicméně, když jsem šla podruhé na zkoušky, počítala jsem s eventualitou, že se opět nemusím dostat a v tom případě nastoupím kamkoli, třeba na učňák, a příští rok to zkusím znovu. Nakonec na té střední bylo poměrně dost spolužáků, kteří na ni šli jen a pouze na popud rodičů a bylo to na jejich práci vidět. Po maturitě nepokračovali v oboru na vysoké, a bez ní už vůbec ne. Prostě klasicky zabírali místo.
Odpovědět