To znám
osvědčilo se mi po varování synka jednoduše poslat pryč od stolu. Když dělá blbiny s jídlem, nemá hlad. Pochopil celkem rychle.
Funguje nám i "stůj a přemýšlej". Postavíme dítko do prázdného rohu a vysvětlíme, že tam stojí aby si přebral, proč se zlobíme a abychom si to vysvětlili. Zpočátku jsme ho tam museli "mechanicky" přidržet teď už ví a zůstane tam sám. Pustíme ho, až je jasné, že si uvědomil, co se stalo a chce se dohodnout. Když to funguje doma, dá se to pak použít i venku.
Měli jsme trochu problém nevyhrožovat něčím, co nemyslíme vážně a vůbec, nevyhrožovat, ale po varování to prostě udělat a obrnit se proti křiku. Pomáhá mi taky nejdříve fofrem zapřemýšlet, proč to po tom dítěti vlastně chci, jestli pro své pohodlí nebo mám dobrý důvod.
Odpovědět