Lucyo
Mám dvojčata kluky. Oba jsou dost temperamentní, ale Péťa se v každé lumpárně spíš veze... Poslední měsíc a půl cokoli řeknu je smeteno ze stolu. Záměrně mě ignorují. Manžela už i napadlo, že špatně slyší, ale tomu nevěřím, Když mu řeknu na, jdeme pá, hači, tak mi moc dobře rozumí a slyší i ve vedlejší místnosti, ale jak začnu něco zakazovat tak dělá, že mě neslyší. A to můžu řvát jak hyena na celý barák, on si stejně vede svou... Občas se u toho i drze zasměje a jde vidět, že to prostě dělá na just... Byla a jsem proti fyzickým trestům, ale tohle se rozjelo tak že když se jednomu z nich něco nelíbí tak do všeho mlátí, vším hážou a do každého koušou a to dosti bolestivě. Kousne i když ho jen chci vzít za ruku když přecházíme cestu. Po tom co mi schválně hodil na nohu lahev plnou čaje a mám tam modřinu přes všechny prsty mi došla trpělivost a když ho vidím tak si chytne přes ruku, když ani to nepomůže tak ho lepnu špiičkama prstů přes pusu jen, aby to štíplo, aby si uvědomil, že to si opravdu dovolit nemůže ani k dětem natož k rodičům. Pokud se vzteká moc, tak ho zavřu do pokoje a je tam dokud se nezklidní pak ho pustím a opakuju to pořád dokola. Nevím jestli je to správně nebo špatně, ale nevidím jiné řešení. S jídlem je to u nás tak, že co je řídké, zatím krmím já a co je tuhé jedí sami... O víkendu sami obědvali zemáky a pečené mleté maso. Dostali lžičku a stejně to jedli rukama. Já na to kašlu hlavně že se najedli a chutnalo jim to :D Termix, pudink a pod. snědí sami lžičkou. Polívky jim nedávám protože je nechtějí. A co má nějakou omáčku nebo tak tak jim to raději dávám sama.
Odpovědět