24.1.2008 9:27:18 MSteflova
Re: to není sebeobětování
Kimmy, můj názor je velmi laický. Za týden - 14 dní mě přijede navštívit kamarádka, je to Australanka. Vzpomněla jsem si, že má vzdělání v oboru dětské psychologie a že snad dokonce pracovala s velmi malými dětmi. Moc toho o její specializaci nevím, psaly jsme si hlavně o cestování a ani nebylo moc času vyptávat se na zbytek.
Ale zeptám se jí, zda, dle jejího názoru spolu tyto dvě věci souvisí. Jestli matka, která prohlásí, že rozhodně nebude s dítětem doma déle, než rok, max. rok a půl, mohla být nějak ovlivněna faktem, že sama chodila do jeslí. Pak ti dám vědět.
Ten zbytek, že někdo napíše, že 4 roky s dítětem je moc, o tom nepolemizuji. A ani netvrdím - a málokdo to zde tvrdí, že někoho naplňuje být v kuse 3 roky doma. Leze to na bednu. Ale někdo to prostě dělá proto, že to považuje za důležité pro své děti. Pokud to nazýváš "sebeobětováním", musíš nejspíše doma s dětmi trpět, protože to slovo zní opravdu velmi negativně.
Odpovědět