Vůči hyperaktivnímu dítěti vystupujme s laskavostí a láskou. Obrňme se trpělivostí, klidem a optimismem.
(Pavla Maříková)
V souvislosti s výukou cizích jazyků na základní škole se trvale diskutuje nad řadou problémů. O vyjádření k některým z nich jsme požádali uznávanou odbornici v oblasti jazykového vzdělávání.
(PhDr. Milena Kellyová)
Rodiče se doma s Ivanem poměrně hodně učili. Jenže on ve škole při zkoušení neodpovídal, tvářil se, že látku vidí poprvé v životě, zadané úkoly neplnil. Co bylo dál?
(PhDr. Václav Mertin)
Jaké zkušenosti s výkou cizích jazyků ve školách mají sami učitelé? Jaké šance má učitel, aby vzbudil u žáků zájem a pozornost?
(Tomáš Kasper)
Mysl dítěte je otevřena osvojování řeči zejména v útlém věku.
(Jaroslav Šturma)
Syndrom poruchy pozornosti má dynamický ráz. Klinický obraz se v jednotlivých vývojových etapách proměňuje. Obtíže syndromu však ovlivňují život dítěte od samého počátku.
(Petra Chroustovská)
V závěrečné části seriálu se zaměříme na programy pro vyhledávání a rozvoj nadaných dětí v předškolním věku, kdy se tvoří základ jejich pozdějšího vztahu ke vzdělávání.
(PhDr. Eva Vondráková, Společnost pro talent a nadání)
Nadané děti většinou vývojově předběhnou své vrstevníky. Dříve se naučí mluvit, číst, psát, případně počítat. Tyto děti mají často problémy v přizpůsobení se mateřské škole.
(PhDr. Eva Vondráková, Společnost pro talent a nadání)
Už víme, jaké jsou typické projevy nadaných dětí předškolního věku. Ve třetí části našeho seriálu se budeme věnovat praktickým doporučením při jejich výchově a vzdělávání.
(PhDr. Eva Vondráková, Společnost pro talent a nadání)
V posledních několika desetiletích se v evropském školství věnuje zvýšená pozornost vzdělávání a výchově nadaných dětí. Jaké jsou jejich projevy a potřeby?
(PhDr. Eva Vondráková, Společnost pro talent a nadání)
Víte vůbec, podle jakého programu se ve škole učí nebo bude učit vaše dítě? Jsem jedna z matek, která od září 1998 vzdělává doma své tři děti - dvě ve třetím ročníku a jedno v pátém. Chtěla bych se s vámi podělit o některé zkušenosti, které jsem získala při výběru vzdělávacího programu.
(Marie Moravcová)
Rodiče by měli své dítě poznávat a snažit se mu porozumět.
Mají však k dispozici také nějaké diagnostické nástroje?
(PhDr. Václav Mertin)
Prvního září se ve školách probudil život a na ulicích opět potkáváme děti obtěžkané školními brašnami. A nejedno z nich se pod touto tíhou nezdravě předklání a bude tak činit po celých deset měsíců.
(Jan Michal Mleziva)
Mám 8- letého syna, který navštěvuje třetí třídu základní školy. Téměř 2,5 roku má diabetes I.typu a celiakii.
(Ali)
„Na základce byl jednička a na střední to najednou nejde. První půl rok samé špatné známky! Problém zřejmě tkví v tom, že se neumí učit…“ Možná, že máte s vaším dítětem podobnou zkušenost. Jak naučit děti učit se? Jak vypěstovat pravidelnost?
(Jana Morsteinová)
„Já dočtu knížku do poloviny a přestane mě bavit. Ještě jsem nedočetla ani jednu knížku.“ Proč tomu tak je? Co je to za děti, které nezajímají příběhy? Co s tím můžeme my dospělí dělat? A máme s tím vůbec něco dělat?
(PhDr. Václav Mertin)
Tato společnost uznává základní zodpovědnost rodičů za dítě. Součástí tedy musí být i pravomoc rodičů rozhodovat o tom, kdo a za jakých podmínek bude jejich dítě vzdělávat.
(PhDr. Václav Mertin)
Stejně jako v Čechách, přichází i v Americké škole s koncem ledna konec pololetí. Nezdá se mi to možné, ale už je to tak. Máme za sebou další půl rok školy.
(Věra Souradová, Carslbad, Kalifornie, USA)
Letos poprvé očekává Markova maminka datum 1. září se smíšenými pocity. Její nejstarší syn nedávno oslavil šesté narozeniny a vedle jeho skříně s oblečením se objevila školní brašna.
(Růžena Beránková)
Tak máme za sebou první školní rok. Velmi úspěšný. Divíte se, jak to možné, že jsem se tak neptala? Přeci proto, že to vím. Byla jsem s Clarisskou ve třídě jednou i dvakrát za týden.
(Věra Souradová, Carslbad, Kalifornie, USA)
Nadané děti jsou v oboru, který je zajímá, motivované, cílevědomé a zvídavé.
(Jakub Hučín)
Má-li se povinná výuka cizích jazyků posunout do nižších ročníků ZŠ, bude třeba začlenit do nižších ročníků i výuku kombinačních schopností a ne jen děti zavalit látkou, pro kterou jsme je nepřipravili. Co s tím?
(PhDr. Milena Kellyová)
Zatímco většina učitelů soudí, že příčiny nekázně žáků lze hledat ponejvíce v rodině, žáci sami považují úpadek dobrých mravů ve školách především za důsledek špatného přístupu učitelů.
(PaedDr. Stanislav Bendl, CSc.)
Kdyby se dítě nemuselo učit ve škole psát, asi by se o leváctví zajímalo jen velmi málo rodičů.
(PhDr. Václav Mertin)
S dětmi s LMD se čím dál častěji setkáváme již v mateřských školách. Podle posledních výzkumů trpí LMD každé šesté dítě. Lze jim pomoci? (Přečíst si ale můžete i zkušenosti s terapií šestiletého chlapce pomocí metody EEG-Biofeedback).
(Mgr. Radek Ptáček, PhDr. Zdeňka Baranniková)
Od začátku školní docházky byla Lenka tím, čemu se říká vzorná žákyně. Ve třetí třídě však nastal náhle zlom: Lenka ztrácela pozornost a její prospěch se vážně zhoršil, zvláště v matematice. Když tyto problémy začaly ohrožovat Lenčin postup do dalšího ročníku, začala pro ni její matka shánět doučování.
(Petr Macháček a Petr Kukal)
Zdálo by se, že díky rozmachu internetu, který umožňuje v podstatě nekontrolovatelné kopírování cizích prací a textů, nastává soumrak referátů a seminárních prací. Nemusí tomu ale tak být! Jen při zadávání práce musíme být rafinovanější a s náklonností žák versus počítač počítat dopředu.
(Barbara Čechová)
S nástupem školní docházky dětem přibývají povinnosti. Někteří rodiče považují hru pro školáka za něco, co už patří minulosti. Jak je tomu doopravdy? Má nějaký význam, když si školní dítě hraje a nedělá nic „užitečného“?
(PhDr. Václav Mertin)
Ochrana slabšího patřila ve středověku k rytířským ctnostem. Kampak se v dnešní době vytratila?
(Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc.)
