Nebojme se přijmout své „náhradní“ rodičovství za své!
(Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc.)
Když byla nedávno publikována čísla o počtu dětí do 3 let v ústavech ve vybraných evropských zemích, mohla veřejnost podlehnout dojmu, že děti jsou v Česku v ústavech „drženy“.
(Irena Sobotková)
Zhruba týden poté, co jsem si Leonku v září přivezla, šli jsme do místního Meinlu.
(Daniela Dolejšová)
Nejvíc mě zaujalo, jak se okamžitě měla k Lukáškovi, pořád ho hladila a chtěla vozit kočárek.
(Daniela Dolejšová)
Nepotřebovali by kluci sestřičku, která by zjemnila jejich klukovský svět?
(Jana Frantíková)
Teprve v roce 2000 jsem poznala, co to je dětská ručka kolem mého krku, radost nad mým příchodem, dětské žvatlání a úsměv. A tak se mi nakonec splnilo to, po čem jsem celý život toužila.
Není to problém jen český, dokonce ani pouze evropský – všude trvale přibývá manželských párů, které marně čekají na okamžik, kdy žena partnerovi oznámí, že je těhotná. Jana a František Alexovi se poznali na vysoké škole v Brně, za rok se vzali a čekali…
(Jan Nouza)
Rodina je základem lidského bytí. V rodině se člověk učí základním dovednostem, sociálním rolím, učí se přijímat zodpovědnost za své činy. Existují však děti (a není jich málo), které jsou v tomto značně znevýhodněné. A to jsou děti v dětských domovech.
(Mgr. Libor Popela)
Podělit se s Vámi o své bohaté zkušenosti s druhem zvaní psychologové mě vyprovokovala diskuze u článku Adopce - díl 2., kde se jistý "psycholog" snažil podělit s námi o svůj názor na adopci. Jsem adoptivní matka, prověřená pověřenými psychology a tím i svéprávná k rodičovství a snad i k ostatním životapotřebným úkonům.
(Bára)
Když jsme v 18 letech uzavřeli manželství, očekávali jsme od dalšího života každý něco jiného. Já jsem chtěla hodně dětí a manžel Tomáš chtěl žít co nejdobrodružnější život.
(Mgr. Jana Frantíková)
Věk předškolní je údobím hry a hravosti a dítě ještě žije ve světě fantazie, ve světě svých představ a má občas potíže s odlišením toho, co se skutečně přihodilo a co vytvořila jeho imaginace.
(PhDr. Jiří Kovařík)
Sourozenecký vztah se jeví jako významný resilientní činitel, který působí v životě osob vyrůstajících v pěstounských rodinách.
(Zdeněk Matějček, Věduna Bubleová, Jiří Kovařík)
Víte jaký je rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí? A jak je u nás organizován systém náhradní rodinné péče?
(Věduna Bubleová)
Dvaačtyřicetiletá Mirka z Ostravy nemohla mít vlastní dětí, nepomohlo jí ani umělé oplodnění. S manželem si proto adoptovali dvě děti. S děvčátkem Alenkou žádné větší problémy nebyly, i když zpočátku se s novým prostředím vyrovnávala záchvaty vzteku. Trápení s Davidem ale Mirku přivedlo až do psychiatrické ambulance a s mužem se téměř rozvedli.
(Zpracovala Gabriela Bachárová)
Když se řekne nechtěné dítě, většina z nás si pravděpodobně představí novorozence odloženého v baby boxu, miminko anonymně předané kojeneckému ústavu, nebo galerii fotografií z internetových stránek Fondu ohrožených dětí.
(Tamara Wölfelová)
Závěry projektu „Práva ohrožených a znevýhodněných dětí“, který realizovalo Středisko náhradní rodinné péče za podpory Nadace rozvoje občanské společnosti, se v mnohém shodují s vyjádřením ženevského výboru OSN, který letos v lednu hodnotil zprávu o plnění Úmluvy o právech dítěte v České republice.
(Věduna Bubleová a Jiří Kovařík)
U manželů Klenkových v Načeradci jsem již před mnoha lety pochopil, že dobře potrestat může jen ten, kdo má rád.
(Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc.)
Někdy se stane, že se člověk ztratí na cestě životem a vůbec netuší, kudy cesta vede dál. Je tolik otázek a tak málo odpovědí. Cesty Klárky a naše se setkaly.
(Natanela)
Od té doby, co jsme před třemi lety s manželem osvojili sourozeneckou dvojici, holčičku a kluka, nám je někdo klade několikrát do měsíce. Jsou celkem tři, pěstouni by asi doplnili čtvrtou.
(Kačislava)
Od té doby, co jsme se začali zajímat o NRP, stále se jako bumerang vrací v různých obměnách toto téma - v rozhovorech, názorech, diskuzích, zkušenostech. Tisíckrát jsem se zamýšlela nad tím, jak odpovídat žadatelům, kteří se ptají, zda jsou důležitější geny nebo výchova.
(Maceška)
Je tomu rok, co k nám do rodiny přišla ke staršímu synovi a dceři ještě jedna dcera. Blonďatý andílek s modrýma očima, se zkušeností kojeneckého a dětského domova, s povahou rázu vzteklejšího a se zmatkem v hlavičce.
(Janka a spol.)
Kritické připomínky České republice v souvislosti s péčí o děti a rodiny je třeba brát vážně, je třeba zkoumat jejich oprávněnost a v této souvislosti je lze též použít jakožto ukazatelů na některé rizikové oblasti a „neuralgická místa“.
(Jiří Kovařík, Věduna Bubleová)
Vztahy mezi dětmi mohou být složité, i když jsou všechny vlastní. Jak to udělat, aby se měly rády biologické i ty přijaté?
(Linor Popela)
Jak naše přijaté děti vyrůstaly, občas jim připadala naše rodina těsná.
(Míla S.)
Sociální pracovnice z Krajského úřadu mi sdělila, že dostali spis jedné holčičky.
(Mateří-Douška)
Nedávno jsem se zúčastnila odborné konference s názvem Cesta do bezpečí.
(Míla S.)
Ten kluk je stejný jako mnozí jiní, jen jsem se k jeho osobnímu příběhu dostala blíž.
(Maceška)
Tou dobou jsem nedokázala přemýšlet o ničem jiném než o tom, jaké to bude a kdy už to bude.
(Mateřídouška)
Založili si jej sami náhradní rodiče a vychází z jejich potřeby společného setkávání a sdílení.
