22.1.2008 17:57:02 Ráchel, 3 děti
Re: pro Ráchel
Mám děti ve věku 10, 7 a 2a3/4 roku. Nejnáročnější bylo to třetí, a to přesto, že bylo velmi chtěné a vymodlené. Dost mě to překvapilo, ale tři děti jsou VÁŽNĚ víc než dvě
Prostě najednou mají jaksi "přesilu" nad dospělými.
Vždycky jsem při dětech pracovala, ale ne tak, jak se tomu běžně rozumí. Dle časových možností dělám pro manžela doma korektury, připravuji se na semináře, na kterých pak přednáším, organizuji různé neziskové akce, píšu učební plány pro biblické vyučování v církvích (něco jako katechismus) a podobně. Něco z toho placené je, něco nikoliv. To, co není placené, tomu klidně může někdo říkat třeba "koníček"
- takže to znamená, že i se třemi dětmi mám čas na koníčky.
Neumím si vůbec představit, že bych se třemi dětmi měla chodit do klasického zaměstnání. Tedy, až budou podstatně větší, tak ano, ale teď ani náhodou. Jsem si ale vědomá, že mám velkou výhodu, že můžu pro manžela pracovat tak, jak mi čas dovolí, a ještě ke všemu z domova, a tedy mě nic nebude tlačit nastoupit do práce "od-do".
Když jsem měla 1. dítě, tak jsem ještě studovala a dostudovala - díky manželovi, tchýni a hlídacím tetám. Jesle nepřišly v úvahu ani náhodou. Prostě kolektivní výchova v tomto věku se mi jeví jako krajně nevhodné řešení a rozumím mu jen za zcela výjimečných okolností. Důvody jako "chci chodit do jazykovky"... no, tak to mě rozesmálo. Na svoje sebevzdělávání jsem si vždycky čas našla. Znám jednu maminku šesti dětí, která do té jazykovky začala chodit právě když jich měla už těch šest
Odpovědět