tisk-hlavicka

Jak „přežít“ jarní alergie…

Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí.

Zatímco většina z nás se po dlouhé zimě nemůže dočkat provoněných jarních dnů, lidé s polinózou, tedy alergií na pyly, které čeká rýma, kýchání, svědění a pálení v nose i v krku, se příliš netěší a nakupují zásoby kapesníčků. Na co by měli alergici nebo rodiče malých alergiků myslet?

Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Jde tedy o nepřiměřenou reakci imunitního systému na neškodné látky v okolním prostředí.

Podle zveřejněných průzkumů se u nás za posledních sto let zvýšil počet alergiků z půl procenta populace na 40 procent! Alergií trpí každý druhý Evropan. Podle Světové zdravotnické organizace alergická onemocnění drží čtvrté místo nejčastěji se vyskytujících onemocnění na světě,“ uvádí se na webu mojezdravi.cz.

Sezonními alergiemi u nás trpí asi patnáct až dvacet procent populace. Většinou se alergické reakce objeví v období od předškolních let do asi dvacátého roku života, ale můžou člověka postihnout v jakémkoli věku. Jaké jsou rizikové faktory pro rozvoj alergií? Patří mezi ně genetické dispozice, kouření rodičů, věk matky při narození dítěte, úzké kontakty s domácími zvířaty v městských bytech, dlouhodobý pobyt ve znečištěném životním prostředí a podobně.

Mezi příznaky sezonní alergie patří především vodnatá rýma, pálení, slzení a zarudnutí očí. Pokud se objeví poprvé, je třeba co nejdříve vyhledat lékaře. Ten pomocí testů zjistí, který konkrétní alergen reakci vyvolává, a navrhne plán prevence a léčby. Není dobré vyšetření oddalovat – lékaři opakovaně varují, že neléčená alergie může vést až k propuknutí astmatu. Je také možné, že člověk s neléčenou alergií se postupně stane citlivým na stále více alergenů a jeho alergické reakce budou stále závažnější. Vyšetření u alergologa není bolestivé ani traumatizující, děti se ho nemusí bát.

Co by měl dodržovat alergik trpící polinózou

Polinóza je tedy pojem souhrnně označující řadu projevů vyplývajících z přecitlivělosti pacienta na pyl rostlin (pylová alergie). Není to sice život ohrožující stav, ale jde o velmi nepříjemnou záležitost, která významně ovlivňuje kvalitu života člověka. Neléčené onemocnění vede postupně ke zhoršení, které může směřovat k průduškovému astmatu.

Co je pro člověka s polinózou nejdůležitější?

  • Prevence: Velmi důležitá je včasná prevence, to znamená co nejméně přicházet s alergenem do styku. Proto by měli alergici nebo rodiče malých alergiků pečlivě sledovat aktuální pylovou situaci. Informace o ní přináší denní tisk i televizní zpravodajství a kromě toho je kdykoli k dispozici pylový kalendář např. na www.bez-alergie.cz/pylovy-kalendar-pdf.
  • Pylový kalendář a pylové zpravodajství: Informuje o množství alergenů v ovzduší. Podle množství alergenů, které trápí právě nás nebo naše dítě, můžeme plánovat denní aktivity, pobyt venku nebo začít s preventivním užíváním léků. Pozor! Koncentrace pylových alergenů v ovzduší je výrazně závislá na vývoji počasí – při oteplení se množství pylu vždy výrazně zvýší, v deštivých dnech naopak klesá. Je tedy dobré plánovat aktivity s ohledem na počasí a povětrnostní podmínky. V pylové sezoně by alergik také neměl jezdit v autě s otevřeným okénkem a neměl by příliš otvírat okna a dveře bytu.
  • Užívání léků: Pokud má alergik předepsané léky, měl by je užívat poctivě a pravidelně.
  • Pozor na zahradní práce: Sekání trávy a hrabání listí by měl alergik přenechat jiným členům rodiny. Pokud musí pracovat venku, je třeba vzít si roušku na ústa a nos. Dobré je také nosit sluneční brýle, které omezí kontakt očí s alergeny
  • Pozor na domácí zvířata: Je třeba dávat pozor také na domácí mazlíčky a rozhodně s nimi nesdílet postel nebo gauč, protože na jejich chlupatých tělíčkách při pohybu venku ulpí velké množství pylového prachu a jsou tedy alergeny přímo „nasáklá“.
  • Čistota je základ: Po příchodu z práce či ze školy by se alergik měl převléknout do jiného oblečení. Pyl totiž ulpívá nejen na zvířecích chlupech, ale samozřejmě i na látkách a zbytečně by dráždil i doma. Samozřejmostí je i sprchování, které odplaví pylová zrnka z pokožky i z vlasů.
  • Správná životospráva je velmi důležitá: Správná životospráva s dostatkem vitaminů a spánku posiluje imunitní systém, který pak se bude s projevy alergie lépe vyrovnávat.
  • Pečlivě plánovat dovolenou: V pylové sezoně by se měl alergik vyhýbat loukám a okrajům lesa, kde se zachytává největší množství pylů. Méně pylů se vyskytuje u rybníků nebo řek s kamenitým či písčitým břehem a také uvnitř lesů. Nejlepší je naplánovat si dovolenou na období, kdy u nás pylová sezona vrcholí. Pokud lidé s alergií odjedou k moři nebo do vysokých hor, kde je pylová sezóna posunutá, prospějí sobě i své rodině.

Pylová sezona

Pylová sezona je období, ve kterém se v ovzduší vyskytují pyly. Trvá až deset měsíců v roce. Pylovou sezonu můžeme v našich podmínkách rozdělit na tři období, kdy v každém z nich převládá jiná skupina alergenů. Nejčastějšími původci alergií jsou pyly dřevin, trav a plevelů.

1. Časné jarní období, kdy se v ovzduší vyskytuje zejména pyl dřevin (stromů a keřů).

2. Druhá poloviny jara až první polovina léta s převahou pylu travin a obilovin.

3. Období vrcholícího léta a časného podzimu, ve kterém jsou hlavní alergizující složkou ovzduší pyly bylin, ale často také spory plísní.

Pylový kalendář

Pylový kalendář je celoroční přehled období kvetení nejčastějších rostlinných alergenů. K údajům v kalendáři je potřeba přistupovat s rezervou, protože doba květu jednotlivých rostlin je závislá na počasí. Například po dlouhé tuhé zimě se může začátek pylové sezony opozdit. Přesnější informace poskytuje aktuální pylové zpravodajství.

Pylové zpravodajství

Aktuální výskyt různých pylů v ovzduší můžeme během pylové sezony sledovat díky Pylové informační službě. Každý týden zveřejňuje aktuální stav a předpověď na nejbližší období.

V průměru stačí 10–20 pylových zrn na 1 m3, aby se u alergika spustily příznaky.

Koncentraci pylů v ovzduší měří 12 pylových stanic rozmístěných po celé České republice. Každý rostlinný druh má jiný tvar a velikost pylového zrna, čehož se využívá při určování zachycených pylů. Pro alergika však tyto rozdíly v pylech nejsou důležité.

Více na www.bez-alergie.cz; www.maminka.cz; www.mojezdravi.cz

Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál.

INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Článek se vztahuje k období asi

Podobné články


Další od autora PhDr. Chvátalová Helena >>


Vyhledávání článků podle věku


Zajimavé odkazy:
Wellness Víkend   |   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.