Zhruba u 8 % dětí tedy potravinová alergie vzniká a přibližně u 2 % až 4 % dospělých přetrvává.
Alergie na potraviny propukne méně často až v dospělém věku, pokud se to však stane, bývá dost nebezpečná.
„Pokud je malé dítě kojeno či je mu nabídnuta lahvička s kojeneckou výživou, nabízíme mu kromě kalorií a vitaminů také miliardy bílkovinných znaků. Lékaři nazývají tyto originální znaky odbornějším výrazem -antigény. Drtivá většina těchto bílkovinných antigénu (např. části syrovátky, bílku či lepku) je pro zdravé děti výhodná a měla by projít fyziologickým trávením, ovšem za velkorysé tolerance slizniční obranyschopnosti. Bohužel ale až u 8 % malých dětí jsou výživné bílkoviny pochopeny buňkami slizniční imunity trávicího traktu jako agresor-vetřelec a jsou zahájeny nepřiměřené obranné kroky, které ve svém důsledku poškodí sliznici střev i systém trávení. Po lavinovitém biochemickém šíření krví a tkáněmi ovlivní nakonec i celý organismus," vysvětluje na stránkách České iniciativy pro astma alergolog a imunolog MUDr. Martin Fuchs.
Po celém světě vědci zkoumají, proč někdy organismus začne bílkovinné znaky např. mléka, vajec, obilovin, luštěnin, ovoce, zeleniny, koření či ořechů chápat jako nebezpečné. Jde bezpochyby o celý komplex příčin, z nichž můžeme jmenovat např. geneticky „porouchanou" imunitu, ale vliv na to mají i faktory vnějšího prostředí. Negativní vliv na dětský organismus i s ohledem na alergie může mít např. současný přetechnizovaný způsob života, znečištěné životní prostředí, nedostatek pohybu (víte třeba, že ještě v polovině 60. let 20. století dovedly děti mladšího školního věku vyjmenovat až 60 her, které se dají hrát venku bez zvláštních pomůcek, a v současné době si děti vzpomenou tak na tři?), více stresu, přehnaná rozmanitost výživy matek i dětí, narušené složení střevní flóry, časté užívání léků, zvláště antibiotik, přibývání očkování, dokonce prý i menší počet dětí v rodině...
U malých dětí je potravinová alergie relativně častá (zmíněných 8 %). „V našem prostředí reálný spouštěč kopíruje složení kojenecké a batolecí stravy. Na prvním místě proto najdeme alergii na bílkoviny kravského mléka a to je možné dokonce i u plně kojeného dítěte. Mikrodávky mléčných syrovátkových bílkovin, které maminka sní, se dostanou až do mléka mateřského, a tak mohou u citlivých jedinců s alergologickou dispozicí vyvolávat neklid, nechutenství, zvracení, bolesti bříška a průjmy. Typickým projevem jsou kojenecké koliky provázené pláčem, nekoordinovanými pohyby, kopáním či přitahováním nožek k bříšku a praktickou nemožností zklidnit takto sužovaného kojence. Relativně častým projevem je i přítomnost nitek krve ve stoličce poctivě kojeného a v tomto případě i dobře prospívajícího dítěte -jde vlastně o alergický zánět (imunologické poškození) sliznice tračníku a konečníku. A pokud se takovémuto dítěti nabídne v pozdějším věku mléko náhradní, nepřekvapí vyrážka, otoky, eventuálně i dusnosti. Řešení je jednoduché - mléčné bílkoviny se ze stravy matky a popřípadě i dítěte vysadí. U dítěte známe hned několik náhradních kojeneckých mlék (Alfaré, Nutrilon Pepti aj.), která svou speciální úpravou ztratila alergenní schopnost a mohou se tak podávat i potvrzeným alergikům," vysvětluje MUDr. Fuchs. Dále je velmi častá alergie na vejce s převahou bílku, obvykle se tento typ alergie diagnostikuje u atopického ekzému. Následuje alergie na obilné bílkoviny, dále alergie na sóju, na běžné ovoce a na kořenovou zeleninu. Většinou až po prvním roce života se může objevit alergie na ořechy, ryby, sýry, mák, celer, rajčata, luštěniny i aromatické ovoce aj.
„Ve vyšším věku se alergie na mléko, vejce a mouku vyskytuje naopak poměrně vzácně. Příčinou tohoto příznivého stavu je obdaření dětí schopností,alergického vyhasínání', ale jen na základní potraviny. K tomuto imunologickému usnutí dochází ještě v předškolním věku, v 80 % dokonce do tří let věku. Za tento víceméně vítaný děj je nejspíš zodpovědné dokonalejší vyzrávání trávicích procesů a důkladnější zpracovávání bílkovinných antigénu, které tak nepodráždí přecitlivěle naladěnou imunitu sliznic," říká MUDr. Fuchs.
Starší věk dětí včetně adolescentů se vyznačuje převahou alergie na delikatesní potraviny. Jde především o veškeré stromové i nestromové ořechy, arašídy, korýše a měkkýše (raci, humři, langusty, mušle, ústřice, olihně aj.), exotické ovoce, celer, chřest, olivy, hořčici, mák, ryby (není rozdílu mezi mořskými a sladkovodnimi rybami), pivo, víno, destiláty, ale jde i o alergii na luštěniny včetně sóji, koření a sezam.
Jestliže rodiče mají u dítěte podezření na potravinovou formu alergie, musejí navštívit pediatra. Ten je pošle s dítětem na odborné vyšetření.
K základním vyšetřením patří tzv. prick test (škrábací test), při kterém se pod kůži aplikuje diagnostický alergen, a vyšetření krve. Po zjištění alergenů je dalším krokem konzultace ohledně výživy, kdy jsou s rodiči probrány zásady diety, kterou bude potřeba dodržovat, a sestaví se seznam potravin, kterým by se malý alergik měl vyhnout. Podezření na potravinovou alergii musí tedy vždy vyšetřit a následně léčit specialistaalergolog. Pokud se podaří odhalit příčinný antigén, je léčba v podstatě relativně „snadná" - podstatné je spouštěč ze stravy dítěte zcela odstranit. Znamená to tedy nejen alergikovi nepodávat dotyčnou potravinu, ale ani taková jídla, která obsahují stopy problematické látky, což jsou často potraviny směsné a hromadně vyráběné. Je třeba rodiče, dítě i další rodinné příslušníky pečlivě poučit, nevyplácí se experimentovat. To platí u malých dětí např. pro babičky, které vnoučeti občas tajně a velmi nerozumně podstrčí třeba koláč nebo čokoládu s pocitem „však pro jednou nebude tak zle, rodiče ho, chudáčka, tolik omezujou, ať si občas něco užije..." Věřte - nevěřte, i s takovými názory jsem se mezi babičkami alergických dětí, které jsou věkově moje vrstevnice, setkala, a nebyly výjimečné.
U kupovaných potravin je třeba sledovat jejich označení, zdroj a původ. Velká opatrnost se vyplácí zvláště u potravin, u kterých byla u dítěte v minulosti pozorována celková reakce nebo odhalená spouštěcí potravina patří mezi silně rizikové, jako jsou třeba ořechy, ryby, sezam, mák, hořčice, celer aj.
V dnešní době se naštěstí i v běžných obchodech dají sehnat potraviny, které jsou pro alergiky vhodné. Ale i tak se pečlivé hlídání složení potravin musí stát každodenní rutinou.
Lidé si často pletou pojem alergie a intolerance. Není to ale totéž!
Příčinou intolerance není reakce imunitního systému, ale neschopnost potravinu strávit. Bývá to většinou proto, že tělu chybí enzym potřebný ke štěpení této potraviny. Potravinová intolerance je v populaci ještě častější než alergie, nějaká její forma se vyskytuje až u 45 % lidí.
Intolerance se může vyskytovat na více druhů potravin. Projevuje se např. bolestmi břicha, nadýmáním, větry, průjmem, někdy i kolikami a zvracením. Při intoleranci bývá reakce na problematickou potravinu obvykle mnohem pomalejší než u alergické reakce, tedy nastává většinou až v řádu hodin či dokonce dní. Protože její symptomy se mohou podobat symptomům některých závažných chorob, je při potížích vždy nutné poradit se s lékařem.
Rodiče dětí, které trpí potravinovou alergií nebo intoleranci mívají problém vybrat pro ně mateřskou školu. Jednou z možností jsou speciální mateřské školy, kde jsou schopni zajistit dítěti dietní stravování. Výhodou těchto školek bývá malý počet dětí ve třídách a většinou i přítomnost zdravotnického personálu. Ve speciální mateřské škole berou zdravotní stava potíže dítěte za normální a zcela akceptují výjimky ve stravování.
Hygienické „prohřešky" dětí také „neřeší", protože počítají s tím, že mohou být způsobeny jejich zdravotními problémy. Speciálních školek však není mnoho a jejich nevýhodou pro většinu rodičů bývá vzdálenost od jejich bydliště, takže často tam musejí dítě složitě dovážet.
Další možností je samozřejmě přihlásit dítě do „normální" školky.
„Vytipujte si alespoň pět mateřských škol a oslovte je telefonicky. Nastiňte ředitelce či učitelce problém dítěte. Už podle jejich reakce většinou poznáte, zda s touto mateřskou školou můžete dále počítat či nikoli.
Připravte se na to, že reakce budou velice různorodé. Setkala jsem se s odůvodněním, proč mé dítě do školky nemohou přijmout, s uváděnými přísnými hygienickými předpisy (to by člověk snad ještě pochopil), ale také s odůvodněním Jak by k tomu ostatní děti přišly, kdyby vaše dítě jedlo něco jiného'. Situace se dále většinou vyvíjí dvěma směry. Buďjste našli vstřícnou a ochotnou školku, kam může vaše dítě chodit i celodenně a stravu mu po předchozí dohodě za vaší spolupráce a v souladu s jídelním lístkem upraví podle jeho potřeb, případně mu část či celou stravu donesenou z domova ohřejí. Další možností je, že dítě dochází do školky pouze dopoledne (svačinu s sebou) a vy ho vyzvednete před obědem," popisuje na www.potravinovaalergie.info maminka Lenka.
Při nástupu do školky či školy je tedy nezbytné se domluvit na způsobu, jakým se dítě bude stravovat, například zda si bude nosit obědy či na ně dojíždět domů, nebo dostávat dietu ve školní jídelně. V tomto případě by měly kuchařky dostat podrobný seznam povolených potravin.
A učitelky či vychovatelky musejí být upozorněny na to, čím dítě trpí, co smí a nesmí jíst a jak postupovat v případě alergické reakce.
Víc viz:
Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál. INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Skok