Když jsem byla malá, měla jsem v jednom kuse rýmu, škrábalo mě v krku, rtuť teploměru nad sedmatřicítkou. Bylo to strašně nepříjemné, maminka mě obvykle hnala v přetopeném bytě pod peřinu - to byl základ jejího kurýrování.
A protože jsem byla malá před šílenou spoustou let, léčila mě paní doktorka většinou penicilínem. Tehdy, za hlubokého socializmu, na malém městě, se to tak nejspíš normálně dělalo. Máš zarudlý krk? Škrábe tě v něm? A dokonce máš rýmu se zvýšenou teplotou? Tady máš kouzelné tabletky... Jednu dobu mi je předepisovala snad i pětkrát do roka. Pak už jsem penicilínové pilule i vyhazovala. Nic mi nebylo. Jen ta zpropadená rýma a škrábání v krku. Nikdo nepřišel na to, že mám alergii na pyly, roztoče, plísně, některé druhy potravin, zkrátka na kde co. Teď už jsem informovaná, léčená a mám svatý klid. Jen na dětství a především penicilínovou paní doktorku vzpomínám s velmi smíšenými pocity.
Pojem ALERGIE se zrodil na začátku 20. století. Vídeňský pediatr von Pirquet jím označil změněnou reakci imunitního systému. Dnes, na počátku 21. století, už je jasné, že alergická onemocnění jsou nejvýznamnější "neinfekční epidemií" doby. (Každé třetí české dítě ve věku do tří let je alergik - jen si všimněte, kolik dětí dýchá výhradně pusou, kolik jich venku lítá s věčnou nudličku u nosu... a to jsou jen dva nejvíc do očí bijící symptomy.)
Existují však doklady o tom, že alergickými projevy trpěli lidé i v časech dávno minulých. Je známo, že příčinou smrti egyptského faraona Mensese bylo bodnutí vosou. Popsána byla alergická rýma u Britannika, syna císaře Claudia, trpícího alergií na koně, což bylo v té době určitě značnou společenskou přítěží (asi jako kdyby dnes někdo trpěl alergiií na auta…). O sezónní alergické rýmě se zmiňoval v 10. století perský lékař Al-Rhazi.
Alergie (přecitlivělost) je nepřiměřená obranná reakce imunitního systému našeho organizmu na látky z okolního prostředí. Látky, které u citlivého jedince vyvolávají tyto přehnané obranné reakce (spouštějí alergickou reakci), nazýváme alergeny. Jsou to často látky, které zdravému člověku neškodí. Při alergické reakci organizmus reaguje vyplavením zvýšeného množství histaminu, který je pak zodpovědný za alergické příznaky. Onemocnění je někdy spojené s celkovými příznaky, jako je únava, bolesti hlavy, u dětí někdy i zvýšená teplota...
Doba pokročila. Alergie už se staly běžnou součástí moderního života. Když jde proti nám po ulici člověk, který se nepříjemně šklebí a dlaní či prsty si urputně mne a mačká špičku nosu (to aby zahnal silné a velmi nepříjemné svědění), většina z nás už na něj nekouká ani s údivem ani s nelibostí. Spíš s velkým pochopením. (Protože víme, že za prvním rohem nejspíš začneme kýchat a škrábat si nos zase my :). Ano, zasvěcený už ví, že jde o běžný pozdrav pylových alergiků. Nechceme sýčkovat, ale třeba jednou přijde doba, kdy sezónně bude svědět nos většinu obyvatel téhle planety a v inkriminovanou dobu se budeme místo "Dobrý den" vzájemně zdravit slovy "Už aby odkvetly!".
Často se k nepříjemnému svědění přidá i pocit ucpaného nosu, to vše bývá umocněno vodnatou rýmou. Když už, tak už, že... Ano, právě jsme vyjmenovali nejčastější příznaky pylové alergie. Trpí jí více než deset procent naší populace a pacientů s touto diagnózou stále přibývá.
Proč počet alergiků vzrůstá geometrickou řadou, není zatím úplně jasné, patrně za to mohou různé civilizační faktory. Podle odborníků se jako jedno z možných vysvětlení nabízí skutečnost, že se dnes lidé mnohem méně setkávají s infekcemi. I když v minulosti škodily, nebo se na ně dokonce umíralo, zároveň utužovaly imunitu.
Lidstvo se stává více reaktivní a alergeny více agresivní. Například nárůst alergických onemocnění dýchacích cest je pozorován zejména v industrializovaných zemích. Současně se zvýšením hygienické životní úrovně nechtěně potlačujeme vliv mikrobů na dozrávání našeho imunitního systému.
O pylových alergiích jsme o pár řádků výš psali s lehkou nadsázkou. Ona to bohužel ale zase taková legrace není. Kdyby se alergie na pyly projevovala jen svěděním v nose a rýmou, ještě by se dala ustát a ordinace specialistů by nepraskaly ve švech. Leckde už se dokonce na speciální alergologicko-imunologická pracoviště objednává s mnohaměsíčním předstihem. Spousta alergiků bohužel trpí ještě mnohými dalšími nepříjemnými příznaky: člověk bývá unavený, bez energie, bolí ho hlava, trpí i na záněty spojivek, mívá oteklé oči, může i silně kašlat, škrábe ho v krku, má zvýšenou teplotu, není schopen se soustředit v práci, ve škole... Zkrátka - cítí se pod psa. Nejraději by zalezl pod peřinu a vystrčil hlavu za měsíc, za dva... A to pořád ještě není všechno. "Neléčenou alergickou rýmou to začíná ... a těžkým astmatem to může končit!" Z vlastní zkušenosti vím, že toto bývá nejčastěji pronesená věta v alergologově ordinaci.
Jedním z prvních projevů změněné reakce organizmu je atopický ekzém. Je to chronické, silně svědivé zánětlivé onemocnění kůže převážně dětského věku, je často spojeno s rodinným výskytem i jiných alergických projevů (pylová rýma, astma, zánět spojivek). V literatuře se uvádí, že asi 60 procent postižených dětí má první projevy ekzému už mezi 2.-4. měsícem věku. Ekzém se u kojenců projevuje většinou nejdříve na tvářičce, pak na bradě, postupně se šíří na krk, celou hlavu, trup a končetiny. Kůže je zarudlá, suchá, zhrubělá, úporné svědění je příčinou neklidu a podrážděnosti dítěte, navíc škrábáním se často do kůže zanese infekce (bakteriální, plísňová). K největšímu zhoršení dochází kolem 9.-10. měsíce věku, což souvisí se zvýšenou pohybovou aktivitou. Postižená místa svědí často tak krutě a vtíravě, že úleva nenastává, až po rozškrábání svědivých míst. Proto jsou malé děti postižené ekzémem často plačtivé a mrzuté. Stav se navíc zhoršuje i nedostatkem odpočinku a nočního spánku. (Aby zamezily rozškrabávání kůže, navlékají maminky na noc na ručičky dětí tenké bavlněné pytlíky, na zápěstí stažené širokou šňůrkou.)
Atopický ekzém kojenců bývá prvním projevem alergie a je mimořádně rizikovým činitelem pro vývoj astmatu už v prvních pěti letech života. Jde o jev, který odborníci označili jako "alergický pochod": 40-50 procent dětí s příznaky ekzému onemocní do pěti let života astmatem. A teď si neodpustíme jedno nezbytné varování: Jak atopická dermatitida, tak astma se vyskytují u dětí kuřáků dvakrát až pětkrát častěji než u dětí, jejichž rodiče nekouří. Zamyslete se nad touto poznámkou, prosím, až si budete chtít večer v obýváku zapálit svou pravidelnou cigaretu ke kafíčku...
S miminkovským obdobím je spojena i další (bohužel) velmi rozšířená alergie - alergie na bílkovinu z kravského mléka a mléčných výrobků. Alergie na kasein se projevuje různě. Může jít o vřídky v ústech, průjem nebo zácpu, krvácení z konečníku, zvracení, opakovaně ucpaný nos, kopřivku, zahlenění či vracející se bronchitidu. Nejefektivnější je vyřadit mléko na určitou dobu z jídelníčku, čímž se zjistí, jsou-li problémy dítěte skutečně způsobeny mléčným alergenem, či nikoliv.
Ale už velmi brzy, ještě v předškolním věku, mohou naši mrňouskové zareagovat - na jaře a v létě - na pyly trav, stromů, obilí, plevelových bylin. Nejčastějším příznakem je kýchavá rýma, jindy záněty spojivek, které jsou laiky i některými pediatry obvykle falešně sváděny na sluníčko.
Hlavním nebezpečím pro budoucí maminku a její dítě je nedostatečná léčba nebo dokonce neléčení alergie, což platí obzvlášť u těhotných astmatiček. Průduškové astma je nejčastějším vážným onemocněním v těhotenství. Postihuje přes osm procent těhotných žen. Všechny běžné preventivní léky užívané u astmatu jsou po celou dobu těhotenství bezpečné. Bezpečné a dokonce žádoucí je i užívání antihistaminik (těch nejmodernějších, tzv. antihistaminik třetí generace). Pokud jste těhotná a bojíte se "brát jakoukoli chemii" (což je častý argument budoucích maminek), pak vězte, že neléčený alergický zánět může ublížit vám i děťátku - na rozdíl od medikace, o níž rozhodují výhradně odborníci.
Alergická matka je z hlediska vzniku alergie 50procentním rizikem pro své dítě, senzibilizuje svůj plod i přes bariéru, kterou vytváří placenta. Otec přináší 30-40procentní riziko. Trpí-li oba rodiče týmž typem alergie, zvyšuje se riziko pro jejich dítě na 70 procent. Ale i zcela zdravým rodičům bez atopicko-alergické zátěže se může až v 10 procentech narodit dítě, u něhož propukne v průběhu života alergické onemocnění.
Vznik alergie není ovšem ovlivněn pouze genetikou. Podstatný vliv má i prostředí, které nás obklopuje. Preventivní protialergická opatření bychom měli uskutečnit ještě před narozením dítěte. Doporučuje se věnovat zvýšenou pozornost interiérům - v těch totiž trávíme až devadesát procent svého času, jsme tak neustále vystaveni nebezpečným alergenům: roztočům, plísním, zvířecí srsti, mikroorganizmům… K preventivním opatřením v bytovém prostředí těhotné ženy patří snížení vlhkosti (40-50 %) a teploty (optimum je 20 °C), časté větrání, stírání prachu vlhkou prachovkou, omezení styku budoucí maminky s domácím zvířetem, cigaretovým kouřem... U pylových alergiček bychom měli zabránit vstupu pylových zrn do bytových prostor např. pomocí protipylových sítí v oknech. (Jsou k mání - spolu s protiroztočovými ložními soupravami - na mnoha internetových adresách. Stačí zadat heslo do vyhledávače.)
V současnosti je nejčastějším alergickým onemocněním alergická rýma.
Ta postihuje 15 až 30 procent dospělé populace a 40 procent dětí (podle ročního období a lokality). Alergická rýma svými klinickými příznaky zasahuje do kvality života pacientů, podílí se na školní absenci dětských alergiků, snižuje produktivitu práce dospělých pacientů. Je provázena řadou přidružených onemocnění. V dětském věku to bývá zánět středouší. Jak v dospělé, tak v dětské populaci je alergická rýma spojená i se zánětem nosních dutin.
Nejčastější a nejzávažnější sdruženou chorobou je průduškové astma. Nemocní s alergickou rýmou jsou vystaveni až čtyřikrát vyššímu riziku, že v průběhu života dospějí k alergickému postižení dolních cest dýchacích - k bronchiálnímu astmatu. Mezi odborníky stále probíhá odborná diskuze, zda alergická rýma a průduškové astma nejsou pouze různými stadii téhož onemocnění, neboť obě choroby spojují dvě základní charakteristiky - genetická atopická vloha (dispozice) a rozvoj alergického zánětu sliznic dýchacích cest.
Ač to vždy zcela nevnímáme, náš nos je ideální ochranou a vstupem do dolních cest dýchacích. Nos filtruje vdechovaný vzduch od znečišťujících látek a alergenů. Nos je schopen vdechovaný vzduch zvlhčovat a ohřívat na stálou teplotu. Můžeme říci, že funkce nosu je nezastupitelná, neboť nosem je profiltrováno za 24 hodin až 10 tisíc litrů vzduchu. Narušená funkce nosu vlivem přetrvávající alergické rýmy tyto ochranné nosní funkce odbourává a pacient s "banální" rýmou může začít trpět příznaky průduškového astmatu.
Alergické choroby - to není pouze rýma, průduškové astma či atopický ekzém. Závažným způsobem se mohou projevovat těžké, až smrtící reakce po hmyzím bodnutí, přecitlivělost potravinová, léková alergie, reakce na vakcinace. Mezi alergické stavy řadíme i některé druhy kopřivek, alergického původu mohou být také opakované záněty spojivek. Někdy projevy alergického onemocnění nejsou vůbec typické - nemusí se například jednat o typickou alergickou rýmu s kýcháním a vodnatou nosní sekrecí. Můžeme trpět chronickými obtížemi typu zahlenění, ztráty čichu, dýchání ústy, poruchami spánku a koncentrace, stálou únavou.
Plesnivé zdi v letité chalupě nebo ve sklepě si asi všimne každý, ale mnohé rizikové plísně vegetují třeba na hlíně pokojových rostlin. (Na podzim bývá zvýšené množství plísně i ve vzduchu, například z tlejícího listí.) Zatímco dříve byly typickými místy výskytu plísní staré vlhké domy, v posledních letech přibývá problémů v novostavbách. Paradoxně je viníkem dokonalá izolace a plastová okna, která těsní tak, že neumožňují ani minimální cirkulaci vzduchu. Vlhkost se tak sráží uvnitř, což spolu s teplem z ústředního topení přispívá k množení plísní. Alergické reakce na vlhkost mohou mít zase nejrozličnější projevy - rýmou počínaje, ucpaným nosem a kašlem konče...
Nejčastější alergická onemocnění:
Tzv. sluneční alergie má jiný než čistě alergický původ, jedná se spíše o intoleranci slunečního záření.
Léčba alergického pacienta v sobě zahrnuje čtyři základní složky, které se vzájemně doplňují. Jedná se o: 1. odstranění nežádoucího alergenu a režimová opatření, 2. léčbu medikamenty, 3. specifickou alergenovou imunoterapii, 4. dostatečné poučení pacienta.
1. Alergeny
V léčebném přístupu k alergikovi jako základní zůstává znalost jeho "spouštěcích" alergenů a snaha o omezení kontaktu s těmito podněty. Pyly a plísně jsou příčinou alergických obtíží mimo zimní období (i když květenství olše a lísky začíná již v únoru). Kontakt s těmito alergeny ovlivníme méně, co však lze ovlivnit zřetelně a dlouhodobě, to jsou alergeny v interiérech. Jedná se zejména o roztoče, jimž už jsme se podrobně věnovali v pasáži věnované těhulkám. A pokud jde o zvířecí alergeny? Jejich význam se neustále zvyšuje. Průzkumy potvrzují, že ve třetině rodin s alergikem je chováno zvíře. Nejčastějšími zvířecími alergeny jsou alergeny kočky a psa, v menší míře jsou zdrojem zvířecích alergenů hlodavci (potkan, myš, krysa, morče, křeček). Lékaři zásadně nedoporučují přítomnost zvířecího mazlíčka v alergické rodině.
2. Antihistaminika třetí generace
Antihistaminika jsou v léčbě alergické rýmy předepisována nejčastěji, což souvisí s významným podílem histaminu na rozvoj nosních příznaků. Při jejich podávání se snižuje hlavně svědění v nose a ataky kýchání s vodnatou rýmou.
Tzv. nová antihistaminika jsou ještě účinnější než léky druhé generace - potlačují i příznaky, na které předchozí léky nestačily (například neprůchodnost nosu u alergické rýmy nebo zvýšenou dráždivost průdušek u astmatu). Navíc už mají také skutečně onen požadovaný protizánětlivý efekt. Současná moderní antihistaminika tedy svými vlastnostmi a účinky umožňují alergikům i při soustavné léčbě vykonávat všechny denní činnosti a výrazně zlepšují kvalitu jejich života. A nejen to. Podle alergologů mají dokonce preventivní účinky.
3. Imunoterapie
Formou injekcí či kapek pod jazyk je pacientovi podáváno postupně se zvyšující množství upraveného alergenu. Cílem této léčby je vyvolat stav tolerance organizmu nemocného vůči alergenu. Jedná se o dlouhodobou léčbu, jejíž účinnost je za ideálních podmínek, mezi které patří v neposlední řadě spolupráce pacienta, kolem 80 %.
Imunoterapie není vhodná pro každého alergika. S úspěchem se používá u pacientů s kratším průběhem choroby a hlavním spouštěcím alergenem. Pokud organizmus pacienta reaguje na více alergenů (sezónních i nesezónních), hledají odborníci dominantní alergen obtížně - a tím je snížena účinnost léčby.
Právě specifická alergenová imunoterapie ve spojení s pravidelným podáváním tzv. nových antihistaminik může být u některých alergiků účinným postupem v prevenci astmatu.
4. Poučení pacienta
Součástí léčebného procesu je i trvalá edukace (vzdělávání) pacientů. Pro poučení laické veřejnosti je vydáván časopis Alergie, astma, bronchitida (otázky, odpovědi, informace, rady a poučení pro alergiky, astmatiky a bronchitiky). Vyhledávány jsou webové stránky týkající se astmatu: www.cipa.cz, kde nechybí ani on-line poradna předních odborníků.
Chyby v léčbě
Každý čtvrtý z nás trpí nosními obtížemi. Považujeme je za běžnou součást svého života. Při zhoršeném průběhu rýmy nakupujeme různé kapky do nosu, abychom mohli volně dýchat, především v noci, kdy neprůchodný nos brání klidnému spánku. Ovšem málokdo z nás ví, že dlouhodobou aplikací rychle působících kapek a sprejů si ještě více poškozujeme nosní sliznici. Jsme schopni si navodit závislost na těchto lécích, která se jen obtížně odstraňuje. Podceňujeme význam chronické rýmy a oddalujeme nástup účinné protizánětlivé léčby. Další chybou často bývá problém s dlouhodobým udržováním režimových opatření a nechuť k pravidelnému užívání léků. Léky s protizánětlivým účinkem užíváme jen podle potřeby a nenecháme je rozvinout v jejich plném terapeutickém účinku (zmiňovaná antihistaminika III. generace).
Někdy volíme alternativní postupy, u kterých nebyla doložena účinnost. Užíváme tzv. herbální medicínu, která někdy může senzitizovaného pacienta dokonce i ohrozit. Současně tím odkládáme léčbu účinnou...
Mimochodem - víte, proč jsou alergici častěji nachlazení nebo trpí různými infekcemi? Opakované alergické reakce postupně narušují sliznice a ničí slizniční obranu. A sliznice, která je trvale oslabená, to je něco jako dokořán otevřená brána, kterou mohou volně vcházet celé armády virů a baktérií.
Ještě pořád jste si to nerozmysleli? Neobjednáte se k alergologovi a nezačnete se svou věčnou, otravnou a všudypřítomnou rýmou konečně něco dělat???
Odborná spolupráce primářka MUDr. Irena Krčmová z Ústavu klinické imunologie a alergologie v Hradci Králové
Článek je z květnového čísla časopisu Máma a já. Obsah čísla najdete zde.
Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 25. května do 24. června 2008 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a získejte automaticky dáreček - řetízek na dudlík od Canpol babies. Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.
Skok