26.6.2007 17:31:29 Markéta+Matěj
co jsem se dočetla "mezi řádky"
Milá Piki,
po přečtení tvého článku jsem na něj celý den myslela. Něco mi nehrálo, to co jsi prožila, znamená pro tebe jistě obrovskou ránu na duši, ale mezi těmi řádky jsem si přečetla, že tu není něco v pořádku. Nejsem psycholog a můžu se i mýlit, je to pouze můj osobní názor a jestli mám jen trochu pravdu, tak snad ti to pomůže dodat další sílu k překonání nejen této rány, ale i ostatních nástrah života.
Než se dostanu k věci, jen krátký komentář. Vzhledem k tomu, že už jsi jedno těhotenství prožila a i s nějakými vstupními komplikacemi, mne překvapuje, že pouze pozitivní těhotenský test vám stačil k radosti po několik týdnů, aniž jsi navštívila gynekologa a ověřila si, že je vše vpořádku. Těhotenské testy nejsou stoprocentní, navíc ne každé těhotenství má šanci dojít ke zdárnému konci, tak už to v přírodě chodí. Vzhledem k tomu, že už jsi matkou, máš jistotu, že jsi schopná dítě počít a donosit (na rozdíl od žen, které potrácí poprvé a třeba opakovaně).
Teď k věci: mezi řádky jsem objevila, že tvůj velký smutek se skládá ze dvou částí. První část je zdravá, normální, očekávaná reakce na to, že jsi musela na potrat a přišla tak o dítě. Druhá část už tak v pořádku není, připadá mi, že tato část smutku pramení z pocitu selhání, co od tebe okolí (manžel, rodina - hl. babička, jak uvádíš v textu) očekávalo. Nejvíce už mne bila do očí rekace babičky (pravé babičky?, maminky?, tchyně?), jak uvádíš. To nebyla útěcha a slova porozumění, ale kudla do zad. Jistě se těšila na vnouče, ale to ji neopravňuje něco ti vyčítat a ty by sis to neměla nechat líbit. Překvapuje mne, že v širší rodině věděli o zpoždění tvé mensturace a de facto čekali na ohlášení té radostné události. A ty jsi je pak musela zklamat a to je pro tebe jistě nepříjemné a stresující.
Proč jsem tyto řádky napsala? Protože možná mám aspoň ždibec pravdy a třeba si mi se mnou budeš souhlasit, že tlak tvé rodiny je velký. Věřím, že opravdovou oporu nacházíš v manželovi a v přátelích, kteří ti pomohou tyto těžké chvíle přemoci. Ale nenech se semlít soukolím cizích přání a očekávání.
Přeji ti hodně sil, věř si a ať se ti další těhotenství podaří.
Markéta
Odpovědět