25.6.2007 13:09:34 Majka
zase vyjde sluníčko
Milá Piki,
brečím nad tvými řádky a chápu jak moc je teď těžké jít dál.
A slova útěchy,že budou další děti spíš více bolí než pomáhají.Znám to.Léta jsem se léčila na neplodnost a po více jak deseti letech jsem otěhotněla metodou IVF.Štěstí,které jsme s manželem prožívali bylo ohromné,jako sen!Narodil se nám chlapeček,předčasně.Ale bojoval a zvládal to....Byl mu rok,když jsem otěhotněla podruhé.Další radost a hlavně jsme chtěli sourozence pro brášku,kterému i když šlo všechno pomaleji,byl naším sluníčkem.Bohužel jsem v 8tt potratila.Prý se to stává.Ale nechtěli jsme ztrácet naději a do třetice to zkusili za půl roku.Po dalším pokusu jsem byla těhotná!Časté kontroly a slova lékaře,že tentokrát vše dobře dopadne,mne uklidňovaly.Byla jsem v 19tt,to už se přece nemůže nic stát.A přece.Znovu jsem potratila.Nebo spíš porodila.Holčička byla ale moc malinká na to,aby přežila.Byla moc krásná a měla stejný nosánek jako bráška.Myslela jsem si,že se už dál žít nedá a neustále jsem se ptala,proč já? Proč naše vysněné děti?Tolik to bolelo.Měli jsme ale pořád doma našeho chlapečka.V té době mu byli skoro 2 roky.Byl hodne opožděný,ale stále veselý a dodával nám sílu zvládat toto těžké období.Doktoři hledali důvod ,procházeli jsme spousty vyšetřeními a stále se nic nedařilo najít.Krátce po druchých narozeninách mi zemřel v náručí.Proč?Na to nám už asi nikdo neodpoví... a co teď?
Otázek během dne si dávám tisíce,propadám se hluboko ...někam ,kde snad ani není konec.V noci se budím hrůzou a utěšování lidí kolem má spíše opačný efekt.
Buď silná Piki,nevzdávej to a za svoje děti bojuj.Tak jako se pokouším já,naše děti nám nikdo nevybojuje ,nikdo nám je jen tak nedá.Záleží jen na nás.Přeji Ti moc velkou sílu a odvahu překonat tyto bolestivé dny.A až nabereš zpátky svoji sílu,jistě si tady přečteme s jakým štěstím chováš v náručí miminko.Život v tomhle ohledu není ani trochu spravedlivý,to vím už dlouho....Ještě jednou moc síly!!!
Majka
Odpovědět