Re: pořád to bolí
Piki, drž se. Opravdu Ti pomůže jen čas. Prošla jsem si něčím podobným, ale u mne to bylo první těhotenství. Mimi jsme chtěli, ale nějak jsem nepočítala s tím, že to půjde tak rychle. Otěhotněla jsem hned po svatbě. Ještě než jsem zjistila, že jsem těhu, tak jsem prodělala ošklivé nachlazení. Asi i to mělo vliv na to, jak to potom dopadlo. Moc jsme se těšili a já si vůbec nepřipouštěla, že bych mohla mít nějaké problémy. Bohužel v 8.týdnu jsem začala špinit a na UTZ nebyla srdeční akce :-( Prošla jsem si hospitalizací, náběry na HCG a verdikt-zamlklé těhotenství. Dr. se zrovna nechovali moc soucitně, jejich chování a jednání dost bolelo. Pro ně jsem byla jen další případ, ne člověk, který přišel o dítě. Dlouho jsem o tom nemohla mluvit. Po půl roce pauzy se hned zadařilo a já už se klepala strachy. Opět jsem začala krvácet, byl víkend, tak jsem šupajdila do nemocnice. Tentokrát do jiné, a byl to opravdu rozdíl, hlavně v přístupu a chování. To mi dost pomohlo. naštěstí se mi vytvořil jen hematom, mimi bylo v pořádku, ale celé těhotenství už provázely obavy. Teď mám už skoro dvouletého cvrčka, ale asi nikdy nezapomenu.
Odpovědět