Nezapomeneš, ale časem to přebolí
Milá Piki,
je to 2 roky, co jsem se cítila přesně jako ty. Neboj, tu bolest sice nikdy nezapomeš, ale přijdou krásné chvíle, které ji přebijí. Tenkrát jsem tomu taky nevěřila, ale dnes mám ročního Tomáška a jsem šťastná. To, že o tom nedokážeš mluvit je normální, ale dobře, žes to napsala! Já tenkrát strávila celé šestinedělí na neschopence. Nebyla jsem schopná se svým šéfem oslavit narození vnoučka a podívat se na miminko své kolegyně...vždy jsem musela odejít. A nejhorší bylo, že to všichni v práci věděli a litovali mě!
Ještě dlouho mě pronásledovala otázka PROČ? Dodnes nevím proč jsem potratila, ale můj doktor mi řekl, že mám být ráda, že moje tělo dobře funguje...Že měl pravdu člověk pochopí až později, až to přebolí...
Přeji ti, ať to zvládneš. Buď silná a za 3měs to zkuste znova, jako my :-) určitě se brzy zadaří a budeš dvojnásobná mamina.
Budu na tebe myslet. Hodně štěstí!
Zuzka
Odpovědět