Žij svůj život!

Nečetla jsem všechny příspěvky, tak nevím, jestli to tu zaznělo, ale trochu mi připadá, že jsi ještě vnitřně nedospělá. Nechci, aby to vyznělo špatně, myslím to tak, že většina lidí, když vnitřně dozrává, tak se přeorientovává citově ke svému životnímu partnerovi a tak trochu se odvrací od rodičů. Není na tom nic špatného, je to zcela přirozený jev, že děti opouští hnízdo svých rodičů a mnohem častěji to bývá mnohem těžší pro rodiče než pro děti, když potomstvo odchází. To že tvůj otec byl závislý na svých rodičích a svou novou rodinu tím, dá se říci zanedbával, mohlo ještě prohloubit citové pouto tvojí matky k tobě a ztížit tak tvoji situaci. Krom toho také závislost tvého otce, jelikož byla tolerována, je závislostí celé rodiny a snadno pak dochází zcela nevědomky k určité nápodobě a opakování situací z generace na generaci. Z tvého popisu jsem pochopila, že se cítíš spoutaná v momentálním stavu věcí a jako řešení bych viděla, aby jsi se od rodičů odstěhovala. Nemyslím, že by to muselo být rovnou do Kanady, stačí na jiný konec města, každopádně by ses měla od rodičů odpoutat ikdyž to může být těžké. Odjet za přítelem do Kanady je bezesporu skvělá příležitost! Můžeš poznat svět, jinou kulturu, naučit se lépe cizí jazyk, poznat lépe toho přítele a pak se sama rozhodnout, jestli to tak chceš mít na pořád nebo se vrátíš do rodné země. Vyřešila bys tak dvě mouchy jednou ranou. Píšeš ale, že za sebou nedokážeš spálit mosty a všechno opustit, takže nevím, jestli by Kanada byla nejlepším řešením, to už si musíš rozhodnout sama. Na závěr ti chci říct, že já bych za moře odjet nemohla, nedokázala bych opustit svou starou rodinu a nikdy už je nevidět, jenže ke mě se rodiče vždycky chovali jinak než k tobě, měla jsem volnost, vyzkoušela jsem si toho hodně včetně odstěhování se ze dne na den z domu, protože jsem se zamilovala a naši to brali v pohodě, jen ať si to vyzkouším. Partnery mi mamka komentovala až jsem je pustila k vodě, a že jich bylo požehnaně... Teď mám svou rodinu a ta je vždy na prvním místě i u mých rodičů.
Můžu ti jen doporučit odpoutej se od matky a osamostatni se, neopouštěj ji, měj ji ráda, ale ŽIJEŠ SVŮJ ŽIVOT A NE JEJÍ!!!!!!!!!!!!!!