souhlasím!!!
se všemi souhlasím, každý svého štěstí strůjce a rodiče nemají právo ti to štěstí kazit...
já jsem to měla poměrně jednoduché, z domova jsem odešla v 17ti letech bydlet k příteli. Rodiče mě prostě nechali, jinak bych jim to vyčítala, že mi třeba zkazili život... když mi bylo 20 (a příteli 30) tak jsme se vzali a máme krásnou 4měsíční holčičku... nikdy bych si nenechala mluvit do života, a to by neměl nikdo!! Je teda pravda, že moje máma o mě neměla nijak velký zájem, vlastně propásla mé dětství a najednou si uvědomila, že jsem pryč... a to bydlela s náma... Máte štěstí, že máte tak hezký vztah s rodiči (s mámou) to já nikdy nepoznám, ale rozhodně se budu snažit svým dětem být matkou a ne jen spolubydlící... když bude chtít dcera až vyroste někam odjet, bránit jí v tom nebudu, ikdyž mi to bude rvát srdce... nikdy bych si neodpustila, kdyby byli moje děti kvůli mé sobeckosti nešťastné!!!
Odpovědět