správné rozhodnutí
Milá Alatničko,myslím,že každá láska je sobecká,aspoň trochu.Já můžu mluvit asi sama za sebe z pozice maminky.Máme děti v rozmezí 18 let až 3 mesíce.Vnímám to jak z tvého pohledu,male i z pohledu tvojí maminky.Vím,že až naše dcera přijde s tím,že by třeba odjela někam za moře.Tak bych jí asi nebránila.Pokud by potkala toho pravého pro život,byla bych ta nejšťastnější máma na světě.Jedno vím ale jistě,byla bych strašně smutná z toho,že by odjela někam,kde by nebylo možný ji vídat.Strašně moc se těším na to,až přijde ten čas,a bude mít jednou svoje mimča,že se naše rodiny budou navštěvova,pomáhat.Nějak neví mjak by jsme tohle všechno mohli dlat kdyby byla za oceánem?Je to opravdu velmi těžá představa,ale asi bych to zvládla.MOje představy by se rozplynuly,ale její štěstí by mi asi bylo přednější.Někdy se životy zamotají jinak než si člověk plánuje.Nemůžu říct,že můj plán je připoutat si ji k sobě,To ne vžádném případě ne.Jen mám všechny moc ráda.
Držím ti palce,aby ses rozhodla podle svého srdíčka.A určitě,pokud cítíš,že je to velká a ta pravá láska,tak bych si ji nenechala uniktnout.Jednou bys mohla velmi litovat.Zkus si s maminkou promluvit a zkus jí vysvětlit,že ji máš moc ráda.V klidu bez emocí.A třeba na neutrální půdě.Pozvi ji někam mimo domov.Tam se věci chápou jinak než v domácím prostředí
Odpovědět