24.8.2006 11:53:45 Jana+2 čerti
Re: Je to těžké
Mám příklad toho, jak dopadá organizování života rodiči přímo před sebou, já mám zlatou mamču, ale jde o matku mého přítele a brzy už muže. A potěšila mě tvoje zmínka, že máš manžela o 9 let mladšího, jsem totiž stejný případ , mám dvě děti a příští rok se chceme vzít a mít miminko, už teď se na to moc těšíme. Ale k věci, můj muž si neskutečně užil a užívá se svojí matkou. Když jsme se sblížili, žil on a jeho sourozenci s matkou, s otcem se rozvedla a od té doby udržuje všechny svoje dospělé děti v tom, jak se pro ně obětovala, co všechno jim dala a hlavně se zadlužila a teď jí všichni nesmí opustit a musí se o ni starat, dávat jí výplatu a splatit s ní její dluhy. Do této situace se můj muž přestěhoval za námi, pak jsme si pořídili svoje bydlení. Nějakou dobu to šlo, ale pak následovaly plačtivé hysterické scény, že ji opustil a že jí slíbil, že se o ni postará, jak si se mno zkazí život, nic si neužil.... nebudu vyjmenovávat všechno. Nakonec byla skoro úspěšná, málem nás dostala od sebe. Ale nezadařilo se, spíš to náš vztah utužilo. Takže teď to pokračuje tím, že mojí existeci naprosto ignoruje. Ale ten můj toho má plný zuby, je na nás hrdej a tím pádem kontakty jsou řidší a řidší a pokud se týká našeho plánovaného miminka a svatby, půjde to zřejmě úplně mimo ni. Zbylí sourozenci jsou ale už tak zblblí, že nejen že nikoho nemají, ale třeba pojem osamostatnit se je u nich : kopnout mamku do pr.... Nemají svůj život, nemají nic. Můj chlap mi od té doby mnohokrát potvrdil, jak je rád, že nás potkal a že nás má, že máme svůj domov.Musel za nás hodně bojovat a to i sám se sebou. Matka u něj hodně klesla. Doufám, že až moje děti vyrostou, budu schopná nechat je jít svojí cestou. Nejsou totiž náš majetek, máme je na pár let půjčené - s nadsázkou.... :) Hodně štěstí všem :)
Odpovědět