8.6.2010 23:08:15 Yuki 00,03,07
Re: pochvala vs. ocenění
já chválím hodně, mám proč, tak proč bych nedala dětem najevo, že z nich mám radost? občas řeknu jenom "mám z tebe radost" občas "jsi šikovný" a někdy "tak to tě musím pochválit i tatínkovi" a proč ne? přece nezáleží na tom, jak to formuluju, záleží na tom, jestli je to pochvala jako v tom článku na fotbale nebo za něco, co si opravdu zasloužil
Když mi dnes prvňák přišel z kroužku angličtiny s vysvědčením, a zářil nadšením, že je nejlepší (mají slovní i známkový hodnocení dohromady, alemá opravdu samý jedničky a samý pozitiva, aby učitelka vymyslela něco ke zlepšení, napsala, že má zrychlit chystání věcí :)))) syn zářil, já jsem ho pochválila "teda to jsi ale šikovný, to tebe mám radost, je dobře, že se tak snažíš, jde ti to... ukážeme to hned i babičce, taky se jí to bude líbit"
proč ne, zasloužená pochvala za něco, čemu obětoval každý týden jedno volný odpoledne a navíc mu to fakt jde.
Pochybuju, že by ho nějaká chladná reakce potěšila.
Když syn přinesl asi 3 horší známky po sobě z matematiky, vysvětlila jsem mu učivo, pár dní jsme denně opakovali pár příkladů, a překonal to, má zase jedničky. Zaslouží úplně stejnou pochvalu a má z ní radost.
Kdyby byl hodnnocený slovně, možná bych ani nevěděla, že má nějaký probém, protože to bylo během jednoho týdne a to by se ke mně asi ani to slovní hodnocení nemuselo dostat.- to jen jako reakce na nenávist ke známkám
zato jednička z básničky, kterou se nikdy neučil, ale kterou si zapamatoval než ji odvykládali 3 před ním, tomu jsem se zasmála a řekla jsm mu, že to si teda nezaslouží, ael oceňuju, že má výbornou paměť.
Odpovědět