Re: Nechválím,

withep, i když budu mít na obrázku 3 oči a dva nosy, bude mi chybět pusa, ale můj tříleťák to bude malovat s láskou a bude mi chtít tím obrázkem udělat radost, tak i kdyby to načmáral schovaný za lavicí během půl minuty, tak ho pochválím a to moc, protože on to byl jeho mpomentální nápad a teĎ hned mi chtěl tu radost takto udělat a nedomyslel spoustu věcí, ale to přece nevadí.
Takže ano, pochválím, a je jedno, jestli řeknu "jsi šikulka" nebo "to je krása" (i když viděno nezávisle není ani trochu) a ještě si obrázek pověsím třeba nad postel, tak je to zasloužená pochvala.a nebudu se pitvat v tom, že tam mám 3 oči...

zato kdybych v té situaci řekla "a proč am mám tri oči? a proč....." tak mu zkazím radost a on mi příště sice namaluje obrázek, který bude dokonalý, ale o to nestojím, já stojím ne o dokonalý dítě ale o šťastný dítě

někdy je opravdu lepší se o obrázku nebavit :))) a vzít na vědomí jen to, že ten pbrázek dostaneš, že je dítě šikovný, že ho to vůbec napadlo

Ty Withep, trochuza pomínáš v tom svým nadšení pro RaR ještě na jednu věc - stejně tak jako má každý národ svou odlišnou kulturu, stejně tak má odlišnou kulturu každá rodina, každá domácnost. Liší se pochopitelně minimálně, ale právě kvůli těm minimálním rozdílům nejde použít žádná poučka, žádná knížka.

My, kdo si to uvědomujeme, se s váma, co věříte v neomylnost knížky o RaR nikdy nemůžeme shodnou, protože to, co vy vidíte jako naprosto jasný, u toho my vidíme, kde a proč by nám to nefungovalo (a asi i naopak). Možná nejsme ani jedni ani druzí schopní přesně říct, v čem je ten rozdíl, jaký je ten důvod, proč to nejde, ale to neznamená, že ty rozdíly nejsou.

Stejně tak jsem před pár příspěvky četla o těch známnkách - ty máš pocit, že stejný významamají známky pro prvňáka a pro sedmáka? rozhodně ne, a znám spoustu prvňáků, co se těší na první jedničku, a znám i takovýho prvňáka, který doma brečel, že sice všechn umí, ale co je mu to platný, když nedostane jedničku, protože u nich se známky nedávají. Tomu děcku chyběla pochvala, taková pochvala, která je srovnatelná s ostatníma dětma, taková, která ukáže, že je šikovný a že si toho všiml i někdo jiný než maminka doma, je to prostě nšco, o čem může mluvit před kýmkoliv známým akaždý tomu rozumí. Ten prvňák nebude kamarádovi u babičky v jiným městě vykládat, v čem je jeho čtenářský výkon dobrý a kde má přidat, ten malý chtěl říct "mám jedničku ze čtení" a tím mít jasnou situaci kdekoliv a kdykoliv

toto je podle mě výhoda známkování, jasná a přehledná situace.

ale vím, že to nejde použít vždy avšude, jsou děti, který známky nepotřebují a jsou takový, kterým kazí náladu nebo je stresují (i když třeba zbytečně, ale to bývá vina rodičů) ale není jich určitě většina