Re: Chybí kontinuita
Víte, paní, také jsem kdysi jako dítě chodila s klíčem na krku a od 1.třídy musela vše sama - od chození do/ze školy, do/z baletu (bydleli jsme v Bratislavě)a pod, celý život jsem musela vše sama. Spolužáci bydleli roztroušeni po obrovském sídlišti či v jiných částech Bratislavy (stř.škola), moc jsem ani neměla čas se s lidmi stýkat. Dnes mám sama dítě, 9-leté a musím říct, že prožívám minimálně úzkost z toho, že jde někam samo. Všude samý úchyl, pedofil a vrah. Kdysi jsem jezdívala od 9 let sama rychlíkem k babičce 600 km daleko, dnes se bojím sama do vlaku nasednout i za bílého dne a to jsem dospělá. Kdysi jsem se vůbec nebáal, byla jsem klidné a pohodové dítě a teď, po tom, co vidím, že se děje, je ze mě neurotická matka. Asi se divíte, ale vím, že nejsem sama. Samostatnost jistě u dětí existuje, ale jak to často dopadá?
Co tedy radíte??????????????
Odpovědět