Re: penize a osnovy

Jano,

bohužel spádové děti ze ZŠ nedostaneš, ani kdyby ses na hlavu stavěla....přesunout kamkoliv jinam dítě má právo pouze rodič, škola může maximálně doporučovat....
Jediné, co škola může, propadnuté děti nenechat dodělat devítku, tzn. že musí opustit školu už po ukončení osmé třídy, případně sedmé, pokud dítě propadlo na obou stupních ZŠ...

A k učivu a rozložení v ročnících, případnému zvolnění....ono je to teď na každé škole jiné, ale třeba já se obecně peru s tím, že fyzika předbíhá matiku...je sice fajn, že výrazy (písmenka místo čísel) se učí až v osmé třídě a rovnice až v druhém pololetí, takže se jim to lépe chápe, ale na druhou stranu, stejně už od šesté (někdy až od sedmé třídy, to záleží na škole) musí ve fyzice používat vzorce a to jsou zase jen rovnice....Jak má člověk řešit rovnováhu na páce (sedmá třída), když neumí dosadit za proměnné, protože prostě netuší, co to je?
Jak má dítě rozhodnout, která krychle má větší hustotu, případně hmotnost (látka šesté třídy), když neví, co je to objem? Má převádět krychlové jednotky, ale přitom nezná mocniny....Má pochopit nakloněnou rovinu, ale neví nic o poměru ani o procentech (natož promilích).....asi by se dalo pokračovat hodně dlouho....
Přitom řešení není zrovna ideální....buď se začíná s fyzikou až v sedmé třídě, takže plus mínus koresponduje s matikou, ale zase toho děti musí pobrat víc za kratší dobu a nevím o tom, že by se kvůli tomu zvětšila hodinová dotace, takže je to náročné nejen odvykládat, ale hlavně procvičit a "zažít", nebo se začne v šestce a získají se tak jedna nebo dvě hodiny týdně fyziky navíc, ale pak půlku času člověk tráví doplňováním matematických znalostí případně hledáním jiných cest k řešení, což ne vždy je možné....anebo se třeba nakloněná rovina pro jistotu úplně vynechá, což mi přijde pro většinu dětí jako větší škoda, než kdyby se vynechaly lomené výrazy nebo dějiny Mezopotámie....možná by se pak stavěla schodiště se sklonem, který lze vyjet a hlavně sjet i s kočárkem (po těch kolejnicích, co jsou z betonu nebo kovové), aniž by člověk potřeboval mít 80 kg na udržení kočárku v rozumné rychlosti....
Ale tohle jsou spíš moje specifické "potíže" fyzikářky, každý předmět má své.....vím, že matikářky a češtinářky dost řeší, jak děti přichází na druhý stupeň a nemají zažité základní učivo (pravopis a numerické počítání), v přírodopise se zase řeší, jestli učit zvlášť holky a zvlášť kluky (v osmé třídě), ale přitom nikdo toto neřeší pro rodinnou výchovu, jejíž součástí je sexuální výchova, která poměrně podrobně probírá mnohem intimnější otázky než je anatomie pohlavních orgánů....
Ono je prostě pořád co řešit a je spíš otázka, jestli to někdo řešit chce....když totiž někdo 20 let učí totéž pořád stejně, tak už s mu moc nechce začínat s něčím novým zase od začátku...

A k penězům...mnoho škol vůbec není bez peněz, spousta peněz jde z různých grantů a dotací....mají však jeden háček....jsou určeny převážně a někdy výhradně na vybavení školy, zatímco na platy zaměstnanců (nejen pedagogických pracovníků) je škatulka, kam se odpočítává jen jednou ročně a velmi přesně a přidat tam cokoliv odkudkoliv je poměrně náročné.......takže škola má sice ve všech učebnách multimediální tabuli, ale nastupující absolvent VŠ má stále 15 tisíc hrubého a po třiceti letech praxe se dostane i s odměnami a příplatky za třídnictví, vedení kabinetů a já nevím, co vše se dá ještě proplatit, někam kousek nad dvacítku....A to je podle mě směšné....protože pak je úplně jedno, jestli je člověk dobrej nebo špatnej, všichni mají plus mínus stejně a ředitel nemá moc možností, jak ty lepší udržet a ty, co práci flákaj, třeba potrestat nějakou sankcí....maximálně přijdou o osobní hodnocení, které, když náhodou je, se pohybuje v řádu stokorun....