| lampetra | 
 |
(28.11.2007 9:25:24)
...u nás. Jsem učitelka češtiny na MD a vím, že v každé třídě jsou děti, které čtou a ty, které se ke čtení nemají. Potěšilo mě, že i dnes se najdou děti, které čtou pod lavicí ( a pro ty mám slabost :-)). Hodně je to samozřejmě o tom, co rodina dítěti nabízí, těžko budou vášnivými čtenáři děti rodičů, které knihovnu doma nemají a ke "čtení" jim stačí noviny. Pokud dítě vidí, že rodiče čtou ( třeba na záchodě nebo u jídla.....:-(, bude jim čtení připadat přirozené a budou pravděpodobněji číst taky. Moje osmiletá je vášnivou čtenářkou ( naučila se číst sama asi v pěti), přeskočila období slabikování, prostě jsme zjistili, že čte plynně a přečte najednou celou kapitolu. Ale: každý líc má rub, nabízíme neustále jinou zábavu, čtení vede. Dá nám dost práce, aby si četla třeba jenom dvě hodiny denně ( což považuju za maximum). Nicméně, vidím v ní sebe, takže ji chápu, ale JENOM ČÍST se taky nedá. Mj. reaguji na autorskou otázku v textu : čtení knih je jedna z možností jak trávit čas, podle mého názoru jsou čtenáři knih trpělivější, kreativnější, mají rozvinutější fantazií, což se všechno v životě hodí. Je to hodně na rodičích, jestli svoje děti budou podporovat ( hlavně osobním příkladem):-)
|
| Bob the Ghost | 
|
(28.11.2007 9:47:44)
Taky si myslím,
že není správná cesta nutit dětem čtení jako tu "děsně důležitou věc".
Ať si čtou, když chtěj, a nečtou, když nechtěj. Ostatně nevím, jestli je "nečtení" až takový trend - vždycky bylo spousta dětí, které nic nečetly.
Příklad rodičů je určitě to nejlepší. Čili nejenom, že rodiče si čtou s dětmi, aby "splnili misi", ale že si taky někdy maminka lehne na gauč se slovy "dejte mi teď všichni pokoj, chci si dočíst tu detektivku".
|
| kiri | •
|
(29.11.2007 17:14:29)
Jak myslíš Bobe, že to není zlé? Článek je ještě příliš příliš mírný. Jen vybízí k zamyšlení, klade otázky. Skutečná situace je ještě horší nežli si většina lidí dokáže představit.
Zde se jak tak koukám prezentují rodiče, jejichž děti čtou a patrně čtou dost. Mohlo by to vypadat dobře. Ale situace je úplně někde jinde.
Četba rozvíjí představivost a vytváří předpoklad k abstraktnímu myšlení. dodává slovní zásobu. Pokud dítě nečte, je o toto všechno ochuzeno.
Samozřejmě, že dítě často považuje čtení za práci. Má-li číst bez námahy, musí "načíst" cca třitisíce hodin. Před léty dvaceti měly děti načteno v páté třídě. Dnes nemají načteno ani v prvních letech střední školy.
Navíc ... dělala jsem průzkum u svých studentů na střední škole. Pětina z nich potvrdila, že mimo učebnic nemají doma ŽÁDNOU knihu. To už na tom byla moje prababička z podtatranské vísky na počátku minulého století lépe. Ta totiž měla doma alespoň tu Bibli, ze které dětem otec čítával.
Mávnout nad tím rukou?
Dítě, které není schopno plynně a bez námahy číst, není schopno ani dělat výpisky. Ó běda, ty ohavné výpisky. Co jen si to ti učitelé vymýšlejí, výpisky má dělat chudáček náš! Taky jsem si to myslela. Dřív. Jenže jak šla doba, výpisků se dělalo čím dál tím méně a najednou se ukázalo, že děcka, kteří nedělali výpisky, neumí dnes poznat ani důležité a nedůležité věci v textu. Poznat kostru a strukturu textu. Pak ani neumí číst s pochopením textu. A dělat si poznámky v hodině přímo z výkladu učitele - dřív běžné, dnes naprosto nemožná věc. Musí se diktovat slovo od slova i ve vyšších ročnících středních škol a ani pak studenti nejsou schopni pochopit, co vlastně píší. Ne, že by ta látka byla obtížná. Oni ji prostě neumí přečíst.
Dovedete si představit učit v této situaci matematiku? Jen málokdo. Já ano. Já jí skutečně učím. Chybí abstraktní myšlení. Naprosto. Číslo je samo o sobě dosti abstraktní pojem. A teď si představte, že mají použít něco, co číslo nahrazuje a zastupuje, proměnnou nebo dokonce funkci ... Studium z učebnice je pro mnohé velice obtížné už jenom proto, že je pro ně obtížné obyčejné čtení.
Před sto lety byla slovní zásoba 24 000 slov. Před dnešními vymoženostmi, televizí, počítači, obrovským technickým pokrokem. Kam jsme se dostali? Dnešní slovní zásoba není ani poloviční (10 000 slov).
Číst sloh je utrpení. Jednak myšlenky jsou polovičaté, nedotažené, jednak vyjadřování je na tak mizivé úrovni, že se o nějaké úrovni nedá ani mluvit. Prostě nemají načtený a zažitý vzor, jak by mělo cosi takového vůbec vypadat. Jak vlastně vypadá psaný text. Vyjadřují se zásadně v krátkých nerozvitých větách. Proč? Protože strukturu věty delší než deset slov, nejsou schopni udržet v paměti a ještě s ní navíc pracovat po stránce věcné a stylistické a ještě hlídat pravopis. Je to pro ně námaha, kterou nestojí za to podstoupit.
Víš jak vypadá práce na referátu dnes? Student si vyťuká do vyhledávacího okénka heslo, z odkazu přečte první dvě věty a když to zhruba odpovídá, zkopíruje odkaz do referátu, vytiskne a odevzdá. Ne když odpovídá celý text. Jen ty první dvě věty. Když mu ukážu, že to jen a jen zkopíroval a ukážu mu odkud, že text ve své podstatě neodpovídá tématu, požádá o nedostatečnou, protože cokoliv jiného je příliš náročné.
Společnost je obelhávána a chlácholena tím, že všechno je na interntetu a stačí to jen vyhledat. To je nesmysl. Pokud chci pracovat s jakoukoliv informací, musím jí mít z devadesáti procent v hlavě a vyhledávat si jen speciality a detaily. Hlavně musím vědět, že to lze vyhledat, jak to vyhledat a co s tím pak mám a mohu udělat.
Nepředstavujte si, že děti mají znalosti, ve které jste měli vy v jejich věku. To jen není příliš zřetelné, protože srovnáváte s běžnou situací všech okolo. Já bohužel nebo bohudík mohu srovnávat se situací před dvaceti lety. Úroveň prácí, které jsem tehdy hodnotila jako průměrné, se dnes vychvalují jako výborné. A známky ... ty se prostě jen přizpůsobily. Takže ani zde měřítko nehledejte.
A ty řekneš, Bobe, že to přece není tak zlé! Ne tak zlé to není. Je to ještě mnohem a mnohem horší.
|
| Hana | •
|
(29.11.2007 19:52:15)
Krásně napsané, stoprocentně pravdivé. Já jen dodám - proč by učitelé vyžadovali náročnější práce, proč by si u rodiču dělali zle? Kredit učitelské profese čím dál víc klesá, úcta k nim - žádná, jak u rodičů, tak u žáků. A řečeno ústy naší naší p.ředitelky - proč si budu dělat u rodičů zle?, praktikuje alibistickou výchovu i výuku. A tak po žácích chce vlastně jen to základní a někdy ani to ne. A tak ji mají všichni rádi, zatím co my, kteří máme nároky - jsme "krávy" (slovy žáků i rodičů). Promiňte, trochu od tématu, ale nutné vyjádřit se k příspěvku Kiry a taky k Vám kteří ve školství nepracujete.
|
|
| Katka,kluci 5 a 8 | •
|
(30.11.2007 9:01:35)
Pěkně jsi to napsal,Kiri. Já přidám svůj pohled. Vedu poměrně velké oddělení,a chodí mi sem po škole pracovat mladé dívky s maturitou. Člověk by předpokládal, že odpovědět zákazníkovi na email by pro ně neměl být problém. Realita je taková, že toho je schopna tak jedna ze šesti.Ony neumí napsat odpověď o 4 větách tak, aby dávala smysl a nebyly v ní gramatické chyby.....O skutečném dopise pro zákazníka ani nemluvím,to by byla hrozná ostuda,nechat je to samostatně tvořit.....Tak mají šablony, které upravují,ale i při tom jsou schopny udělat neuvěřitelné věci - dopis určený muži upraví pro ženu tak, že přizpůsobí první dvě věty a dál už je tam klidně "kdybyste byl tak laskav"....děs. Všechno se musí kontrolovat.
|
| kiri | •
|
(30.11.2007 9:42:01)
A teď si představ, že ve vládě se uvažovalo a uvažuje umožnit maturantům učit na základních školách.
Takže ty dívky, které nejsou schopny sestavit dopis o čtyřech větách by mohly učit naše děti??? Mimochodem, potajmu a z nouze se to děje už dnes.
|
|
|
| Jíťa | •
|
(30.11.2007 11:45:16)
Já mít kdysi možnosti, jako jsou dnes, taky některý referáty stáhnu z internetu.
Učitelé to často s tou výukou přehánějí. Nikdy nezapomenu výrok naší chemikářky na střední škole, že "chemie je i pro nás hrozně důležitá, a že nám nic neodpustí!" to jsem studovala ekonomku. Museli jsme ovládat všechny možné vzorce a výpočty, chemické reakce apod. Dodnes netuším proč je pro účetní a ekonomy tak "hrozně důležitá" chemie. Snad jen v případě, že pracujou v chemičce a to se dá vždycky doučit.
Děti mají prostě k něčemu blíž a jiné věci je nezajímají. Bohužel naše školství je neustále tlačí k tomu, aby uměly do detailů i ty věci, které je nezajímají. Potom nemají dost času se rozvíjet v tom, co je baví, k čemu mají sklony a jednou by v tom mohli vynikat.
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
|
(30.11.2007 12:09:30)
ony ty referáty mají i něco do sebe, i když pomineme, že jejich obsahová náplň je zbytečná, člověku v hlavě vždycky něco zůstane.
Já chodím do jazykovky na angličtinu - když píšu anglickou slohovku a nějaké slovíčko si třeba vyhledám, už mi v hlavě zůstane zaseknuté, a to je přece prima....
|
| Jíťa | •
|
(30.11.2007 13:23:55)
On je tu trošku rozdíl. Ty se to zřejmě učíš dobrovolně, ale děcka na základce si nemůžou dobrovolně vybrat, jestli se chtějí nějaký předmět učit a nebo ne. A tak je dost pochopitelný, že některý referáty stáhnou z internetu. A když je něco zajímá, tak jsou zase pyšní na svoje znalosti a zplodí něco i samostatně. Pokud ovšem jejich učitelka není nějakej nedouk, kterej tu práci stejně neocení - i takovejch je fůra, co učí něco, čemu sami pořádně nerozumí.
Prostě nechápu, proč má někdo psát referát třeba o rybách, když ho to nezajímá, a místo toho ho baví ptáci! A obojí je pro život v podstatě na houby - pokud náhodou nechce být dítě přírodovědcem.
|
| kiri | •
|
(30.11.2007 14:10:30)
Ano, někoho baví to, jiného ono.
Tak řekni nám učitelům, co přesně máme děti naučit. V tom okamžiku dosti tvrdě narazíš, protože nevíš, co z kterého dítěte bude, ale my tam máme třicet dětí, o kterých nevíme, kde skončí a čím budou. Takže je musíme učit všeobecný základ. Další látka není ani tak proto, aby jí děcka znala, ale aby do sebe dostala způsob myšlení, odvozování a úsudku. O tom je vlastně celá matematika. Učená dobře, samozřejmě.
A teď jsme u toho, o čem je celá diskuse ve školství. Na školách je dobrých matikářů jen pár. Každý dokáže říct : "Naučte se vzorec. Použijte vzorec. Jedeme dál." To není o matematice, to je o nesmyslném biflování.
Jen málokdo dokáže vysvětlit, kde se ten vzorec vzal a proč ho mám použít a hlavně jak dát dohromady předchozí postup a nový vzorec. Prostě vést děcka k logickým závěrům a skládání postupů. Proč? Protože je to obecný princip, jak vlastně řešit problémy. Jistě v konečném důsledku se děcka některé vzorce skutečně musí naučit zpaměti, ale chápat, kdy a jak jej mám použít, toť úkol pro matikáře. Hodně lidí, co tvrdí, že nechápou matiku, měli jen mizerného matikáře. A jsme u jádra věci. Kde jsou ti šikovní matikáři? Většinou v kancelářích, protože tam tento styl myšlení uplatní za vyšší peníz.
Celá debata učitelů není o tom, že by nevyžili z platu, co mají. Bože, žila jsem za to dřív, budu žít i dál. Ta debata je o tom, že za tyhle peníze budou tuhle práci dělat jen ti, na které tady na diskusích nadáváte a často právem. Učitelé, kteří se do kantořiny dostali omylem. Paní učitelky, co přečkávají dobu z mateřské do mateřské. Kantorky, co dětem nevysvětlí a raději diktují nebo rezignují a neučí nic. Pak můžete nadávat. Ale trh funguje bohužel i tady. Nedostanete lepšího kantora než si zaplatíte.
K těm referátům ... není problém vyhledat na netu data a ta použít do své práce. To je užitečné a když má student dát dohromady smysluplně tři zdroje, tak mu v té hlavě něco zůstane. Pokud ovšem použije metodu Kopírovat - Vložit, jde celý smysl jakéhokoliv referátu do kytek. To mu v hlavě nezůstane nic.
|
| kiri | •
|
(30.11.2007 14:48:06)
Ano. Tuhle situaci Milado znám. Často jí vídám kolem sebe. Problém spočívá v tom, že dobrých učitelů je málo. Vystudovaný učitel musí umět vlastní odbornost (třeba strojařinu) a navíc pedagogiku a psychologii. Jenže takový učitel nastoupí do práce a dostane 16T. První měsíc pozná, že ... jdi do kantořiny, nemusíš nic těžkého zvedat a budeš mít dva měsíce prázdnin ... je poněkud zavádějící. Mírně řečeno. Pak se rozhlédne a zjistí, že v jeho odbornosti by za tyhle peníze mohl nastoupit i někam do konstrukce. Tam mu pomohou i ty znalosti z psychologie, protože bude lépe jednat s lidmi, zákazníky. A co ... dostane přidáno. To znamená to, nač se v kantořině čeká léta. A bývalý kantor udělá za pět let kariéru jako projektant s platem dvojnásobným než by měl v kantořině.
To necucám z prstu. To je příklad ze života. Minulý týden jsme se potkali. Můj bývalý žák. Pokoušel se mne dostat jako IT pracovníka do jejich kanceláře.
Příklad druhý. Dívčina s ideály o tom, jak bude učit děti, vystudovala pedagogiku. Upozorňovala jsem jí, že na to nemá psychickou odolnost. Nicméně vystudovala, nastoupila a ... nevydržela. Prostě jí ty děti smetly. Odjela do zahraničí a protože se učila rychle a snadno nebyl pro ní jazyk problém. Dneska pracuje jako lektorka pro dospělé v kurzech.
Když se hledá dobrý učitel, tak velká nabídka není. Většina absolventů z pedagogických fakult mizí v průmyslu nebo terciální sféře. Do kantořiny se hlásí nebo v ní zůstávají jen důchodci (si potřebují přivydělat), maturanti (na získání praxe), ti co se jinde neuchytí a pár nadšenců (a ti to nevytrhnou). Proto může dojít a často k tomu dochází, že učitel, kterého někde vyhodili, bude spokkojeně učit jinde. Prostě není kam sáhnout. Když ředitel nemá dobrého učitele, musí vzít toho špatného.
Zkopíruju sem něco, z jiné diskuse:
"V jednom srovnání se učitelské povolání dostalo v náročnosti těsně pod profesi pilotování dopravních letadel.
Jsem vystudovaný manager obchodu. Jsem i vystudovaný softwarový inženýr. Dokonce i ten pilotní průkaz mám. Mám-li však činost v těchto oborech srovnat s tím, když mám na starosti 22..30 dítek, které mám ve 45 minutách naučit něco smysluplného a pokud možno tak, aby je to bavilo, je mi naprosto jasné, co je náročnější.
A řekl bych, že za každým z oborů a nejen za právnictvím, zdravotnictvím, programátorstvím, managementem, je řada učitelů, kteří si uvědomovali svou zodpovědnost."
Kde hledat řešení?
Když si dovolím trochu prognostiky ... dobré to nebude. Lepší učitelé do školství nepřijdou a pokud vidím kolem sebe, bude jich mnoho odcházet. Kdo přijde na jejich místo, si domysli sama. Mizerní učitelé => mizerná škola => mizerná výuka => žáci s jedničkama a dutou hlavou => ideální levná a poslušná pracovní síla. Chcete to tak?
|
| kiri | •
|
(30.11.2007 15:36:54)
Průšvih. Ty tu pravdu máš! Nedělej si iluze. Vyžádat si reference si mohou dovolit jen tam, kde mají na výběr.
To si vážně myslíte, že stávka učitelů je jen o pár stovkách měsíčně? Nás štve tahle mizerná situace stejně jako vás. Možnu i víc, protože my do toho vidíme zatraceně dobře.
|
|
|
| kambala | 
|
(1.12.2007 20:19:30)
Ahoj Kiri, ted si trochu rypnu a budu asi za cernou ovci, ale promin, co asi absolventi ocekavaji? Mit po skole 17 jako nastupni (navic podle tabulek stejny v cele CR), neni tak hrozne. Nastupovala jsem pred ctyrmi roky po statnicich do advokatni kancelare za 15 hrubeho a delala za to tri roky. S mnohem vetsi odpovednosti, nez ma ucitel (nemyslim moralni, ale zakonnou, tykajici se nahrad skody, stavovskych predpisu, a vubec odpovednosti za klienty, kteri mohou skoncit s mnoha lety za mrizemi)... A to jsem byla rada, protoze jsem z Prahy. V mnoha mestech mimo delaji koncipienti za mensi nez minimalni mzdu ci zadarmo, zadne dva mesice prazdnin nemaji a delaji deset hodin denne zcela bezne. Ty reci tykajici se penez u ucitelu mi pijou krev. Ma spoluzacka s gymplu dnes na tom samem gymplu uci, kazdy den ve 4 doma, ucitelsky byt, exkurze, odpovednost za to, zda opravdu neco nauci, naprosto nulova......
Tedy, tim nechci rict, ze by si ucitele nezaslouzili vic, ale to plati pro vsechny vysokoskolaky obecne (to ma kamoska filozofickou fakultu, ne pedak, o kterem se delaji fory, ze to je nejtezsi gympl v republice), tady je problem toho, ze vzdelani se malo ceni...
|
| kiri | •
|
(1.12.2007 22:59:49)
Já ti plně rozumím a chápu tě. Je to obecný názor a na první pohled naprosto správný. Jenom vede do situace, kterou popisovala Milada. Na jedné škole učitele vyhodili a na druhé škole ho přijali. Prostě není kvalita na výběr.
Řekneš svému skoro dospělému dítěti, které je schopné a inteligentní - "Nechoď na vysokou ekonomickou/technickou/jánevimjakou, jdi radši na pedagogiku? To je perspektivní obor."
Těžko, že? Protože víš, že ostatní obory mají větší perspektivu než kantořina. A taky někde v pozadí je myšlenka, že když se to nepovede, tak kantora může dělat vždycky.
Tak a to je skoro jádro problému. Dobří a inteligentní do kantořiny nepůjdou, jen ten komu nic jiného nezbyde. Ten se s tím stavem spokojí.
Otázka je, jestli chcete za učitele svých dětí lidi, kteří kantořinu dělat nechtějí, nikdy nechtěli a prostě jim nic jiného nezbyde. To vážně chcete pro své děti učitelky, co si jen odbydou hodinu. Pokud ano, není třeba do kantořiny lákat jiné lidi.
A mimochodem, vlastně proč učitelky? Víte jak hrozně moc, ty děti potřebují i ve škole mužský vzor? Prostě dobrého učitele? Moc! Mají ho? No nemají. Proč? Protože ti chlapi jsou radši jinam. A na horší místa určitě nejdou.
Je zajímavé, že i když koncipienti jsou na tom tak nedobře jak popisuješ, zůstávají většinou u své práce. Proč ti koncipienti nejdou dělat učitele? Uvítali bychom je. Dáme dva měsíce prázdnin a domů mohou jít i ve dvě, tedy když budou pak dělat doma. Nebude to tím, že jejich budoucí perspektiva je někde úplně jinde? Odpovědnost a pracovní zatížení také.
Nebudu se tě ptát za kolik děláš teď. Ten kantor plat i za ty čtyři roky nemá o mnoho vyšší. Možná o pár stovek.
Odpovědnost ...
Učím už dvacet let. Tak tu odpovědnost mohu trochu posoudit. Dnes a denně mám zodpovědnost za třicet skoro dospělých studentek. Když se holka zraní ve třídě, je to moje odpovědnost. Mohu jí prosit, žádat či napomínat, aby nedělala to či ono. Ale její osobní přesvědčení je, že houpání na židli či vyklánění z okna či pošťuchování je její bytostné právo. Jenže pokud se zraní, musím já vysvětlit řediteli a hlavně rodičům, proč a jak k tomu došlo, co jsem udělala, aby k tomu nedošlo. Obvykle je to shledáno jako nedostatečné. Následuje stížnost a postih. Kantora.
Víš co je teď oblíbená hra školních dětí? Stojí v kruhu a dupou si na nohy. Kdo uhne je dobrý. Můžeš mi říct, jak tomu má kantor zabránit? O přestávce dozoruje na chodbě jeden učitel. Jsme střední škola. Ty řekneš napomenout, dát poznámku, snížit stupeň z chování ... kde to žiješ. Většina rodičů nebude reagovat nebo ti přijde vynadat, co že si to dovoluješ, podá stížnost a bude žádat tvé potrestání. Nu, tak ti ředitel sebere osobní ohodnocení. Opravdu nežijeme v době, kdy byla poznámka trestem. Když dáš důtku musíš DOKÁZAT, co se dělo. Ovšem bez důkazního materiálu a bez svědků, kteří nic neviděli a vlastně viděli něco úplně jiného. Totéž jako u soudu, dalo by se říci. Jenže tady chybí vyšetřování a řešit se musí okamžitě. Bez odvolání.
Povídej mi něco o odpovědnosti. Jeden žák stojí na prvním stupni schodiště a chystá se scházet dolů. Jiný do něj v ten okamžik plnou silou strčí. Já mám dozor. Stojím tři metry od nich. Co mám v tu chvíli dělat? Když jsem ho pokárala, ještě se mi vysmál do očí. Kdyby to jeden z nich na těch schodech neustál, tak jsem v průšvihu především já. Jak tomu mám zabránit.
Ty v práci můžeš udělat chybu, ale také se jí můžeš vyhnout. Za mne tu chybu může udělat kterýkoliv z těch stoosmdesáti žáků, které mám o svém dozoru na chodbě, třeba jen proto, že hovořím k jinému na druhém konci chodby a do třídy v ten daný okamžik prostě nevidím. Prostě nemůohu být najednou v šesti sedmi třídách a zároveň na chodbě, záchodech. Na chlapeckých ani btý nemohu, abych nebyla obvidněna bůhví z čeho. Nemluvě o tom, že sama si ani na ten záchod neodskočím.
Píšeš exkurze ... ty si myslíš, že exkurze je nějaká výhoda. Já bych na exkurzi nebo třídní výlet nejela, ani kdyby mi platili zlatem. Na okolních školách se exkurze často ruší. Kvůli bezpečnosti.
Ty reci tykajici se penez u ucitelu ti pít krev klidně mohou. Nemusí se kantorům přidávat, ale pak se spokojte s mizernou úrovní vzdělání pro své děti.
Na závěr trochu legrace:
Zase citace: ...ne pedak, o kterem se delaji fory, ze to je nejtezsi gympl v republice ...
Já zase slyšela, že studenti matfyzu nemají jarní prázdniny, aby si za ten volný týden neudělali peďák.
A víš ty vůbec, jak to nás učitele štve, že ten ústav je pitomá kecárna, kde se absolvent jen těžko dozví, co potřebuje... že si tam nemůže obyčejný učitel jít o radu.
|
| kiri | •
|
(2.12.2007 7:01:16)
Na hodně školách setkáš s něčím podobným. Ředitel ví, že má špatného učitele a dokonce i má možnost ho propustit, ale protože nemá, kým by ho nahradil ... chjo
|
| Lizzie | 
|
(2.12.2007 9:17:51)
..což souvisí i s tím, že na středních i základkách často učí důchodci/a i přes léta praxe už to fakt často není to pravé ořechové:-(
Vědí, že ten učitel už je někde ,,jinde"..ale asi nikoho nemají či co..a pak to tak taky vypadá.
Mám pár vtipných (byť v konečném důsledku pro vzdělání hořkých) vzpomínek na učitele učitelky - seniory.
Výjimky existují, ale je jich málo..
|
| fisperanda | 
|
(2.12.2007 10:24:40)
Já bych ještě tak viděla přínos seniorů-učitelů pro žáčky první, druhé třídy. Protože si dovedu představit, že pokud paní učitelka působí babičkovsky, je trpělivá a milá, tak ty děti z toho můžou mít dobrý pocit. Pak už ale učení zřejmě vyžaduje větší rozhled, myslím že i nadhled, a na vyšší stupně bych fakt dosazovala mladý učitele. Podle mě lidí, kteří studují pedák, je dost a dost... no, těžko říct, kde školství dělá chybu.
Asi to sem nepatří, ale potěšilo mě, že úřady, aspoň u nás, totálně omladily svoje pracovníky, a to se tam hned jinak jedná... :o)
|
| Lizzie |
|
(2.12.2007 10:35:00)
Přesně tak, ve vyšších ročnících ZŠ, na gymnáziích i středních školách je třeba určitý rozhled a schopnost reagovat na záležitosti novější - a to jsem (teď mluvím z vlastní zkušenosti) u mnoha učitelů/seniorů dost výrazně postrádala. Na kvalitě výuky se to projeví..bohužel:-)
Pedák studuje dost lidí - i proto, že pedagogická fakulta je ,,záchranou" pro spoustu studentů, kteří se jinam nedostali. Já sama bych na to nervy neměla/studovat pět let s vědomím, že učit nechci/ale jsme lidé různí...a učitelů (ať už z donucení či vlastního přesvědčení) je dost..
Ti, co studují jazyky se raději chytnou v různých jiných profesích, kde znalost cizího jazyka využijí, někteří profesi opustí..ale mám pocit, že jich stejně zbývá dost..
Mladý učitel se automaticky nerovná dobrý učitel, jasný, na stranu druhou v nich výrazný přínos vidím - a kdysi na základce nám čerstvý absolvent pedagogické fakulty byl mnohem prospěšnější než na střední důchodce učící mnoho let.
|
|
|
|
| Lizzie |
|
(2.12.2007 20:02:26)
Milado,
i v příspěvku píšu, že to nezobecňuji, ale se seniory v učitelství mám bohužel zkušenosti špatné. O kvalitě věk není úplně, ale v mnohém ano - protože ne o všech tématech ve vzdělávacím procesu lze diskutovat se seniorem, při vší úctě to pokaždé není možné...
|
|
|
|
|
|
|
| kambala |
|
(2.12.2007 17:31:47)
Ahoj, ted nemam dost casu na dlouhou odpoved, to zkusim vecer=) tak jen kratce.
Ja s tebou naprosto souhlasim co se tyce odpovednosti za zaky a jejich chovani o prestavkach. To je systemova chyba, ktera ma byt resena vychovateli, pokud ma mit vubec nekdo za temer dospele "fracky" odpovednost, nikoliv uciteli.
Ja vsak mluvim o odpovednosti za to, kolik toho kantor studenta nauci. To je to, co mi vadi. Prazdiny vam vsem preju, 17 nastup taky. O to mi nejde. Vadi mi, ze kdyz ja neco zvoram, udelam spatne smlouvu za nekolik milionu ci mi zavrou klienta na 5 let, nikdo se se mnou nebude parat. Bud budu mit karne opatreni, ci mi zakazou vykon advokacie, navic bude jasna nahrada skody z meho pojisteni, ktere je VYSOKE a POVINNE, memu klientovi. (koneckonců, i ucitel by se mohl nechat pojstit proti tem prusvihum na chodbach, ne?=) )
Oproti tomu stavim odpovednost ucitele za to, co jeho zaci umi. A jsme u nuly. Bohuzel mam v pameti jeste prilis mnoho spatnych kantoru, kteri nenaucili nikdy nic a NIKDO s tim nic NEDELAL, ale ani delat NEMOHL. Spatny kantor je dle me zkusenosti jako spatny urednik. Nikdo jeho praci nekontroluje, nemusi vykazovat vysledky, nemusi se snazit. Kdyby se takto nesnazil advokat, tak proste zadne klienty nema, nema penize a praci, a basta.
Asi se navzajem chapeme, ze? Jde o to, ze nam chybi normativ pro kvalitu. Porad operuju advokacii, protoze nic jineho neznam, ale my mame zavazne stavovske predpisy nasi komorou vynutitelne, chyby penalizovatelne a mame velke problemy, pokud se nechovame eticky. To ve skolstvi nelze.
A co se tyka toho pedaku, je to fakt skoda, ze se na skole studentum nedostava prakticke pomoci, vim, jak jsem vypadala po absolutoriu prav...tam byli lidi, co byli po statnicich a nevideli, jak vypada soud...
Zatim ahoj=)
|
| Kohnova | •
|
(2.12.2007 17:45:48)
Kambalo, to se ale docela pletes. To, jak je ktery ucitel vykonny, to posoudit jde. Muzes pouzit vselijake srovnavaci testy vedomosti deti, pokud bys musela mit neco objektivne meritelneho, ale ani to neni nutne, to poznas primo na diteti, na tom, co si nosi ze skoly, jak vypadaji jeho prace, co ti povi o tom, co a jak na hodinach delaji a VZDYCKY mas moznost nechat dite vyzkouset nekym zvenci. Krome toho mas moznost kdykoliv s ucitelem mluvit a podrobne se ho vyptat na jeho kvalifikaci, metody, uspechy, cile, priority.
Kdyz narazis na nekvalitniho ucitele v jinak kvalitni skole, bude ti kazdy rida vdecy, kdyz ho upozornis (ale nejspis to stejne bude vedet sam a brzy se dotycneho zbavi) a pokud je to blb ve skole rizene jinym blbem.. proc do takove skoly davat dite? Tohle jsou veci, ktere soudny vysokoskolsky vzdelany clovek snadno pozna.
|
| Kohnova | •
|
(2.12.2007 21:55:12)
Myslim, ze to pozna i clovek se zakladnim vzdelanim, pokud jim teda fakt disponuje, ale reagovala jsem konkretne na kambalu-advokatku, to je VS profese. Dal: v male visce ve skole (podle me zkusenosti) vetsinou delaji dobri ucitele a i ti prumerni maji sanci dosahovat dobrych vysledku, protoze vetsinou nemusi pracovat s tricetihlavymi tridami mestskych deti.
Vsechno, co jsem chtela rict bylo, ze vykony ucitelu JSOU meritelne (odpovidala jsem kambale).
Rodice nejsou proti blbym podlym nevzdelanym uzurpatorskym ucitelum, kteri nemaji na praci nic jineho nez byt lini a poskozovat jejich deti, bezmocni. Deti lze i ucit doma primo na rodne hroude vlastnimi silami a u blbounu nechat jen prezkouset, kdyby zas chteli blbouni delat potize, lze se odvolat na komisionalni prezkouseni atd..
Podle mne by skoly meli ridit rodice. Urcite by zajistili, ze by skolstvi fungovalo paradne a uci by se nemohly o prazdninach valet.
|
| štěpánka | •
|
(2.12.2007 22:43:53)
"Děkuji Ti, náčelníku, že ses mě zastal". - citace Cimrman.
On totiž, ani ten zlatý Ámos, nedokáže nic u studenta s absolutním nezájmem. Nedávno jsem narazila na výstižný citát (autor mi v hlavě neutkvěl - už stárnu):
KDO CHCE VĚDĚT, MUSÍ CHTÍT VĚDĚT. A to je, Milado to, co u toho "materiálu" - jak píšeš - často chybí.
Práce učitele není měřitelná, i když si myslím, že když je opravdu špatný, tak se to na výsledcích studentů pozná. Zároveň ale platí, že inteligentního studenta nezničí ani ten nejhorší učitel. (A naopak)
|
| Líza | 
|
(3.12.2007 5:00:13)
Píšeš, že jde o to, zda dítě chce něco vědět. Pak píšeš "Zároveň ale platí, že inteligentního studenta nezničí ani ten nejhorší učitel." S tím vůbec nesouhlasím. Znám, a určitě nejsem sama, X bývalých natěšených bystrých zvídavých prvňáčků, které opakovaná frustrace třeba jen tím, že paní učitelka nemá ráda živé chlapečky, nebo tím, že paní učitelka dává pětky za písmenko, které není přesně na řádce, dovedla k absolutnímu nezájmu o školu. Inteligentní jistě zůstali, ale motivaci k tomu, něco se dozvídat a učit, jim tihle učitelé sebrali. Znám taky lidi, kteří chodili na gymplu do paralelní třídy se mnou, jejich třídní byla docela šílená psychopatka. Psychicky slabší jedinci se těmi čtyřmi lety prozvraceli a protřásli, nebudem si asi nalhávat, že v takovém duševním rozpoložení mohli mít chuď chodit do školy, učit se, podávat výkon, zjišťovat nové věci, neřkuli být kreativní... Takže nesouhlas, nesouhlas, nesouhlas, špatný učitel při dostatečně intenzivním působení může nejen člověka demotivovat, třeba i nafurt, ale taky ho může psychicky poškozovat, taky třeba nafurt...
|
|
| Jíťa | •
|
(3.12.2007 16:15:43)
Ono někdy ani to CHTÍT nestačí. Když ten učitel nerozpozná, že dítě má o něco zájem.
Já jsem toho zářný příklad. Vždycky mě zajímala historie a to do té míry, že ji mám dodnes jako koníčka. (dělám rodokmen a píšu k tomu rodinnou kroniku - mám představu, že to bude takové povídání, jak ti lidé tenkrát žili a jakým způsobem je ovlivnily známé historické události) Ale ve škole jsem vždycky měla co dělat abych uhájila aspoň 3-ku z dějáku - prostě si nedokážu zapamatovat všechna ta data.
Podobné to bylo v ruštině. Celá léta jsem brigádničila jako průvodkyně v Moravském krasu. Tehdy tam bylo víc než polovina zájezdů ruských a já si s nima normálně povídala (ne jen odvykládala naučený text, ale skutečně konverzovala). Ale z ruštiny opět s bídou za 3.
A mohla bych pokračovat.
|
|
|
|
| Líza |
|
(3.12.2007 4:55:08)
Huá, ona je domácí škola univerzální řešení? Jako - rodiče nepotřebujou třeba vydělávat peníze, aby bylo co jíst? A všichni rodiče maj maturitu, bez který domácí škola nejde?
|
|
|
|
|
| kiri | •
|
(2.12.2007 21:22:51)
Citace : "Ja vsak mluvim o odpovednosti za to, kolik toho kantor studenta nauci. " a dál
Teď mi mluvíš z duše. Já to zkusím rozdělit do několika částí. Vezmu to od konce ...
Když se podívám na vysoké školy, tak je to obvykle zoufalství samo. Tedy absolventi toho vědí dost, ale obvykle nevědí to, co budou skutečně potřebovat. Vidím to dnes u své dcery, která ač ještě dvacetilété mládě, na to nadává už i sama. Jen jsem ještě doufala, že na právech, je to jiné... inu já asi budu naivní vždycky. Na VŠ by to chtělo podstatně větší součinnost s praxí. V tomhle věku a na téhle úrovni už by se školy nemusely zabývat všeobecnostmi, ale specializací když už ne pro praxi, tak pro výzkum. A u škol, kde to nejde přiznat, že to je jen to, čemu se dříve říkalo "nástavba" nebo úschovna před úřadem práce nebo doučovací kroužek pro ty co prošli maturitou.
Normativ pro kvalitu...
Tak a po tomhle voláme už léta. Jen co já se pamatuji, tak od r. 89 určitě. Místo toho se koná jedna reforma za druhou. Značné chyby se přenáší z jedné koncepce do druhé už od radikální reformy školství v r. 1976. Pamatujete se? Pro rodiče a děti to bylo období zavádění množin. Ty napáchaly ve výuce matematiky na základních školách velké škody. V ostatních předmětech to nebylo lepší.
Naposled RVP. My vlastně nevíme, co máme žáka naučit. Rámce jsou dány velice vágně.
Takže je tendence, místo znalostí studenta kontrolovat jeho kompetenci ke studiu, k práci, k orientaci ve vztahu k EU (to tam vážně je!).
Tenhle příšerný zmatek vyústil v rozbrojích kolem státních maturit, které měly být již x let v běhu, nainvestovalo se do nich x desítek milionů ... a ... a nic. Nemáme nic. Nemáme dokonce ani správné a jednoznačné odpovědi na maturitní otázky o praktické části ani nemluvě. Vzalo mne, že z patnácti otázek měly dvě odpovědi zcela nesprávné a u dvou byla odpověď minimálně sporná. Teď mluvím o výpočetní technice.
Prostě není stanovená laťka, co má znát absolvent základní školy, střední odborné školy, učiliště, gymnázia. To, co bylo dříve obvyklé, se rozmetalo a prohlásilo za špatné. Takže se učí, co se kde dá a nebo také nedá.
Na mnoha školách také dochází k poznání, že je málo žáků. Peníze jdou za žákem, je stanoven normativ na žáka. Takže co nejvíce žáků je dobré. Co když se žákům nebude líbit, že máme nároky na jejich přípravu, vyžadujeme kázeň ... nebudou žáci, nebudou peníze ... takže raději snížíme požadovanou laťku. Někde jí už zakopali a raději nechají maturitou prolézt prakticky každého.
Školní inspekce sice školu projde. I v hodinách se zastaví, ale NESMÍ učiteli nic říct, ani v případě, že se dotyčný učitel přímo zeptá. Konstatuje se, kolikrát učitel změnil výukovou metodu, zda se žáci nebojí zeptat, zda je rozsvíceno a jsou otevřená okna. Tí mto končí. Ostatně hlavně se kontroluje školní dokumentace.
Takže pokud to shrnu. Nevíme co máme učit (stanovte si to sami), nevíme jak máme učit (jak chcete, hlavně aby to studenty bavilo), nemáme kdo by nás odborně a odpovědně kontrolovat (mimo diskusí jak se proškrtává třídní kniha). Do toho naléhání vedení, jen ať nám žáci neodejdou.
Nám učitelům, kteří jsme ještě nerezignovali, tyhle systémové chyby vadí víc než plat. To mi věř. My víme jak naučit. Jen by se společnost měla dohodnout, co vlastně máme od těch žáků vyžadovat.
O ovšem my tady nevyřešíme.
Díky za trpělivost a snad i pochopení.
|
| kambala |
|
(2.12.2007 21:34:46)
ahoj Kiri, tak jsem rada, ze se mnou v tomto souhlasis, o tom vlastne muj prvni prispevek byl. Mas pravdu, ze tak to tady uz funguje delsi dobu. Jak rikam, jsem z VS teprve ctyri roky a ze stredni 9, takze mam dost jasne vzpominky na to, jak jsem si zoufala nad tim, ze se ve skole ucim "sama" pomoci svych metod, vypisku, atd., protoze jinak bych vedela si desetinu toho, co bych chtela znat. Ale takova vec mi chybela i na vysoke, pracovala jsem od tretiho rocniku v advokatni kancelari, takze jsem videla, jak veci funguji, ale mi kolegove ze skoly byvali obcas dost mimo...
Mas pravdu, ze to chce dlouhou debatu. Sama deti nemam, ale kamaradky ano, a dost casto problem resime. Take mam, jak jsem psala, kamaradku ucitelku, ktera se nestaci divit, co dnes z narizeni vedeni gymnazia MUSI detem tolerovat....
Drzim palce, abys vydrzela byt dobra kantorka jeste dlouho a mela hodne dobrych kolegu;)
|
|
| kambala |
|
(2.12.2007 21:36:27)
ahoj Kiri, tak jsem rada, ze se mnou v tomto souhlasis, o tom vlastne muj prvni prispevek byl. Mas pravdu, ze tak to tady uz funguje delsi dobu. Jak rikam, jsem z VS teprve ctyri roky a ze stredni 9, takze mam dost jasne vzpominky na to, jak jsem si zoufala nad tim, ze se ve skole ucim "sama" pomoci svych metod, vypisku, atd., protoze jinak bych vedela si desetinu toho, co bych chtela znat. Ale takova vec mi chybela i na vysoke, pracovala jsem od tretiho rocniku v advokatni kancelari, takze jsem videla, jak veci funguji, ale mi kolegove ze skoly byvali obcas dost mimo...
Mas pravdu, ze to chce dlouhou debatu. Sama deti nemam, ale kamaradky ano, a dost casto problem resime. Take mam, jak jsem psala, kamaradku ucitelku, ktera se nestaci divit, co dnes z narizeni vedeni gymnazia MUSI detem tolerovat....
Drzim palce, abys vydrzela byt dobra kantorka jeste dlouho a mela hodne dobrych kolegu;)
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)