Nad čtení není. Anebo je?

A taky nejspíš ví, že to není proto, že by se děti snad už nechtěly vydávat na dobrodružné výlety do světa pohádek a fantazie. Důvod zřejmě spočívá v tom, že čtení knížek dostalo tvrdou konkurenci.

Kromě televize musí děti odolávat mnohem silnějším lákadlům. Počítačovým hrám s působivými vizuálními efekty, zábavním serverům a ve vyšším školním věku taky osamělé společenské konverzaci na ICQ.

Zábava na počítači není samozřejmě sama o sobě špatná, může být přínosná i poučná. Přesto má psané slovo pro rozvoj dětské osobnosti dle mého soudu nenahraditelný význam.

Probouzí totiž fantazii, samotný základ tvůrčího potenciálu člověka. A dětská fantazie potřebuje živnou půdu, ze které by mohla růst. Tedy psané (nebo čtené) slovo. Pokud dítěti předložíme „hotový“, do všech detailů počítačově animovaný svět, nemá jeho vlastní fantazie co dotvářet a dokreslovat. Dítě se stává prostým konzumentem, nemůže být spolutvůrcem nových světů.

Navíc děti, které málo čtou, také hůře rozumí psanému textu. Dalším samozřejmým důsledkem jsou ochuzené vyjadřovací schopnosti. Děti jednoduše znají méně slov.

Jaká je vlastně současná situace v dětském čtenářství? Souhlasíte se mnou, že nad čtení není? Mají dětské knihy podle vašeho názoru ve světě elektronických médií šanci na přežití? Co si o knížkách myslí vaše děti?

Je snadné najít a vybrat dobrou dětskou knížku? Jak to děláte? Podle čeho vybíráte? Od koho si nejspíš necháte poradit? Kde hledáte informace o dětských knížkách? Co čtou vaše děti? Jaká budoucnost čeká české knihy?

Já si myslím, že ani v moderním multimediálním světě neztrácí papírová kniha své místo. A dětská kniha už vůbec ne. Fantazie ani myšlení prostě zastarat nemůže.

Ráda bych se dozvěděla, kolik rodičů stále drží palce papírovým knihám. Děkuji za vaše názory.