Re: není to tak zlé

Jak myslíš Bobe, že to není zlé? Článek je ještě příliš příliš mírný. Jen vybízí k zamyšlení, klade otázky. Skutečná situace je ještě horší nežli si většina lidí dokáže představit.
Zde se jak tak koukám prezentují rodiče, jejichž děti čtou a patrně čtou dost. Mohlo by to vypadat dobře. Ale situace je úplně někde jinde.
Četba rozvíjí představivost a vytváří předpoklad k abstraktnímu myšlení. dodává slovní zásobu. Pokud dítě nečte, je o toto všechno ochuzeno.
Samozřejmě, že dítě často považuje čtení za práci. Má-li číst bez námahy, musí "načíst" cca třitisíce hodin. Před léty dvaceti měly děti načteno v páté třídě. Dnes nemají načteno ani v prvních letech střední školy.
Navíc ... dělala jsem průzkum u svých studentů na střední škole. Pětina z nich potvrdila, že mimo učebnic nemají doma ŽÁDNOU knihu. To už na tom byla moje prababička z podtatranské vísky na počátku minulého století lépe. Ta totiž měla doma alespoň tu Bibli, ze které dětem otec čítával.

Mávnout nad tím rukou?
Dítě, které není schopno plynně a bez námahy číst, není schopno ani dělat výpisky. Ó běda, ty ohavné výpisky. Co jen si to ti učitelé vymýšlejí, výpisky má dělat chudáček náš! Taky jsem si to myslela. Dřív. Jenže jak šla doba, výpisků se dělalo čím dál tím méně a najednou se ukázalo, že děcka, kteří nedělali výpisky, neumí dnes poznat ani důležité a nedůležité věci v textu. Poznat kostru a strukturu textu. Pak ani neumí číst s pochopením textu. A dělat si poznámky v hodině přímo z výkladu učitele - dřív běžné, dnes naprosto nemožná věc. Musí se diktovat slovo od slova i ve vyšších ročnících středních škol a ani pak studenti nejsou schopni pochopit, co vlastně píší. Ne, že by ta látka byla obtížná. Oni ji prostě neumí přečíst.
Dovedete si představit učit v této situaci matematiku? Jen málokdo. Já ano. Já jí skutečně učím. Chybí abstraktní myšlení. Naprosto. Číslo je samo o sobě dosti abstraktní pojem. A teď si představte, že mají použít něco, co číslo nahrazuje a zastupuje, proměnnou nebo dokonce funkci ... Studium z učebnice je pro mnohé velice obtížné už jenom proto, že je pro ně obtížné obyčejné čtení.
Před sto lety byla slovní zásoba 24 000 slov. Před dnešními vymoženostmi, televizí, počítači, obrovským technickým pokrokem. Kam jsme se dostali? Dnešní slovní zásoba není ani poloviční (10 000 slov).
Číst sloh je utrpení. Jednak myšlenky jsou polovičaté, nedotažené, jednak vyjadřování je na tak mizivé úrovni, že se o nějaké úrovni nedá ani mluvit. Prostě nemají načtený a zažitý vzor, jak by mělo cosi takového vůbec vypadat. Jak vlastně vypadá psaný text. Vyjadřují se zásadně v krátkých nerozvitých větách. Proč? Protože strukturu věty delší než deset slov, nejsou schopni udržet v paměti a ještě s ní navíc pracovat po stránce věcné a stylistické a ještě hlídat pravopis. Je to pro ně námaha, kterou nestojí za to podstoupit.
Víš jak vypadá práce na referátu dnes? Student si vyťuká do vyhledávacího okénka heslo, z odkazu přečte první dvě věty a když to zhruba odpovídá, zkopíruje odkaz do referátu, vytiskne a odevzdá. Ne když odpovídá celý text. Jen ty první dvě věty. Když mu ukážu, že to jen a jen zkopíroval a ukážu mu odkud, že text ve své podstatě neodpovídá tématu, požádá o nedostatečnou, protože cokoliv jiného je příliš náročné.
Společnost je obelhávána a chlácholena tím, že všechno je na interntetu a stačí to jen vyhledat. To je nesmysl. Pokud chci pracovat s jakoukoliv informací, musím jí mít z devadesáti procent v hlavě a vyhledávat si jen speciality a detaily. Hlavně musím vědět, že to lze vyhledat, jak to vyhledat a co s tím pak mám a mohu udělat.


Nepředstavujte si, že děti mají znalosti, ve které jste měli vy v jejich věku. To jen není příliš zřetelné, protože srovnáváte s běžnou situací všech okolo. Já bohužel nebo bohudík mohu srovnávat se situací před dvaceti lety. Úroveň prácí, které jsem tehdy hodnotila jako průměrné, se dnes vychvalují jako výborné. A známky ... ty se prostě jen přizpůsobily. Takže ani zde měřítko nehledejte.

A ty řekneš, Bobe, že to přece není tak zlé! Ne tak zlé to není. Je to ještě mnohem a mnohem horší.