13.1.2006 9:37:19 Janka
Re: výprask vařečkou
můžu se přidat? Mám syny(17,26).
Teď už o výprasku nemůže být řeč, ale u nás vždycky platilo povídání. Rozebrali se příčiny a vyvedli jsme závěry. Občas zákazy. Vařečka u nás nebyla. Dneska si říkám, že možná na škodu, protože mladší je v pubertě a tedy pěkně si to užíváme. Od malička byl dost nemocný, je alergik a astmatik. Po narození měl nedovinutý jícen a tak skoro pořád zvracel a hodně kašlal. Takže prakticky nebyl vychovávanej. Aby nebrečel, tak se mu nějakým způsobem vyšlo vstříc. Byl opečovávanej a hlídanej. Dneska je šílenej pesimista, všechno, co se netočí kolem něho, jeho špatně.
Já zůstala před rokem sama a tak válčíme spolu. Chodím k psychologům a radím se, jak se mám chovat a jak mám věci řešit. Je to na dlouhé míle a tak ze svých zkušeností vím, že co uděláme v ranném dětství, to se nám po letech vrátí. Ať v dobrém nebo ve špatném. Syn je hodně zranitelný, špatně snáší kritiku (a kdo jo?) a hlavně nic ho nezajímá. Takže jenom tak přihlížím, občas ho zkusím na něho nalákat, jinak čekám, jestli to odezní a bude líp.
Chci pouze, aby si splnil své povinnosti a na tom trvám, ať se mu to líbí nebo ne. Snažím se navázat kontakt, ale když odmítá, nebo dělá, že jsem blbá, tak odejdu a dělám si svoje věci a nevšímám si ho. Vyčkávám.
Máte někdo taky takové zkušenosti a myslíte, že se dá dělat ještě něco víc???
Janka
Odpovědět