14.7.2005 16:20:29 Terka
Re: výprask vařečkou
Já sem jednou dostala výprask a dodnes sem za to ráda. Jako malá sem často chodila k tetě si hrát s jejími třemi syny. Teta je docela přísná a když zlobení přesáhlo určitou mez, neváhala vzít na bratránky vařečku. I když sem byla taky lump a vyváděli jsme samé lotroviny, nikdy sem od ní nedostala, i když mamka jí říkala, že když budu zlobit, tak na mě může klidně nařezat na zadek.
Když už jsme byli starší, tak jsme s Pavlem potají zkoušeli kouřit, přestože jsme věděli ,že by za to mohl být průšvih... A taky byl. Teta nás viděla a okamžitě jsme museli jít domů. Pavla poslala do pokoje, že si to s ním vyřídí, až odejdu. Řekla, že buď mě potrestá ona ,nebo to řekne mamce. Prosila jsem, ať to mamce neříká. Začala přednášku o škodlivosti kouření, pak řekla, že dostanu na zadek ,abych si to zapamatovala. Vzala pořádnou vařečku a seřezala mi zadek tak, že sem si pár dní nemohla sednout. Můj milý bratranec dopadl stejně. Ale co je hlavní - od té doby jsme se cigaret ani nedotkli. Když mi to později kamarádi nabízeli, jen jsem si vzpoměla na tetinu vařečku...
Takže v tomhle případě bylo lepší vytrpět krátkodobou bolest, než si kazit zdraví celý život. Děti ještě nemám,ale kdyby došlo k podobné situaci a byla bych přesvědčená ,že to pomůže, tak bych jim taky nařezala.
Odpovědět