23.8.2005 12:43:35 Aja+4
Re: Re: výprask vařečkou
Alčo,
já mám tedy docela jiné postřehy a zkušenosti. Já si nemyslím, že děti do 4 - 5 let jsou tak bezproblémové, klidné a hodné stvoření a zlobení nastává později. Já vím, že jsi to asi tak přesně nemyslela, ale vyznělo to tak. Já si právě myslím, že ta první leta života dítěte jsou ta nejdůležitější, co se výchovy týče. Usměrňování, vymezení hranic..atd. Trestat děti - nevím - nenazvala bych to tak - já je netrestala, ale docela důrazně usměrňovala - dle pravidla - co nechceš aby jiní dělali tobě, nedělej jim. Docela brzy jsou děti schopné toto pravidlo pochopit. Nazvala bych to spíš důsledností, než nějakou tvrdostí... Ovšem nechat jim prostor aby se sami vyjádřily, rozhodly, to určitě - ale vždycky tak aby tím neublížily druhým -prostě aby se respektovaly vzájemně - jak s dospělými, tak i s vrstevníky. Jasně, ale i tak aby si nenechaly kálet na hlavu a všechno líbit - o všem jsme si povídali...a pomáhala jsem jim problémy řešit - tehdy. Dnes už tolik nemusím - řeší většinou sami...
"Syn rozbil na táboře okno - šel za správcem, řekl mu to, s kamarádem spoluviníkem okno zaplatili z kapesnýho. Já se to dozvěděla až když mi syn řekl, že bude muset ted v měsíci trochu šetřit, protože se mu kapesný ztenčilo...".
Nestalo se mi, že by nám děti rozkazovaly, byly panovačné - v sedmi letech prostě věděly, že s tím by prostě neobstály a krutě narazily. Nebila bych je, jen bych jim prostě v jejich panovačnosti prostě nevyhověla...a důrazně. PROSTĚ TUDY CESTA NEVEDE - TAKHLE BYCHOM SPOLU NEVYCHÁZELI DOBŘE. Nevím - moji kluci jsou povahově hodně různí, ale toto platilo na všechny bez rozdílu. Já prostě této rané výchově věřím - je to podle mě základ.
Odpovědět