Re: Odpověď Martině - U Apolináře je stále stejná rutina

Vážený pane doktore, máte můj obdiv, jak dokážete pohotově a k věci reagovat na příspěvky určené vám, dokážu si představit, jak to musí být vyčerpávající. Děkuji vám za vaši odpověď i za uklidnění, že při příštím porodu nebude oxitocin. On to stejně asi nakonec bude císař. To jen tak tuším. Ale snad se napodruhé povede zavést mi do zad epidurál a já své dítě uvidím hned po porodu. Ale k věci. Trefil jste v poslední části svého dopisu hřebíček na hlavičku a to se týká platu lékařů. Jak už tady bylo řečeno, je slovo "ostudné" jen mírným odvarem reality. Lékaři mají jednu z nejodpovědnějších funkcí. Oni nám zachraňují zdraví a život a jsou přitom placeni jako levná námezní síla. Je mi z toho smutno. Když vidím, jak sestra tvrdě dřela na medicíně a teď ji čekají všechny atestace a přinejmenším směšný plat po nástupu na kliniku, říkám si, že tato práce je u nás asi víc posláním. Jinak by to asi lékaři nemohli dělat. Totéž platí o zdravotních sestrách. Je absurdní,že každá středoškolačka, která odmaturuje na gymnáziu a jde dělat někam administrativní sílu je lépe ohodnocena, než lékař, který má za sebou tolik let studií a třeba i praxe a do toho se snaží živit rodinu. Náš stát je politováníhodný. POlitici jsou (v jejich prostředí jsem se často pohybovala) skoro bez vyjímky opravdoví gauneři, které nezajímá nic, než jak si ve funkčním období nahrabat kapsy. Zdravotnictví je nejpalčivější problém v našem státním sektoru. Peníze se u nás zatím lejou jak do černých děr do úplně jiných sektorů a tam nenávratně a bez viditelné změny problému mizí. Jeho transformace bude trvat desítky let a to se ještě ani nezačalo. Máte pravdu. Dokud u nás nebudou lékaři oceněni tak, jak si zaslouží a nebudou se, přesně jak jste řekl, bát o svá místa, nic se nezmění. Já ochotně si ráda lékaře připlatím, protože vím, že jeho plat je ubohý. Snad se to jednoho dne změní. Děkuji vám za vaši vstřícnost a přeji mnoho úspěchů a spokojených maminek u vás na porodnici. Třeba půjdu jednou své druhé dítě rodit k vám. Jestli je u vás podpora kojení kvalitní, tak se mi to narozdíl od prvního dítěte třeba podaří. Kdybyste si našel čas, mohl byste mi odpovědět, jak dlouho se u vás po císaři leží na JIPce a jak často vozí děti na kojení? Vím, že vy se asi pohybujete víc na prodnici, takže o oddělení šestinedělí nemusíte vědět takové podrobnosti. V Motole mi ho v noci vůbec nenosili (a to se tvoří nejvíc prolaktinu) a přes den jenou za tři hodiny a to tak na pět minut. Za ty dva dny, co jsem tam ležela se tím moc pokazilo a dítě rovnou dostalo láhev. Předem děkuji