Re: Poporodní deprese

Milá Dario,

je mi líto, že Tvůj porod proběhl tak jak proběhl, je mi z toho hodně smutno. Tvůj příspěvek mi připomněl mou první noc v porodnici, kterou jsem z poloviny proplakala a z poloviny pročekala až bude ráno a konečně budu smět být po 12 hodinách se svým dítětem a poprvé se ho budu moci dotknout, vůbec jsem nemohla spát. Můj synáček byl na JIP, protože se narodil o měsíc dříve. Byla jsem z toho rozhozená proto, že jsem s tím nepočítala - pan doktor mi řekl, že pokud bude dítě zdravé a bude mít přes 2.500 gramů, budu ho mít u sebe. Porodní váha sice byla 2.750 g, Apgar skóre 9-10-10, žádné problémy, přesto tam byl umístěn a nikdo mi to nevysvětlil, nejprve jsem měla za to, že bude v inkubátoru jen dvě hodiny. Teprve, když jsem se sama vyptávala, pan doktor řekl že je na JIP pro jistotu, aby dětské lékařky něco nenamítaly a neoficiálně mi porodní asistentka řekla, že děti se z JIP na pokoje většinou nedávají, ani když pomine důvod, pro který tam byly umístěny, což se potvrdilo. Po týdnu v porodnici jsem se s tím celkem vyrovnala a říkala si - dobře, tak byla větší jistota, že nedostane infekci, nemá žádné komplikace, měl veškerou možnou péči, třeba to tak bylo lepší, pořád jsem ale nepochopila, proč jsem přes veškerou snahu nesměla ani na chvilku já za ním... Když jsem se ale od dětské sestřičky dozvěděla, že tu první noc proplakal taky můj synáček a nebyl k utišení, bylo mi hrozně úzko a je dodnes, když si na to vzpomenu. Mám pocit, že jsem jako matka selhala, když jsem nebyla se svým dítětem v prvních hodinách jeho života a nevzala je do náruče, když plakalo. Problémy s kojením byly taky, díky tomu pláči dostal můj maličký dřív dudlík než prs a nějak pak nevěděl co s ním. Až díky neuvěřitelné trpělivosti a zkušenosti dětských sestřiček se kojení podařilo rozběhnout, sama bych to určitě nezvládla.

Je to pro mne poučení - pro příště hledat taky porodnici, kde se používá klokánkování, pro případ, že bych zase měla rodit o malinko dřív, mám pro to trochu předpoklady - ale snad to nebude potřeba :o)). Přeju Ti hodně štěstí při druhém těhotenství a krásný spontánní porod, už víš co chceš a na co se připravit, tak to určitě dopadne dobře!