tisk-hlavicka

Pohyb je život, život je pohyb

Ukazuje se, že vztah dětí k pohybu je zásadně ovlivněn vztahem rodičů k pohybu.

Dlouhodobě je problémem našeho současného životního stylu nedostatek pohybových aktivit, což se bohužel týká i dětí. Přitom: „Vztah jedince k pohybu se formuje už v období od 1 roku do 3 let, kdy má na dítě největší vliv rodina, následně pak v období 6 až 7 let, kdy se přidává i vliv školy, případně dalších organizací,“ uvedl na odborné konferenci „Pohyb na předpis?“ prof. Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK.

Prof. Ing. Václav Bunc, CSc., na konferenci, která se konala 27. září 2019 v Pohybovém centru Pavla Koláře v Praze, zdůraznil, že pohybová nedostatečnost má pro společnost fatální důsledky. Uvedl, že podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2015 je 10 % úmrtí ve světě přímo způsobeno nedostatkem pohybu. Nedostatkem pohybu je prokazatelně ovlivněno 33 % celosvětových úmrtí a u 31 % světové populace realizovaný pohybový režim nedosahuje úrovně minimálních doporučení. Uvedl také, že v současnosti se pravidelně hýbe (asi 3× týdně v době trvání 90–120 minut) jen asi 16–18 % české populace, která má obecně nízkou pohybovou gramotnost, přičemž nízká pohybová gramotnost nebo jednostranně zaměřené pohybové dovednosti jsou zásadním problémem dětské a adolescentní populace. Pohyb přitom ovlivňuje tělesnou zdatnost, regeneraci po pracovním zatížení, práceschopnost i pracovní výkonnost.

Za poslední dvě dekády zaznamenáváme v populaci nárůst obezity asi o 18 %, o 20 % nárůst nadváhy. Přitom je u obézních jedinců 80% pravděpodobnost, že jsou nebo budou diabetici 2. typu, 80% pravděpodobnost, že jsou nebo budou hypertoniky, výskyt infarktu myokardu se posunuje hluboko pod třicet let,“ řekl prof. Bunc.

Podle něho má nefarmakologická intervence, jejímž cílem je změna životního stylu, tedy pohyb a úprava stravy, ve svém důsledku přímý i nepřímý efekt. Přímým efektem je konkrétní zlepšení zdravotního stavu a tím i snížení nákladů na zdravotní péči (léky, nemocniční a ambulantní péče). Toto snížení je možné odhadnout na cca 70–80 mld Kč. Úspory díky nepřímému efektu, tedy sekundárnímu působení pohybu (snížení obezity a v důsledku toho snížení poruch pohybového aparátu, snížení počtu kardiovaskulárních onemocnění, například demence, atd.) se pohybují v relaci 40–50 mld Kč.

Celkově lze odhadnout efekt pohybu na zhruba 25–30 % celkových nákladů na zdravotní péči v České republice. V ideálním případě by o tuto částku mohla být posílena akutní zdravotní péče,“ domnívá se prof. Bunc.

Tablet je vlak do stanice obezita

Ukazuje se, že vztah dětí k pohybu je zásadně ovlivněn vztahem rodičů k pohybu (jsou-li aktivní oba rodiče, je zhruba 70% pravděpodobnost, že aktivní bude i dítě, u aktivního jednoho rodiče pak pravděpodobnost aktivního dítěte klesá na 50 %), a za rozhodující pro získání kladného vztahu k pohybovým aktivitám je považován raný věk 1–3 roky a mladší školní věk 6–7 let. V těchto obdobích se tvoří dlouhodobý kladný vztah k pohybovým aktivitám.

My, rodiče, vytváříme podmínky pro děti do tří let, vytváříme úplný základ,“ řekl vedoucí katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci Mgr. Zdeněk Hamřík, Ph.D., otec tří dětí, a upozornil na HEALTH 2020, Národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí.

Shrnul, že podle výzkumů české děti trpí nedostatkem pohybu, rodiče je vozí do školy i na kroužky autem, chybí spontánní hra, přirozený pohyb. „Celá tato situace svědčí o způsobu přemýšlení,“ řekl Mgr. Hamřík s tím, že dětem nejméně do tří let rozhodně nepatří do ruky ani tablety, ani chytré telefony, a vyzval rodiče: „Nebraňte pohybu, podporujte každodenní přirozený pohyb, jak jen to jde!

Rostou nám z kluků holčičky?

Doc. RNDr. Petr Sedlák, Ph.D., z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty UK, Ústav hygieny 3. LF UK v Praze, upozornil, jak nebezpečný je zvýšený výskyt tukové tkáně před vstupem do puberty, a položil otázku, zda nám rostou z kluků holčičky. Divíte se?

U dětí se totiž mění procento tuku a procento aktivní svalové hmoty, jde tedy o zásadní změnu poměru komponent, ale výsledná hmotnost u dětí je zhruba stejná, BMI (Body Mass Index) shodné.

V létech 2013–2018 probíhala studie předškolních dětí. Účastnilo se jí sedm mateřských škol z Prahy a nejbližšího okolí a tři MŠ mimopražské (celkem 834 dětí, z toho 421 dívek a 413 chlapců). Šlo o komplexní studii tělesných znaků a testování motorických dovedností. Vše bylo konfrontováno s referenčními daty z roku 1990.

Ukázala se změna v distribuci tuku a u obou pohlaví trunkální predilekce (tukové vrstvičky lokalizované v predilekčních místech, jako jsou loketní jamky a oblast třísel), což představuje vysoké metabolické riziko. V souboru předškolních dětí ve věku 4–6 let se ukázala oproti roku 1990 změna tloušťky kožních řas (v milimetrech).

U dětí tedy roste podíl tukové složky, klesá aktivní tělesná hmota, rozdíl se prohlubuje s věkem. A nadměrný rozvoj tukové tkáně u dětí ovlivňuje pohlavní vývoj.

Současný životní styl (hypokineze a nesprávné stravování) má negativní vliv na růst a vývoj dítěte, objevuje se skrytá (latentní) obezita a dochází ke změnám v pubertálním vývoji dítěte – ke snižování věku biologické zralosti u dívek (důsledkem hormonální aktivity tukové tkáně je dřívější nástup puberty, zkrácení etap pubertálního spurtu, urychlení uzávěru epifyzárních růstových štěrbin a v konečném důsledku snížení finální výšky vůči genetické růstové dispozici) a k poruchám pohlavního dospívání u chlapců – dochází totiž k feminizaci jejich postav (např. zvětšování prsní žlázy) a dokonce k poruchám plodnosti.

Zásadní je vliv rodiny

Doc. PaedDr. Tomáš Perič, Ph.D., z FTVS UK uvedl, že děti z velkých měst jsou zdatnější než z malých obcí, protože mají ke sportu více příležitostí. Postupně s věkem však sportovat přestávají, například dívky ztrácejí zájem o sport kolem 15. roku života, v té době se, co se pohybové zdatnosti týče, vracejí zhruba o pět let zpátky, tedy šestnáctileté dívky jsou v pozici jedenáctiletých.

Děvčata se stydí, nemají rády vytrvalostní disciplíny, hlavně proto, že se začnou potit, vážnou roli hraje i rozvoj druhotných pohlavních znaků,“ řekl doc. Perič.

Od roku 2015 probíhá každý rok aktuální sběr dat o pohybové zdatnosti školáků. Do výzkumu bylo aktivně zapojeno 1 130 škol z celé ČR, disciplíny plní přes 150 000 školáků na prvním i druhém stupni ZŠ, vzorek dat pochází od více než 95 000 dětí. Výzkum ukazuje zásadní význam rodiny při vytváření vztahu ke sportu a pohybu vůbec. Rodina finančně vytváří možnosti pro sport, organizačně sportování dětí zabezpečuje. Výzkum také opakovaně potvrzuje, že děti, které se cítí chudé, mají ve všech disciplínách nižší zdatnost než děti, které se subjektivně cítí bohaté. Doc. Perič zdůraznil, že pokud stát stojí o zdatnost dětí, musí být schopen zastoupit rodinu v případech, kdy ta nechce nebo prostě nemůže toto vše zabezpečit.

Příklady ze života

Anička 3 roky

  • venčí s maminkou psa – 10 minut
  • chůze do školky – 20 minut
  • aktivní hra v MŠ – 40 minut
  • aktivní hra s dětmi na hřišti u MŠ – 20 minut
  • chůze ze školky – 20 minut
  • procházka, hřiště, nebo kolo – 80 minut
  • sokolík – 60 + 20 minut chůze

Celkem má tříletá Anička 3 hodiny 30 minut pohybu denně.

Bára 9 let

  • venčí psa – 10 minut
  • chůze do školy – 20 minut
  • aktivní přestávky – 30 minut
  • tělesná výchova – 30 minut
  • aktivní hra v družině – 60 minut
  • chůze ze školy – 20 minut
  • chůze do kroužku – 10 minut
  • trénink atletika – 60 minut
  • chůze z kroužku – 10 minut

Celkem má devítiletá Bára 4 hodiny 10 minut pohybu denně.

Gréta 3 roky

  • nemá psa
  • do školky autem
  • nestihne volnou hru – jen 10 minut
  • procházka ve školce – 40 minut
  • ze školky autem domů
  • s rodiči na kroužek autem
  • angličtina pro děti – hra 10 minut
  • s rodiči autem domů

Celkem má tříletá Gréta 60 minut pohybu denně.

Ester 9 let

  • také nemá psa
  • do školy jezdí v „mama taxi“
  • ve škole nejsou aktivní přestávky
  • tělesná výchova je neefektivní (10 minut) nebo má omluvenku
  • v družině není pohyb
  • ze školy MHD (10 minut) nebo s rodiči autem
  • trénink gymnastiky 45 minut
  • autem s rodiči domů

Celkem má Ester 65 minut pohybu denně – 45minutový trénink gymnastiky nedostatek pohybu nezachraňuje…

Podle prezentace Mgr. Hamříka

Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál.

INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Článek se vztahuje k období asi

Podobné články


Další od autora PhDr. Chvátalová Helena >>


Vyhledávání článků podle věku


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.