| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Nad čtení není. Anebo je?

 Celkem 103 názorů.
 lampetra 


není to tak zlé 

(28.11.2007 9:25:24)
...u nás. Jsem učitelka češtiny na MD a vím, že v každé třídě jsou děti, které čtou a ty, které se ke čtení nemají. Potěšilo mě, že i dnes se najdou děti, které čtou pod lavicí ( a pro ty mám slabost :-)). Hodně je to samozřejmě o tom, co rodina dítěti nabízí, těžko budou vášnivými čtenáři děti rodičů, které knihovnu doma nemají a ke "čtení" jim stačí noviny. Pokud dítě vidí, že rodiče čtou ( třeba na záchodě nebo u jídla.....:-(, bude jim čtení připadat přirozené a budou pravděpodobněji číst taky. Moje osmiletá je vášnivou čtenářkou ( naučila se číst sama asi v pěti), přeskočila období slabikování, prostě jsme zjistili, že čte plynně a přečte najednou celou kapitolu. Ale: každý líc má rub, nabízíme neustále jinou zábavu, čtení vede. Dá nám dost práce, aby si četla třeba jenom dvě hodiny denně ( což považuju za maximum). Nicméně, vidím v ní sebe, takže ji chápu, ale JENOM ČÍST se taky nedá. Mj. reaguji na autorskou otázku v textu : čtení knih je jedna z možností jak trávit čas, podle mého názoru jsou čtenáři knih trpělivější, kreativnější, mají rozvinutější fantazií, což se všechno v životě hodí. Je to hodně na rodičích, jestli svoje děti budou podporovat ( hlavně osobním příkladem):-)
 Bob the Ghost 


Re: není to tak zlé 

(28.11.2007 9:47:44)
Taky si myslím,
že není správná cesta nutit dětem čtení jako tu "děsně důležitou věc".

Ať si čtou, když chtěj, a nečtou, když nechtěj. Ostatně nevím, jestli je "nečtení" až takový trend - vždycky bylo spousta dětí, které nic nečetly.

Příklad rodičů je určitě to nejlepší. Čili nejenom, že rodiče si čtou s dětmi, aby "splnili misi", ale že si taky někdy maminka lehne na gauč se slovy "dejte mi teď všichni pokoj, chci si dočíst tu detektivku".
 kiri 
  • 

Re: není to tak zlé 

(29.11.2007 17:14:29)
Jak myslíš Bobe, že to není zlé? Článek je ještě příliš příliš mírný. Jen vybízí k zamyšlení, klade otázky. Skutečná situace je ještě horší nežli si většina lidí dokáže představit.
Zde se jak tak koukám prezentují rodiče, jejichž děti čtou a patrně čtou dost. Mohlo by to vypadat dobře. Ale situace je úplně někde jinde.
Četba rozvíjí představivost a vytváří předpoklad k abstraktnímu myšlení. dodává slovní zásobu. Pokud dítě nečte, je o toto všechno ochuzeno.
Samozřejmě, že dítě často považuje čtení za práci. Má-li číst bez námahy, musí "načíst" cca třitisíce hodin. Před léty dvaceti měly děti načteno v páté třídě. Dnes nemají načteno ani v prvních letech střední školy.
Navíc ... dělala jsem průzkum u svých studentů na střední škole. Pětina z nich potvrdila, že mimo učebnic nemají doma ŽÁDNOU knihu. To už na tom byla moje prababička z podtatranské vísky na počátku minulého století lépe. Ta totiž měla doma alespoň tu Bibli, ze které dětem otec čítával.

Mávnout nad tím rukou?
Dítě, které není schopno plynně a bez námahy číst, není schopno ani dělat výpisky. Ó běda, ty ohavné výpisky. Co jen si to ti učitelé vymýšlejí, výpisky má dělat chudáček náš! Taky jsem si to myslela. Dřív. Jenže jak šla doba, výpisků se dělalo čím dál tím méně a najednou se ukázalo, že děcka, kteří nedělali výpisky, neumí dnes poznat ani důležité a nedůležité věci v textu. Poznat kostru a strukturu textu. Pak ani neumí číst s pochopením textu. A dělat si poznámky v hodině přímo z výkladu učitele - dřív běžné, dnes naprosto nemožná věc. Musí se diktovat slovo od slova i ve vyšších ročnících středních škol a ani pak studenti nejsou schopni pochopit, co vlastně píší. Ne, že by ta látka byla obtížná. Oni ji prostě neumí přečíst.
Dovedete si představit učit v této situaci matematiku? Jen málokdo. Já ano. Já jí skutečně učím. Chybí abstraktní myšlení. Naprosto. Číslo je samo o sobě dosti abstraktní pojem. A teď si představte, že mají použít něco, co číslo nahrazuje a zastupuje, proměnnou nebo dokonce funkci ... Studium z učebnice je pro mnohé velice obtížné už jenom proto, že je pro ně obtížné obyčejné čtení.
Před sto lety byla slovní zásoba 24 000 slov. Před dnešními vymoženostmi, televizí, počítači, obrovským technickým pokrokem. Kam jsme se dostali? Dnešní slovní zásoba není ani poloviční (10 000 slov).
Číst sloh je utrpení. Jednak myšlenky jsou polovičaté, nedotažené, jednak vyjadřování je na tak mizivé úrovni, že se o nějaké úrovni nedá ani mluvit. Prostě nemají načtený a zažitý vzor, jak by mělo cosi takového vůbec vypadat. Jak vlastně vypadá psaný text. Vyjadřují se zásadně v krátkých nerozvitých větách. Proč? Protože strukturu věty delší než deset slov, nejsou schopni udržet v paměti a ještě s ní navíc pracovat po stránce věcné a stylistické a ještě hlídat pravopis. Je to pro ně námaha, kterou nestojí za to podstoupit.
Víš jak vypadá práce na referátu dnes? Student si vyťuká do vyhledávacího okénka heslo, z odkazu přečte první dvě věty a když to zhruba odpovídá, zkopíruje odkaz do referátu, vytiskne a odevzdá. Ne když odpovídá celý text. Jen ty první dvě věty. Když mu ukážu, že to jen a jen zkopíroval a ukážu mu odkud, že text ve své podstatě neodpovídá tématu, požádá o nedostatečnou, protože cokoliv jiného je příliš náročné.
Společnost je obelhávána a chlácholena tím, že všechno je na interntetu a stačí to jen vyhledat. To je nesmysl. Pokud chci pracovat s jakoukoliv informací, musím jí mít z devadesáti procent v hlavě a vyhledávat si jen speciality a detaily. Hlavně musím vědět, že to lze vyhledat, jak to vyhledat a co s tím pak mám a mohu udělat.


Nepředstavujte si, že děti mají znalosti, ve které jste měli vy v jejich věku. To jen není příliš zřetelné, protože srovnáváte s běžnou situací všech okolo. Já bohužel nebo bohudík mohu srovnávat se situací před dvaceti lety. Úroveň prácí, které jsem tehdy hodnotila jako průměrné, se dnes vychvalují jako výborné. A známky ... ty se prostě jen přizpůsobily. Takže ani zde měřítko nehledejte.

A ty řekneš, Bobe, že to přece není tak zlé! Ne tak zlé to není. Je to ještě mnohem a mnohem horší.
 Hana 
  • 

Re: není to tak zlé 

(29.11.2007 19:52:15)
Krásně napsané, stoprocentně pravdivé. Já jen dodám - proč by učitelé vyžadovali náročnější práce, proč by si u rodiču dělali zle? Kredit učitelské profese čím dál víc klesá, úcta k nim - žádná, jak u rodičů, tak u žáků. A řečeno ústy naší naší p.ředitelky - proč si budu dělat u rodičů zle?, praktikuje alibistickou výchovu i výuku. A tak po žácích chce vlastně jen to základní a někdy ani to ne. A tak ji mají všichni rádi, zatím co my, kteří máme nároky - jsme "krávy" (slovy žáků i rodičů). Promiňte, trochu od tématu, ale nutné vyjádřit se k příspěvku Kiry a taky k Vám kteří ve školství nepracujete.
 Katka,kluci 5 a 8 
  • 

Re: není to tak zlé 

(30.11.2007 9:01:35)
Pěkně jsi to napsal,Kiri. Já přidám svůj pohled. Vedu poměrně velké oddělení,a chodí mi sem po škole pracovat mladé dívky s maturitou. Člověk by předpokládal, že odpovědět zákazníkovi na email by pro ně neměl být problém. Realita je taková, že toho je schopna tak jedna ze šesti.Ony neumí napsat odpověď o 4 větách tak, aby dávala smysl a nebyly v ní gramatické chyby.....O skutečném dopise pro zákazníka ani nemluvím,to by byla hrozná ostuda,nechat je to samostatně tvořit.....Tak mají šablony, které upravují,ale i při tom jsou schopny udělat neuvěřitelné věci - dopis určený muži upraví pro ženu tak, že přizpůsobí první dvě věty a dál už je tam klidně "kdybyste byl tak laskav"....děs. Všechno se musí kontrolovat.
 kiri 
  • 

Re: není to tak zlé 

(30.11.2007 9:42:01)
A teď si představ, že ve vládě se uvažovalo a uvažuje umožnit maturantům učit na základních školách.
Takže ty dívky, které nejsou schopny sestavit dopis o čtyřech větách by mohly učit naše děti??? Mimochodem, potajmu a z nouze se to děje už dnes.
 Jíťa 
  • 

Rereráty 

(30.11.2007 11:45:16)
Já mít kdysi možnosti, jako jsou dnes, taky některý referáty stáhnu z internetu.
Učitelé to často s tou výukou přehánějí. Nikdy nezapomenu výrok naší chemikářky na střední škole, že "chemie je i pro nás hrozně důležitá, a že nám nic neodpustí!" to jsem studovala ekonomku. Museli jsme ovládat všechny možné vzorce a výpočty, chemické reakce apod. Dodnes netuším proč je pro účetní a ekonomy tak "hrozně důležitá" chemie. Snad jen v případě, že pracujou v chemičce a to se dá vždycky doučit.

Děti mají prostě k něčemu blíž a jiné věci je nezajímají. Bohužel naše školství je neustále tlačí k tomu, aby uměly do detailů i ty věci, které je nezajímají. Potom nemají dost času se rozvíjet v tom, co je baví, k čemu mají sklony a jednou by v tom mohli vynikat.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Víš, Jíťo... 

(30.11.2007 12:09:30)
ony ty referáty mají i něco do sebe, i když pomineme, že jejich obsahová náplň je zbytečná, člověku v hlavě vždycky něco zůstane.
Já chodím do jazykovky na angličtinu - když píšu anglickou slohovku a nějaké slovíčko si třeba vyhledám, už mi v hlavě zůstane zaseknuté, a to je přece prima....
 Jíťa 
  • 

Re: Víš, Jíťo... 

(30.11.2007 13:23:55)
On je tu trošku rozdíl. Ty se to zřejmě učíš dobrovolně, ale děcka na základce si nemůžou dobrovolně vybrat, jestli se chtějí nějaký předmět učit a nebo ne. A tak je dost pochopitelný, že některý referáty stáhnou z internetu. A když je něco zajímá, tak jsou zase pyšní na svoje znalosti a zplodí něco i samostatně. Pokud ovšem jejich učitelka není nějakej nedouk, kterej tu práci stejně neocení - i takovejch je fůra, co učí něco, čemu sami pořádně nerozumí.
Prostě nechápu, proč má někdo psát referát třeba o rybách, když ho to nezajímá, a místo toho ho baví ptáci! A obojí je pro život v podstatě na houby - pokud náhodou nechce být dítě přírodovědcem.
 kiri 
  • 

Re: Víš, Jíťo... 

(30.11.2007 14:10:30)
Ano, někoho baví to, jiného ono.
Tak řekni nám učitelům, co přesně máme děti naučit. V tom okamžiku dosti tvrdě narazíš, protože nevíš, co z kterého dítěte bude, ale my tam máme třicet dětí, o kterých nevíme, kde skončí a čím budou. Takže je musíme učit všeobecný základ. Další látka není ani tak proto, aby jí děcka znala, ale aby do sebe dostala způsob myšlení, odvozování a úsudku. O tom je vlastně celá matematika. Učená dobře, samozřejmě.
A teď jsme u toho, o čem je celá diskuse ve školství. Na školách je dobrých matikářů jen pár. Každý dokáže říct : "Naučte se vzorec. Použijte vzorec. Jedeme dál." To není o matematice, to je o nesmyslném biflování.
Jen málokdo dokáže vysvětlit, kde se ten vzorec vzal a proč ho mám použít a hlavně jak dát dohromady předchozí postup a nový vzorec. Prostě vést děcka k logickým závěrům a skládání postupů. Proč? Protože je to obecný princip, jak vlastně řešit problémy. Jistě v konečném důsledku se děcka některé vzorce skutečně musí naučit zpaměti, ale chápat, kdy a jak jej mám použít, toť úkol pro matikáře. Hodně lidí, co tvrdí, že nechápou matiku, měli jen mizerného matikáře. A jsme u jádra věci. Kde jsou ti šikovní matikáři? Většinou v kancelářích, protože tam tento styl myšlení uplatní za vyšší peníz.
Celá debata učitelů není o tom, že by nevyžili z platu, co mají. Bože, žila jsem za to dřív, budu žít i dál. Ta debata je o tom, že za tyhle peníze budou tuhle práci dělat jen ti, na které tady na diskusích nadáváte a často právem. Učitelé, kteří se do kantořiny dostali omylem. Paní učitelky, co přečkávají dobu z mateřské do mateřské. Kantorky, co dětem nevysvětlí a raději diktují nebo rezignují a neučí nic. Pak můžete nadávat. Ale trh funguje bohužel i tady. Nedostanete lepšího kantora než si zaplatíte.

K těm referátům ... není problém vyhledat na netu data a ta použít do své práce. To je užitečné a když má student dát dohromady smysluplně tři zdroje, tak mu v té hlavě něco zůstane. Pokud ovšem použije metodu Kopírovat - Vložit, jde celý smysl jakéhokoliv referátu do kytek. To mu v hlavě nezůstane nic.
 kiri 
  • 

Re: Víš, Jíťo... 

(30.11.2007 14:48:06)
Ano. Tuhle situaci Milado znám. Často jí vídám kolem sebe. Problém spočívá v tom, že dobrých učitelů je málo. Vystudovaný učitel musí umět vlastní odbornost (třeba strojařinu) a navíc pedagogiku a psychologii. Jenže takový učitel nastoupí do práce a dostane 16T. První měsíc pozná, že ... jdi do kantořiny, nemusíš nic těžkého zvedat a budeš mít dva měsíce prázdnin ... je poněkud zavádějící. Mírně řečeno. Pak se rozhlédne a zjistí, že v jeho odbornosti by za tyhle peníze mohl nastoupit i někam do konstrukce. Tam mu pomohou i ty znalosti z psychologie, protože bude lépe jednat s lidmi, zákazníky. A co ... dostane přidáno. To znamená to, nač se v kantořině čeká léta. A bývalý kantor udělá za pět let kariéru jako projektant s platem dvojnásobným než by měl v kantořině.

To necucám z prstu. To je příklad ze života. Minulý týden jsme se potkali. Můj bývalý žák. Pokoušel se mne dostat jako IT pracovníka do jejich kanceláře.

Příklad druhý. Dívčina s ideály o tom, jak bude učit děti, vystudovala pedagogiku. Upozorňovala jsem jí, že na to nemá psychickou odolnost. Nicméně vystudovala, nastoupila a ... nevydržela. Prostě jí ty děti smetly. Odjela do zahraničí a protože se učila rychle a snadno nebyl pro ní jazyk problém. Dneska pracuje jako lektorka pro dospělé v kurzech.

Když se hledá dobrý učitel, tak velká nabídka není. Většina absolventů z pedagogických fakult mizí v průmyslu nebo terciální sféře. Do kantořiny se hlásí nebo v ní zůstávají jen důchodci (si potřebují přivydělat), maturanti (na získání praxe), ti co se jinde neuchytí a pár nadšenců (a ti to nevytrhnou). Proto může dojít a často k tomu dochází, že učitel, kterého někde vyhodili, bude spokkojeně učit jinde. Prostě není kam sáhnout. Když ředitel nemá dobrého učitele, musí vzít toho špatného.

Zkopíruju sem něco, z jiné diskuse:
"V jednom srovnání se učitelské povolání dostalo v náročnosti těsně pod profesi pilotování dopravních letadel.
Jsem vystudovaný manager obchodu. Jsem i vystudovaný softwarový inženýr. Dokonce i ten pilotní průkaz mám. Mám-li však činost v těchto oborech srovnat s tím, když mám na starosti 22..30 dítek, které mám ve 45 minutách naučit něco smysluplného a pokud možno tak, aby je to bavilo, je mi naprosto jasné, co je náročnější.
A řekl bych, že za každým z oborů a nejen za právnictvím, zdravotnictvím, programátorstvím, managementem, je řada učitelů, kteří si uvědomovali svou zodpovědnost."

Kde hledat řešení?
Když si dovolím trochu prognostiky ... dobré to nebude. Lepší učitelé do školství nepřijdou a pokud vidím kolem sebe, bude jich mnoho odcházet. Kdo přijde na jejich místo, si domysli sama. Mizerní učitelé => mizerná škola => mizerná výuka => žáci s jedničkama a dutou hlavou => ideální levná a poslušná pracovní síla. Chcete to tak?
 kiri 
  • 

Re: Víš, Jíťo... 

(30.11.2007 15:36:54)
Průšvih. Ty tu pravdu máš! Nedělej si iluze. Vyžádat si reference si mohou dovolit jen tam, kde mají na výběr.

To si vážně myslíte, že stávka učitelů je jen o pár stovkách měsíčně? Nás štve tahle mizerná situace stejně jako vás. Možnu i víc, protože my do toho vidíme zatraceně dobře.
 kambala 


Re: Víš, Jíťo... 

(1.12.2007 20:19:30)
Ahoj Kiri, ted si trochu rypnu a budu asi za cernou ovci, ale promin, co asi absolventi ocekavaji? Mit po skole 17 jako nastupni (navic podle tabulek stejny v cele CR), neni tak hrozne. Nastupovala jsem pred ctyrmi roky po statnicich do advokatni kancelare za 15 hrubeho a delala za to tri roky. S mnohem vetsi odpovednosti, nez ma ucitel (nemyslim moralni, ale zakonnou, tykajici se nahrad skody, stavovskych predpisu, a vubec odpovednosti za klienty, kteri mohou skoncit s mnoha lety za mrizemi)... A to jsem byla rada, protoze jsem z Prahy. V mnoha mestech mimo delaji koncipienti za mensi nez minimalni mzdu ci zadarmo, zadne dva mesice prazdnin nemaji a delaji deset hodin denne zcela bezne. Ty reci tykajici se penez u ucitelu mi pijou krev. Ma spoluzacka s gymplu dnes na tom samem gymplu uci, kazdy den ve 4 doma, ucitelsky byt, exkurze, odpovednost za to, zda opravdu neco nauci, naprosto nulova......

Tedy, tim nechci rict, ze by si ucitele nezaslouzili vic, ale to plati pro vsechny vysokoskolaky obecne (to ma kamoska filozofickou fakultu, ne pedak, o kterem se delaji fory, ze to je nejtezsi gympl v republice), tady je problem toho, ze vzdelani se malo ceni...

 kiri 
  • 

Re: Víš, Jíťo... 

(1.12.2007 22:59:49)
Já ti plně rozumím a chápu tě. Je to obecný názor a na první pohled naprosto správný. Jenom vede do situace, kterou popisovala Milada. Na jedné škole učitele vyhodili a na druhé škole ho přijali. Prostě není kvalita na výběr.

Řekneš svému skoro dospělému dítěti, které je schopné a inteligentní - "Nechoď na vysokou ekonomickou/technickou/jánevimjakou, jdi radši na pedagogiku? To je perspektivní obor."
Těžko, že? Protože víš, že ostatní obory mají větší perspektivu než kantořina. A taky někde v pozadí je myšlenka, že když se to nepovede, tak kantora může dělat vždycky.

Tak a to je skoro jádro problému. Dobří a inteligentní do kantořiny nepůjdou, jen ten komu nic jiného nezbyde. Ten se s tím stavem spokojí.

Otázka je, jestli chcete za učitele svých dětí lidi, kteří kantořinu dělat nechtějí, nikdy nechtěli a prostě jim nic jiného nezbyde. To vážně chcete pro své děti učitelky, co si jen odbydou hodinu. Pokud ano, není třeba do kantořiny lákat jiné lidi.
A mimochodem, vlastně proč učitelky? Víte jak hrozně moc, ty děti potřebují i ve škole mužský vzor? Prostě dobrého učitele? Moc! Mají ho? No nemají. Proč? Protože ti chlapi jsou radši jinam. A na horší místa určitě nejdou.

Je zajímavé, že i když koncipienti jsou na tom tak nedobře jak popisuješ, zůstávají většinou u své práce. Proč ti koncipienti nejdou dělat učitele? Uvítali bychom je. Dáme dva měsíce prázdnin a domů mohou jít i ve dvě, tedy když budou pak dělat doma. Nebude to tím, že jejich budoucí perspektiva je někde úplně jinde? Odpovědnost a pracovní zatížení také.
Nebudu se tě ptát za kolik děláš teď. Ten kantor plat i za ty čtyři roky nemá o mnoho vyšší. Možná o pár stovek.

Odpovědnost ...
Učím už dvacet let. Tak tu odpovědnost mohu trochu posoudit. Dnes a denně mám zodpovědnost za třicet skoro dospělých studentek. Když se holka zraní ve třídě, je to moje odpovědnost. Mohu jí prosit, žádat či napomínat, aby nedělala to či ono. Ale její osobní přesvědčení je, že houpání na židli či vyklánění z okna či pošťuchování je její bytostné právo. Jenže pokud se zraní, musím já vysvětlit řediteli a hlavně rodičům, proč a jak k tomu došlo, co jsem udělala, aby k tomu nedošlo. Obvykle je to shledáno jako nedostatečné. Následuje stížnost a postih. Kantora.
Víš co je teď oblíbená hra školních dětí? Stojí v kruhu a dupou si na nohy. Kdo uhne je dobrý. Můžeš mi říct, jak tomu má kantor zabránit? O přestávce dozoruje na chodbě jeden učitel. Jsme střední škola. Ty řekneš napomenout, dát poznámku, snížit stupeň z chování ... kde to žiješ. Většina rodičů nebude reagovat nebo ti přijde vynadat, co že si to dovoluješ, podá stížnost a bude žádat tvé potrestání. Nu, tak ti ředitel sebere osobní ohodnocení. Opravdu nežijeme v době, kdy byla poznámka trestem. Když dáš důtku musíš DOKÁZAT, co se dělo. Ovšem bez důkazního materiálu a bez svědků, kteří nic neviděli a vlastně viděli něco úplně jiného. Totéž jako u soudu, dalo by se říci. Jenže tady chybí vyšetřování a řešit se musí okamžitě. Bez odvolání.
Povídej mi něco o odpovědnosti. Jeden žák stojí na prvním stupni schodiště a chystá se scházet dolů. Jiný do něj v ten okamžik plnou silou strčí. Já mám dozor. Stojím tři metry od nich. Co mám v tu chvíli dělat? Když jsem ho pokárala, ještě se mi vysmál do očí. Kdyby to jeden z nich na těch schodech neustál, tak jsem v průšvihu především já. Jak tomu mám zabránit.
Ty v práci můžeš udělat chybu, ale také se jí můžeš vyhnout. Za mne tu chybu může udělat kterýkoliv z těch stoosmdesáti žáků, které mám o svém dozoru na chodbě, třeba jen proto, že hovořím k jinému na druhém konci chodby a do třídy v ten daný okamžik prostě nevidím. Prostě nemůohu být najednou v šesti sedmi třídách a zároveň na chodbě, záchodech. Na chlapeckých ani btý nemohu, abych nebyla obvidněna bůhví z čeho. Nemluvě o tom, že sama si ani na ten záchod neodskočím.

Píšeš exkurze ... ty si myslíš, že exkurze je nějaká výhoda. Já bych na exkurzi nebo třídní výlet nejela, ani kdyby mi platili zlatem. Na okolních školách se exkurze často ruší. Kvůli bezpečnosti.

Ty reci tykajici se penez u ucitelu ti pít krev klidně mohou. Nemusí se kantorům přidávat, ale pak se spokojte s mizernou úrovní vzdělání pro své děti.


Na závěr trochu legrace:
Zase citace: ...ne pedak, o kterem se delaji fory, ze to je nejtezsi gympl v republice ...

Já zase slyšela, že studenti matfyzu nemají jarní prázdniny, aby si za ten volný týden neudělali peďák.
A víš ty vůbec, jak to nás učitele štve, že ten ústav je pitomá kecárna, kde se absolvent jen těžko dozví, co potřebuje... že si tam nemůže obyčejný učitel jít o radu.
 kiri 
  • 

Re: Víš, Jíťo... 

(2.12.2007 7:01:16)
Na hodně školách setkáš s něčím podobným. Ředitel ví, že má špatného učitele a dokonce i má možnost ho propustit, ale protože nemá, kým by ho nahradil ... chjo
 Lizzie 


Důchodci.. 

(2.12.2007 9:17:51)
..což souvisí i s tím, že na středních i základkách často učí důchodci/a i přes léta praxe už to fakt často není to pravé ořechové:-(
Vědí, že ten učitel už je někde ,,jinde"..ale asi nikoho nemají či co..a pak to tak taky vypadá.
Mám pár vtipných (byť v konečném důsledku pro vzdělání hořkých) vzpomínek na učitele učitelky - seniory.
Výjimky existují, ale je jich málo..
 fisperanda 


Re: Důchodci.. 

(2.12.2007 10:24:40)
Já bych ještě tak viděla přínos seniorů-učitelů pro žáčky první, druhé třídy. Protože si dovedu představit, že pokud paní učitelka působí babičkovsky, je trpělivá a milá, tak ty děti z toho můžou mít dobrý pocit. Pak už ale učení zřejmě vyžaduje větší rozhled, myslím že i nadhled, a na vyšší stupně bych fakt dosazovala mladý učitele. Podle mě lidí, kteří studují pedák, je dost a dost... no, těžko říct, kde školství dělá chybu.
Asi to sem nepatří, ale potěšilo mě, že úřady, aspoň u nás, totálně omladily svoje pracovníky, a to se tam hned jinak jedná... :o)
 Lizzie 


Re: Důchodci.. 

(2.12.2007 10:35:00)
Přesně tak, ve vyšších ročnících ZŠ, na gymnáziích i středních školách je třeba určitý rozhled a schopnost reagovat na záležitosti novější - a to jsem (teď mluvím z vlastní zkušenosti) u mnoha učitelů/seniorů dost výrazně postrádala. Na kvalitě výuky se to projeví..bohužel:-)
Pedák studuje dost lidí - i proto, že pedagogická fakulta je ,,záchranou" pro spoustu studentů, kteří se jinam nedostali. Já sama bych na to nervy neměla/studovat pět let s vědomím, že učit nechci/ale jsme lidé různí...a učitelů (ať už z donucení či vlastního přesvědčení) je dost..
Ti, co studují jazyky se raději chytnou v různých jiných profesích, kde znalost cizího jazyka využijí, někteří profesi opustí..ale mám pocit, že jich stejně zbývá dost..
Mladý učitel se automaticky nerovná dobrý učitel, jasný, na stranu druhou v nich výrazný přínos vidím - a kdysi na základce nám čerstvý absolvent pedagogické fakulty byl mnohem prospěšnější než na střední důchodce učící mnoho let.
 Lizzie 


Re: Důchodci.. 

(2.12.2007 20:02:26)
Milado,

i v příspěvku píšu, že to nezobecňuji, ale se seniory v učitelství mám bohužel zkušenosti špatné. O kvalitě věk není úplně, ale v mnohém ano - protože ne o všech tématech ve vzdělávacím procesu lze diskutovat se seniorem, při vší úctě to pokaždé není možné...
 kambala 


Re: Víš, Jíťo... 

(2.12.2007 17:31:47)
Ahoj, ted nemam dost casu na dlouhou odpoved, to zkusim vecer=) tak jen kratce.
Ja s tebou naprosto souhlasim co se tyce odpovednosti za zaky a jejich chovani o prestavkach. To je systemova chyba, ktera ma byt resena vychovateli, pokud ma mit vubec nekdo za temer dospele "fracky" odpovednost, nikoliv uciteli.

Ja vsak mluvim o odpovednosti za to, kolik toho kantor studenta nauci. To je to, co mi vadi. Prazdiny vam vsem preju, 17 nastup taky. O to mi nejde. Vadi mi, ze kdyz ja neco zvoram, udelam spatne smlouvu za nekolik milionu ci mi zavrou klienta na 5 let, nikdo se se mnou nebude parat. Bud budu mit karne opatreni, ci mi zakazou vykon advokacie, navic bude jasna nahrada skody z meho pojisteni, ktere je VYSOKE a POVINNE, memu klientovi. (koneckonců, i ucitel by se mohl nechat pojstit proti tem prusvihum na chodbach, ne?=) )

Oproti tomu stavim odpovednost ucitele za to, co jeho zaci umi. A jsme u nuly. Bohuzel mam v pameti jeste prilis mnoho spatnych kantoru, kteri nenaucili nikdy nic a NIKDO s tim nic NEDELAL, ale ani delat NEMOHL. Spatny kantor je dle me zkusenosti jako spatny urednik. Nikdo jeho praci nekontroluje, nemusi vykazovat vysledky, nemusi se snazit. Kdyby se takto nesnazil advokat, tak proste zadne klienty nema, nema penize a praci, a basta.

Asi se navzajem chapeme, ze? Jde o to, ze nam chybi normativ pro kvalitu. Porad operuju advokacii, protoze nic jineho neznam, ale my mame zavazne stavovske predpisy nasi komorou vynutitelne, chyby penalizovatelne a mame velke problemy, pokud se nechovame eticky. To ve skolstvi nelze.

A co se tyka toho pedaku, je to fakt skoda, ze se na skole studentum nedostava prakticke pomoci, vim, jak jsem vypadala po absolutoriu prav...tam byli lidi, co byli po statnicich a nevideli, jak vypada soud...

Zatim ahoj=)
 Kohnova 
  • 

Re: Víš, Jíťo... 

(2.12.2007 17:45:48)
Kambalo, to se ale docela pletes. To, jak je ktery ucitel vykonny, to posoudit jde. Muzes pouzit vselijake srovnavaci testy vedomosti deti, pokud bys musela mit neco objektivne meritelneho, ale ani to neni nutne, to poznas primo na diteti, na tom, co si nosi ze skoly, jak vypadaji jeho prace, co ti povi o tom, co a jak na hodinach delaji a VZDYCKY mas moznost nechat dite vyzkouset nekym zvenci. Krome toho mas moznost kdykoliv s ucitelem mluvit a podrobne se ho vyptat na jeho kvalifikaci, metody, uspechy, cile, priority.
Kdyz narazis na nekvalitniho ucitele v jinak kvalitni skole, bude ti kazdy rida vdecy, kdyz ho upozornis (ale nejspis to stejne bude vedet sam a brzy se dotycneho zbavi) a pokud je to blb ve skole rizene jinym blbem.. proc do takove skoly davat dite? Tohle jsou veci, ktere soudny vysokoskolsky vzdelany clovek snadno pozna.
 Kohnova 
  • 

Re: Víš, Jíťo... 

(2.12.2007 21:55:12)
Myslim, ze to pozna i clovek se zakladnim vzdelanim, pokud jim teda fakt disponuje, ale reagovala jsem konkretne na kambalu-advokatku, to je VS profese. Dal: v male visce ve skole (podle me zkusenosti) vetsinou delaji dobri ucitele a i ti prumerni maji sanci dosahovat dobrych vysledku, protoze vetsinou nemusi pracovat s tricetihlavymi tridami mestskych deti.
Vsechno, co jsem chtela rict bylo, ze vykony ucitelu JSOU meritelne (odpovidala jsem kambale).
Rodice nejsou proti blbym podlym nevzdelanym uzurpatorskym ucitelum, kteri nemaji na praci nic jineho nez byt lini a poskozovat jejich deti, bezmocni. Deti lze i ucit doma primo na rodne hroude vlastnimi silami a u blbounu nechat jen prezkouset, kdyby zas chteli blbouni delat potize, lze se odvolat na komisionalni prezkouseni atd..
Podle mne by skoly meli ridit rodice. Urcite by zajistili, ze by skolstvi fungovalo paradne a uci by se nemohly o prazdninach valet.
 štěpánka 
  • 

Re: Víš, Jíťo... 

(2.12.2007 22:43:53)
"Děkuji Ti, náčelníku, že ses mě zastal". - citace Cimrman.
On totiž, ani ten zlatý Ámos, nedokáže nic u studenta s absolutním nezájmem. Nedávno jsem narazila na výstižný citát (autor mi v hlavě neutkvěl - už stárnu):
KDO CHCE VĚDĚT, MUSÍ CHTÍT VĚDĚT. A to je, Milado to, co u toho "materiálu" - jak píšeš - často chybí.
Práce učitele není měřitelná, i když si myslím, že když je opravdu špatný, tak se to na výsledcích studentů pozná. Zároveň ale platí, že inteligentního studenta nezničí ani ten nejhorší učitel. (A naopak)
 Líza 


Re: Víš, Jíťo... 

(3.12.2007 5:00:13)
Píšeš, že jde o to, zda dítě chce něco vědět. Pak píšeš "Zároveň ale platí, že inteligentního studenta nezničí ani ten nejhorší učitel." S tím vůbec nesouhlasím. Znám, a určitě nejsem sama, X bývalých natěšených bystrých zvídavých prvňáčků, které opakovaná frustrace třeba jen tím, že paní učitelka nemá ráda živé chlapečky, nebo tím, že paní učitelka dává pětky za písmenko, které není přesně na řádce, dovedla k absolutnímu nezájmu o školu. Inteligentní jistě zůstali, ale motivaci k tomu, něco se dozvídat a učit, jim tihle učitelé sebrali. Znám taky lidi, kteří chodili na gymplu do paralelní třídy se mnou, jejich třídní byla docela šílená psychopatka. Psychicky slabší jedinci se těmi čtyřmi lety prozvraceli a protřásli, nebudem si asi nalhávat, že v takovém duševním rozpoložení mohli mít chuď chodit do školy, učit se, podávat výkon, zjišťovat nové věci, neřkuli být kreativní... Takže nesouhlas, nesouhlas, nesouhlas, špatný učitel při dostatečně intenzivním působení může nejen člověka demotivovat, třeba i nafurt, ale taky ho může psychicky poškozovat, taky třeba nafurt...
 Jíťa 
  • 

Re: Víš, Jíťo... 

(3.12.2007 16:15:43)
Ono někdy ani to CHTÍT nestačí. Když ten učitel nerozpozná, že dítě má o něco zájem.

Já jsem toho zářný příklad. Vždycky mě zajímala historie a to do té míry, že ji mám dodnes jako koníčka. (dělám rodokmen a píšu k tomu rodinnou kroniku - mám představu, že to bude takové povídání, jak ti lidé tenkrát žili a jakým způsobem je ovlivnily známé historické události) Ale ve škole jsem vždycky měla co dělat abych uhájila aspoň 3-ku z dějáku - prostě si nedokážu zapamatovat všechna ta data.

Podobné to bylo v ruštině. Celá léta jsem brigádničila jako průvodkyně v Moravském krasu. Tehdy tam bylo víc než polovina zájezdů ruských a já si s nima normálně povídala (ne jen odvykládala naučený text, ale skutečně konverzovala). Ale z ruštiny opět s bídou za 3.

A mohla bych pokračovat.
 Líza 


Re: Víš, Jíťo... 

(3.12.2007 4:55:08)
Huá, ona je domácí škola univerzální řešení? Jako - rodiče nepotřebujou třeba vydělávat peníze, aby bylo co jíst? A všichni rodiče maj maturitu, bez který domácí škola nejde?
 kiri 
  • 

Re: Víš, Jíťo... 

(2.12.2007 21:22:51)
Citace : "Ja vsak mluvim o odpovednosti za to, kolik toho kantor studenta nauci. " a dál

Teď mi mluvíš z duše. Já to zkusím rozdělit do několika částí. Vezmu to od konce ...

Když se podívám na vysoké školy, tak je to obvykle zoufalství samo. Tedy absolventi toho vědí dost, ale obvykle nevědí to, co budou skutečně potřebovat. Vidím to dnes u své dcery, která ač ještě dvacetilété mládě, na to nadává už i sama. Jen jsem ještě doufala, že na právech, je to jiné... inu já asi budu naivní vždycky. Na VŠ by to chtělo podstatně větší součinnost s praxí. V tomhle věku a na téhle úrovni už by se školy nemusely zabývat všeobecnostmi, ale specializací když už ne pro praxi, tak pro výzkum. A u škol, kde to nejde přiznat, že to je jen to, čemu se dříve říkalo "nástavba" nebo úschovna před úřadem práce nebo doučovací kroužek pro ty co prošli maturitou.

Normativ pro kvalitu...
Tak a po tomhle voláme už léta. Jen co já se pamatuji, tak od r. 89 určitě. Místo toho se koná jedna reforma za druhou. Značné chyby se přenáší z jedné koncepce do druhé už od radikální reformy školství v r. 1976. Pamatujete se? Pro rodiče a děti to bylo období zavádění množin. Ty napáchaly ve výuce matematiky na základních školách velké škody. V ostatních předmětech to nebylo lepší.
Naposled RVP. My vlastně nevíme, co máme žáka naučit. Rámce jsou dány velice vágně.
Takže je tendence, místo znalostí studenta kontrolovat jeho kompetenci ke studiu, k práci, k orientaci ve vztahu k EU (to tam vážně je!).
Tenhle příšerný zmatek vyústil v rozbrojích kolem státních maturit, které měly být již x let v běhu, nainvestovalo se do nich x desítek milionů ... a ... a nic. Nemáme nic. Nemáme dokonce ani správné a jednoznačné odpovědi na maturitní otázky o praktické části ani nemluvě. Vzalo mne, že z patnácti otázek měly dvě odpovědi zcela nesprávné a u dvou byla odpověď minimálně sporná. Teď mluvím o výpočetní technice.
Prostě není stanovená laťka, co má znát absolvent základní školy, střední odborné školy, učiliště, gymnázia. To, co bylo dříve obvyklé, se rozmetalo a prohlásilo za špatné. Takže se učí, co se kde dá a nebo také nedá.
Na mnoha školách také dochází k poznání, že je málo žáků. Peníze jdou za žákem, je stanoven normativ na žáka. Takže co nejvíce žáků je dobré. Co když se žákům nebude líbit, že máme nároky na jejich přípravu, vyžadujeme kázeň ... nebudou žáci, nebudou peníze ... takže raději snížíme požadovanou laťku. Někde jí už zakopali a raději nechají maturitou prolézt prakticky každého.
Školní inspekce sice školu projde. I v hodinách se zastaví, ale NESMÍ učiteli nic říct, ani v případě, že se dotyčný učitel přímo zeptá. Konstatuje se, kolikrát učitel změnil výukovou metodu, zda se žáci nebojí zeptat, zda je rozsvíceno a jsou otevřená okna. Tí mto končí. Ostatně hlavně se kontroluje školní dokumentace.

Takže pokud to shrnu. Nevíme co máme učit (stanovte si to sami), nevíme jak máme učit (jak chcete, hlavně aby to studenty bavilo), nemáme kdo by nás odborně a odpovědně kontrolovat (mimo diskusí jak se proškrtává třídní kniha). Do toho naléhání vedení, jen ať nám žáci neodejdou.

Nám učitelům, kteří jsme ještě nerezignovali, tyhle systémové chyby vadí víc než plat. To mi věř. My víme jak naučit. Jen by se společnost měla dohodnout, co vlastně máme od těch žáků vyžadovat.

O ovšem my tady nevyřešíme.

Díky za trpělivost a snad i pochopení.
 kambala 


Re: Víš, Jíťo... 

(2.12.2007 21:34:46)
ahoj Kiri, tak jsem rada, ze se mnou v tomto souhlasis, o tom vlastne muj prvni prispevek byl. Mas pravdu, ze tak to tady uz funguje delsi dobu. Jak rikam, jsem z VS teprve ctyri roky a ze stredni 9, takze mam dost jasne vzpominky na to, jak jsem si zoufala nad tim, ze se ve skole ucim "sama" pomoci svych metod, vypisku, atd., protoze jinak bych vedela si desetinu toho, co bych chtela znat. Ale takova vec mi chybela i na vysoke, pracovala jsem od tretiho rocniku v advokatni kancelari, takze jsem videla, jak veci funguji, ale mi kolegove ze skoly byvali obcas dost mimo...
Mas pravdu, ze to chce dlouhou debatu. Sama deti nemam, ale kamaradky ano, a dost casto problem resime. Take mam, jak jsem psala, kamaradku ucitelku, ktera se nestaci divit, co dnes z narizeni vedeni gymnazia MUSI detem tolerovat....

Drzim palce, abys vydrzela byt dobra kantorka jeste dlouho a mela hodne dobrych kolegu;)
 kambala 


Re: Víš, Jíťo... 

(2.12.2007 21:36:27)
ahoj Kiri, tak jsem rada, ze se mnou v tomto souhlasis, o tom vlastne muj prvni prispevek byl. Mas pravdu, ze tak to tady uz funguje delsi dobu. Jak rikam, jsem z VS teprve ctyri roky a ze stredni 9, takze mam dost jasne vzpominky na to, jak jsem si zoufala nad tim, ze se ve skole ucim "sama" pomoci svych metod, vypisku, atd., protoze jinak bych vedela si desetinu toho, co bych chtela znat. Ale takova vec mi chybela i na vysoke, pracovala jsem od tretiho rocniku v advokatni kancelari, takze jsem videla, jak veci funguji, ale mi kolegove ze skoly byvali obcas dost mimo...
Mas pravdu, ze to chce dlouhou debatu. Sama deti nemam, ale kamaradky ano, a dost casto problem resime. Take mam, jak jsem psala, kamaradku ucitelku, ktera se nestaci divit, co dnes z narizeni vedeni gymnazia MUSI detem tolerovat....

Drzim palce, abys vydrzela byt dobra kantorka jeste dlouho a mela hodne dobrych kolegu;)
 kiri 
  • 

Re: Rereráty 

(30.11.2007 14:22:15)
Jen mi to nedá a ještě bych chtěla komentovat, ".. to se dá vždycky doučit."

Ano. Máš pravdu. Co budeš potřebovat, to se vždycky můžeš doučit. Je jen otázka, zda na to budeš mít:
1) čas - zaměstnavatel ti řekne, že klidně počká až tomu věnuješ rok dva a naučíš se to
2) prostor - jestli tě práce a starost o děti a domácnost nevytíží natolik, že na nějaké učení nebudeš mít ani pomyšlení
3) příležitost - jestli najdeš vhodnou školu, která tě to doučí
4) peníze - nikdo tě už nikdy nebude učit zadarmo
5) schopnosti - mezi 12 - 18 rokem života jsou duševní schopnosti maximálně připravené k rozvoji. Už nikdy se nebudeš učit tak snadno. Lze to připodobnit ke skokanovi na lyžích. Když tomu dá tu námahu a vyleze vysoko, doskočí dál a jeho let bude dlouhý. Když bude línější, doskočí méně. Stejně tak je to s mozkem. Když se v mládí dostane do obrátek jak paměť tak myšlení, mozek si zvykne a bude celkem snadno přijímat informace a roztáčet závity :-) i v dalších letech. Když ho necháš usnout zrovna v tomhle věku, už se probouzí hrozěn těžko a s velikou námahou.
Tato situace je obdobná věku do tří let dítěte. Když se dítě nenaučí v té době mluvit, už se to těžko bude učit později.
 štěpánka 
  • 

Re: Rereráty 

(2.12.2007 17:24:45)
Milá Kiri,
nevím jestli si to přečteš, ale klobouk dolů před tím, jak výstižně jsi popsala situaci ve školství. Učím už dlouho a ráda, ale tak dobře jako ty se vyjádřit neumím.
Ještě bych přidala jeden postřeh. Tak jako jsou mezi učiteli dobří a špatní a průměrní, tak je to i mezi řediteli škol. A učit na škole, kde vládne "blb", to je hrůza. A od takového si rozhodně dobrý ředitel reference na nového učitele nebere. Pravdu se nedozví (vím z vlastní zkušenosti - nový ředitel se na mě u bývalé řed. nevyptával, zeptal se mých bývalých kolegů - je to rozumný pán). Jak rychle dokáže špatný ředitel změnit celkem dobrou školu na velmi špatnou? Rodiče do tohoto nevidí a možná je to dobře.
 štěpánka 
  • 

Re: Rereráty 

(2.12.2007 22:20:40)
Milado, nemyslela jsem to tak, že rodiče nepoznají změny. Myslela jsem, že rodiče nevidí "do pozadí" některých ředitelských rozhodnutí, do zákulisí. Nevidí důvody, proč některé věci "nejdou", proč některý kantor odchází (nebo je odejit), jak a podle čeho se rozhoduje apod.
 štěpánka 
  • 

Re: Rereráty 

(2.12.2007 22:48:27)
Milado, Rada školy je jen poradní orgán, takže i když si rodič něco vyžádá a ředitel mu třeba i odpoví, tak to neznamená, že je to všechno tak jak říká. Navíc spoustu věcí Ti vůbec říkat nemusí. Radě školy byly s novým školským zákonem zrušeny skoro všechny pravomoci, takže i proti neschopnému řediteli je bezmocná. Ty jsi myslím psala v některéém příspěvku, že někde odvolali ředitele, tak to by mě fakt zajímalo, protože to jsem neviděla. Jediný důvod pro odvolání, který jsem zažila byla zpronevěra peněz. A ani pak nebyl řed.odvolán, (sice to neukradl, ale jeho podřízená ano), jen byl na jeho místo vypsán konkurs, kterého se on mohl opět účastnit.
 štěpánka 
  • 

Re: Rereráty 

(2.12.2007 23:02:13)
Článek jsem si přečetla, ale moc mě to nepřesvědčilo (jak píšeš, není jasně řečeno, že ho odvolali). Možná, že na malých městech to chodí jinak, lidi se navzájem znají (to ale může někdy být i horší) a tak zřizovatel školy vyhoví Radě školy. V Praze by to tak jednoduše nešlo. Rada školy fakt nemá ty pravomoce, které mívala v době, kdy se zavedly RŠ jako kontrolní orgány, to je minulost.
 Lizzie 


Re: Rereráty 

(2.12.2007 20:08:34)
kiri,

s tím učením souhlasím a to hlavně v oblasti jazykové. Mí jazykáři byli (bohužel) různé kvality, což se projevilo...Teď jsem vůči mnohým svým vrstevníkům (byť mladá holka) pozadu a už to není tak jednoduché s organizací, tempem výuky apod. A to mám z něčeho základy, jinde i pokročilejší znalost..Nedovedu si představit, jak těžké to mají lidé, kteří se začínají např. ten jazyk učit od začátku v pětadvaceti..málo času, špatná možnost organizace, nejen od tebe slyším, že rok od roku se člověk učí ,,obtížněji..":-)
 kiri 
  • 

Re: Rereráty 

(2.12.2007 21:29:52)
V pozdějším věku se učí obtížněji... Není nad vlastní zkušenost. Zrovna se připravuji ke zkouškám. Co jsem si kdysi jen přečetla a bylo to v hlavě, dneska čtu třikrát a ... no jde to ztuha. :-)
 Jíťa 
  • 

Re: Rereráty 

(3.12.2007 16:37:34)
Já jsem tím doučením nemyslela žádné dlouhodobé odborné studium. Já měla na mysli jen tolik, že pokud studuju ekonomku, je mi chemie a fyzika na úplný h...o. A pokud bych se náhodou dostala do účtárny třebas v chemičce, tak se těch pár chemikálií a vzorců, co budu potřebovat napsat na fakturu, poměrně snadno doučím. A nebudu k tomu potřebovat všechny ty chemický rovnice a vlastnosti těch látek, apod protože s nima stejně do styku nepřijdu.
 kiri 
  • 

Re: Rereráty 

(5.12.2007 9:38:23)
Na druhé straně nás obklopuje tolik produktů chemického průmyslu, že by i průměrná hopodyňka, která s tím sajrajtem zachází, měla vědět něco o tom, co drží v ruce, jak moc je to jedovaté a jak to může škodit nebo proč to nepoužívat a co dělat, když už se toho někdo napije nebo se s tím poleje.

Je znám velký průšvih s DDT. Jenže dnes existuje asi 4000 chemických sloučenin, které se běžně používají a které mají vliv na tvorbu rakovinných buněk, onemocnění ledvin, jater a vůbec čehokoliv včetně mozku a procesech v něm probíhajících. O jejich účincích se ví, ale lobby chemického průmyslu vyžaduje stále nová a nová ověření a průzkumy, aby s jejich výrobou nemusela přestat.

Takže bych chemii a vzdělání v každém směru vůbec viděla alespoň jako prostředek k tomu, nedat se zblbnout a dokázat posoudit nebezpečí.

Příklad naprosto jednoduchý. V rodině onemocnělo více lidí rakovinou a bohužel zemřeli. Protože tento případ byl neobvyklý, zajímali se o něj lékaři. A ejhle, rodina si opékala maso a uzeniny nad ohněm, kam si přikládali vyřazenými železničními pražci.

Kontrolní otázka: Proč se nemají používat tzv. PET brikety? To se vezme PET láhev, nacpe se pilinami a prolije vyjetým olejem. Docela dobře to hoří.

Jak to vysvětlíš člověku, který naprosto netuší, co je to PET a co vzniká spálením oleje a co obsahuje takový čoud z tohodle sajrajtu?
 Bob the Ghost 


Re: není to tak zlé 

(20.12.2007 16:48:23)
Hehe, Kiri!

Ty jsi sice asi hodně četla, když to tak vychvaluješ, přesto ti porozumění textu a soustředění dělá problém.

Třebaže oslovuješ mě, odpovídáš na příspěvek předcházejícího debatéra.
 Insula 


denně 

(28.11.2007 9:28:49)
Čteme denně a dcera to miluje. Syna to zatím "nebere", je ještě malý. Ale i jemu se snažím číst a číst mu budu.
 Insula 


denně 

(28.11.2007 9:29:58)
Čteme denně a dcera to miluje. Syna to zatím "nebere", je ještě malý. Ale i jemu se snažím číst a číst mu budu.
 Radka (kluci 11 a 13let) 
  • 

večerní čtení 

(28.11.2007 10:11:39)
Od malinka jsem každý večer klukům před spaním četla, a pak, když zž uměli číst sami, jsme zavedli, že po večeři se šli umýt a pak buď si mohli ještě číst a nebo už spát. A to si tedy vždy raději vybrali knihu. A samozřejmě, že si čtení knih oblíbili, takže do čtení je rozhodně nutit nemusím, chodí i do knihovny.
 1.3Magráta13 


Re: večerní čtení 

(28.11.2007 10:51:44)
Já si myslím, že to zas není až tak horké. Znám spoustu dětí, které čtou i spoustu těch, které nečtou. Ale tak to bylo i když jsem chodila na ZŠ. Ve třídě jsme měli dost čtenářů i dost nečtenářů.
Dceři je 8 let a pořád čteme před spaním. Čtu já, i když ona už čte velmi dobře (je ve 3. třídě). Sama si čte krátké knížky a komixy.
pro mě je celkem problém, vybrat knížku pro děti. Dcera vyžaduje, aby knížka byla napínavá, psaná srozumitelně jejímu věku, byla nejradši o dětech a zvířatech a hlavně, aby měla dost obrázků.
Vůbec se nedivím, že dítě samo nebaví číst si v byť třeba napínavé knize, která má ale sotva jeden obrázek na 10 stránek.
Proto má dcera nejradši knihy s Disneyho pohádkami. Převažují tam obrázky nad psaným textem.

Když čteme před spaním, tak ani tolik obrázků nevyžaduje, protože to čtu já. Ale sama prostě ještě není schopna zvládnout dlouhé kapitoly bez obrázků. Např. V poslední době jsme před spaním s úspěchem četli Děti z Bullerbynu, Pippi, dlouhá punčocha, Róza, strážné strašidlo, Luisa a Lotka......
Tyhle knížky miluje, ale sama není schopna přečíst je v kuse.

Jinak si myslím, že vztah ke čtení dítě prostě okouká. pokud nepovažuje rodič čtení za důležité a radši než s knihou tráví čas s TV, tak asi těžko dítě získá vztah ke čtení.
Nemám nic proti TV a PC, ale mají být pomocníkem, nikoli pánem.
 KaštankaDC 


Re: večerní čtení 

(28.11.2007 11:26:07)
Mám děti ve věku 3, 5 a 7 let a čteme denně před spaním celá rodina. Předčítám buď já nebo tatínek a děti poslouchají, ani nedutají. Nejstarší dcerka si čte sama, už druhým rokem louská jednu knížku za druhou a má jich na svém kontě už dobrých třicet. Pohádky, příběhy o dětech a nejnověji i dobrodružné knížky. Právě se zamilovala do foglarovek. Přesně jako popisují některé maminky tady, nejčastější věta "počkej, až dočtu stránku". S knížkou chodí po domě, dokonce i po schodech, bere si ji do auta a podobně. Jednu rozečtenou si nechává i v družině. Musíme ji spíš krotit. Co mě těší, že ji nadchl můj návrh, aby si vedla čtenářský deník. Samozřejmě si do něj píše vždy jen pár vět, se kterými jí i často musím pomáhat, ale taky si jej nadšeně ilustruje. Má radost, jak jí deník přibývá. Jednou bude mít pěknou vzpomínku a mladší sestřičky dobrou inspiraci. Knížky většinou čteme ještě z vlastních zdrojů, mám hodně knížek po nás rodičích, navštěvujeme knihovnu, ale to spíš kvůli encyklopediím nebo knížkám o vyrábění. Knížky hodně dáváme jako dárky, nejen k Vánocům a narozeninám, ale i při vstupu do školky, školy, na den dětí, za vysvědčení a podobně. Nejraději si knížku tajně přečtu sama, než ji koupím, hodně taky hledím na ilustrace. Upřednostňuji knížky s kvalitními ilustracemi, holky milují takové ty zasněné tajuplné obrázky, které podporují fantazii. Vyhýbám se "omalovánkovým" obrázkům z některých knížek cizí provenience, vlastně ani dětem se nelíbí. Jsou i knížky, které jsem koupila jenom kvůli obrázkům, protože se mi opravdu moc líbily. Děti si pak vymýšlejí svoje příběhy jenom podle obrázků.
 Jíťa, kluci 7 a 8 
  • 

Re: večerní čtení 

(3.12.2007 10:33:15)
Naši kluci vyloženě nemají rádi dlouhé příběhy, dokonce ani když bych jim je měla číst já, čtou si radši různé encyklopedie, které jsou členěné do kratších odstavců, radši získávají z přečteného konkrétní informace. V poslední době je hodně nadchl časopis Junior, je v něm spousta zajímavostí, dokonce jsme jako dárek k Vánocům objednali jeho předplatné. Já jsem byla vždy ve čtení pravý opak, od pěti let jsem nadšeně četla různé příběhy.
 1.3Magráta13 


Re: večerní čtení 

(28.11.2007 10:52:23)
Já si myslím, že to zas není až tak horké. Znám spoustu dětí, které čtou i spoustu těch, které nečtou. Ale tak to bylo i když jsem chodila na ZŠ. Ve třídě jsme měli dost čtenářů i dost nečtenářů.
Dceři je 8 let a pořád čteme před spaním. Čtu já, i když ona už čte velmi dobře (je ve 3. třídě). Sama si čte krátké knížky a komixy.
pro mě je celkem problém, vybrat knížku pro děti. Dcera vyžaduje, aby knížka byla napínavá, psaná srozumitelně jejímu věku, byla nejradši o dětech a zvířatech a hlavně, aby měla dost obrázků.
Vůbec se nedivím, že dítě samo nebaví číst si v byť třeba napínavé knize, která má ale sotva jeden obrázek na 10 stránek.
Proto má dcera nejradši knihy s Disneyho pohádkami. Převažují tam obrázky nad psaným textem.

Když čteme před spaním, tak ani tolik obrázků nevyžaduje, protože to čtu já. Ale sama prostě ještě není schopna zvládnout dlouhé kapitoly bez obrázků. Např. V poslední době jsme před spaním s úspěchem četli Děti z Bullerbynu, Pippi, dlouhá punčocha, Róza, strážné strašidlo, Luisa a Lotka......
Tyhle knížky miluje, ale sama není schopna přečíst je v kuse.

Jinak si myslím, že vztah ke čtení dítě prostě okouká. pokud nepovažuje rodič čtení za důležité a radši než s knihou tráví čas s TV, tak asi těžko dítě získá vztah ke čtení.
Nemám nic proti TV a PC, ale mají být pomocníkem, nikoli pánem.
 Jíťa, kluci 7 a 8 
  • 

Re: večerní čtení 

(3.12.2007 10:25:18)
Ano, zavedli jsme taky čtení před spaním a bezvadně to funguje. Kluci čtou taky rádi a vlastně je to jediná chvilka, kdy na to mají čas, protože během dne mají spoustu jiných aktivit. Můžu jen doporučit.
 Lizzie 


,,Čítání" 

(28.11.2007 10:54:57)
Knihy jsou super. Odmalička jsem ráda četla a literaturu mám v oblibě dodnes. Přesně jak píše autorka, to fantazírování je skvělé, člověk si vykreslí vlastní pojetí popisovaného světa/děje..a při filmové adaptace sice protáhne obličej, neboť i sebelepší film málokdy odpovídá jeho pojetí příběhu, na stranu druhou si však říká, že ON si to přece jen představil lépe a nějak tak ,,osobitěji":-))

Ano, dost dětí nečte. Některé nemají štěstí na příběhy, které zaujmou, mají pocit, že čtou z povinnosti nebo je opravdu zajímají jiné věci.Vášnivá četba není absolutním předpokladem vzdělanosti, znám ve svém oboru chytré lidi, co za život přečetli pár knih, na stranu druhou souhlasím s autorkou, že čtení rozvíjí slovní zásobu a člověka duševně obohacuje.

Pak jsou také děti, které se ke knížkám nedostanou, nikdo je k němu nepřivede, což je dle mého obrovská škoda..nejsem radikálně zaujatá vůči TV, počítači apod., chápu, že mají své klady, ale pokud to beru ze svého hlediska, knihu mi nenahradí.

Současná česká dětská literatura..Přiznávám, že se v ní příliš neorientuji, dcerka kamarádky čte buď dřívější ,,mé knížky" nebo různé věci o zvířatech apod. Každopádně zastávám názor, že i knížka pro prvňáčka, druháčka apod. by měla být KVALITNĚ napsaná,i tak malé děcko to pozná...

Dyslektici. Ti to nemají lehké, na druhou stranu znám slečnu, která v knihách ležela prakticky pořád a dyslektičkou (byť lehkou) byla, díky dobrému přístupu premiantka, velice chytrá holka. Uznávám však, že problematické čtení dotyčného znechutí..:-(

Jsem rodičům vděčná, že mě ke knihám přivedli, knihy pro mě byly nejhezčím vánočním (i jakýmkoliv jiným) dárkem. Ať už se jedná o pohádky, fantasy, dobrodružné příběhy, dívčí romány, literaturu faktu nebo klasiku..

A jak už se tu řešilo dříve..možná by bylo lepší tak trochu pozměnit přístup některých učitelů - na základní, ba i střední škole vůči tzv. literatuře povinné. Páťáka nemusí bavit Babička (byť já i v tom věku tuto knihu četla celkem s chutí)a ani sedmnáctiletý intelektuál nemusí najít zalíbení v Čapkovi, neboť jak říkal jistý učitel: ,,on sám ho přečetl až ke třicítce.."
 Lizzie 


Re: ,,Čítání"-oprava 

(28.11.2007 11:39:46)
..ve svém OKOLÍ pár lidí..omlouvám se:-)
 Gábi_Smolíková 


jsem závislák 

(28.11.2007 11:00:37)
já sama jsem na čtení závislá už od dětství. Občas jde čtení trošku do pozadí, třeba teď když mám mimino, ale i tak mi knížky přímo fyzicky chybí. Můj muž si do společné domácnosti přivezl převážně krabice plné knih a tak máme knížky po celém domě. Děti už si pomalu navykly, že pro informace se chodí do naučného slovníku či nějaké encyklopedie, slovíčka se hledají ve slovníku atd... Nicméně manžel je "přes počítače" a tak teď právě doma máme funkční čtyři. Když přijdou děti ze školy, tak odpoledne u počítače hodinku stráví. Ale usínají s knížkou. Když byly malé, četli jsme jim často, před spaním, i během dne, ale nemám pocit, že by to nějak automaticky přešlo do toho, že by si jako školáci rádi sami četli. Museli jsme hledat knížky, které by je zaujaly více než televize nebo počítač. U syna teď vedou knížky z "děsivé vědy" nebo "děsivé historie", dcera má ráda knížky o koních.
 Kateřina 
  • 

Někdy je výběr knihy fuška 

(28.11.2007 11:04:49)
Mám dvě školkové děti ve věku 5 a 6 let, které samy ještě nečtou. Čtu jim před spaním každý večer, ale uvědomila jsem si, že člověk musí vybírat knížky bedlivě podle věku. Zkoušela jsem třeba děti z Bullerbynu, to je ještě nebaví, protože je to hodně o škole, naopak zatím vede Čtyřlístek, protože díky komiksové formě má hodně obrázků, z knih s méně obrázky se mi osvědčil Mikeš a klasické pohádky v knihách typu Hrubínův Špalíček. Dcera (5) chce navíc číst hlavně o princeznách, syn (6) by si představoval nějaké rytíře, piráty nebo kovboje. Někdy je to docela těžké - pokud má někdo dobrý tip na knihy pro předškolní děti, moc je uvítám.
 Bibi-bari 


Re: Někdy je výběr knihy fuška 

(28.11.2007 11:12:42)
Naše děti měli a ještě stále mají rádi knížky od Petišky. Ty jim většinou čtu večer já nebo se střídáme. Hodně se jim líbila Martínkova čítanka a dvě klubíčka pohádek a Alenčina čítanka, oblíbené jsou i klasické pohádky bratří Grimmů. Deník kocoura Modroočky je ale třeba nezaujal vůbec a Pipi dlouhá punčocha taky ne.
 valdina 


Re: Někdy je výběr knihy fuška 

(28.11.2007 12:20:36)
Pro me knizky vzdycky byly hrozne dulezite. Jako dite sem lezela v knizkach porad a nejvic jsem milovala Maleho Bobse. Chtela bych napsat takovy svuj postreh. Ja si myslim, ze my Cesi mame obrovsky stesti, ze mame tolik krasnych knizek a vecernicku. Ja ziju v Anglii, ale tady nic takoveho neexistuje. Moje zkusenost z nekolika rodin, ve kterych jsem delala au-pair, je, ze deti bud necetly vubec nebo hodne malo a to jen, kdyz musely. V jedne rodine jsem dokonce musela detem cist ja, zatimco se rodice divali na TV. Ani v jedne rodine ovsem necetli ani rodice, takze deti to nemely od koho odkoukat. Doma mely par knizek. Mame tu s manzelem kamarada, ted je mu 25 a za svuj zivot precetl jednu knizku.
Ja jako dite mela rada Honzikovu cestu, O Letadelku Kaneti, Mikese a vsechny pohadky. Je tolik nadhernych knizek. Jako starsi jsem potom milovala vsechny Foglarovky, i kdyz mam pocit, ze v dnesni spolecnosti bohuzel moralni hodnoty tam popisovane jsou uz jen k smichu.
 Bebíčko 
  • 

Re: Někdy je výběr knihy fuška 

(28.11.2007 22:25:25)
Já jsem milovala Ferdu mravence, Veverku Zrzečku a později Neználka.
 Lída+2 


Re: Někdy je výběr knihy fuška 

(29.11.2007 5:22:19)
KAteřino rozhodně si nemyslím, že by byl v dnešní době problém vybrat knížku na čtení.
To co jsi nabídla dětem se četlo jako povinna četba za mě v druhý třídě..takže vytáhnout to školkovýmu dítku je brzo....
Jinak já volím knihovnu...půjčíme na měsíc tak 10knížek..malýmu i velkýmu a je to. Letos jsme tam byli už 16x jak jsem včera zjistila.

Třeba Lukovi jsem půjčila : Kluci , holky stodůlky. A nadšení veliký a sklamání , že tomá jen 2 díly.:-D
 Renata, dvojčata 4 ,5 roků 
  • 

Re: Někdy je výběr knihy fuška 

(29.11.2007 9:10:43)
Z těch novějších knížek se nám líbilo Myši patří do nebe od Ivy Procházkové - dětem i mně.
 Markéta 
  • 

cteni u jidla nebo na zachode 

(28.11.2007 11:41:22)
Marke007,
nevidim na cteni na zachode nebo u jidla nic spatneho. kdyz mi bylo asi 10 az 15, tak jsem "musela" cist, treba kdyz na stole lezel jizdni rad, tak jsem cetla alespon v nem :-)
cetla jsem cely den, jednou jsem kvuli tomu cestou ze skoly narazila do sloupu verejneho osvetleni ... :-))))) vinetou zrovna honil nejake zloduchy a ja o nej mela strach.
no a na tom zachode mame vzdy kratke povidky, precetla jsem na one mistnosti napriklad fulghuma, capkovy detektivni povidky, istvana örkenyho, saroyana a mnohe dalsi.
 Lenka,holčičky 13 a 9 
  • 

Re: cteni u jidla nebo na zachode 

(28.11.2007 11:53:44)
Ano, klidně i jízdní řád...:-) V tomhle věku jsem při absenci knihy četla klidně i krabici s rýží nebo krém na ruce (složení, trvanlivost, ap.... :-) ).
Dodneška jsem čtivec, ale k mému velkému rozčarování pro mou starší dceru (13) je čtení za trest. Přitom jsme odmalička četly a dodnes se jí líbí, když jim oběma čtu, ale sama knížku do ruky nevezme. Psaní čtenářského deníku (po přečtení pouze části zadané knihy)je u nás doslova martyrium. A to mají moc zajímavé knížky - rytířské příběhy, pirátské příběhy... Že by to byla teď jen puberta a změní se to?
 valdina 


Re: cteni u jidla nebo na zachode 

(28.11.2007 13:14:40)
Ahoj Lenko, tak ja jsem na tom podobne. Ctu vsechno, na co mi padne zrak, treba i obaly samponu a sprchovych gelu. Rikas, ze tvou starsi dceru nebavi cist. Treba ji ale prave nebavi ty rytirske a piratske pribehy, na to uz je velka. Me v tom veku bavilo cist knizky z bezneho zivota, rodinne pribehy. Nadherna knizka, kterou si s chuti precetla cela rodina, vcetne dospelych, se jmenuje Princ a Skrivanek a napsala ji Valja Styblova. Dodnes se k te knizce vracim a ctu si ji. Nebo jsem taky mela rada Hvezdy nad samotou od Zdenka Adly. To jsou knizky, ktere cloveka zahrejou u srdce. Jinak ja knizky kupuju v antikvariatech, sezenes tam poklady, jenom uz je nemam kam davat.
 Lenka,holčičky 13 a 9 
  • 

Re: cteni u jidla nebo na zachode 

(28.11.2007 11:55:53)
Ano, klidně i jízdní řád...:-) V tomhle věku jsem při absenci knihy četla klidně i krabici s rýží nebo krém na ruce (složení, trvanlivost, ap.... :-) ).
Dodneška jsem čtivec, ale k mému velkému rozčarování pro mou starší dceru (13) je čtení za trest. Přitom jsme odmalička četly a dodnes se jí líbí, když jim oběma čtu, ale sama knížku do ruky nevezme. Psaní čtenářského deníku (po přečtení pouze části zadané knihy)je u nás doslova martyrium. A to mají moc zajímavé knížky - rytířské příběhy, pirátské příběhy... Že by to byla teď jen puberta a změní se to?
 bromelie 


Re: cteni u jidla nebo na zachode 

(28.11.2007 12:52:16)
Taky si vzpomínám, že jsem třeba na záchodě četla kolik má toaletní papír útržků :-), u jídla něco na ubruse apod. A pamatuju, jak mi stráááášně voněly nové knížky a knihovna ... V knížkách jsem ležela pořád. Teď mě při čtení článku a reakcí napadlo, jestli v tom není problém, že třeba ve škole mi přednáška nic nedá, potřebuji to vidět před sebou :-(. Chci knížku od Ježíška :-). Děti samozřejmě každý dostane také, i když malému teprve bude rok :-).
 Jíťa 
  • 

Re: cteni u jidla nebo na zachode 

(30.11.2007 12:01:01)
Tak náš mrňousek má 5 měsíců a knížku na vánoce dostane taky - zatím pochopitelně jen tu papundeklovou. S hodně jednoduchýma obrázkama o kterých se dá povídat a vymýšlet. Jednu už má a projevuje velký nadšení, když ji před ním otevřu a ukazuju mu jednotlivé obrázky a povídám o nich.
 Maja 
  • 

čtu velkým dětem 

(28.11.2007 12:50:18)
Moji synové 13 a 11 let prostě nečtou (jen povinně do školy). Takže jim čtu. Tradičně na dovolené a o prázdninách přečteme jednu až dvě knížky. A ne zrovna lehké texty, už jsou velcí a mají rádi sci-fi, takže posledně to byla Enderova hra (vynutili si i pokračování) a tradičně třeba Zeměplochu (obzvlášť ty díly s Elániem). O složitějších věcech diskutujem a někdy se ujišťuju, že rozumí. Baví nás to všechny ("mami ještě kapitolu, prosím") a dostaneme se tak nenápadně do debat i o náboženství, filozofii, globální problémy či problémy národnostních menšin. Vypadá to sice legračně, když jsme třeba v létě na pláži vytáhli knížku, ale účel to plní, sami by to nikdy nepřečetli.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Je nad čtení? 

(28.11.2007 13:21:07)
Jak pro koho, řekla bych.
Pro mě tedy nad čtení není, ale nutit někoho, aby četl, to taky asi není nejlepší.
Já jsem knihomol od malička - dokud jsem neuměla číst, četl mi děda (nejraději jsem měla Českého Honzu a Zlaté slunce, bílý den od Sládka), naši vůbec. Později, když jsem se naučila ve škole číst, jsem přelouskala, co se dalo. Ale bohužel byla jsem jediná ve svém okolí a mezi kamarády jsem tím byla tak trochu za outsidera. Paradoxně jsem od rodičů knihy skoro nedostávala a moji kamarádi, kteří nečetli vůbec měli plné knihovničky knih, které v životě nikdo neotevřel. Na střední škole jsem na své četbě postavila čtyři roky češtiny a taky maturitu - neznám snad jediný životopis autora a přesto jsem měla vždycky jedničku. Když se mi narodily děti, času samozřejmě rapidně ubylo, ale i tak, svých pár minut na knihu si vždycky najdu.
Děti k četbě samozřejmě vedu. Terezce jsem četla každý večer snad od šesti měsíců, básničky od Sládka - samozřejmě, že tomu nerozuměla, ale koukala se na mě a usínala při tom. Má obrovskou slovní zásobu, krásně mluví od tří let i R a Ř - myslím, že je to i tím. Velikým zklamáním pro mě bylo zjištění, že Michalka o čtení naprosto nestojí - ať jsem se snažila, jak jsem se snažila, nešlo to, vydržela to sotva minutu. Až teď ve skoro dvou letech pořád někde tahá jednu svoji oblíbenou knížku, ve které ukazuje obrázky a vydrží si i tak deset, dvacet minut nechat číst - tak snad se blýská na lepší časy. Mimochodem, stále mluví hodně málo.
A k té náhradní zábavě - už mockrát jsem tady psala, že TV nezapínáme kromě večerníčka a Kouzelné školky a na počítač dceři jít nedovolím, nemyslím si, že by to pro ni byla zábava adekvátní věku, manžel jí někdy pustí, ale opravdu hodně málo, to si s nima raději budu prohlížet nebo číst. A tak nějak tuším, že Ježíšek dětem nějakou knížku taky přinese a možná ne jen jednu :))))
 Babyna,Patricie07,Michael10 


Re: Je nad čtení? 

(28.11.2007 17:15:30)
Já jsem knihomolem od dětství. Nejradši jsem měla Pipi dlouhou punčochu, Prince a skřivánka a Malého Bobše. Má vášeň mi vydržela dodnes, i když toho času je málo. Naší půlroční holčičce v podstatě od narození vyprávím různá říkadla a básničky a jí se to moc líbí. Na Vánoce už na ni čeká spousta leporel a taky pěkné básničky od Jiřího Žáčka.
 Babyna,Patricie07,Michael10 


Re: Je nad čtení? 

(28.11.2007 17:16:15)
Já jsem knihomolem od dětství. Nejradši jsem měla Pipi dlouhou punčochu, Prince a skřivánka a Malého Bobše. Má vášeň mi vydržela dodnes, i když toho času je málo. Naší půlroční holčičce v podstatě od narození vyprávím různá říkadla a básničky a jí se to moc líbí. Na Vánoce už na ni čeká spousta leporel a taky pěkné básničky od Jiřího Žáčka.
 Babyna,Patricie07,Michael10 


Re: Je nad čtení? 

(28.11.2007 17:16:30)
Já jsem knihomolem od dětství. Nejradši jsem měla Pipi dlouhou punčochu, Prince a skřivánka a Malého Bobše. Má vášeň mi vydržela dodnes, i když toho času je málo. Naší půlroční holčičce v podstatě od narození vyprávím různá říkadla a básničky a jí se to moc líbí. Na Vánoce už na ni čeká spousta leporel a taky pěkné básničky od Jiřího Žáčka.
 Borůfka, Erik 2/05, Adam 7/06 a // 
  • 

Re: Je nad čtení? 

(28.11.2007 20:24:21)
Čteme každý večer a po obědě s tím starším místo spaní, je to naše oblíbená hodinka s knížkou. Máme velkou spotřebu, proto jsme se už zapsali do knihovny a chodíme si půjčovat pohádky tam. Je to i příjemná změna oproti herničkám, často tam zůstaneme na hodinu dvě, kluci si tam sednou do křesel jako velký čtenáři a prohlíží si obrázkové knížky :-)Já doufám že jim to s přibývajícími roky vydrží.
 Ivana Procházková 


Re: Je nad čtení? 

(28.11.2007 20:51:32)
Proč by nebyl počítač adekvátní zábava pro skoro 5-leté dítě? Můj 6-letý synovec se už dlouhou dobu na Internetu i ve Windouws orientuje lépe než moje ségra (jeho matka) :). Samozřejmě, že u PC tam netráví odpoledne, ale když je to rozumně časově vyvážené, tak si myslím, že v 5 letech je PC pro dítě už úplně v pohodě.
Jinak si nemůžu odpustit rýpnutí: už po vícekráté tu zmiňuješ, jak vlastně skoro vůbec nekoukáte na TV, a pak z tebe vypadne, že je to každý den Večerníček, Kouzelná školka a o víkendu ještě Disneyovky. To u vás běží TV skoro furt, ne? :))))))))))
 Lizzie 


Re: Je nad čtení? 

(28.11.2007 23:04:57)
Ivule,

:-) Ne, že bych byla v dětských pořadech extra znalá, ale Večerníček trvá cca 10 minut, Kouzelná školka zhruba půl hodiny (a tuším, že je 2x týdně, nee?:-), nu a Disneyovky za mě bývaly v sobotu ráno necelou hoďku, to zas takový mazec není:-)

 Mortadela 


Re: Je nad čtení? 

(29.11.2007 7:24:55)
Lizzie,
tak to já tě v dětských pořadech vyškolím. :-)Kouzelná školka je 4x týdně + opakování. Někteří experti (naše dcera) je schopná sledovat to i s tím opakováním. Naštěstí chodí do školky, takže opakování sledovat nemůže, ale dokud tam nechodila, tak to fakt potřebovala vidět dvakrát, že prý bez toho nemůže dál žít... :-)
 Lizzie 


Re: Je nad čtení? 

(29.11.2007 8:31:06)
Mortadelo,

dík za připomínku, tuším, že kdysi bývala dvakrát.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Je nad čtení? 

(29.11.2007 8:04:00)
Nevím, já myslím, že dítě u PC sedět nemusí - neříkám, že nikdy, ale pěti šesti leté dítě si možná spíše ještě hrát - je to můj názor, samozřejmě s tím souhlasit nemusíš. Vidím, jak je Tereza vždycky zjančená a nemůže se odtrhnout.
S tou TV - jo, je to tak, 25 minut v sobotu a neděli ráno (protože Lilo a Stitch, to už je nebaví, tak se dívají jen na Mickyho), Kouzelnou školku stihneme tak jednou týdně, častěji většinou ne, máme nějaké kroužky a zájmy (jako program pro malé děti se mi moc líbí), a večerníčka (toho se snažíme zapnout každý večer). Tak nevím, celý den TV asi neběží. Myslela jsem tím spíše mě a manžela - my nekoukáme vůbec na nic (zprávy si přečtu na netu). Takže průměrně na den to více jak 30 minut nebude.
 fisperanda 


Re: Je nad čtení? 

(29.11.2007 9:19:19)
Já bych ty počítače tak nedémonizovala. Samozřejmě je dobrý, když je všechno v rovnováze. Ano, děti by měly číst, protože jsem přesvědčená, že čtení rozšiřuje slovní zásobu, když už nic jinýho. Ovšem co se týče povinné školní četby, nevím jak je to teda teď, ale když já jsem musela číst Malýho Bobše, tak bych jim to nejradši omlátila o hlavu. Pokud budou děti nuceny číst něco, co jim absolutně nic neřekne, s největší pravděpodobností na četbu zanevřou. Zvolila bych adekvátní knížky, což klidně může být "Mládí v hajzlu", vůbec bych se tomu nebránila.
Zdá se mi, že na počítače se nadává jenom z neznalosti toho, co všechno těm dětem můžou přinýst a co my jsme zameškali. Internet je obrovská možnost, jak navázat spojení se světem, jak být kosmopolitní, i když jenom třeba v anglické diskuzi o stavění draků :o) což může přispět k tomu, že naše děti budou víc "světovější" , budou umět anglicky a navíc, dokážou snadno a rychle najít potřebný informace. ICQ samo o sobě není špatná věc, samozřejmě pokud u toho člověk nesedí celý den. Pokud si virtuálně povídám s člověkem, se kterým mě spojuje určitý zájem, je to skvělý. Horší je, když to nahradí živou komunikaci s kamarády.
Ale nestavěla bych to tak, že počítače a televize můžou za to, že děti nečtou. Jak se říká, všeho s mírou. Dívat se na telku, sedět u komplu a číst knihy :o) A stýkat se s živýma lidma, pokud možno. Ideální.
 kiri 
  • 

Re: Je nad čtení? 

(29.11.2007 17:30:59)
Internet je obrovská možnost ... tak mi tedy pověz, proč té ohromné možnosti - a ona skutečně ohromná je - běžní studenti prostě nevyužívají? Proč jsou ochotni hupnout tak na ICQ, spoluzaci.cz a ještě na libimseti.cz? Pokud mají volno, jiné stránky u nich nevídám.
Můžu ti to povědět. Chybí jim trpělivost něco začít, dát tomu trochu vůle a práce a také to dokončit. Já se nezabývám jedním dvěma dětmi, co mám doma. Ve škole mi prochází rukama a myslí čtyřista studentů od primy po oktávu. Za těch dvacet let je to už pěkná řádka. Věř mi, z toho množství se už dá zobecňovat. Navíc, ikdybych se mýlila, jsou tu zkušenosti mých kolegů a ty hovoří o tomtéž.

Ale nestavěla bych to tak, že počítače a televize můžou za to, že děti nečtou. ... No vidíš a já bych to tak stavěla. Když posadíš člověka před televizi a nasnímáš jeho mozkovou činnost, dospěješ k výsledku nula. Krásná čistá nula. Počítače na tom nejsou o nic lépe. Při obvyklých hrách je mozek vypnutý naprosto obdobně. Jen se nechat pobavit bez námahy. Jenže to nefunguje.
 fisperanda 


Re: Je nad čtení? 

(29.11.2007 23:09:47)
A to já se zase nestíhám divit nad tím, jak jsou ty děcka úžasný, jak diskutují o počítačích, jaký vytvářejí animace, jak si udělají svoje blogy a umí pracovat s Photoshopem. Oproti nim je naše generace naprosto břídilská.
A fakt se nedivím, že nechtějí číst Babičku :o)
Já rozhodně na ICQ, skype, mejly a počítač obecně nadávat nemůžu, a nechci. Je to skvělá možnost, jakou my jsme neměli, a je fajn, že ty děti to mají.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Je nad čtení? 

(30.11.2007 7:57:31)
Fisperando, ale to jsou starší školní děti, které jsou schopny něco takového zvládnout - já jsem v začátku mluvila, že počítač dle mého není adekvátní zábava pro děti předškolního a mladšího školního věku - ty totiž neumějí číst a psát - později už možná trošku ano. Takže co jiného můžou dělat než si na PC hrát. Proto nejsem ráda, že manžel tady Terezu pustí - ono se řekne blbé omalovánky, ale nakonec - máme pastelky a papírovou omalovánku, tak ať se snaží. Počítače ke dnešní době určitě patří, to ano - i děti jsou na to šikovné. Ale všechno chce svůj čas.
 Sylvie 


Re: Je nad čtení? 

(30.11.2007 9:10:40)
počítač dle mého není adekvátní zábava pro děti předškolního a mladšího školního věku - ty totiž neumějí číst a psát

Jani, moje holka je v mladším školním věku - prvňačka - a ve škole mají informatiku, tedy chodí do počítačové učebny a pracují s počítači. V rámci povinné výuky ;o)

Ale na počítač chodila už dřív, doma. Máme oblíbené stránky http://www.bbc.co.uk/cbeebies/fun/, které dětem pouštím. To "máme" není mateřský plurál, já ty stránky taky ráda :o) Jo, jsou to "jenom" hry a písničky a říkanky... ale i třeba obyčejné pexeso je ozvučené a to tak, že anglicky, takže holky chtě nechtě při hraní do sebe nasávají angličtinu. Já sama anglicky neumím, alespoň ne do té do míry, abych si doma troufla se dětmi bavit anglicky a nekazila jim výslovnost, takže původně na ty stránky začaly chodit pro zpestření školkové angličtiny. MMCH nejstarší holka se naučila číst už před první třídou a právě tyhle stránky na to měly určitě vliv, ony ty hry jsou mimo jiné (ne všechny) i výukové - na počítání, čtení, barvy... A i když si na počítači jenom omalovávají omalovánky - a co? Papírů beztak pokreslí až až, když je to baví i na PC, aspoň ušetřím trochu papíru ;o) Pokud na počítači nesedí denně a pokud mají hry celkově pestré (tedy - ne JENOM počítač, JENOM knížky, JENOM lítání venku... ale prostě od každého něco), tak si myslím, že se celkem nic neděje. NEmyslím, že by počítač byl v tomto věku důležitý, ale když už je, tak zas naopak nevidím důvod, proč nepoužívat jako jednu z možností her.


 kiri 
  • 

Re: Je nad čtení? 

(30.11.2007 15:42:47)
Plnou pravdu máš Jano. Ono těmi omalovánkami si děcka cvičí jemnou motoriku ruky. Ono to takhle zní hrozně, ale je to tak.
 kiri 
  • 

Re: Je nad čtení? 

(30.11.2007 8:09:07)
Ono je fisperando používat a používat.

Proti Internetu, ICQ a ostatnímu nemám ani to nejmenší. Kolikrát debatujeme s některými studenty ještě pozdě v noci přez ICQ a je to fajn. Bez těchto nástrojů bych dneska byla jako bez ruky. To je jedna strana.

Na stranu druhou je to zpravidla to jediné co studenti umí.
 Jíťa 
  • 

Re: Je nad čtení? 

(30.11.2007 13:47:14)
Jestli ono to nebude tak trochu tím, že jim nikdo ty možnosti neukáže!
Znám spousty děcek, kteří na PC hrají jenom hry, nebo chodí na různé chaty, ale najít si telefonní číslo, vlakové spojení, nebo cokoliv jiného je nad jejich síly. Ve škole se sice počítače učí, ale někdy mám dojem, že to učí kdokoliv, kdo aspoň ví jak se PC zapne a vypne.

Dcera (16 let) tráví s počítačem poměrně hodně času. UMÍ používat textový editor (což se o spoustě lidí říct nedá) i další programy. Když po mě něco chce, tak jí řeknu, ať mi to na internetu najde, ať se můžu podívat a rozhodnout. Mohla bych si to sice najít sama, ale nemám čas ještě hledat hlouposti na netu. Jinak ho používá především jako magneťák - tzn. poslouchá na něm muziku a ke komunikaci s kamarády, jak jsem si všimla, chatuje si i v angličtině. Je blázen do muziky a shání si na netu texty k písničkám, přepisuje si je a překládá - což vidím taky jako přínos v jazykových znalostech. Referáty si pravděpodobně stahuje taky, ale je trošku vyčůrana a přepisuje je v ruce, takže učitele ani nenapadne, že je to z netu (tak nějak tuším, že se je ani neobtěžují číst). Možná to neschvalujete, ale i v tom vidím přínos, protože pokud je přepisuje, musí je číst a snad jí v té makovičce něco utkví.
 kiri 
  • 

Re: Je nad čtení? 

(30.11.2007 14:53:37)
Já se tím ukazování, co umí počítač a Internet živím. :-)) Jen to málokoho zajímá. Většině to ICQ stačí. Mluvím o většině. Mám tu žáky, se kterými se dá pracovat, kteří mají zájem. Jen, světe div se, jsou to ti, kterrým nedělá problém vzít do ruky knížku. Že by to souviselo? :-)

... ale je trošku vyčůraná a přepisuje je v ruce ... vidím přínos, protože pokud je přepisuje, musí je číst a snad jí v té makovičce něco utkví.

Přesně takhle to je.
 10.5Libik12 


Re: Je nad čtení? 

(28.11.2007 23:01:53)
Kdysi patřilo k dobrému image mít načteno, co já se natrápila v 16, než jsem sehnala za totáče Kerouaca a co hůře, mně se to ani moc nelíbilo, Ježíš, to jsem si připadala ve společnosti fakt na odpis. :)))))))
Myslím si, že ačkoliv se dneska čte míň, čte se jaksi víc, dneska se nezralí puboši všeho věku nepředhání tím, co načetli, i když vyjímky potvrzují pravidlo.(asi i tady)

 Zufi. 


Re: Je nad čtení? 

(29.11.2007 8:26:23)
Ahoj Libiku!
Nedávno mi vyrazil dech jeden deváťák, typický puboš, známky tak na 3, chování děs běs...
No a my si povídáme a povídá me a najednou s údivem zjišťuji, že on si přečetl skoro celého Remarqa.Nikdy bych to do něj neřekla.Barvitě líčil scény z ,,Na západní ...,, a z ,,Vítězného oblouku,,.
Bylo to milé.
 Lizzie 


Remarque 

(29.11.2007 8:32:52)
Zufi,

tomu věřím, někdy čtou i ti, do kterých bys to neřekla:-) Jinak Remarque je hodně oblíbená literatura, co se klasiky týče, začínala jsem právě ,,s ním", dodnes ho mám ráda.
Čtení zdar:-)
 Nasuada 


zatím máme doma čtenáře:-) 

(28.11.2007 21:03:24)
syn je ještě malý na samostatné čtení (26m), ale knížky si prohlíží rád. Kolikrát si vezme knížku i sám a něco si nad ní mumlá:-). Má jich docela dost, no my vůbec záslouhou taťky máme plné 3 knihovny. Já si raději knihy půjčuju z veřejné knihovny. Čtu si ráda (i když nejradši točím stále dokola své oblíbence). Občas se mi podaří chvíli si číst, i když je syn vzhůru:-). Jemu zatím čtu jen krátké básničky, delší text přestává sledovat. Před spaním pohádku raději vyprávím.
TV na kouzelnou školku nebo večerníček zapínáme jen občas.
Doufám, že jednou bude čtenář, ale nikoliv knihomol:-)
 Lída+2 


Re: zatím máme doma čtenáře:-) 

(29.11.2007 5:28:22)
TAky mám doma čtenáře...Luk čte před spaním.... ty 2 hodiny....

o prázdninách klidně celou dobu co tam je některý dny sám. Dokonce se mi letos stalo, že když jsem v 14hodin dorazila domů..našla jsem dítě u mě v posteli a ještě v pyžamu...prostě si četlo.
Ani jsem se na něj neměla sílu zlobit.....

Vzpomněla jsem si jak jsem snídala v posteli s knížkou a vylezla až když jsem běžela na BUS do školy....a klidně jsem vstala o 1/2hodiny dřív....

A pořád čteme večer. Mladčí zatím číst neumí...ale poslouchá i starší a pak si jde zase číst svoje...
 Nesulka+Niky+Vil 


Miluji knížky 

(29.11.2007 7:47:25)
Miluji knížky a své dceři kupuji stále nové a nové. Každý večer čteme. Také miluje knížky :o))) K letošním vánocům má ježíšek přiraveno 7 titulů a věřím, že to budou opravdu ty nejlepší dárky.
 Mili+2 


Re: Miluji knížky 

(29.11.2007 9:41:21)
Dcera je jeste mala,ale obrazkove knizky ji uz zabavi na dlouho.Podedila je po mne,nektere dokonce po me mame:-))Kdyz jsme s brachou byli deti,knihovna nam praskala ve svech,takze skoro nic kupovat uz nemusime:-))
Vynechala bych ovsem pohadky bratri Grimmu,tedy tamty jak dite zabylo uzovku,a za 3 dny pak lezelo na marach,ha ha.
 Jája (49 let) 
  • 

Čtení je výborné 

(29.11.2007 10:03:34)
Přidám jednu zkušenost: před léty jsem pracovala jako vychovatelka ve zvláštní (dneska moderně speciální) škole, v tzv. pomocné škole. Pomocná škola je určena pro děti, které nezvládají ani redukované nároky školy zvláštní. Absolvent této školy končí po 8 letech školní docházky a musí umět: číst a psát všechna malá a některá velká písmena (asi tak 3), ale většinou se nenaučí plynně číst, prostě to nezvládnou. Ani osmáci nezvládli na nástěnce v jídelně rozluštit, co bude zítra k obědu. Dále musí umět počítat do 20, ale nemusí zvládnout přechod přes 10 (tedy nemusí umět spočítat 8+5, musí rozlišit číslici a dopočítat se k danému číslu po jedné). Fakt je, že toto zvládly jen děti nadanější, některé ani po 3 letech školní docházky nerozlišovaly 1 a 2, stejně jako písmena M a A.
Děti se při psychické činnosti rychle unavovaly, měly proto ve škole méně hodin a někdy i volné hodiny mezi vyučováním, aby si psychicky odpočinuly. Děti samy číst nemohly, nezvládly by to. Tak jsem jim četla já. Děti si posedaly do křesílek, položily se na kanape, a já četla. Vinnetoua, knihy pro dospívajcí dívky, Macourkovy "střelené" pohádky, dobrodružní knížky o pirátech, prostě široký výběr všeho pro věkovou kategorii 8-16 let. Přestože šlo většinou o děti s poruchou soustředění, četbu napjatě poslouchaly. Četli jsme tek hodinu až dvě denně. Za těch pár let, co jsem tam působila, jsme přečetli spoustu knížek. Děti byly za četbu vděčné a těšily se na další pokračování. Doma jim už nikdo nečetl, zčásti i proto, že rodiče sami neměli valné vzdělání, zčásti proto, že děti byly velké, i když samy číst neuměly a nebyly ani schopny se to někdy naučit. Přesto si myslím, že pro tyto děti byla četba velkým přínosem.
 Iva, 2 kluci (2+8let) 
  • 

Milá Danielo... 

(29.11.2007 10:12:20)
I já patřím k těm rodičům, kteří milují knížky a snaží se k tomu vést své děti. Od malička jsem si se starším synem prohlížela obrázky, pak leporela, postupně jsme přešli na pohádky a další vyprávění. Teď se totéž opakuje i s mým mladším synem. Od toho nejútlejšího věku se mnou chodí do knihovny, což oba strašně milují. I tam se setkávají s tím báječným pocitem nakouknout do knihy. Spoustu si jich nosíme domů. Staršímu synovi už nečtu, čte si sám, většinou po večerech nebo na dovolených, prázdninách a tak. Občas mi něco čte on, občas já jemu, ale většinou mi vypráví o čem to je a co se tam děje. Rád si listuje encyklopediemi a pak mi ochotně vysvěluje, co a jak. Nemůžu říct, že by byl nějaký knihomol (jako jsem v dětství byla já), přes den dá přednost i hře na počítači, občas nějkému DVD. Naštěstí má ještě spostu jiných zájmů, tak u PC nebo DVD nevysedává tak často jako mnozí jeho vrstevníci (podle toho, co mi líčí).Jsem ráda, že ho to umí zaujmout, i když bych samozřejmě byla radši, kdyby četl ještě více. Ale bohužel doba se mění. Přesto si myslím, že mnohé je v rodičích. Dítě, které nikdo ke knize nevede si k ní samo hledá cestu špatně. Znám holčičku ze sousedství, jejíž maminka si stěžuje, že vůbec ve svých 9-ti letech nečte. Ale nedostává knihy jako dárek, nikdo jí nikdy po včerech nečetl a v knihovně nikdy nebyla. To je potom těžké. Jsem ráda, kolik rodičů dětem čte a věnuje se jim... Držím všem palce, ať se jim to jednou vrátí:-)))
 Lída+2 


Re: Milá Danielo... 

(29.11.2007 11:16:02)
Ivo no vidíš...moje sestra nepřečetla do 20let ani nejdnu knížku....čtenářský deníky opisovala... a nyní 30let...jako by se snažila dohnat co zameškala....

Přitom rodiče s náma jednali stejně...ze mě knihomol skoro... a ona...no myslím, že záleží na povaze a tak....
 Vladan 


Dobrá dětská knížka 

(29.11.2007 10:34:37)
Doporučuji knihu "Co vyprávěla dlouhá chvíle". Je to moderní pohádková knížka, autorku bohužel neznám, ale internetový vyhledávač určitě pomůže. Navíc má velmi pěkné a umělecké animace.
Moje neteř nechce poslouchat nic jiného (šest let). Jinak doporučuju v pozdějším věku...tak kolem osmi, devíti...seznámení s Hobitem od J.R.R. Tolkiena.

 Ketty+Ondrášek 
  • 

Pozor na dětské knížky ! 

(29.11.2007 12:50:07)
Jsem také velká čtenářka a knihomol a vypadá to u nás doma nadějně, náš prcek se "pomamil" :-) a už teď ( je mu 1,5 roku ) mi během dne nosí knížky, chce na klín a čteme. U nás momentálně letí Krteček, Víla Amálka a také knihy se zvukem - např.zvířátka na dvoře apod.

Jenom bych ráda upozornila na škvár, který můžete pro děti třeba nechtěně zakoupit - jako já - je to klasika O Červené karkulce- vydalo OTTOVO nakladatelství v roce 2004. Knížka nemá logický začátek pohádky - ocitneme se rovnou v lese kde Karkulka trhá květiny a končí větou ( to musím přepsat doslova :-) ......" Ale vlk byl tak rychlý, že červenou karkulku dohnal a skočil na ni..... ! Toť vše, konec pohádky ! Tak nevím, sežral ji nebo stihla doběhnout pro myslivce ?? Ani jsem nemohla napětím usnout...:o)
A ještě si neodpustím jeden úrovek z knihy : ..." Tvoje maso je pro mě moc trvdé, ty staré babice ! zahřímal vlk. "Já si dám raději měkké a čerstvé masíčko. To budou hody! " dodal a slintal blahem....

Co dodat ? Je to sice překlad z francouzštiny, ale proboha ! , proč překladatelka nepoužila svůj vlastní rozum ? No nic, příště a v budoucnu, každou knihu raději prolistuji ještě v kinhkupectví a budu chytřejší.

Jo, malý má hrozně rád knihy s měkkými stránkami, je opatrný a netrhá je, momentálně Brouk Pytlík a Ferda mravenec, Neználek a taky jsme ještě našli po dědovi Abeceda Josefa Lady, to je moc krásná kniha...

 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Pozor na dětské knížky ! 

(29.11.2007 12:55:15)
Tuhle knížku koupila pro holky tchýně a taky ji máme doma - no doma, vyřadila jsem ji, když jsem viděla, jak zděšeně se Tereza dívala, když jí to četla. Plně s tebou souhlasím.
 Culinka+Madlenka 


Taky knihomol 

(29.11.2007 19:39:06)
Koukám, jak se tady všichni milovníci knížek sešli a mám z toho radost. Sama jsem četla tak, že mě naši museli od knížky vyhánět, byla jsem schopná číst pod peřinou a vstávat o dvě hodiny dřív, jen abych se dozvěděla, jak to dopadne, než budu muset do školy. Dneska bych už nevstala:O) Já bych bez knížky snad ani neměla Vánoce. Milovala jsem knížky od Arthura Ransome, Foglarovky, i holčičí, třeba Malé ženy, četla jsem ráda pohádky i Babičku, prostě skoro všechno, knihovna bylo v dětství moje oblíbené místo. Teď už chci mít všechny knížky spíš doma:o)
 bookcase 
  • 

Re: Taky knihomol 

(30.11.2007 17:51:02)
Jsem velký knihomol od dětství, zůstalo mi to doteď a v knihovně i pracuji :)). Doma mám natáhanou hromadu knih ze všech našich poboček, kolegyně si ťukají na čelo. Zásobuju tchány, mamku i syna, kterému bude šest. On sám je dítě moderní doby..bravurně ovládá práci s PC, což myslím, že na škodu není, ale i tak se ho snažím vést ke knihám. Před spaním si čteme, zrovna teď Neználka a Pošťáka Pata.
Pevně doufám, že pro mnoho lidí bude kniha vždycky důležitější než cokoliv jiného - stejně jako pro mě..:)). Děsím se toho, že by se měly knihy číst jen v elektronické podobě. Miluju, když si nesu tašku plnou knih, dám si je do police, před tím si každou pořádně osahám, očmuchám a prolistuju..prostě jsem knihofil :)). Není nad to, sedět v ušáku a číst, číst, číst.
 Betina 


Re: Pozor na dětské knížky ! 

(30.11.2007 12:35:05)
ketty z toho plyne poučení - pozor na knihy z Ottova nakladatelství, mám s touto firmou své neblahé zkušenosti (pracovní) a jejich praktiky jsou přinejmenším zvláštní, ostatně kvalita knih to potvrzuje - nedávno byl jejich šéf odsouzen podmíněně za plagiáty Harryho Pottera - co dodat
knihy pro děti je potřeba pečlivě vybírat
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Pozor na dětské knížky ! 

(2.12.2007 22:53:05)
Zmiňuješ překlad z francouzštiny - tak jestli je autorem Perrault, tak se nediv, to je prostě ta nejklasičtější a nejstarší Červená Karkulka, která byla zapsaná - poučení pro panny a dívky, jak mohou dopadnout, když podlehnou zlému vlkovi :)

To je jako bys četla bratry Grimmy a stěžovala si, že ta Perníková chaloupka je jiná než ta od Hrubína ...
 Eva21546 


není to jen čtení 

(30.11.2007 14:55:18)
Ale taky zpívání, sport, hraní na hudební nástroj... Všechny koníčky dostaly těžkou konkurenci v podobě snadnější zábavy - televize či počítače..

Myslím, že dnešní doba je na výchovu mimořádně těžká. Třeba "buď poctivý, ale dávej pozor, ať tě neošidí"? Ano, je zelený panáček, ale stejně se rozhlédneme, jestli někdo neporušil pravidlo křižovatky. Pomáhej ostatním, ale kočár do tramvaje si máma vytáhne sama. Někdy je mi z toho vážné smutno.

EVA

 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: není to jen čtení 

(30.11.2007 20:17:41)
Víš Milado, máš pravdu, možností je mnoho, ale chce to trošku ty naše mrňouse naťuknout a přivést k tomu všemu. Já si taky myslím, že je prima, když se děti zajímají od každého o trošku - ty moje dvě taky doma zpívají (i když mladší neumí pořádně mluvit, zpívání jí jde a já si notuju s nima :)), starší už chodí do jednoho tanečního kroužku a hraje na flétničku, no hraje, nehraje, ale snaží se a učí se. Knížky jsou taky v kurzu díky mě. Jde o to, ukázat jim cestu.
 Ilona, první dítě  
  • 

Knížek není nikdy dost 

(3.12.2007 15:11:45)
Kniha se nedá ničím nahradit a je nositelem vzpomínek na různá období života. Já jsem sama veliký knižní milovník, rodiče mne k tomu nevedli, ale byl to pro mne způsob úniku z neradostného dětství, jen díky knihám jsem vyrostla v relativně vyrovnaného jedince. Problém konkurence je však veliký, manžel sám propadl virtuálnímu světu a na výchově ohledně knih se neshodnem. Jelikož sám moc nečetl, přestože běžně čte denní tisk i jiné publikace v elektronické podobě, není knihám moc nakloněn. Já se snem navštěvuji knihovnu od jeho 4 měsíců teď má 10 měsícú a zatím stále bojuji s konkurencí počítače, který jej doma samozřejmě láká, protože je to součást ašeho života a denně jej používáme, já ke studiu manžel k relaxaci. Jsem sama zvědavá kterou cestou půjde doufám, že zvolí kompromis. Zdaraví čtenářka ze severní moravy
 Cinda 


knížky a fantasie 

(5.12.2007 16:46:59)
My máme sice ještě mrně (4. měsíce), ale doufám, že se z něj jednou nestane počítačový maniak a rád šáhne po knížce. Určitě se budu snažit ho získat pro čtení a tím k vytváření vlastní fantazie, je to totiž naposto úžasné. Určítě už od mrňava ho budeme zásobovat knížkama, zatím se snažím zásobovat knížkami ostatní malé členy rodiny!

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.