Re: nesoudím

Také bych si netroufla takto odsoudit Vítkovy rodiče, ale moc nevím, o co šlo, viděla jsem jen včerejší reportáž v Událostech. Zarazilo mne, že malý Vítek ušel tolik kilometrů a NIKDO si ho nevšiml. To ti rodiče bydleli někde na samotě?
Nevím jak vy, ale já potkat někde na vesnici/za vesnicí takhle malé dítě, asi bych se zajímala o to, kde jsou jeho rodiče a rozhodně bych ho nenechala jít "jen tak nazdařbůh". Věřím, že by se mohlo stát i to, že by ho OPRAVDU nikdo neviděl, ale je to dost nepravděpodobné.

Kláro, nemyslím si, že Terezka měla o tolik lehčí smrt. Především ale měla o hodně těžší život. Nikdy nepochopím, co jsme to za zemi, co je to za šílenou dobu, když matka, která zabije své bezbranné dítě (a povídačkám o "neúmyslném" zalehnutí skutečně nevěřím, Terezce bylo pět let, a zalehnout pětileté dítě, to by její matka musela mít aspoň půldruhého metráku a dítě by muselo být otupělé alkoholem nebo prášky), pak ho zapálí a zahrabe v lese, dostane za svůj čin tři a půl roku; muž, který brutálně umučí přibližně stejně starou Lucinku po neskutečných deseti letech soudů osm a půl... a jistě si sami vzpomenete na mnoho dalších případů - ale zkuste si nepřiznat pár korun na daních. Víte, jaký vám ZA TOHLE bude hrozit trest? Deset až patnáct let. Za pitomé peníze, které neodevzdáte státu s takto zkurvenými(pardon) zákony a zkorumpovaným soudnictvím. Život dítěte se cení asi stejně, jako když ukradnete v obchodě rádio.
Nevím jak vám, ale mě je z toho už delší čas špatně. Bohužel nevím, co s tím; zřejmě by neměly smysl ani žádné občanské iniciativy, protože u nás "vox populi, vox Dei" neplatí a asi nikdy platit nebude...:o(((

Omlouvám se za tu délku a za příspěvek trochu od věci, ale nedalo mi to...