14.4.2003 20:54:24 Radka, dva synové
Pustit či nepustit z očí ani na vteřinu?
Milá Kláro, smrt malého Vítka mě také dost vzala, asi i proto, že náš mladší syn je jen o málo starší, než byl on. Nicméně, zarazil mě tvůj odsudek rodičů, o nichž vůbec nic nevíš, a nikdo tady v diskusi nejspíše také ne.
Moje děti jsou hodně divoké a zároveň hodně samostatné, takže je velmi těžké je uhlídat. Dovedu si proto docela představit, jaké to je, když někdo má na starosti více než jedno malé dítě najednou.
Mimochodem, ztratil se mi nedávno mladší syn v obchodním domě Baťa, v Praze, jen co jsem se na dvě vteřiny ohlédla po starším, a musela jsem jej nechat vyhlásit tamním rozhlasem. Starší se zase ztratil v Kauflandu, prostě proto, že je to svéhlavý tulák. Naštěstí je pro takové případy vyzbrojen tím, jak semá chovat, takže se sám přihlásil na informacích.
Náš mladší syn zase nedávno nad ránem vstal z postele, odemkl si a odešel z bytu, naštěstí vchodové dveře na ulici byly zamčené. Od té doby nejen zamykáme jako předtím, ale i na noc vyndaváme klíče ze zámku. Dobře mi z toho nebylo a než jsme u toho vchodu našla, byla jsem dost vyděšená, ale zároveń nemám pocit, že bych se nesnažila své děi chránit.
Sebrala bys mi je a dala je do dětského domova?
Dvou a půl leté dítě bych na zahradě, pokud je oplocená a není možnost z ní odejít ven, samotné nechala. Toulat se po vesnici nikoli.
Je to z úplně jiného konce, ten můj pohled, nicméně si myslím, že dnešní superochranitelské matky, kter nepustí své děti ani na krok či ani na vteřinu z očí, pro ně nedělají nejlepší službu. Tím samozřejmě nemyslím rušnou křižovatku či podobné nebezpečné prostředí.
Ale myslím si, že svým dětem prokazují větší službu tím, že je občas z očí spustím a učím je samostatnosti.
Odpovědět