Re: Rodina a domácí násilí
Ahoj,
po precteni tveho problemu se mi vybavila moje zkusenost ! Prave v techto mesici chodim na psychoterapie a davam se dohromady. Byvaleho pritele jsem poznala ve 14 letech ! Jelikoz otec na me nikdy nemel moc casu, byl muj pritel i mim otcem. Byl o 12 let starsi a zenaty. V 16 padla prvni facka, brala jsem ji jako vychovnou. V 18 jsem se rozhadala s rodinou on se rozvedl a utekli jsme do Prahy. Tam se vse pomalu zacinalo stupnovat. Nechapala jsem co se stim clovekem stalo. Tolik krutosti bylo az neuveritelne ! Jedna ze situaci : kdyz mel naladu, tak proste veceri rozhazel po cele kuchyni, polil mi hlavu olejem, omlatil me o stenu dokud netekla krev a pak sel radeji na poradny jidlo do hospody. Pritom jako kucharka jsem pry super.Bylo to cim dal horsi. Natrzene ucho, otrez mozku, pohmozdeniny po tele, bolesti v podbrisku, ale uniku nebylo. Mel me v hrsti, vedel vec, kterou, kdyby rekl, tak by ublizil me i cele me rodine. Moc dobre asi tenkrat vedel proc me do te veci zatahl ! Dal vyhrozoval, ze kdyz utecu, tak si me najde kdekoliv a pak me zabije. Nebo nejdriv zacne u me rodiny a ja se k nemu vratim ! Nastesti jsem pres internet nasla pritele, zedne na den se zbalila a odstehovala. Hledal me, ale jelikoz se mu to nepodarilo ani za pul roku, tak se vratil ke sve zene a snad je spokojeny, ze mi znicil ty nejkrasnejsi roky. Ted v 25 letech jsem konecne statstna ! Vzala jsem si toho nejlepsiho cloveka a s jeho pomoci zase ziju a uvedomuju si co je to byt clovek-zena ! Bohuzel se mi ted zacaly vracet zle vzpominky. Diky sve pani doktorce to, ale vse zvladam a verim, ze do roka se nam podari vse zvladnou a zplodit potomka. Ver, ze nasilnik opravdu nikdy nebude andel !!!
Odpovědět