| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Rodina a domácí násilí

 Celkem 158 názorů.
 Petr 
  • 

K rodinnemu nasili ... 

(27.10.2000 19:44:54)
Ja bych chtel pridat svuj zhusteny pribeh.
Zaclo to asi ve 4. tride a dost nenapadne. Meli jsme vanocni besidku v skole a ja jsem pri ni mel vzit svoji spoluzacku za ruku (v te dobe mi bylo 10 let - tedy rucicku) a pres scenu ji prevest. Scena se povedla a mne tak nejak napadlo, ze vztahy mazi kluky a holkami maji jeste neco dalsiho do sebe. Vzal jsem si doma knizku"O zdravi zeny" a cetl jsem si ji. Nikoho jsem se neptal. Maminka zjistila, ze knizka byla posunuta, dala ji jinam a pak mi jeste vynadala. V dalsich letech se jeji utok proti mne stupnoval - napr. dnesni devcata se rada vdavaji brzy atd. Za 3 dvojky na konci 9. tridy me tatinek fyzicky napadnul.
Postupne ty urazky od obou rodicu byly otevrenejsi. Katastrofalni rok byl 1969 (to uz mi bylo 22). Maminka byla na konci r. 1968 2x varovana, ze moje psychologie se meni a ze se stavam bud agresivni nebo se vyhybam odpovedi a pouzivam hodne ironie. V polovine brezna 1969 jsem kousek od Turnova zachranil obema rodicum zivot. (neptejte se , jak). Ani mi zato nepodekovali.
Za 3 mesice pote tatinek rekl na verejnosti, ze se ucim prumerne na VS, i kdyz jsem mel prumer 1,03. To mne odtrhlo od zbytku studentu jeste vice a zacal jsem se utrhavat i na ty (zejmena studentky), ktere/kteri se me chteli/y na neco zeptat. V rijnu 1969 jsem sel do kina, maminka se znicehonic chtela pridat, a ja jsem ji rekl NE. Po navratu domu mne tatinek znova fyzicky napadl.
V breznu 1970 jsem opustil CS, protoze nikam jinam se nebylo mozno uchylit, a vratil jsem se zpatky az v r.1990.
Dopad chovani mych rodicu na rodinu byl tedy katastrofalni.
 Ladka Kábrtová a 2.dospívající synové 
  • 

Re: K rodinnemu nasili ... 

(9.4.2005 13:25:21)
Ráda bych Vám napsala i můj příběh.Jsem už po druhé vdaná.S druhým manželem jsem zažila něco,co se slovy popsat nedá.Poznali jsme se na inzerát a já věřila,že je to ta pravá láska.Mám synka z 1.manželství a on ho přijmul moc hezky.Jenže těsně před svatbou jsem i já od něho dostala a to jen proto,že jsem si ho nechtěla vzít,když si to jeho matka nepřála.Omluvil se mi já věřila,že vše bude dobré.Ale když jsme se vzali jeho bití,urážky jak vypadám,že mám malé prsa,at se podívám někdy na sebe do zrcadla a atd...,neznalo mezí.Za půl roku manželství,jsme se rozhodli mít miminko,malého Pétu.Myslela jsem si,že si mě bude i víc vážit,ale..Od narození druhého synka,jsem se mu přestala líbit ůplně a bití a ponižování,bylo na denním pořádku.Ke všemu začal i napadat slovně a nervovými záchvaty i mého synka z prvního manželství.A to se mi stalo osudným tím způsobem,že jsem se psychicky zhroutila.Začala jsem se léčit a udělala pro to maximum,jen aby synek z prvního manželství netrpěl.Jeho časté napadání hlavně synka slovymě donutilo k podání žádosti o rozvod.Když mu přišlo předvolání,klečel mi u nohou a prosil s pláčem,abych to stáhla,že se změní.Udělala jsem to,protože mi ho bylo líto a věřila jsem mu.Jenže jeho milé chování vydrželo jen měsíc a vše začalo znovu.Po všem co mi udělal mi řekl,že už mě nebude bít,ale že mě zničí psychicky.Že ze mě udělá nesvéprávnou a vezme mi děti,protože už to pro něho prý nebude takový problém,když už jsem se jednou léčila.Dostala jsem z něho strach,protože mi začal vyhrožovat nejen tímto,ale i tím,že když ho nemáme rádi,že nás nechá pozabíjet.Ted jsem po operaci kyčelnícho kloubu a jeho urážky se začali stupnovat i na to,že jsem mrzák a že nebudu mít šanci si někoho najít.Dost jsem se tím trápila a na zdraví mi to moc nepřidalo.Když jsem se ho zeptala po 12.letech manželství,za co mě celý život považoval,když mě ani neobejmul,nedal pusu a milování bylo vždy jen na 3.minuty,bez pohlazení a jeho potřebu,že si začínám připadat jak štětka,odpověděl mi,že co jsem si celou dobu myslela.Nakonec jsem chtěla už všechno vzdát,ale přišel mi do cesty milý človíček,který mě i děti vzal k sobě a už 2.měsíce žijeme všichni spolu v krásné vesničce Bernartice u Nového jičína.Podala jsem žádost o svěření synka do vlastní péče a ani v těchto chvilkách mi manžel nedává pokoj s vyhružkami,že nás všechny pozabíjí.Ale to už mi nevadí..,jsou to jen hloupé výhružky,které dokážu překonat jen díky mému miloučkému příteli,který mě konečně dokáže obejmout a pohladit.Nikdy jsem však nepochopila chování mého muže,když nepil a jezdil na kole.Zřejmně nás nikdy neměl od srdíčka rád.Začala jsem i věřit na krásného prince z pohádky,který mě konečně a i mé synky vysvobodil.
 Pawlí 


Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(10.4.2005 10:55:32)
Gratuluji k Tvé velké síle a odvaze a přeji mnoho štěstí a lásky v dalším životě.
 Misa3 


Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(10.4.2005 14:25:20)
Vladko, budete se divit, ale ono se tomu skutecne rika "syndrom prince na bilem koni" :-))). Zena, ktera je leta bita a nevi jak z toho a asi by se z toho vlastnimi silami nedostala, se seznami s muzem, ktery je hodny, mily a zamiluji se do sebe a najednou to jde jak po dratku: vyhleda poradnu, necha si vysvetlit, jak od nasilnika odejit, jak si najit nove bydliste a novou praci, oba se prestahuji a vetsinou se jim podari zachranit i deti. Proste ceho by psychoterapeut dosahoval roky a roky, tak je nekdy za par mesicu hotovo...No diky Buhu za ty dary, kdyby prisel saman z Afriky a dokazal tu zenu z toho dostat, tak mu srdecne podekuji, at uzije bile magie, nebo woodoo, je mi to totalne sumak, hlavne kdyz ji umozni odejit. Jsem smutna jen z kazdeho pribehu a trapim se kazdym dopisem ktery dostavam i na ktery odpovidam...

No nic, pokud Vam vyhrozuje i ted, upozornete policii, ale nejdrive se poradte z poradnou ty kontakty jsou tu stale, takze zkuste bud DONu 2 51 51 13 13 nebo ROSU 241 432 466, a 602 246 102. V pripade nejakych nepeknych pisemnych vyhruzek je okopirujte nechte kopii potvrdit notarem a dejte original policii.

Kdykoliv si na nekoho podavate tresni oznameni, delejte si kopie vsech pisemnych dukazu. Ale pokud to nechcete hnat tak daleko, poproste nekoho ze znamych, aby Vam do diktafonu nahral neco jako "Oznamujeme Vam, ze tento rozhovor je v ramci policejniho vysetrovani monitorovan." A pokud bude vyhrozovat, pekne mu to tam pustne. Jiste to vyhrozujiciho nasilnika potesi. Docela pekny trik.:-))) Ale nenechte si tim lumpem otravovat zivot i ted. Dostala jste dar, tezko rict jestli od Boha, osudu, zivota nebo cehokoliv, ale nepromarnete ho.

Pro ostatni zeny: Pokud by se stalo a bohuzel se to nekdy stava, ze by se zmenil i Vas druhy partner,( muzete byt hodny mirny typ a tyhly "muze" pritahovat- bohuzel se to muze stat) Prestante uvazovat o nesmyslech typu, ze je to osud, a ze to vyresite nejak zle vuci sobe, ale seberte se a bojujte!!!!Ano vim, ze clovek pokud se mu to stane vicekrat, je zoufaly nestatny a pripada si naprosto proklety ...ale je to tim, ze proste necim ve sve povaze pritahuje nasilniky. Neni to jeji chyba, je chyba ze tyhle typy "muzu" tu pobihaji po svobode a bez obav ublizuji.

Ale jak se muzete docist v tom clanku, ktery jsem sem davala skutecne je na blizku den, kdy tihle drahousove budou vyhazovani z domova, kde mlatili manzelku a deti. Ale necekejte na prince na bilem koni, ani na zmeny zakonu, podle toho, ze politikum ted pripadaji podstatnejsi jejich vlastni servatky nez to co se deje v oblastech jako je pravo, socialni zalezitosti, nebo zdravotnictvi taky byste se nemusely tak brzy dockat a zivot zas neni tak dlouhy, ani tak bezceny, abyste ho venovaly nekomu krutemu sobeckemu a nasilnemu.

Proboha pokuste se to alespon probrat s nekrym z odbornych poradcu. Zavolejte anonymne, a nic se Vam prece nestane, kdyz si o sve situaci s nekym promluvite ne? Tak abyste si zachovaly sve bezpeci, napr: koupit kartu a zavolat z verejneho telefonniho aparatu, jsou v knihovnach, v podchodech, u post, v nemocnicich atd. Nebudete se muset niceho bat a Vase bezpeci nebude nijak ohrozeno.

Pokud pistete do webu nebo na mailove adresy: NEUZIVEJTE SVUJ POCITAC, POCITACE JSOU V NETOVYCH KVARNACH A KNIHOVNACH, JEJICH UZIVANI NENI DRAHE, POKUD JSTE CLENKOU KNIHOVNY MUZE HODINOVA OBSLUHA PC STAT MEZI 30-40kc.PRAZAKY LITUJI,PRY SE TAM MUSI NA PC OBJEDNAT A CEKAJI NEKOLIK DNI. BRRR.ALE NEJAKE RESENI BY SE JISTE NASLO I TAM.
 Misa3 


Re: Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(10.4.2005 14:39:18)
Jinak opakuji: prosim zeny, ktere sem prispivaji, aby ve vlastnim zajmu neuvadely presne udeje o sobe, ale spis v nekterem deailu udaje matouci, misto dcery napsat, ze maji syna atd. V pripade pani Vladky, je uz vse vyreseno, nema cenu komentovat krute a ohavne chovani jejiho partnera ani to ze tak touzila po lasce, ze mu pokazde dokazala odpustit...Jiste ted se na vec diva jinak, ted kdyz ma partnera, ktery se k ni chova tak, jak se muz k zene chovat ma, laskyplne, je verny, charakterni a laskavy...a jiste jak sama pise uz vi, ze jeji minuly partner nekoho z nich rad nemel.

Jako nejzajimavejsi ukazka jeho "logiky" mi pripadaji vyhruzka, ze rodine ublizi, kdyz ho nemaji radi...Boze, to je teda material....

Takze pani Vladko nenechte sí vyhrozovat a znovu se trapit. Mate ted novy zivot a sama vite, ze to ze se muz chova k zene dobre, je spis normalni, nez vyjimka.
 Zdenka Pilařová 
  • 

Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(5.10.2005 14:29:17)
Jak se to, co Vám ubližovalo, dalo vydržet tolik let?
A ze srdce, Vám přeji aby Váš život byl šťastný a pokud to jenom trochu půjde, žijte přítomností, mnoho štěstí.
 sunsung 


Re: Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(7.10.2005 22:07:40)
Nanyno, tak slaboch nepřišel, tak jak se dalo čekat, měj se moc hezky a ozvi se.
 sunsung 


Re: Re: Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(7.10.2005 22:09:06)
Vydržet se to nedalo, ale co se dalo dělat...Kolik nás v tom ještě žije...
 Nanyna, dcera 9let 


Ahoj Ajlino, 

(10.10.2005 10:21:41)
díky za zprávu. Zrovna jsem si říkala, že ti musím napsat smsku, jak jsi dopadla....No upřímně, taky jsem nečekala, že přijde. Stejně mě to mrzí za tebe!
Měj se, pokud to půjde, alespoň trochu dobře a já se ozvu.
Papa
 Beata,syn Adam 
  • 

Re: K rodinnemu nasili ... 

(11.12.2005 18:42:00)
Dobrý den,pročítám ty příběhy tak bych ráda napsala i ten svůj.
Znali jsme se ze školy,kdysi jsme spolu chodili.Osud chtěl a po 15letech jsme se dali znovu dohromody.Krásná láska,vzpomínky na minulost,legrace,chození do společnosti,krásné milování.Po půl roce jsem otěhotněla a vlastně zažila první zklamání.Místo nadšení,byl zklamaný,že kvůli mně nepojede k moři.Chtěla jsem jít na miniiter.ale nakonec jsme se dohodli,že si miminko necháme.Od té doby se choval divně.Když měl ty svoje dny tak řízek byl divně usmažený,prach špatně utřeny atd.Nikdy se mojeho bříška sni nedotkl,byla jsem pro něho spuchlá a hnusila jsem se mu.Nevzala jsem si ho,ale přestěhovala k jeho rodičům na vesnický krásný barák.Když jsem dostala první ránu,byla jsem v šoku.Má 190cm a já 155.Důvodů na bití bylo víc a když zemřela moje maminka a já jsem potřebovala oporu choval se ještě hůř.Loni v listopadu mně tak ztloukl,že jsem s modrým obličejem utekla k otci,s jeho pomocí koupila byt a utekla.Přemlouval mně ať se dáme dohromady,ale to,že mně zbil nelitoval.Prý jsem si to zasloužila,ale jinak sliboval hory doly.Syn ho velmi miluje a to mně zlomilo.Vzala jsem ho k sobě,3 měsíce byl v celku klid.Doma bylo neustále napětí.Když mi nepředhazoval jaká jsem nula,tak ohrnoval nos nad mojí postavou,nesnášel moje přátelé a čím víc mně někdo kontaktoval tím víc byl agresivnější.A to je pohledný,navoněný,starostlivě vystupující před lidmi tatínek.Nakonec jsem opět řekla něco špatně a zbil mně.Na nic jsem nečekala,sbalila jsem mu jeho věci a vyrazila ho.Ať jsi jde když jsem taková nula.Milovala jsem ho,mám s ním 3letého syna,přála jsemsi harmon.rodinu.Nevím kde se stala chyba.Měsíc žiju se synem sama,ale myslím,že jednou až by byl syn větší a zastal se mně tak by ho bil taky.Ubožák,na ženu o hlavu menší si troufnul,ale sobě rovnému by se tak hrdinsky nepostavil.Snad časem najdeme někoho kdo si bude vážit spokojeného rodinného života.
 Martina 
  • 

Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(11.12.2005 23:37:17)
Beáto,držím Ti moc palečky,vydrž.Možná přijdou ještě krize,ale nevracej se k němu,už kvůli synovi.Bylo by to stále horší,slibům nevěř,za čas by možná opravdu vztáhl ruku i na syna.Od takových lidí radši dál....
 Alicee 


Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(12.12.2005 5:18:07)
Beato, taky ti moc držím palce. Udělala jsi veliký krok v tom že jsi odešla a nenechala si to co ti dělal líbit. To vyžaduje hodně síly a ty jí máš!!!
Nevracej se, spal mosty a začni žít jenom sama za sebe a za svého syna. Vím, že to už teď děláš...hlavně se nevracej zpátky.
Jsem moc ráda, že existují holky jako ty, které v sobě najdou sílu bojovat a bránit se, dodávají tak sílu těm ostatním. Drž se...jednoduché to nebude, ale zvládnout se to dá.
 Radana 
  • 

Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(25.12.2005 17:47:33)
ahoj, taky mám zkušenosti s navoněným, dobře vyhlížejícím, úspěšným mužem. Byl to diktátor a manipulátor. Bohužel mu to vycházelo i u soudu, v úřadu péče o dítě a jeho právník na mě poslal státní policii protiprávně. Už to bude rok, nemám nic, všeho jsem se vzdala. Nářky ustály, sny jsou lepší. Protože naše zákony jsou jaké jsou, poctiví doplácí na svoji slušnost, tak mám jendu víru, a to, že Boží mlýny melou.... a na každé prase se voda vaří. Hledala jsem pomoc všude, u právníků, psycholožek, poradenské centrum a nic. Kůži na zádech a zdravý mozek mi zachránil internet, přátelé se kterými jsem mohla komunikovat-chatovat.
Přeji Ti mnoho zdarů. Radana
 Bozena 3 deti 
  • 

Re: Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(27.12.2005 8:52:46)
Radano znám to nyní prožívám něco podobného a nevím jak z toho ven.Psychický nátlak manžela je už nesnesitelný.Pořád doufám,že se něco stane jednám jako jsem nikdy nejednala.Snažím se děti držet v klidu,ale nedá se zabránit tomu,aby byli přítomni konfliktům.Je toho už moc.Nemám kam jít a nikoho kdo by mi mohl pomoci.Dnes jdu k PhDr.Šmolkovi tak nevím zda pomůže,doufám.Utekla bych pryč jen,abych měla klid a děti také.Nevím si rady,tak ti to jen píšu.Neznám tě a třeba tě to ani nezajímá,ale chtěla jsem to napsat.Krásný den přeji. Božena
 aja 
  • 

Re: Re: Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(27.12.2005 13:47:52)
Dobrý den. Paní Boženo nikdo vám nepomůže veškeré organizace které se honosí pomocí obětem domací násilí
jsou k ničemu,všade vám opakují to samé musíte do místa trvalého bydliště to že jste tam ze sociální pracovnící na kordy nikoho nezajíma ,sama to prožívám jsem tři týdny před porodem a od přitele jsem utekla
jen tak s trochou peněz ,bez oblečení a dokladů.Všade slyší jděte na policii ta se mi vysmála protože
jsem tam neměla trvalé bydlište,seznam azylových domů který mi byl poskytnut bud jsou plné anebo jsou pouze
pro slečny nebo paní s trvalím bydlištěm tam či onam.A co mi řekla ona sociální pracovnice v místě mého trvalého bydliště nechcete raději dát miminko k adopci bude to tak pro obě lepší a tím to skončilo
vlastně ne to bych lhala vypomhla jsem si jednorázovou výpomoc ve výši 3000
A tak nadále pendluji od kamarádky ke kamarádce a jím jedno jídlo denně abych vyžila až porodím miminko nebude mít nachystáno vůbec nic a mně nezbyde nic jiného než prosit svého ex přítele aby mně vzal zpět domů a jem se modlit aby mi jednou neublížil tak až bude na vše pozdě protože dřív do mně strkal,pak bil
pěstmi,potom kopal a ted si bere do ruky předměty nejdříve opasek naposledy násudu od mopu co to bude příště žehlička po které se natahoval v den kdy jsem od něj utekla....
 aja 
  • 

Re: Re: Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(27.12.2005 13:49:13)
Dobrý den. Paní Boženo nikdo vám nepomůže veškeré organizace které se honosí pomocí obětem domací násilí
jsou k ničemu,všade vám opakují to samé musíte do místa trvalého bydliště to že jste tam ze sociální pracovnící na kordy nikoho nezajíma ,sama to prožívám jsem tři týdny před porodem a od přitele jsem utekla
jen tak s trochou peněz ,bez oblečení a dokladů.Všade slyší jděte na policii ta se mi vysmála protože
jsem tam neměla trvalé bydlište,seznam azylových domů který mi byl poskytnut bud jsou plné anebo jsou pouze
pro slečny nebo paní s trvalím bydlištěm tam či onam.A co mi řekla ona sociální pracovnice v místě mého trvalého bydliště nechcete raději dát miminko k adopci bude to tak pro obě lepší a tím to skončilo
vlastně ne to bych lhala vypomhla jsem si jednorázovou výpomoc ve výši 3000
A tak nadále pendluji od kamarádky ke kamarádce a jím jedno jídlo denně abych vyžila až porodím miminko nebude mít nachystáno vůbec nic a mně nezbyde nic jiného než prosit svého ex přítele aby mně vzal zpět domů a jem se modlit aby mi jednou neublížil tak až bude na vše pozdě protože dřív do mně strkal,pak bil
pěstmi,potom kopal a ted si bere do ruky předměty nejdříve opasek naposledy násudu od mopu co to bude příště žehlička po které se natahoval v den kdy jsem od něj utekla....
 aja 
  • 

Re: Re: Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(27.12.2005 13:49:18)
Dobrý den. Paní Boženo nikdo vám nepomůže veškeré organizace které se honosí pomocí obětem domací násilí
jsou k ničemu,všade vám opakují to samé musíte do místa trvalého bydliště to že jste tam ze sociální pracovnící na kordy nikoho nezajíma ,sama to prožívám jsem tři týdny před porodem a od přitele jsem utekla
jen tak s trochou peněz ,bez oblečení a dokladů.Všade slyší jděte na policii ta se mi vysmála protože
jsem tam neměla trvalé bydlište,seznam azylových domů který mi byl poskytnut bud jsou plné anebo jsou pouze
pro slečny nebo paní s trvalím bydlištěm tam či onam.A co mi řekla ona sociální pracovnice v místě mého trvalého bydliště nechcete raději dát miminko k adopci bude to tak pro obě lepší a tím to skončilo
vlastně ne to bych lhala vypomhla jsem si jednorázovou výpomoc ve výši 3000
A tak nadále pendluji od kamarádky ke kamarádce a jím jedno jídlo denně abych vyžila až porodím miminko nebude mít nachystáno vůbec nic a mně nezbyde nic jiného než prosit svého ex přítele aby mně vzal zpět domů a jem se modlit aby mi jednou neublížil tak až bude na vše pozdě protože dřív do mně strkal,pak bil
pěstmi,potom kopal a ted si bere do ruky předměty nejdříve opasek naposledy násudu od mopu co to bude příště žehlička po které se natahoval v den kdy jsem od něj utekla....
 aja 
  • 

Re: Re: Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(27.12.2005 13:49:40)
Dobrý den. Paní Boženo nikdo vám nepomůže veškeré organizace které se honosí pomocí obětem domací násilí
jsou k ničemu,všade vám opakují to samé musíte do místa trvalého bydliště to že jste tam ze sociální pracovnící na kordy nikoho nezajíma ,sama to prožívám jsem tři týdny před porodem a od přitele jsem utekla
jen tak s trochou peněz ,bez oblečení a dokladů.Všade slyší jděte na policii ta se mi vysmála protože
jsem tam neměla trvalé bydlište,seznam azylových domů který mi byl poskytnut bud jsou plné anebo jsou pouze
pro slečny nebo paní s trvalím bydlištěm tam či onam.A co mi řekla ona sociální pracovnice v místě mého trvalého bydliště nechcete raději dát miminko k adopci bude to tak pro obě lepší a tím to skončilo
vlastně ne to bych lhala vypomhla jsem si jednorázovou výpomoc ve výši 3000
A tak nadále pendluji od kamarádky ke kamarádce a jím jedno jídlo denně abych vyžila až porodím miminko nebude mít nachystáno vůbec nic a mně nezbyde nic jiného než prosit svého ex přítele aby mně vzal zpět domů a jem se modlit aby mi jednou neublížil tak až bude na vše pozdě protože dřív do mně strkal,pak bil
pěstmi,potom kopal a ted si bere do ruky předměty nejdříve opasek naposledy násudu od mopu co to bude příště žehlička po které se natahoval v den kdy jsem od něj utekla....
 Romana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(27.12.2005 16:10:11)
Lenko,
jestli ti muzu poradit -obrat se znovu na pritele, i kdyz on nemusi mit jiz zajem, ale za pokus nic nedas.
tvuj manzel se nezmeni, to mi ver, mluvim z vlastni zkusenosti, ten muj mel jenom zajem na tom, aby se to nedozvedel nikdo z nasich blizkych a za pul roku zacal delat to same, jsem v zoufalem stavu, ale mam jednoho kamarada, na ktereho spoleham- bohuzel zije v zahranici:-( ale prijede s nami stravit Silvestra....
 sunsung 


Re: Re: Re: Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(28.12.2005 19:40:10)
Ajo, obrať se přímo na některý azylový dům. Určitě Tě vezmou a pokud se nemůžeš domluvit se sociální pracovnicí, tak se obrať a některou neziskovou organizaci.Byla jsem v azylovém domě po domácím násilí a určitě Tě neodmítnou.Nebo zkus městskou charitu nebo jiné církevní zařízení, cestovat po kamarádkách není řešení.Zakládáme s kamarádkou / která to také zažila/organizaci, která bude pomáhat ženám v takové situaci jako jsi ty, ale zatím jsem v začátku čekám na schválení ministerstva, tak Ti konkrétněji nemůžu pomoci, pokud napíšeš, že máš o moji pomoc zájem dám Ti sem svůj mobil můžeme se domluvit přes telefon a pokusím se Ti nějaký azylák sehnat...drž se!!!
 sunsung 


Dano 

(28.12.2005 19:49:48)
Před rokem bych napsala asi něco podobného co Ty. Pak jsem potkala toho neslušnějšího, nejhodnějšího a nejsympatičtějšího člověka pod sluncem, ideálného partnera...do té doby než mě začal naprosto chladnokrevně a promyšleně fyzicky týrat, škrtit, bodat nožem a polévat studenou vodou / v chladu /.Drtil mě nočními debatami, vytrhával vlasy a kopal do mě...atd. kdo zažil ví. To že partner násilník požaduje po ženě, aby neužívala antikoncepci a pokud ji najde, tak ženu zbije a léky vyhodí je zcela typickým příznakem.Atd. nemohu nikoho soudit, ale ani mě nikdo nevěřil, kromě pracovnic azylového domu, mé kamarádky a mého současného manžela.Všichni tvrdili, že ten hodný pán by to v životě neudělal a že se mi vlastně nic nestalo...i vyšetřující policistka byla na jeho straně. Takže těžko soudit, já už dnes poznám pokud si někdo násilí vymýšlí nebo ho zažil, škoda že to napoznají policisté...
 Dana, bezdětná 
  • 

Re: Dano 

(2.1.2006 13:35:01)
Pro Aljinu,

Ahoj Aljino,
psala jsem již Pawlí, kde jsem reagovala na určité věci. Velice mě mrzí, co jsi musela prožít. Já sama jsem toto nikdy neprožila a tak nemohu posuzovat, ale myslím, že to je asi hrozné. Člověk by se vždy měl zlu a násilí postavit, ale chápu, že to asi bývá hodně obtížné. V těchto případech to chce znát svoje práva a kam se obrátit. Ohledně mého kamaráda a jeho bývalé ženy Andrey a jejich 5 děti moc nevím, ale věřím, že soud rozhodne tak, jak to bude nejlepší pro děti. Na tento článek mě upozornil také můj kamarád a pokud by to bylo tak, jak píše jeho ex, proč by mě o tom vůbec říkal? My dva jsme pouze kamarádi, nic více, já jsem se rozhodla ho v tomto podpořit a věřím mu, kdybych to tak necítila, tak ho podporovat nebudu. Ohledně té antikoncepce mě to přijde také dost podivné, já sama beru antikoncepci několik let. No a vím, že Austrálie je hodně civilizovaná a vyspělá země. A myslím, že ona mohla nějaký určitě brát. V Austrálii je to trošku jiné, jsou tam velké sociální podpory, u nás v Čechách by to rozvedená žena s 5 dětma byla o moc obtížnější než tam. Což ovšem není omluva. No ... takto to asi nevyřešíme, ale je dobré o tom alespoň informovat, ať si každý udělá názor sám.
Jsem ráda, že v současné době jsi v pořádku a že jsi vše zvládla.
Dana
 Dana 
  • 

Aljina 

(2.1.2006 14:09:48)
Milá Aljino,
ještě jsem se rozhodla napsat, protože jsem z toho, co jsem si zde přečetla byla hodně špatná. Nechápu, jak se někdo takto podle může chovat k druhému. Ale na druhou stranu, jelikož jsem sama několik let dobrovolně pracovala v organizaci za lidská práva, tak vím, že se hrozné věci dějí. Také vím, že se to nesmí nechat jen tak a musí se člověk bránit. Ale myslím, že přeci je možná i obrácené násilí, žena na muži, je pravda, že Ty sama jelikož jsi to zažila, tak třeba jsi více při ženách, což já asi taky, protože ženy jsou fyzicky slabší a jsou přes děti zranitelnější, ale já sama jediný případ co znám osobně, tedy domácí násilí, je můj velice dobrý kamarád, které měl se svoji bývalou ženou hotové peklo. Prožila jsem s ním jeho rozvod a podporovala jsem ho, což bylo mnohdy náročné. U něho bohužel, on sám má i velké zdravotní problémy, jelikož i po rozvodu, zatím bydlí s bývalou ženou, protože zatím bydlení vyřešené nemají.
Nevím, jak bych třeba Tobě mohla pomoci? Ale pomohu ráda, já bydlím v Praze a jako koníček ráda píšu, píšu povídky a různé duchovní úvahy. Tak jsem myslela, že bych mohla napsat něco na toto téma.
Jsi statečná, že jsi to zvládla.
Měj se moc hezky a přeji Ti, aby jsi toto již nikdy nezažila.
Dana
 sunsung 


Re:Dano 

(4.1.2006 16:54:22)
nejsem vůbec na straně žen z důvodu, že bych si myslela, že násilí na mužích se nepáchá, ale jen proto, že jsem žena...nechť zase někdo jiný brání muže, občanské sdružení, které jsem založila není definované jenom na obranu žen ale všech týraných osob...o svém příběhu jsem napsala knihu, teď hledám vydavatele, možná by jsi mě mohla poradit...to bych byla ráda, jinak rukopis už je zcela hotov...pro mě to byl tak mocný zážitek, že jsem se z toho musela vypsat fakt jsem nevěděla, že je něco takového možné/ jinak mému současnbému manželovi manželka zlomila nos, ale to bylo ve spojení s alkoholem.../tak asi proto jsme se našli...
 Dana, bezdětná 
  • 

Aljina, kniha 

(5.1.2006 12:54:02)
Ahoj Aljino,
jsi z Prahy? Co Ti mohu poradit obejít s rukopisem různá vydavatelství. Já sama publikuji zatím na literárním serveru. Jelikož teď píšu povídky a uměleckou prózu, knihu mám zatím ještě rozepsanou. Ale mě osobně psaní hodně pomáhá.
Mohu Ti poradit jedině
www.walliant.net
To je kamarád mého kamaráda, také píše a on už vydavatele pro svoji knihu má, tak se tam zkus mrknout a napsat mu, třeba by Ti poradil.
měj se fajn
Dana
 sunsung 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K rodinnemu nasili ... 

(28.12.2005 19:56:14)
Boženko, azylový dům!!! někdy se dokonce stane, že manžel se po Tvém odchodu uklidní a uvědomí si, že to přepískl a že je pravda na Tvé straně a uklidní se. Po třech měsících se můžeš vrátit i s dětmi domů z azyláku ale teď nezůstávej v tom!!!Domluv si v klidu a potichu azylák a odejdi tam tajně s dětmi.Hlavně mu tím nevyhrožuj jeho brutalita by se tím zvýšila a mohl by Tě zabít!!!Pokud na Tebe fyzicky utočí před dětmi nikdy neber děti do náruče, nech je na zemi jen tak je ochráníš...
 Iva 
  • 

Ája 

(28.12.2005 20:47:47)
Ájo, zkusila jsi tedy domov v místě trvalého pobytu? Chceš nějak pomoci konkrétně??
 Iva 
  • 

Re: Ája 

(28.12.2005 20:55:06)
Ještě mě napadlo, jestli by nestálo za to se obrátit na Fond ohrožených dětí, www.fod.cz . Tam by ti poradili, navíc mají projekt Klokánek, myslím, že by ti tam mimi ubytovali s tím, že ho můžeš běhat kojit. Určitě než by sis sehnala bydlení a něco pro sebe a mimi, tak by ti to pomohlo. Lepší než s novorozencem v mraze chodit po ulici. Nemáte ve městě sociální byty, já vím že kousek od nás v Bílině takové byty jsou. Nechceš se přstěhovat do garsonky, mohla bych ti tu pomoc něco sehnat. Dej mi vědět. Ale zkus se poradit na FODu
 Pawlí 


Re: Re: Ája 

(29.12.2005 9:21:31)
Dano,
každý násilník je na první pohled milý přátelský a úžasný společník. Stejně jako devět z deseti masových vrahů jsou "slušní" lidé.
Já si myslím že za problémy ve vztahu většinou můžou dva ale jen pokud nejde o násilí a alkohol. Opravdu si neumím představit ženu která by se sebrala s igelitkou a utekla jen proto aby "byla zajímavá". Navíc argument že on nechtěl tolik dětí je přinejmenší zarážející. A i kdyby jsme přistoupili na jeho verzi, že mu byla nevěrná je to důvod jí mlátit?!
Opravdu by mě zajímalo kolik těch násilníků by zůstalo kdyby ženy měli fizičku na to jim to vracet.

Ajlino,
pokud můžu jakkoliv pomoci třeba výrobou letáků máme přístup ke kopírce nebo jakkoliv jinak ozvi se mi na mejlík. Ráda pomůžu.
 sunsung 


Pawlí 

(29.12.2005 12:56:35)
děkuju za nabídku, ozvu se zatím mi to kopíroval manžel, ale uvidíme...
 kočka 
  • 

Ajlino, 

(29.12.2005 14:33:49)
znám tě z jiné diskuse, sem jsem nahlédla jen ze zvědavosti a jsem otřesená. Ze všech vašich příběhů. Já to bohudík osobně ani ve svém okolí neznám, a když tak spíš psychický teror v umírněné podobě (než se naši rozvedli, táta dokázal s mámou třeba týden nepromluvit ani slovo, nebo ji taky slovně ponižoval, ale já u toho nebyla).
Všem vám hrozně držím palce, ať máte sílu situaci řešit.
Ajlino, jsi ještě v tom azylovém domě ? A jsi sama ? Dostalas zpátky své věci ? Ahoj
 romana 
  • 

Re: Ajlino, 

(29.12.2005 15:22:01)
Ajlino,
taky moc drzim palce a hodne sily,

taky jsem mela doma navoneneho frajirka, kterej vypadal jako nejslusnejsi chlap pod sluncem a vyloupnul se z neho peknej hajzl, ale kdyz tu tady ctu, tak jedno se mu musi nechat - nemlatil me, ale ty slovni narazky a ponizovani byly tak nesnesitelne, ze bych chtela spis facku....
 sunsung 


Re: Ajlino, 

(30.12.2005 15:31:01)
Ahoj, je to hrozně milé, když někoho zajímá můj osud.Proto i já jsem se rozhodla pomáhat holkám, které byly v podobné situaci jako jsem byla já.Aktuálně probíhá debata o znění stanov mezi ministerstvem vnitra a mnou o znění stanov, tak až se tím prokoušu bude vyhráno.

Jinak já už od 1.12. nejsem v azylovém domě, vdala jsem se a bydlím s manželem, který mě z toho všeho dostal.Dokonce mě pomohl se od "exota" odstěhovat, přehlásit mé auto atd.Takže věci i auto mám, nemám všechny peníze co jsem u něho měla a hodně věcí je zničených.Dnes jsem třeba koukala na věž, která je z boku úplně sedřená, vrapy tak 1cm, dvířka u skříněk ulámané a pod.Nevrátil mi finance, které jsem vložila do jeho domu...Jsem ráda, že už jsem mezi normálními lidmi, už z toho hrabalo i mě.Přátelé se nevrátili, rodiče také ne,tak uvidíme časem...
 sunsung 


Chyby 

(30.12.2005 15:32:41)
to je děs, vidím je, až když to po sobě čtu
 sunsung 


Romano, 

(30.12.2005 15:41:12)
slovní urážky bolí často víc než facky, bolí v duši a to je horší,zákon o domácím násilí bere i slovní ponižován za násilí /tedy i bez fyzického/,kamarádky manžel byl odsouzen k podmínce za toto,
jinak domcí násilí nejsou jen facky /bohužel/, ale velmi často pěsti a další, prostě chci říci, že se tu nebavíme o tom, když chlapovi ujede ruka a dá ženě facku /pochopitelně i to je hrozné /, ale bavíme se tu o týrání, skutečném promyšleném...třeba igelitová taška přes hlavu a jiné škrcení, ale nechci Vám kazit předposlední den v roce

AŤ UŽ SE TO NIKOMU NESTANE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Hodně štěstí do roku 2006!
 Misa 32 


Re: nový rok 

(30.12.2005 17:12:57)
Dobrý podvečer, našla jsem tyto stránky náhodou. Chci se připojit vlastní zkušeností. Myslíte si, že do domácího násilí spadá i to, že mi do bytu ke mně a mým dvěma malým dětem, neustále vodí můj exmanžel svojí přítelkyni? Abych to víc objasnila. Tato paní mi rozbila rodinu, v loni na vánoce mi společně vykradli byt, takže jsem s dětma zůstala bez ledničky, pračky, televize a dalších potřebných věcí.Ex neplatí nájem tal jak by podle zákona měl a žije u nás na moje náklady a na úkor svých dětí. Po vykradení se vystěhoval, ale tři týdny před soudem o byt se nastěhoval zpátky. A to teprve nystalo to pravé psycho. Máte někdo zkušenosti a můžete mi pomoci jak na to? Sociálka nepomohla a psycholog také ne. Soudy jsou strašně pomalé. Zkusila jsem i taktiku, že pokaždé, když přijdou, vemu děti a jdeme spát jinam. Ale my nemáme kam jít, chodíme po kamarádkách. Ale je to špatně, myslí si, že nás tak z bytu vystrnadí. Co s tím???
 Iva 
  • 

Re: Re: nový rok 

(30.12.2005 21:04:12)
Míšo, a čí je to byt?? Co zavolat policii? Vyměnit zámky. Nebo ten byt prodej a odstěhuj se jinam i s dětma. Takhle se těžko radí když nevím jak to přesně máte stanoveno. Už jsi rozvedená?
 Misa 32 


Re: Re: Re: nový rok 

(31.12.2005 20:13:04)
Dobrý večer. Jsem už rok a něco rozvedená. Byt je po mojí mamince a já sama tu žiji 32let. Bouhžel jsme ho odkupovali jako manželé a to je kámen úrazu. On chce po mě vyplatil velkou sumu.A já jsem v létě našla řešení. Že byt vyměníme za menší, jemu dám doplatek + moje stavební spoření. Ale ex donesl dohodu od svého právníka na větší částku než jsme se domluvili. Takže jsem si najala druhého právníka, nejdražšího, ale nejlepšího a budeme pokračovat v soudním sporu. Jenže to je právě to co ex nechce, protože ví, že tolik peněz kolik on chce mu soud nepřiklepne. Takže se mě snaží deptat a jde mu to skvěle. To, že mi neustále vodí tu svoji ...... do bytu je právě ten jeho nátlak. Já už nemám strach, protože můj právník je opravdu dobrý a sám říkal, že to vyhrajem, ale soudy jsou vážně pomalé. Snažila jsem se vše řešit i přes sociálku a psychologa a evidentně to budem muset my tři vydržet.Po vánocích opět zajdu na sociálku a budu je tlačit k nějakému řešení. Nebo bych měla vyzkoušet linku bezpečí pro týrané osoby??Jenom se nás snaží týrat, trápit a okrádat.To přece není možné aby si mohl dělat co chce. Holčičce vybral i stavební spoření, protože tam byl veden jako poručník. Je to normální zloděj.
 romana 
  • 

Re: Re: Re: Re: nový rok 

(31.12.2005 23:31:40)
teda Miso preju vam a vasim detem hodne stesti v novem roce!

a verte, ze na kazdou svini se nekde vari voda!
 Martina 
  • 

Re: Re: Re: Re: nový rok 

(1.1.2006 17:30:36)
Ahojky Míšo,nemáš to lehký,ale snad bude líp...Já mám taky malé dítě s pěkným hajzlem,má sice svůj byt,ale bohužel soudem určené návštěvy u syna,takže se bohužel musíme setkávat 2 krát týdně.Někdy to je v klidu,teď to jsou zase nadávky,vyhrůžky apod.Někdy už nemám sílu to pořád do kola řešit,ale nevím jak z toho ven:(
 Misa 32 


Re: Re: Re: Re: Re: nový rok 

(3.1.2006 17:13:28)
Ahoj Martino, myslela jsem, že takového dementa jsem vyhrála jen já, ale je vidět, že je nás daleko víc. Právě jsem říkala, že už při rozvodu by soudy meli nějakým způsobem ošetřit matky s dětma před takovým týráním.Já mám taky někdy pocit, že to už nezvládnu, ale moje děti mě drží nad vodou. Nikdy bych nedovolila, aby takový člověk vychovával moje děti.
A co vyskoušet prostředníka, který by mu maličkého předával??Třeba babička,sestra nebo kamarádka?? Já to zvažuju až to tady vyřeším. A doufám a pevně věřím, že cíl je nadohled.
Co ještě musím připsat, je, že opět ukradl přeplatky za elektriku, tak jako v loni i za vodu. Vše je bouhžel psané na jeho jméno, i když já vše proplácím přes svůj účet, složenky s přeplatky chodí na jeho jméno. Takže se opět ukázal jako zloděj,a já věřím, že u soudu mu to všechno sečtou a dvakrát podtrhnou.
 Martina 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: nový rok 

(3.1.2006 23:02:47)
ahojky Míšo,ten Tvůj to bylo teda terno:)Člověk si někdy říká,že byl asi uplne mimo,když si vybíral živ.partnera,že?Můj ex.je typ.který si rád stěžuje na soudech,sociálkách apod.,takže se mám do budoucna na co těšit:(už mi to i názorně předvedl.Nejhorší asi je,že při normálním rozhovoru bys do něj neřekla,čeho je schopen...Někdy mi připadá,že není vůbec normální-chová se totiž třeba slušně a najednou sebemenší blbost odstartuje vybuch,vyhrůžky apod...Objednala jsem se i k psycholožce,tak uvidím co mi poradí.O syna by se delší dobu postarat nedokázal,takže mám taky strach,co bude požadovat v budoucnu:(...
 Misa 32 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nový rok 

(4.1.2006 8:00:43)
Ahoj Marti, tak to jsme na tom obě stejně. Ten můj ex vypadá, že by do 5 neuměl napočítat. Taky si byl stěžovat na sociálce(i s tou jeho ....) a chtěl děti do péče. Ale naštěstí nás má nastarosti super paní a ta mu jasně vysvětlila jak se věci mají. Neboj, pokud ti už jednou dali syna do péče už na tebe nemůže. To by musel mít velký důvod, aby nastaly nějaké změny.Já když jsem si ho brala, maminka mi to ještě ve svatební den rozmlouvala, že budu nešťastná ať si ho neberu. A měla pravdu. Ještě než umřela, říkala, že se nebojí smrti, ale že se bojí o mě a děti co s náma bude. Díky bohu se toho nedožila, i když si někdy říkám, že by to bylo lepší. Ona nebyla takový"slaboch" jako já, ta by s ním zatočila. Ale myslím si,že to zvládáme a teď už jen vyřídit byt a to kolem. Nenech se!!!! držím ti pěsti
 kočka 
  • 

Re: Re: Ajlino, 

(30.12.2005 15:41:40)
Jéžiš, to jsem ráda ! Teda ne za ty zničené věci a ukradené peníze, ale za ten super pokrok. Jsem v takovém zvláštním rozpoložení, když čtu, jak se život během půl roku mění A HLAVNĚ, ŽE SE MĚNÍ K LEPŠÍMU !! Jsi pořád v Plzni ? Já jsem z Prahy západ, tak kdyby se ti chtělo poslat mi mail, najdeš mě v té druhé diskusi (jestli nechodíš na vícero :-))
 sunsung 


Re: Re: Re: Kočko, 

(1.1.2006 15:44:44)
ahojky já jsem teď ve Kdyni u Domažlic a ráda se s Tebou sejdu a kam chodíš na diskusi na snaž.???
 kočka 
  • 

Aijli, 

(2.1.2006 21:08:31)
super. Chodím na IVF. Ale ať nemusíš pátrat, jsem tam sporadicky: petra.sulcova@sendme.cz

Pá !!
 Dana, bezdětná 
  • 

Re: Re: Re: Ája - ještě k domácímu násilí 

(2.1.2006 13:15:37)
Ahoj Pawlí,
na ten článek od Andrey mě upozornil právě on. /Jmenovalo se to Andrea a pět dětí/. My si pouze dopisujeme a jsme kamarádi. Já jsem dost duchovní člověk, zajímám se o minulé životy a pod. Vím, že vztah je vždy od dvou lidech. Také ale věřím, že to jak se člověk chová se mu vždy vrátí, ať v dobrém nebo v tom horším. Jak už jsem psala, naštěstí jsem nikdy domácí násilí a ani jiné násilí sama osobně neprožila. Ale také nemám ráda zneužívání dětí a lži. Ze své vlastní zkušenosti vím, že můj jiný kamarád, tak jeho bývalá žena ho několikrát fyzicky napadla. A on se stará o rodinu, bere, žehlí, vaří a i svoji bývalou manželku několik let živil, protože ona byla bez práce. Takže bohužel vím, že násilníci nemusí být jen muži.
Já sama mám velmi silný instinkt a tak poznám jaký člověk ve skutečnosti je i když se třeba přetvařuje. Umím se také na dálku napojit na lidi. Myslím, ale že toto je celkem jedno. Jen jsem chtěla vyjádřit svůj názor a také, že některé věci mohou být jiné než se zdají. To, že jsi sama zažila domácí násilí je mě opravdu moc líto. To, že i na pohled milý člověk může být násilník - ano může. V tomto spíše rozhoduje to, zda ten člověk je vyrovnaný a má rád sám sebe. Člověk, který je spokojený, pomáhá druhým a má rád sebe a druhé asi nebudu druhé týrat. Já jsem proti jakémukoli násilí, ať už ho páchá kdokoli. Každý člověk má právo na spravedlnost a slušný život.
ahoj
Dana
 Pawlí 


Re: Re: Re: Re: Ája - ještě k domácímu násilí 

(4.1.2006 11:34:35)
Dano,
i já jsem se naučila spoléhat na svou intuici. A že se mi to mnohokrát potvrdilo.
Ale nevěřím na ženskou kteá si vymýšlí dlouhodobé psychické a fyzické násilí. Neříkám že je bez viny. Ale i kdyby dělala psí kusy nemá právo jí mlátit. A o tom to všechno je.
Když normální člověk vidí problém jde ho řešit a komunikuje. Když slaboch vidí problém začne ženu (muže) mlátit a týrat. A to se prostě nedělá!
 sunsung 


pozor na svěření dětí!!! 

(4.1.2006 16:48:47)
vůbec nemáš vyhráno pokud Ti bylo dítě svěřeno do péče, manžel bývalý může požádat o předběžné opatření navymýšlet si spoustu hrůz o Tobě a soudkyně aniž by s Tebou vůbec mluvila může tímto předběžným opatřením svěřit dítě do jeho péče a pak čekáš na řádný soud taky třeba půl roku a nemůžeš se bránit vůbec, tak bacha na to je to případ mé kamarádky, jejíž manžel byl pravomocně odsouzen za domácí násilí a přesto to soudkyně udělala /okresní soud plzeň sever/jméno soudkyně nebudu zveřejňovat, stejně to tam dělá jenom jedna...
 Misa 32 


Re: pozor na svěření dětí!!! 

(4.1.2006 19:18:32)
Dobrý podvečer, asi víte o čem mluvíte, když jste založila sdružení. Ale snad jako první krok je sociálka,aspoň tak to bylo u nás, a ti mě informovali o jeho výmyslech a dělali prokazování důkazů. To znamená, že jsem šla já na sociálku a vyvracela ty jeho nemožné lži. Takže jde to i jinak?? rovnou soudně?? můžu se tedy obávat?? neboť tohoto ......... napadne cokoliv.Vy osobně mi nemůžete poradit jak na to, abych se obou zbavila??
 Martina 
  • 

Re: Re: pozor na svěření dětí!!! 

(4.1.2006 20:34:25)
Ahojky Míšo,Ajlina má bohužel pravdu.Taky jsem si tím prošla.Ex může zažádat o předběžné opatření,soud musí proběhnout velice rychle(asi do 10 dnů)kde soudce nějak rozhodne bez Tebe!Potom teprve následuje normální stání,kde se vlastně můžeš bránit různými způsoby.Už jsem si tím jednou prošla -malému byly 4! měsíce.Ty nervy bych nikomu nepřála.Bojím se,že to vypukne znovu,bude chtít víc a víc,jen aby se pomstil.Je to bezcharakterní jedinec,s kterým bych nejradši už nepromluvila.Teď jde bohužel o dítě,tak se bojím co by mohlo nastat.
 Misa 32 


Re: Re: Re: pozor na svěření dětí!!! 

(5.1.2006 15:09:27)
Ahoj Marti, no nazdar hodiny. Tak to snad ten můj ex neví. A snad ani ta jeho slepice, protože kdyby jo, už by to vyzkoušel. I když si myslím, že u nás to byl zase určitý způsob nátlaku kvůli bytu. Tak to ti vážně gratuluji, jak vidno, také jsi hledala až jsi našla.
 sunsung 


Re: Re: Re: pozor na svěření dětí!!! 

(9.1.2006 9:21:58)
Jak se ho zbavit Odstěhovat se do jiného města
 Misa 32 


Re: Re: Re: Re: pozor na svěření dětí!!! 

(9.1.2006 16:03:36)
Ahojte všichni, kdyby to bylo tak jednoduché a prostě odejít. Ale bouhžel není. Moje dcera tu chodí do školy,syn půjde do školky, já mám práci a máme tu kořeny, kamarády a rodinu. Přemýšlela jsem nad tím asi tak před dvěma lety, ale nakonec jsme tu zůstaly. Ačkoliv se mi to zdálo strašně jednoduché, prostě to nešlo. Nejde utíkat, protože vás nějaký nevyrovnaný jedinec neustále otravuje, podle mě je lepší postavit se mu čelem a nenechat se. Vždycky se najde řešení. O tom jsem přesvědčená, protože u mě to tak funguje. Když už se mi zdálo, že to fakt nejde, něco se stalo a šlo to. Najednou místo jednoho řešení byly hned dvě. Chce to jenom trošku trpělivosti a mít hodně zatlé zuby. Jak se říká, trpělivost růže přináší.
 VVesca 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: pozor na svěření dětí!!! 

(10.1.2006 22:00:17)
Ahojky Míšo!Docela by mě zajímalo konkrétně,co máš na mysli.Myslím ty řešení.Mohla bys to popsat do podrobností?????Dík,VVesca
 Misa 32 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: pozor na svěření dětí!!! 

(11.1.2006 15:02:02)
Ahoj, tak další taková co si vzala toho nejlepšího na světě??
 sunsung 


Re:  

(12.1.2006 11:35:45)
Míšo, vše je relativní. Opustila jsem všechno syna, rodiče, všechny známé, město ve kterém jsem žila víde než dvacet let, zaměstnání prostě vše, jako bych emigrovala...jenom proto, že jsem se ho chtěla zbavit a nebýt pod jeho vlivem...jinou cestu jsem nevymyslela, prostě to nešlo, je to hrozný není to vůbec lehké, ale zbavila jsem se ho!!!! že by mě před ním uchránila policie je směšné...až by mě zabil, tak by to odložili, že pachatel není znám...toliko moje zkušenost
 VVesca 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: pozor na svěření dětí!!! 

(12.1.2006 11:55:56)
Ahoj Míšo!Víš,já jsem od bývalého manžela odešla i s dětmi.Řekla bych,že jsem jiné řešení nenašla.Proto mě zajímá jaká jiná řešení jsi měla na mysli.Bohužel už to u nás došlo tak daleko,že jsem se bála jak o svůj,tak o dětí život.Obvolávala jsem všechny možné linky bezpečí,občanské poradny,sdružení,ale nikde mi nebyli schopni poradit konkrétně,až známý policista mi poradil,ať se obrátím na péči o dítě,kde mi zařídili azylový dům.Pár týdnů jsem se musela skrývat a i přes to mě býv. manžel ještě několikrát napadl.Také jsem za sebou musela nechat práci,byt majetek.Starší dcera musela přestoupit na jinou školu a mladší na školku.Jiné řešení jsem neviděla a ani lidé z mého okolí.Mohla bys mi tedy napsat,co jsi vymyslela ještě dalšího???A ještě bych Ti chtěla napsat,že si myslím,že ne vždy jde se agresorovi postavit čelem,zvlášť,když se neštítí toho,použít proti matce její vlastní děti.Rozhodně jsem nechtěla,aby mé dcery vyrůstali v takovém prostředí.Děkuju za odpověď.
 sunsung 


Jak bojovat. 

(12.1.2006 13:02:06)
VVesco, čauky, jak je? Jsem s Tebou!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
 sunsung 


Re: VVesca 

(12.1.2006 13:05:38)
Doufám, že už nám to Ministerstvo vnitra schválí, tak už bych chtěla něco dělat a nedá se vůbec nic. Doufám, že tam už úřednící žádné závady nenajdou...Jinak jak je??? Jsem s Tebou!!!!!!!
 Nanyna, dcera 9let 


Re: Re: VVesca 

(13.1.2006 10:07:30)
jak je? Mrkla jsem sem zase po dlouhé době... Přeji Ti ještě dodatečně (pokud možno) úspěšný a hlavně klidný rok 2006. Ozvi se, pa N.
 Nanyna, dcera 9let 


Ajlině 

(13.1.2006 10:08:45)
nějak mi "uteklo" oslovení:), omlouvám se...
 sunsung 


Re: Nanyně 

(17.1.2006 10:33:46)
Ahojky, už nebydlím v ....., provdala jsem se a přestěhovala za manželem, bylo to jediné možné řešení, pomalu se vše uklidňuje. Policie mé napadení odložila, ale odvolala jsem se na státní zastupitelství, tak čekám na výsledek...Se slabochem komunikuji občas přes sms, zatím mi ještě nevrátil dva mobily, druhé auto a v únotu budu teprve v novém bytě rozbalovat věci, které jsem si od něj přivezla, to co jsem zatím vyndala bylo vždy poškozené, nábytek nechal na děšti na elektroniku vyřezal šroubovákem nějaké kraviny, no exot...
 Nanyna, dcera 9let 


Re: Re: Nanyně 

(19.1.2006 8:58:14)
Ahoj Ajlino,
tak to je fajn, a býváš v P.? U mě je situace také naprosto stejná, peníze nechodí...
Tak se opatruj a přeji už jen pohodu!
Pa
 sunsung 


Re: Nany 

(24.1.2006 12:39:53)
Teď jsem z P. přijela a včera jsem tam byla také, určitě bych se s Tebou ráda viděla, ale dopředu moc nevím, kdy zase pojedu - interval tak jednou do týdne.

K debatě, že předběžné opatření může být jen na 3 měsíce a pak musí být řádný soud dodávám ano to je pravda, ale musí být první soudní jednání, ale tam se nerozhodne a nařízeno další jednání a tak se Ti může stát, že odnětí dětí na základě předběžného opatření se protáhne na rok a déle.
 sunsung 


Re: Nany 

(24.1.2006 12:41:23)
Teď jsem z P. přijela a včera jsem tam byla také, určitě bych se s Tebou ráda viděla, ale dopředu moc nevím, kdy zase pojedu - interval tak jednou do týdne.

K debatě, že předběžné opatření může být jen na 3 měsíce a pak musí být řádný soud dodávám ano to je pravda, ale musí být první soudní jednání, ale tam se nerozhodne a nařízeno další jednání a tak se Ti může stát, že odnětí dětí na základě předběžného opatření se protáhne na rok a déle.
 Misa 32 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: pozor na svěření dětí!!! 

(12.1.2006 14:43:36)
Ahojte holky, tak to já mám proti vám procházku růžovým sadem. Omlouvám se, ale to, že zažíváte takové hrůzy jsem nevěděla a je mi to upřímně líto. Kdybych mohla nějak pomoci, určitě to ráda udělám. Můj ex je darebák, ale "naštěstí" pro mě a děti jde jen o druch psychického násilí, je to chudák a všechno dělá jenom proto, aby získal byt. U nás k fyzickému násilí nikdy nedošlo a jsem si jistá, že pokud by v budoucnu mělo, tak leda z mojí strany:-). Takže pro vás řešení nemám. Mě to vždycky nějak vyšlo, prostě jsem měla štěstěnu na svojí straně. Když sebral peníze a my jsme měli jen rodičovský příspěvek, naskytla se mi brigáda. Pak jsem tam mohla nastoupit do zaměstnání, byla jsem u kartářky, dohodila mi právníka. Když nás vykradl a nám zůstala jenom rychlovarná konvice, zjistila jsem, že mám kolem sebe hodně kamarádů, kteří nám chtějí pomoct. Když už to vypadalo, že se budu muset zadlužit a jemu vyplatit peníze, aby mohl pěkně s tou svojí ...... sedět v teplíčku, podařilo se mi dostat k nejlepšímu právníkovi. Vždycky když jsem to všechno viděla černě, najednou svitla naděje, že to nebude tak horké. A co se týče toho, že mi domů neustále vodí tu ženskou??No tak aŤ, proti tomu co prožíváte vy, je to opravdu procházka růžovým sadem.
 Hankaajirka,kluci 23,22,9 a 2 


Re: pozor na svěření dětí!!! 

(4.1.2006 23:36:00)
No já nevím, ale k předběžnému opatření se musí vyjádřit sociální pracovnice jako opatrovník dítěte, pak je rozhodnutí vykonatelné doručením, ale asoud po předběžném opatření musí proběhnout do 3 měsíců, jinak je neplatné! Pěkný večer
 Dana 
  • 

Pawlí 

(5.1.2006 12:41:46)
Ahoj Pawlí,
nikdo nemá právo nikoho mládit. O tom jsem nepsala, on mě řekl, svou ženu uhodil jen jednou a to poté to ho uhodila ona. Ona byla prý nepříčetná a hysterická a bohužel mlátila a kopala prý i do jejich dětí. Tohle se mě právě nelíbilo, když někdo bije svoje vlastní děti. Jelikož jsem ale u toho nebyla osobně, nemohu soudit a kde je pravda se asi těžko dozvíme, oba říkají jinou a svoji verzi. Osobně si myslím, že pravda je asi někdo uprostřed a oba na tom mají svůj díl vinny. Ale věřím, že soud rozhodne spravedlivě a pravda vyjde najevo, už kvůli dětem.
ahoj
Dana
 Dana, bezdětná 
  • 

Re: Re: Re: Ája - ještě k domácímu násilí - doplnění 

(2.1.2006 13:27:25)
Omlouvám se, asi jsem se přeťukla, Ty jsi vlastně o domácím násilí sama na sobě nepsala. Psala mi to Aljina. Já se ještě zde neumím moc orientovat. To, že měli 5 dětí, tak to mě také hodně překvapilo, protože když já bych s někým být nechtěla, tak s ním nebudu mít 5 dětí. Ale on mě psal, že měli 3 děti a on už další nechtěl, ona ano a přemluvila ho. Že prý byla proti antikoncepci, což může a nemusí být pravda. Nemohu posoudit, protože jsem u toho osobně samozřejmě nebyla. Ale tento fakt mě osobně také hodně zarazil, protože snad ona chodila na prohlídky k lékaři. No a jde přece zavést i tělísko, takže toto také nechápu. Navíc spolu byli 10 let, což je dost dlouho. Podle mých informací - v Austrálii jsou velmi vysoké sociální dávky a jeho bývalá žena Andrea pobírá velké příspěvky od státu - asi 900,- AUD na 14 dní jen na děti. Což je 17.100,- Kč. Taky vím, že se ona ke svých dětech chovala špatně a naváděla je proti otci, což by určitě být nemělo. Já jsem se rozhodla reagovat také proto, že děti jsem viděla na fotkách a mají nádherné děti a těch je mě líto. Proč by děti měli trpět za to, že si jejich rodiče špatně zvolili partnera?
Sama podporuji "Organizaci za lidská práva", je potřeba znát svoje práva a vědět, jak se bránit.
Dana
 Dana, bezdětná 
  • 

Aja - domácí násilí 

(2.1.2006 16:06:53)
Ahoj Ajo,
kde bydlíš? Proboha k bývalému příteli se rozhodně nevracej. Proč by jsi se nechala taky mlátit. No snad ne. Máš nějaké kamarádky, psala jsi, že bydlíš po kamarádkách, snad by se někdo našel, kdo Ti pomůže. Toto nechápu, já sama platím dost velké daně a kam to jde, škoda, že se to nedostane k lidem, kteří to opravdu potřebují. A tam, kde bydlíš není nějaká azylový dům a nebo nemůžeš k rodičům? K tomu kdo Tě mlátil, bych se rozhodně nevracela, takto by jsi byla ve velkém stresu. Mohu Ti poradit knížku od Luise Hay: "Miluj svůj život" a "Uzdrav své tělo", napsala také "Síla ženy". Je to skvělá autorka, ona sama byla jako malá sexuálně zneužita a také se uzdravila z rakoviny. Sice teď Ti to asi moc nepomůže, ale třeba do budoucnosti. Já sama naštěstí s domácím násilím zkušenost nemám, ale vím, že najít partnera toho pravého není jednoduché. Je mě 33 a jsem rozvedená a také bych miminko už brala. Ale když toto čtu, tak raději budu chvíli sama, než prožít něco podobného. Drž se :-)))
Dana
 xxx 
  • 

Re: Rodina a domácí násilí 

(28.10.2000 7:48:10)
Myslím si, že by se o tomto problému mělo mluvit více, týká-li se jedné ze tří rodin, je to alarmující číslo. Také by mne nikdy nenapadlo, že budu s podobným problémem konfrontována. Kdybych měla před 10 lety ty zkušenosti, které mám teď, nikdy bych do manželství s mým partnerem nešla. Mnohé z toho, co bylo řečeno v článku, znám z vlastní zkušenosti. U nás se jedná "jen" o psychické trápení, facky nepadají, ale věřte mi, že se slovem dá ublížit dost. Máme spolu 2 děti (8 a 4) a za týden čekám narození třetího miminka. Pravda, neplánovaného, po selhání IUD. Potrat jsem psychicky nezvládla, manžel mne k němu nutil, tak se vlastně nemám čemu divit, že ... Tak se celých devět měsíců těším na mimi jen s přítelkyněmi, babičkou, dědou a staršími dětmi, manžel mi občas zpestří život nějakou pěknou scénkou, něco doma zdemoluje, celkem pravidelně řve, že budeme sociální případy (předesílám, že i při péči o děti vydělávám, a ne méně než on, ani se třemi dětmi nebudeme mít nárok ani na přídavky). Výstupy většinou vznikají z banálních příčin, např. včera dal péct maso do trouby, zapomněl na něj, trochu se spálilo. Řval, že za všechno můžu já, že mi toho ... vypáře z břicha. Pak přiběhl a šermoval kolem mně šroubovákem. Jindy se mu zdálo být špinavé sklo na stole, tak ho při obědě pěstí rozbil. Přesně, jak popisujete výše, pak se mi omlouvá, říká, jak mně má rád. Nedošlo to ještě tak daleko, abych se ho bála a odcházet od něj také z mnoha příčin nechci - kam taky se třemi dětmi, před rokem jsme se přestěhovali do vlastního domu. Ale bojím se, že se násilí bude stupňovat a proto by asi bylo rozumné promluvit s nějakým odborníkem na mezilidské vztahy. Zatím jsem k tomu nenašla odvahu ani čas, ale cítím, že je to v zájmu mém a hlavně mých dětí.
Nezlobte se, že se nepodepíšu ....
 Iva 
  • 

Re: Re: Rodina a domácí násilí 

(28.10.2000 8:18:53)
Ahoj!
Prosímtě, zkus to probrat s nějakým odborníkem, je to hrozný! Teď, kolem porodu na to už asi nebudeš mít čas, ale pak hned jak to půjde. Je mi z toho hrozně smutno, protože určitě sis brala člověka, kterýho jsi měla ráda.
Moc ti přeju, aby se situace zlepšila, i když se bojím, že by tu pomohl jedině rozchod. Ale odborník ti určitě něco poradí i bez rozchodu.
Víc štěstí ti přeje Iva.
 Lenka (Šárka 5,5 měsíce) 
  • 

Re: Re: Rodina a domácí násilí 

(28.10.2000 21:44:27)
Ahoj,
při čtení Tvého příspěvku mi bylo do breku. Opravdu se po porodu miminka zkus s někým poradit. Budu asi hodně naivní, když zadoufám, že se po narození vašeho děťátka něco změní, ale strašně bych Ti to přála. Moc a moc Ti přeji, aby se Ti brzy narodilo zdravé a krásné miminko, které budou mít VŠICHNI rádi.
Palce drží Lenka
 Martina 
  • 

Re: Re: Rodina a domácí násilí 

(30.10.2000 15:34:02)
Ahoj,
po precteni tveho problemu se mi vybavila moje zkusenost ! Prave v techto mesici chodim na psychoterapie a davam se dohromady. Byvaleho pritele jsem poznala ve 14 letech ! Jelikoz otec na me nikdy nemel moc casu, byl muj pritel i mim otcem. Byl o 12 let starsi a zenaty. V 16 padla prvni facka, brala jsem ji jako vychovnou. V 18 jsem se rozhadala s rodinou on se rozvedl a utekli jsme do Prahy. Tam se vse pomalu zacinalo stupnovat. Nechapala jsem co se stim clovekem stalo. Tolik krutosti bylo az neuveritelne ! Jedna ze situaci : kdyz mel naladu, tak proste veceri rozhazel po cele kuchyni, polil mi hlavu olejem, omlatil me o stenu dokud netekla krev a pak sel radeji na poradny jidlo do hospody. Pritom jako kucharka jsem pry super.Bylo to cim dal horsi. Natrzene ucho, otrez mozku, pohmozdeniny po tele, bolesti v podbrisku, ale uniku nebylo. Mel me v hrsti, vedel vec, kterou, kdyby rekl, tak by ublizil me i cele me rodine. Moc dobre asi tenkrat vedel proc me do te veci zatahl ! Dal vyhrozoval, ze kdyz utecu, tak si me najde kdekoliv a pak me zabije. Nebo nejdriv zacne u me rodiny a ja se k nemu vratim ! Nastesti jsem pres internet nasla pritele, zedne na den se zbalila a odstehovala. Hledal me, ale jelikoz se mu to nepodarilo ani za pul roku, tak se vratil ke sve zene a snad je spokojeny, ze mi znicil ty nejkrasnejsi roky. Ted v 25 letech jsem konecne statstna ! Vzala jsem si toho nejlepsiho cloveka a s jeho pomoci zase ziju a uvedomuju si co je to byt clovek-zena ! Bohuzel se mi ted zacaly vracet zle vzpominky. Diky sve pani doktorce to, ale vse zvladam a verim, ze do roka se nam podari vse zvladnou a zplodit potomka. Ver, ze nasilnik opravdu nikdy nebude andel !!!
 Iva 
  • 

Re: Re: Re: Rodina a domácí násilí 

(30.10.2000 20:33:47)
Ahoj Marti,
přeju ti, ať se všechno brzy vyřeší a na hnusárny zapomeň, ať si nekazíš faJN žIVOT,KTEREJ Tě TEĎ čEKá. Ber to tak, že všechno máš teprve před sebou, vždyť seš mlaďoch. Počkej, až bude mimčo, to přijdeš teprve na jiný myšlenky.
 Jana * 
  • 

Re: Re: Rodina a domácí násilí 

(31.10.2000 13:36:37)
Milá XXX,

nevím, jaký průběh celé to manželovo týrání u vás doma měl a má, ale myslím si, že byste měli vyhledat oba lékaře - odborníka, protože může být nemocný.

To, co jsi popsala, se hodně podobá tomu, co se dělo u nás.

Maminka se podruhé vdala. Věděla, že její manžel je nemocný. Kdysi se zhroutil (ještě za studií) a tato krize se (to zhroucení) může opakovat přibližně každé 4 roky. Po dobu soužití s maminkou se jeho stav rapidně zlepšil, lékařka mu snížila každodenní silné dávky prášků ... , ale nikdo jsme nevěděli, jak se jeho nemoc projevuje a čím se podporuje.
Rány jeho psychice udělaly např. dovolená u moře (moc sluníčka a horko ...), stěhování (koupili si spolu byt, ale 3 dny stěhování za obrovské pomoci celé rodiny musel raději strávit v kině, na procházkách se psem či návštěvách, čemuž jsme byli i my rádi ...) jiné každodenní starosti. Vše to znamenalo vykolejení z několikaletého zaběhnutého stereotypu a aniž by si to on sám připouštěl, to vše s ním (a následně i s námi) pořádně zamávalo.
Začalo to přepočítáváním účtů po vrchním (z autobusové zastávky jsme se museli všichni vrátit do restaurace, aby mu vrchní vrátil 2 koruny o které se sekl) a jeho rostoucí agresí. Sám si s tím nevěděla rady. Jeden večer jsme se slovně trošku chytli a vykodil mě z domu (okamžitě ještě ten večer). Následně obviňoval maminku ze všeho možného a střídavě vyhazoval ji, mou mladší sestru nebo sám odcházel, křičel, něco rozbíjel, .. a pak plakal, že si život bez niko z nás neumí představit a že je mu to moc líto. Druhý den se to opakovalo. Dále rozdělil byt na zóny a určil, kdo se kde může pohybovat a rozdělil nádobí v kuchyni ... a opět vše spojil a opět plakal. Maminky byla z něho na dně. Mladší sestru odvezla na pár dní k jeho rodičů a vše jim řekla. Dříve je s jejich problémem nechtěla otravovat. Ti se jí omluvili, že jí vlastně nikdy neřekli, jak se jeho nemoc projevuje a zařídili u jeho lékařky okamžité nařízení na převoz na psychiatrii. Ještě ten večer byl agresivní (slovně) i k mamince a už ji ani neustil do bytu. Druhý den se ho pokusil dostat ven jeho otec. Nepodařilo se. Sprostě na něho křičel, že ho udá, že se mu vloupává do bytu. Předali jsme to policii (nařízení k okamžité hospitalizaci). Začala operace jako v americkém filmu. Stála jsem dole pod panelákem u telefonní budky v oblečení od kamarádky (to mé znal) a čekala, až vyjde ven, abych zavolala sanitku a policii. Když vyšel, šel na autobus a než přijela sanitka, a policie, odjel autobusem a já také. Vystoupil ve městě a šel do restaurace. Z protější restaurace jsem opět volala policii. Ti mi už dokonce vyčlenili jednu hlídku, která mi byla na blízku. Mezitím jsem ho ale ztratila. Z té předešlé restaurace odešel. Našla jsem ho na tramvajové zastávce a sledování pokračovalo (krve by se ve mě nedořezali - byla jsem strachy bez sebe, nevím, co by dělal, kdyby mě poznal). Vysloupili jsme u policejního domu. Vešel dovnitř. Měla jsem ho, kde jsem chtěla, ale ti policajti, se kterými se byvil, neměli o ničem ani tušení a považovali ho jen za rozčíleného kreténa. Několikrát jsem se pokusila zazvonit na policejní vrata, ale když se otevřelo okénko a policajt se v něm objevil, nestihla jsem nic říct, protože on mu stál za zády a viděl by mě. Nakonec jsem požádala nějaké lidi o papír a tužku, napsala jsem vše v rychlosti a s tím dopisem jsem tam ty lidi poslala. Během dvou minut se objevilo policejní auto. Běžela jsem k nim, abych jim vše řekla v případě, že můj dopis tam uvnitř nenašel odezvu. Už o mně věděli (byli to ti, co za mnou jzdili po městě) a přijeli, protože je zavolali jejich kolegové z této služebny (dopis našel odezvu) a řekli mi, ať se okamžitě schovám za roh. Náhle s ním vyšli ven, přikyvovali a o něčem diskutovali a posadili ho na místo vedle řidiče na jeho přání. Odvezli ho na psychiatrii. Pak mi vysvětlili, že on přišel právě udat svého otce za vloupání do bytu a na základě mého psaní s ním jednali jako s nemocným a předstírali, že s ním jedou toho otce zatknout (jinak by jim do toko auta asi nenastoupil). Za 14 dní byl v pořádku a dal mamince a paní doktorce slib, že bude chodit na injekce, jakmile mu to maminka "doporučí". To plní. Maminka respektuje jeho stav a jezdí na dovolenou až na konci léta, aby nebyl v takovém horku a pokud možno tak, aby tam bylo pro ni sluníčko a pro něho stromy - stín. Právě jsem tu popsala období asi 7 měsíců.
Je to už 7 let a další krize se nekonala. Jen mě se zase třepou ruce a cítím ten stejný strach, jako tenkrát, když o tom píšu. Už bych si bez vašeho podnětu na to ani nevzpomněla.

Takže - nechť se vše zlé v dobré obrátí !

Hodně štěstí. Jana*
 xy 
  • 

Re: Re: Rodina a domácí násilí 

(31.10.2000 14:51:17)
Mila xxx,
ani nevis, jak moc s Tebou citim. Sice nemam deti, ale prosla jsem si peklem se svym, ted jiz nastesti byvalym manzelem.
Nejhorsi na tom vsem nebylo, ze mi ublizuje, ale to, ze mi to nikdo neveril. Dlouhoou dobu ani moji rodice. On se skutecne ma dve tvare, jednu mel doma pro me (pedanticky despota, trestajici z pozice jedineho spravedliveho), pro verejnost druhou (milujici manzel, ktery se svou manzelku snazi stale chapat, ale ono je to tak tezke.....). Dokonce v dobe, kdy me pri hadkach bil a skrtil, byl ochoten jit za mymi rodici a vysvetlovat jim, ze jsem hystericka a ze si vymyslim. BYlo to strasne a trvalo to skoro dva roky.
Radim, pryc od takoveho chlapa, u nas se to stalo zhorsovalo a stupnovalo. Bil me ale jen zpocatku, pak mi vysvetlil, ze mam tu vyhodu (!!), ze se mi delaji snadno modriny. A protoze bych to mohla pouzit proti nemu na policii, tak me bit nebude. Skrceni, namaceni ve studene vode, psychicky teror vseho druhu... udela to s clovekem sve.
Nenechavej se tyrat, zajdi si za odbornikem, zkus to nejak resit. Ja se s tim svym pokousela dva roky vyjit po dobrem a lituji kazdeho dne, kdy jsem s nim bydlela.
 Bobo 
  • 

Re: Re: Re: Rodina a domácí násilí 

(30.1.2001 10:51:47)
Ahoj,
me ex-manzel tyral psychicky a fyzicky asi 5 let nez jsem nasla odvahu odejit. Neni to nic jednoducheho, zvlast, kdyz toho cloveka milujete. Clovek vaha, moc si neveri, po kazdem vyprasku si rika, ze tohle uz dal nejde. Pak prijde manzel s prosikem a je to nanovo. Je to nekonecny kolotoc a vypadnout z rozjeteho vlaku chce silu jak psychickou tak asi i fyzickou. Casem jsem se naucila mizet mu z oci, nebo se ucinne branit kdyz jsem zmizet nestihla. Sebevedomi tyraneho je na nule. Clovek si rika: "Mi by se to stat nemohlo.." Jenomze to prijde tak nejak najednou a bohuzel uz se to nezmeni.. Jsem rada, ze jsem se z toho dostala, ze jsem tu silu nasla, i kdyz sramy zustanou.
 Ivona 
  • 

Re: Re: Re: Re: Rodina a domácí násilí 

(2.2.2001 0:00:35)
Milá xxx, xy, a další,
obdiv je špatné slovo, lítost nepomůže, ba naopak, snad jen bych Vám ráda dodala vůli a odvahu.

Nemohu zřejmě s Vámi srovnávat. Díky prarodičům jsem si užila vcelku pěkné dětství, ale obdobné zážitky znám rovněž. Přičinou mého traumatu byl otčím a celá jeho rodina, žijící ve stejném domě, kam jsme se s matkou nastěhovaly. Zpočátku zřejmě existovala snaha všech zúčastněných začlenit mě do nové rodiny včetně změny příjmení, ale můj mozeček byl tenkrát příliš mladý a ovlivněný okolím kam jsem ujížděla, než abych chápala dopad jejich úsilí a pomohla jim. Brzy se z nás stali nepřátelé. Pro mě potupou, pro ně vítězstvím byla moje bolest, ponížení, prohra. Ve vyšším věku přibylo i zneužívání. A proč Vám píšu tyto řádky? Čas. Čas je ten, který rány zahojí. Mě zahojil. Dneska mě naštěstí z toho už nic nebolí. Věřím, že mlýny melou pomalu, ale jistě, a mohu otevřeně říci, že tady mlýny už pracují několik let. A rozhodně se nejedná o přehlednutelné situace.

Hodně štěstí.
Ivona
 Martin, 2 deti, 30 let 
  • 

Re: Re: Rodina a domácí násilí 

(31.10.2000 17:47:52)
Zenska, nebud blba. Seber se od takovyho chlapa a odejdi. Chlapu lita po svete miliardy a to ze bys mela sama 3 deti neni problem. V Cesku jeste nikdo hlady neumrel. Osobne si myslim, ze muz ktery mlati zenskou je retardovanej baskreten a zenska ktera to vydrzi je uplne silena.
 Martina H. 34 týden 
  • 

Re: Re: Rodina a domácí násilí 

(5.2.2001 23:05:45)
Po přečtení tvého článku mi jde mráz po zádech a nevím jestli tě obdivovat, litovat nebo zatracovat. Je to prosté tvé strašné soužení je naprosto neomluvielné a tvého partnera bych za to poslala sedět, jenomže on je JENOM chlap a netuší co by měl za štěstí kdyby dal své rodině patřičnou lásku. Ty si ale ŽENA a ty většinou rozum mají teď máš už asi tři děti a na ty to soužení dopadá možná dvojnásob, protože tomu nerozumí a oni sami se zatím nemají o koho opřít kromě své mámi. Jestli je to takový tyran jdi od něj a zachraň i své děti. Jsi evidentně velmi schopná a věřím že se ve světě neztratíš.
Přeji ti hlavně pevnou vůli a moc štěstí Martina
 aaa 
  • 

xxx, ozvete se prosim 

(16.3.2003 12:23:17)
Vazena pani xxx,
teprve ted jsem nahodou objevila Vas prispevek a mam pocit, jako bych ho byla psala ja (az na ten sroubovak, tak daleko to tehdy u nas nedoslo). Od r. 1999, kdy manzel prisel o praci, se u nas situace jen a jen zhorsuje. Do te doby byl vcelku tolerantni, nebranil mi v pracovnich ani jinych aktivitach, ja jsem zato obstarala vetsinu prace v domacnosti, na zahrade, okolo deti. zacalo to tak, jeste pred jeho propustenim, ze mi obcas delal vycitky, dokazal si stezovat a lamentovat nepretrzite treba i nekolik hodin. Pak se frekvence techto "spatnych" dnu zvysovala, zacal terorizovat hlavne deti, jeden cas se baly kolem nej i jen projit (pry ze potrebujou fackovat preventivne, protoze jsou k nicemu, zkazene, nema smysl se jimi zabyvat,...).V dobe, kdy jste sem psala Vy, jsem take mela dve deti a cekala treti, neplanovane. Manzel me nejprve nutil k interrupci, pozdeji si pral, aby decko melo vadu a muselo se dat pryc (a toto mi pravidelne vicekrat denne opakoval), neminul den, aby nevyvolal krvavou hadku, pochopitelne pred detmi. Poprve me uhodil, kdyz jsem byla asi v sestem mesici tehotenstvi, za priotomnosti deti. Kdyz jsem odjizdela do porodnice, poznamenal, at kluka ani nenosim domu, jestli nebude uplne zdravy. Nastesti zdravy je, krasny chlapecek, nedavno mu byly dva roky. Manzel mi jeho existenci neprestal vycitat (denne), ackoliv pred lidmi (i pribuzenstvem) se tvari, jako ze ho kdovijak miluje, a dokonce se stavi, ze je to planovane decko. Manzelovy potize se zamestnanim trvaji, rodinu prakticky zivim ja, nastoupila jsem do prace hned po skonceni placene materske. Muz od rana do vecera vyhrozuje, vzteka se a lamentuje, zesmesnuje a terorizuje deti, neni kam se pred nim schovat. Kdyz se zamkneme do pokoje, busi do dveri a krici. obcas je jako nepricetny, kvuli malickosti se rozzuri a stalo se opakovane, ze v jedne ruce drzel mimino a druhou mlatil dceru. Postupne to doslo tak daleko, ze hadky, vyhruzky, krik a nadavky jsou na dennim poradku, obcas me muz fyzicky napadne, ja se branim, slovne i fyzicky, deti breci...Na verejnosti se manzel chova uplne jinak, vypada jako prepeclivy starostlivy otec. Nikdo by mi neveril, co zazivame, kdyz se zavrou dvere bytu.
Dlouho jsem nemela silu situaci resit, byla jsem vycerpana kojenim, peci o syna a soucasne zamestnanim na plny uvazek. Da se bez nadsazky rici, ze jsem "padala na hubu, kudy jsem chodila" a videla jsem, ze dalsi starosti navic bych uz neunesla. Ted jsem syna odstavila a zacinam se sbirat. Chtela bych situaci nejak resit, uz kvuli detem, ktere tim trpi, ale co jsem zkusila, nezabralo .pokousela jsem se usmernit ho sama, pres jeho rodice, pres moje rodice, nic platne. Zkusila jsem manzelskou poradnu, ale muz tam nebyl ochoten jit a mne rozhovor s psychologem nic neprinesl, radil mi nesmysly a situaci (hlavne ve vztahu k detem) se temer vubec nezabyval.
Nevim, co jeste zkusit, a obavam se, ze kdyz se rozvedeme, bude to jeste horsi (pry to tak byva), a navic, uz i tak jsme bez penez, se spoustou dluhu, v byte, ktery splacime, a bez perspektivy an zlepseni financni situace. zustali bychom dal v jednom byte, takze si myslim, ze rozvod by nic nevyresil. Manzel mi denne vyhrozuje, ze se se mnou rozvede, az si najde poradnou praci a nebude potrebovat, abych ho zivila (nyni, ackoliv je vysokoskolak, pracuje jako pomocna sila za minimalni mzdu) . Nevim uz, jak dal, a pritom soucasny stav uz je neunosny.
Prosim Vas, ozvete se a napiste mi, jak to dopadlo u Vas, treba to prinese inspiraci mne i jinym. Poslala bych Vam svuj e-mail, ale nevim, jak to udelat, aby zustal anonymni. Svoje jmeno ani e-mail zde zverejnovat nechci.
S pozdravem
aaa
 Viky! 


Re: xxx, ozvete se prosim 

(17.3.2003 9:31:55)
Nechápu, jak můžete zůstat v takovém vztahu, i když máte finanční problémy, pochopila jsem, že finance zajišťujete hlavně Vy. Proč tedy nežijete sama a v klidu? Nemáte kam jít - a co azylový dům pro týrané ženy s dětmi? Není ve Vašem okolí takové zařízení? Pokud se rozvedete - co vlastně ztratíte? Polovinu dluhů, které teď splácíte vlastně sama, byt, který zdaleka splacený není a tyrana, který ničí Vás i Vaše děti. Na Vašem místě bych se pokusila řešit bytovou situaci, i kdyby to znamenalo, že budete platit pronájem maličkého bytu nebo skutečně odejdete do azylového domu, ale hlavně budete mít s dětmi klid! Jak víte, že Vám nebo dětem neublíží na zdraví (kromě toho, že psychické zdraví Vašich dětí je ohroženo už teď)? Přeju Vám, abyste se sebrala hodně rychle, zkusila jste různá řešení a jak vidíte, změna manžela nepřichází v úvahu - zdá se, že jediné, co Vám pomůže je urychlený odchod od muže. Vím, že to stojí hodně odvahy a nebude to snadné, Vaše děti za to ale určitě stojí!!
 Kallla 


Re: xxx, ozvete se prosim 

(6.4.2003 14:17:52)
Dobrý den,
po hodně dlouhé době jsem si chtěla připomenout to špatné období a přečíst si příspěvek, který jsem sem psala a našla jsem Váš příběh. Poradit nemůžu, snad jen napsat pokračování. Asi za čtrnáct dní po napsání příspěvku se mi narodil krásný chlapeček a i když to bude znít jako z červené knihovny, ještě ten týden, kdy jsem se vrátila z porodnice, se mi podařilo naplno rozjet podnikání. S manželem jsem zůstala - dají se na něj dobře dělit daně :-)) - ne to byl jenom pokus o vtip... Prostě jsem se plně vrhla do práce, která mi přináší uspokojení a to doslova. Práce a děti, nic důležitějšího pro mně není. Vydělávám tak dobře, že se mi o tom nikdy ani nezdálo a postupem času jsme s manželem našli nějaký způsob spolupráce - já nosím koruny a on je mění v rekonstruované části domu, v uvařené obědy pro rodinu, prostě v tu praktickou stránku věci. Zřejmě pro něj taky bylo těžké přijmout tuhle převrácenou roli, ale protože v podstatě nemáme ekonomické obtíže, tak to funguje. Chová se k nám slušně, samozřejmě že nějaké hádky za tu dobu byly, ale to víte, s ekonomickou silou v zádech se to jinak zametá s rozkřičeným partnerem. Ustála jsem to, ale nesu si to trápení uvnitř už napořád - a proto jsem sem asi taky dneska nakoukla. Přeju Vám i všem ostatním hodně štěstí.
 aaa 
  • 

diky 

(6.4.2003 16:21:29)
Vážená paníxxx,
díky. Ano, já mám také práci a děti a pokládám to za jediné podstatné. Ted právě jsem v práci, po obědě jsem se sbalila a vypadla, když malý usnul, z domu. Díky za postřehy, myslím si zhruba to samé, mám velmi odbornou (i když ne nijak zvlášť dobře placenou) a zajímavou práci, která mě uspokojuje. Čas dělím mezi práci a děti a jestli se něčemu snažím vyhnout jako čert kříži, tak jakékoliv závislosti na manželovi, v první řadě finanční. Ten váš aspoň uvaří, ten můj je po praktické stránce skoro k ničemu, ale aspoň pohlídá děti, i když mizerně... Žádné důvěrnosti s ním nevedu, moc se s ním nebavím, stejně by všecko, co mu řeknu, v příští hádce využil proti mně. Nevím, jak se to bude vyvíjet dál, ale ani to radši nechci vědět.
Jsem srab a opustit ho nedokážu. Kdyby si aspoň našel nějakou kočku (nebo spíš slepici, která jiná by ho chtěla?), aby vypadl. No nic, co jsem si vzala, to mám.
Přeji hodně úspěchů a radosti z dětí.
aaa
 hh hh 


nechápu to! 

(6.4.2003 19:24:30)
Z téhle diskuse i z příspěvků je mi smutno. Hlavně i proto že jeden člověk mně velice blízký je taky ve stejné situaci.
Manžel ji poprvé zmlátil v 7 měsíci těhotenství na ulici před lidima. Následoval zlomený nos, ruka. Syna chtěl hodit z balkonu, protože „pořád řve a navíc on chtěl holku“.
O děti se nestará, má milenku (vdanou) o které pořád mluví. Hádky jsou u nich denně. Pokaždé když ji vidím má modřinu. Všechno je špatně a ona je špinavá k…
Co mně nejvíc zaráží je to že ona neustále odmítá jakoukoli pomoc. Nabídla jsem jí bydlení, peníze, pomoc odmítla. On se prý změní, není to tak hrozný.

Nejvíc mě dostala větou „Já jsem si už zvykla“.

Je možné že se na tohle dá zvyknout??? Danina

 hh hh 


Re: nechápu to! -  

(22.5.2003 19:04:28)
Před časem jsem sem uvedla příspěvek a chtěla bych jen dopsat následující :

Poměry v té rodině se radikálně změnili poté co onen pán začal mít problémy v práci.
Nejenže nedostal slíbené vedoucí místo, ale navíc ho po 15 letech sesadili z jeho funkce. Jeho šéf má na něj spadeno a on chodí domů deprimovaný. Jeho žena má od té doby řekla bych snad až harmonickou domácnost. Nikdo na ni nekřičí má klid. On přijde domů postěžuje si jí co mu zase provedli v práci ona ho polituje a pak se společně s dětmi navečeří. Milenka ho zřejmě opustila neboť asi neměla náladu poslouchat jeho věčné nářky, nevím.

Myslím že vícero lidí by potřebovalo aby na ně byl šéf pes.

Hezký den přeje Danina :o)
 Lionceau et garcon 


Re: Re: nechápu to!  

(8.6.2003 20:47:33)
Ja zila s uplnym psychopatem.Mlatil me,denodenne ponizoval,odrizl od sveta a bylo by to na delsi povidani.Trvalo mi tri roky,nez jsem utekla.Takze chapu,co to da prace,rozhodnout se,odejit a skutecne uz se nevratit.
 Misa3 


Esssi-jako bych to psala ja 

(26.6.2003 17:15:38)
Esssi, skutecne kdybych popsala tri roky sveho zivota, kdy jsem zila s psychopatem, bylo by to navlas stejne jako to co pises Ty. Vcetne toho, ze chapu, ze odejit neni naprosto snadne. Ale je to bezpodminecne nutne pokud nechcete prozivat svuj zivot jako denodenni nekoncici trapeni, cekat v jake nalade zase prijde, upinat se k tomu, ze kdyz mu treba na vsechno pritakate, zmeni se a nebude vas uz tyrat. Je nutne projit dlouhou cestu, aby si clovek uvedomil, ze chyba neni ve vas, ale ve vasem partnerovi, nezmeni se, nikdy. Proc by to take delal, kdyz mu to takhle vyhovuje, psychopat nesnese vyrovnany klidny rodinny zivot, takze se postara, aby to takove nebylo a nebude. Musite odejit pokud chcete zachranit roky sveho zivota, sve fyzicke a dusevni zdravi, pristi normalni vyvoj Vasich deti( Jak myslite,ze se na nich tohle odrazi? Budou mit v dospelosti problemy s vlastnimi partnery a detmi).Zbyva jedina vec, musite odejit, at je to jakkoli tezke, at tim prijdete o cokoli, zachrante sebe a deti. Nasilnik se nikdy nezmeni a samota je rozhodne lepsi nez denodenni horory. Neni jine reseni nez odchod.
 Nanyna, dcera 9let 


Re: Esssi-jako bych to psala ja 

(22.8.2003 12:22:52)
Pridavam take svuj souhlas, byt velmi opozdene. V roce 2001 jsem rozpoutala svym pribehem obrovskou diskuzi, dlouho mi to trvalo, nez jsem dokazala odejit. Ted uz muzi jen rict, nic se nezmeni na chovani tech hajzlu.
Ziju u rodicu, mam 2 letou dceru a chodim do prace. Splacim dluhy, ktere jsme si "udelali" s mym byvalym partnerem, ale on se k nim nehlasi (jsou na me jmeno). Radeji budu dalsi 3 roky splacet, nez byt s nim. Timto reaguji na vety typu: "Musim koukat na financni stranku ap..."
Samozrejme musim rict, ze nebyt mych skvelych rodicu, situace by byla daleko problematictejsi, presto RADEJI SAMA NEZ S NIM!!
Hodne sily vsem!
 Pralinka 
  • 

Mám se rozvést? 

(2.10.2003 11:00:31)
Nevím, zda se mám rozvést. Můj manžel podle mně trpí psychickou poruchou. Nesnese, aby doma byla pohoda, chce se neustále hádat. Řve na mne pro sebemenší malichernost, vůbec mu nevadí,kdo z lidí u toho je. Důvod řvaní je většinou malichernost, kterou by stačilo přejít klidným slovem. Bojím se doma skoro promluvit, je toto také domácí násilí? Má cenu v takovém svazku zůstávat? Jakékoliv diskuzi je nepřípustný. Problém je, začal stavět dům u Prahy, na který nás obrovsky na 25 zadlužil a hodlá prodat náš krásný 4pokojový byt v Praze, což je podmínka jeho stavby. Zdálo by se, že je to nádhera. Není, manžel neumí vytvořit příjemnou atmosféru domova, vždy bude u nás peklo.Prosím o Váš názor.
 Elisabeth 
  • 

Re: Mám se rozvést? 

(2.10.2003 13:25:18)
Pralinko,
ta podmínka prodat byt je podmínkou, kterou vyřkl tvůj manžel nebo tím bytem nějak ručíte za hypotéku? Ten byt je Váš společný?
Píšeš "začal stavět" - znamená to, že se rozhodl on sám bez konzultace s tebou nebo že prosadil své rozhodnutí přes tvůj odpor?
Chová se takhle divně už delší dobu nebo od začátku stavění?

Promiň, že se takhle vyptávám, ale jestli na tebe manžel huláká kvůli hloupostem a není to jen přechodné pominutí smyslů způsobené velkými starostmi (i tak je to neomluvitelné), pak bych to za násilí na tobě páchané považovala.
Jak se chová k dětem -taky na ně křičí?
 Pralinka 
  • 

Re: Re: Mám se rozvést? 

(3.10.2003 10:16:05)
Díky, holky, taky tuším, že to domácí násilí je. Jeho nálady začaly vlastně téměř hned po svatbě. (Do té doby nic.). Již snad stokrát jsem zvažovala alternativu rozvodu, ale jsem srab. Nesouvisí to se svatbou. Mám strašně malé sebevědomí, a tak si nakonec vždy řeknu, že také nejsem bez chyby a co bych sama dělala. Také důvody ekonomické. Peníze mi dává, i když mi již také vyhrožoval, že mi dávat přestane. Jistota žádná. Dcera -12 let ho má ráda, přesto, že jí to absolutně ničí. Spíš je drzá na mne. Když to manžel slyší, zásadně se přidá k ní a to je pak konec. Prý si za to, že je drzá, můžu sama.
Jenom snad ještě to, že u nich doma panovala atmosféra na bodu mrazu, pocházející od jeho matky. Otec- chudák. Jsou již oba mrtví, poměrně brzy - 67 a 57 let, podle mne naprosto zbytečně, matka zemřela na infarkt (dělala mi jen naschvály), bylo jí špatně a nedokázala říct manželovi, aby jí zavolal sanitku. Radši zemřela. Otec půl roku na to.
 Pralinka 
  • 

Re: Re: Re: Mám se rozvést? 

(3.10.2003 12:46:40)
Omlouvám se, v mém minulém příspěvku má být "Nesouvisí to se s stavbou", ne "se svatbou".
 Misa3 


DOMACI TYRANI- A JAK HO POZNAT 

(4.10.2003 11:35:45)
Pralinko, ano rozhodne jde o odmaci nasili, doporucuji knihu Nenechte si ublizovat, od Al Marrewa Je ale pomerne objemna, a kapitola o Domacim nasili je jen mala soucast kniho, takze z ni ocituji co vlastne domaci nasili je a kde se obratit o pomoc. Budu to dost dlouhe, takze s omlouvam. ALE CHTELA BYCHm ABY KAZDY KDO MA TENTO PROBLEM ZJISTIT KDE JE MEZ A KDE DOMACI TYRANI SKUTECNE ZACINA. Takze proto ten dlouhy odstavec.
"Fakta o domacim nasili vseobecne: 1/3 zen navstevuje pohotovost v dusledku domaciho tyrani.
-domaci nasili je nejcastejsi pricinou zraneni zen vic nez nehody a prapadeni
-v prumeru 1/3 zabitych zen ze ubita svym manzelem nebo pritelem

PSYCHICKE TYRANI
Zacina slovnim tyranim,pratele a rodina mohou pokladat toho, kdo tyra, za skutecne sympatickeho cloveka a on se za nej rozhodne povazuje...muze vzdy namitnout" nikdy jsem na tebe nevztahl ruku"...skoro vsichni kdo slovne tyraji druhe popiraji, ze by jim ublizovali, uzivaji obraty jako:" delas z komara velblpouda...jsi precitlivela...nevim co cem mluvis...nemas smysl pro humor..."Obet je vyvedena z rovnovahy, zmatena, nejista svymi vlastnimi pocity Snazi se mi pro tyrana vetsi pochopeni, snazi se byt nenarocnejsi a od vztahu ocekavat mene. Snazi se tyrani prehlizet nebo prosi partnera at ho necha.Jenze plati, ze slovni zneuzivani ustane jen tehdy, az jsou OBA partneri ochotni se zmenit.

Ten kdo se dopousti slovniho tyrani nemusi byt hrubi stale, muze rikat a myslet vazne: "mam te rad, nemohl bych bez tebe zit.. Ale kdyz zacne byt podrazdeny pouziva sve partnerky k vybiti zloby. Kdyz se jejich nazory truzni neni ochoten se o nich bavit. misto toho pouzije slovni tyrani aby jeho pomoci nastolil svou dominanaci a kontrolu.

Slovni tyrani zacina malickosti a casem prerusta VE FYZICKE NASILI. Zpocatku jde o drobne shazovani nebo urazky pak dochazi k vysloveny kritikam a vyhruzkam. potom zacina pouzivat ke svemu prosazeni domainace sveho tela a sily. Vstupuje napr.do osobniho prostoru sve partnerky, cimz ji nuti udelat krok zpet nebo uhnout stranou. zacina tyranizovat sve okoli. vede to k stipani a fackam "z legrace", nebo "neumyslnemu" stouchani a strkani. TATO DROBNA FYZICKA NAPADENI PRERUSTAJI VE VAZNE FYZICKE TYRANI-FACKY A RANY PESTI- NEBO NECO MNOHEM HORSIHO.
 Misa3 


SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(4.10.2003 12:01:19)
-Pri konfliktu se zacne misto diskuze hadat uziva agresivni"argumenty": "Jsi pitoma! Ty nejsi normalni! Nevim oc cem mluvis!"
-Vas partner zpochybnuje vase city, pocity krivdy i hnevu: "Jsi proste precitlivela, Vsechno zvelicujes, nemas smysl pro humor.."
-Odmita poslouchat o cem chcete mluvit: nebo proste dela, ze vas neslysi. Uziva nejednoznacne strach nahanejici obraty: ("Vsak ty vis, co myslim", Ptal se te nekdo?" Nechas uz toho?...")
-Vas partner vas urazi a hubuje nicmene tvrdi ze je to z legrace:(" Ty zkratka nevis co je to legrace...Kam se ztratil tvuj smysl pro humor?")
-Vas partner vam nadava, at uz jakoby" nezne" nebo nastvane( "Hloupa huso, Kravo, Devko...")
-Vas partner vana vas svadi vinu za kazdy knflikta to i vyhruzne:"Ty si proste rikas o par facek...")
-Vas partner vas neustale hodnoti a kritizuje.("Vis, co je Tvuj problem...Vis jak je to s tebou tezke...Ty nnejsi z nicim spokojena" "Jsi hloupa, (lina) (nevyrovnana)"
-Naznacuje nepodstatnost toho, co rikate a snizuje vyznam toho co vam prinasi radost ci starost ("V paci me povysili"-" No a co"nebo " To je teda neco, a "Na koho se tu snazis udelat dojem?"
_Nahlodava vasi sebeduveru"Tobe se to stejne nepovede", "Ty se to stejne nenaucis", nebo "Ty stejne nejsi schopna to pochopit"
-Misto aby vas pozadat rozkazuje.
-Hnev vaseho partnera je iracionalni a nevyspytatelny, nkidy nevite co ho rozcili
-Uziva sveho hnevu aby vas podesil a zastrasil.
-Treasta vas i nekolika mesicnim mlcenim, kdy se s vami nebavi ani o vecech velice podstatnych pro rodinu vas ci praci( pokud pracujete ve stejne firme), sabotuje tak hladky chod domacnosti a sveluje vse na vas.

A co je hlavni: VSECHNY TATO NARAZKY SE ODEHRAVAJI V DOST TEZKO POPISTELNE ATMOSFERE, KDY VAM ZACNOU NAHANET HRUZU, ANIZ BY NA NICH SAMOTNYCH BYLO NECO VZLAST HROZIVEHO, ALE PROTZE VEDOU PRAVIDELNE KE SCENAM DOSTAVATE INSTINKTIVNE STRACH, ANIZ BYSTE MOHLA PRESNE RICT PROC. (Moje poznamka)
 Misa3 


SLOVNI TYRANI-REAKCE OKOLI 

(4.10.2003 12:25:26)
Reakce okoli byva nejsta a protoze se vse odehralo jen na slovni urovni a beze svedku okoli VCETNE NEJBLIZSICH se brani vas podporit. Nemusim podotykat, ze jak uvedene vyroky, tak zavery z nich plynouci, jsou chybne a vedou do slepe ulicky.
"Vzala si ho v dobrem i ve zlem"=je tvou povinnosti jeho tyrani snaset.
"Muzi jsou uz nekdy takovy"=Nauc se to tolerovat
"Necekej buhvi co"=nezaslouzis si lepsi jednani
"Snaz se byt silna"=citis se spatne protoze jsi slaba
"Laska vse premaha"=pokud ho budes vic milovat,prestane te tyrat
"V lasce je vse dovoleno"=pokud ho milujes musis jeho chovani snaset
"Je to lepsi nez kdyby te bil"=slovni tyrani nebyva uzvnano jako skutecne tyrani/ nekdy ani psychology( ma poznamka)/
"Snaz se"=je na TOBE abys dala vse do poradku
"K problemu musi byt dva"=jsi z casti na vine.

Podobna negativni poselstvi muze dostat i zena ktera je tyrana i fyzicky. V kazdem pripade vic ublizuji nez pomahajiObet se nakonec obraci k jedinemu cloveku ktery ji muze pomoct k sobe same. MUSI SE DRZET TE CASTI SAMY SEBE KTERA JI RIKA: TAKTO SI TO NEPREDSTAVUJI, TOTO NENI SPRAVNE,JA NEJSEM NA VINE, NIKDO NEMA PRAVO SE MNOU TAKTO ZACHAZET, JE TO NESPRAVEDLIVE, ZASLOUZIM SI ABY SE SE MNOU JEDNALO LEPE.

POKUD JSTE OBETI SLOVNIHO TYRANI, MUZE VAM PROFESIONALNI PORADENSTVI POMOCI POCHOPIT, O CO JDE A VYPORADAT SE S TIM pOKUD VAS PARTNER PORADNU ODMITA JDETE TAM SAMA, PRECTETE SI O TOMTO TEMATU VSE CO BUDETE MOCI MNOHO KNIH SE ZAMERUJE CISTE NA SLOVNI TYRANI A POJEDNAVAJI O NEM MNOHEM PODROBNEJI.
NIKDY NEZAPOMENTE, ZE OD PARTNERA, KTERY VAS TYRA, MUZETE ODEJIT.TUTO MOZNOST MATE STALE I KDYZ SE ZPOCATKU ZDA VELICE TEZKA.
Dekjuji tomu kdo vede tento server za uverejneni techto prispevku i kdyz byly dlouhe. Doufam ze vnesou jasno kde je hranice bezneho nedorozumeni a domaciho tyrani.


 Pralinka 
  • 

Re: SLOVNI TYRANI-REAKCE OKOLI 

(7.10.2003 15:40:02)
Míšo, velice Ti děkuji za obsáhlý článek. Ano, mnoho z toho poznávám, i když ne úplně všechno. Je to složité. Pravda je, že P.(manžel) je velice slovně prudký a nevyzpytatelný, že se často bojím promluvit. Mnoho let jsem se jen trápila, aniž by mě vůbec napadlo to (zatím aspoň takto) řešit.
Potřebovala bych od někoho poradit, zda odcházet od muže, který má takovouto vadu, ale zase má i dobré vlastnosti, samozřejmě, jako asi každý.
Každopádně ještě jednou díky. Pralinka
 Misa3 


Pralinko,musis to z nekym rozebrat a dojit k rozhodnuti SAMA , bylo by chybne Ti radit,  

(7.10.2003 18:46:06)
Pralinko, to je tak podstatne rozhodnuti, ze k nemu musis dojit sama. Nicmene, rozhodne by sis mela s nekym ujasnit, jestli partnerovy kladne vlastnosti prevysi jeho zaporne nebo naopak. Vzit take v uvahu, ze psychicke nasili se muze vyvijet a koncit velmi tvrdym fyzickym tyranim. Ze i psychicke nasili zanecha stopy a ze je tezke mit rada nekoho kdo te psychicky zranuje. Na druhe strane je mozne ze si plne neuvedomoje dosah toho co dela( vyloucit se to neda) takze rozhodne bys mela navstivit nejakou partnerskou poradnu.

Vim, ze jsi presvedcena, ze by tam maznel nesel a mas strach, aby to, ze bys ho k tomu vybidla nehodnotil jako zradu, ze ses s nekym radila a rekla vse, co se Ti na nem nelibi. Ale mam pocit, ze bez toho se jen tezko hnes dopredu, a jak uz jsem nekolikrat uvedla zena muze jit do poradny sama, a manzelovi se o tom nezminovat. Takze Ti radim rozhodne poradnu. Jinak pokud spory a nemile prihody prerostly v psychicke nasili, upozornit manzela, ze to co dela je naprosto nespravne a Tobe se nelibi, nenechat ho uhnout do nejakeho "nemas smysl pro humor", muzes treba rict, to je mozne, ale mne se to nelibi a vadi mi, kdyz se tak ke mne chovas. V knize kterou jsem citovala, byla i kapitola jak tomu zabranot a jak se postavit "na zadni".

Nicmene trochu to ve mne dela dojem, jako bys bojovala o definici: pokud je to psychicke tyrani musim odejit, a pokud neni musim vydrzet.
Pralinko, nemusis nic, pokud se Ti s manzelem tezko zije a deti odrostly nebo se jim nevenuje tak, ze by ho vyrazne postradaly, muzes odejit, at je to psychicke tyrani nebo ne. A naopak. I kdyz zustavat i kdyz to psychicke tyrani je, by moc moudre nebylo. Ale mam pocit, ze u Tebe je to vicemene jakasi sipka, ktera ukazuje vpravo nebo vlevo. Ze Tva otazka vlastne zni spis: Musim s tak neprijemnym clovekem vydrzet? Vim, jak pises, ma sve klady, ale na mne to pusobi, ze mu proste nechces krivdit a mas trochu strach.

Takze bud navstiv psychoterapeuta, a vse si s nim ujasni, nebo se pokus si vse ujasnit sama, ale ani pychoterapeut, Ti nerekne jestli od manzela odejit nebo ne, je to prilis zasadni a musis k tomu dojit sama. Ujasni si, co by pro Tebe odchod od nej znamenal, jestli netouzis spis po tom, aby zmenil sve chovani, nebo jestli uz mas pocit, ze jeho neprijemne chovani (at ho nazveme jak chceme) nemuzes dal snaset.

Ujasni si a to po vsech strankach co by se stalo kdyby jste se rozvedli. Pises, jestli mas od nej odejit, Pralinko, pokud uvazujes o tom, ze bys odesla uvazujes jako obet, totiz pokud si zena polozi otazku zda se nerozvest, neuvazuje o tom kam by sla, ale: mohli bychom se rozvest a zit nejakou dobu spolu nez si jeden z nas neco najde? Bude mozne deleni majetku nebo se mam obavat, ze mne pripravi o vsechno? Pokud uvazujes o odchodu je v tom, mozna i obava. Nevim jestli to rozlisuji dobre takze bych byla rada, kdybys to upresnila a rozepsala( pokud nemas chut pred vsemi napis mi Lyka@seznam.cz), poloz si vsechny otazky pro i proti ktere Te napadnou: Je pro mne jeho neprijemne chovani tak zle, ze musim odejit? Je to chovani ktere mi ublizuje? Nejde o ojedinely vykyv, ale chova se prevazne tak, ze me to zranuje? Vi, ze mi ublizuje? Dela to schvalne? Kdybych mu rekla, ze uvazuji o rozchodu, protoze mi jeho chovani ublizuje, snazil by se nejak zmenit? Nebylo by to jeste horsi? Nebral by to jako zradu a nenasledoval by nejaky trest? Mam z neho strach? Urazi me, mam z nej deprese? Neni to jen ponorkova nemoc? Co by se stalo kdybych se rozhodla odejit?

Nikdo nemuze vedet jake Vase manzelstvi skutecne je, muze byt takove jake ho licis, muzes ho tak videt, protoze jsi unavena a zdeprimovana a prave jste se pohadali, a muze byt jeste mnohem horsi. Vim, ze je to ma klasicka rada, ale v tomto se nejlepe vyzna psychoterapeut, nekdo kdo se venuje partnerskym problemum, to ze by tam Tvuj manzel nesel, neni zas tak podstatne, delas zakladni rozhodnuti a musis si to ujasnit. Pokus se obratit na nekoho kdo ma dobre zkusenosti s urcitym terapeutem a navstiv ho. Pokud najdes terapeuta se "kterym si nepadnes do noty" najdi jineho, nema cenu se sverovat s nejpodstatnejsimi vecmi sveho manzeltvi nekomu, komu neveris, neboj se hledat i dele, musis najit terapeuta, kteremu skutecne veris.

Ani od nej neocekavej reseni problemu, on Ti pomoct aby sis vse SAMA ujasnila a SAMA se rozhodla.
Znovu opakuji, bylo by nejlepsi se obratit na psychoterapeuta-skutecne nekoho kdo ma zkusenosti, kvalifikaci a dobry lidsky i odborny pristup. Ale musis zakladni rozhodnuti udelat sama a nemusis ho delat hned.

Pokud mas pocit, ze Ti to jakkoliv pomuze, napis.
 Pralinka 
  • 

Re: SLOVNI TYRANI-REAKCE OKOLI 

(10.10.2003 9:53:30)
Ahoj Míšo, opět Ti děkuji za obsáhlý vzkaz. Mám docela krizové období, kdy opravdu nevím, co bude dál. Myslím, že se Ti do budoucna ozvu na Tvojí mailovou adresu, teď vyhledávám odbornou pomoc. Takže aspoň už jsem našla sílu, něco dělat, což jsem dříve neměla. Měj se hezky, Pralinka
 Misa3 


Re: Re: SLOVNI TYRANI-REAKCE OKOLI 

(10.10.2003 18:52:45)
Pralinko, drzim pesticky, u hledani psychoterapeuta je skutecne dulezite abyste se "sehraly" (je lepe hledat zenu, /muzi nekterym vecem prilis nerozumi-no mam starobyly nazor, ze jsou muzska a zenska tajemstvi:-))/) Jak si v tom udelas jasno, nebude to tak tezke, jak se to ted zda. Kdyz se mi ozves, budu moc rada. Zdravim a drzim vsechny palce. Misha
 chudinka - na to slyším nejlépe  
  • 

Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(27.4.2004 14:06:38)
sama jsem v rose byla. pokud máte někdo jen trochu pocit, že s vámi partner není spokojen v čemkoliv, pokud vás jeho opakované ,,ocenění,, jakkoliv uráží - nezbývá než se tam objednat /241432466/ a vyrazit. chodím tam chvíli, ale výsledky stojí za to. Srovnala jsem si hodnoty, trochu sebevědomí a vygumovaný mozek. není nic jednoduššího než zjistit, že jste tam omylem, váš vztah a pocity jsou normální. Už jen pro malé ,,kdyby,, stojí za to jít včas. Jsou to milé dámy a jestli přemýšlíte co říci první a jak, jako já tenkrát…zbytečné obavy. Hlavní je říci : mám problém a chci pomoci, protože sama už to nezvládám. Což neznamená, že jsem neschopná. Lituji, že jsem nešla dříve. Bývala jsem královna planety, což také není úplně dobře, jen tím demonstruji jak velký pád v psychice člověka dokáže ,,pár,, krav, chudinek a jiných nadávek. Pár večerů za sebou. Protože teď mě složí lehce zvýšený mužský hlas na zastávce mhd. …Jen mě pořád zaráží, že už se tomu nikdo nevěnoval více, ačkoliv je podobných případů mnoho, podobné jsou i některé souvislosti, které lecos naznačují. Za prvé je to jeho rodina - pokud tam něco nefungovalo, a on není dost silný, aby to chtěl překonat – raději zapomenout na jeho krásné oči...my ho naopak začneme litovat a vynahrazovat mu lásku neopětovanou v dětství, vynahrazovat cokoliv. Nejde to. Nefunguje to. Většina z nich je velmi galantní, zábavná a společenská - jenže kdo by takového nechtěl??? /toho v koutě si málokdo nevšimne/. Nikdo si neumí představit jak těžké je odolat, udělat si jasný názor na člověka, který o mě pečuje po celých 12letech /ve fázi líbánek/ jako o královnu, nosí mi dárky, pomáhá mi v domácnosti, je něžný, pozorný, ...zatímco po pár týdnech jeho ,,cyklu,, začne každodenní teror : jaký je všude bordel, proč jsem taková kráva a vařím zrovna v tomhle hrnci, ta 15-tá nadávka za večer mě nemá urážet to je prý jen konstatování, tahle věc tady nebude, protože jinak poletí oknem do popelnice, ten blaf si strč někam /ačkoliv je to přesně to jídlo co ještě před týdnem tak vychvaloval/...a tak dále. Nezapomenu jak jsem chystala chlebíčky na synovy narozeniny, protože vše nebylo srovnáno, tak být mělo, skončil celý tác pod obrovskou dlaní mého muže. Není čas něco řešit, za chvíli přijdou hosté…takže utřít slzy, pustit se do práce, časem se i na toto zapomene. Né však uvnitř , tak se to teprve sbírá a hromadí. Sem tam kolem vás něco prolétne, sem tam něco srazí ze stolu. Nezažila jsem klasické fyzické týrání, ale ani toto psychické nikdo nepodceňujte. Cesta zpět je z něj mnohem těžší. Nesuď nikdo, kdos nezažil...nejdřív n vás jde zlost z toho jak je ješitný, pak to překvapivě přeroste ve strach, poté v lítost, nad tím jak on sám to nezvládá /v klidném období jeho cyklu se omlouvá, brečí co bez vás bude dělat, že bez vás nemůže být, že za to nemůže, že ho to taky trápí/. Je hodně těžké se jasně rozhodnout, naštvat se i na tu jeho ,,hodnou,, půlku, tu která vám pořád dělá výčitky v tom se rozhodnout a neublížit. Teď už vím co je to za problém....zajímalo by mě, zda se to dá léčit, zvládnul to nějaký ??? kolik takový obětí manipulátor zvládne za svůj život..???....2-3 trosky a se vztyčenou hlavou jde dál ??...nemělo by se to psát do OP ? :o)

ještě úplně jsem svůj problém nevyřešila, doufá že tady nebudu v 50-ti psát, že jsem to nedokázala…ale řeším to….teď vzkazuji všem : zachraň se kdo můžeš !!!! :o) nejvíce jsou mi oporou mí přátelé, kterým touto cestou děkuji. Proto, pokud máte vedle sebe někoho podobně ,,postiženého“, věnujte mu čas a trpělivost, protože striktní kritika a odsouzení /ikdyž pochopitelné/ nás naopak k tomu člověku poutá více a nutí bránit ho zuby nechty.

 Misa3 


Re: Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(27.4.2004 23:19:12)
Ale no tak , na titul chudinka uz davno nemas pravo:-))Na Kralovnu vesmiru asi taky ne- ale to nikdo. Prave muzi , kteri jous zajimavy charismaticti, poutavy zabavni adt. vetsinou tim neco zakryvaji a casto to "neco" skutecne stoji za to. Je to jako by nad sopkou vybudoval cirkusovy stan.

Jsi naopak skvela, dokazalas to a ver, ze seto padari jen velicemalo zenam i kdyz pokusy utect udelaly temer vsechny. Jsi skvela zes to dotahla do konce, nebo na tom alespon pracujes. Preji vse dobre a moc drzim pesticky, dokazes to a nazev "chudinka" skonci nekde v daleke minulosti.Pokud mas dobrou psycholozku nema cenu nabyzet dalsi pomoc, budeme rdy, kdyz seobcas ozves ada to silu tem ktere se dosud nerozhodly, takze i v tomhle jsi super a muzes mit vliv na mnoho zen, stejne nestastnych jako jsi byla Ty. Uz tim zes Ty to dokazala, ohromne vzroste jejich nadeje, ze by to mohly dokazat take. takze vse dobre a obcas napis, uz abys pomohla tyranym zenam.

Par veci, ktere bych rada napsala zenam, ktere se nedavno seznamily s takovym tim "obcas dost impulsivnim partnerem".

Vetsina z nasilniku byva svym zpusoben "kvar-talni" (jako je kvartalni alkoholik, je i kvartalni nasilnik), takze kdyz vas muz uhodi utecte i kdyby pak rozvinul veskere vse kouzlo a snazil se omlouvat, od toho, ze bude plakat jak se spatny, s tim jen, ze mu muzete pomoct, aby se zbavil toho vzteku..., pres to ze se vas pokusi uklidnit milovanim, az po predstirani infarktu. Pokud nemate deti vykaslete se na saty a zubni kartacek a utecte, pokud je jen trochu kam. Par noci se da stravit u kamaradky, ale mezi tim je nutne zkontaktovat nekterou s organizaci, ktere se staraji o obeti domaciho nasili a pozadat o alespon docasny azylak,( tim myslim, ze vas daji nekam , kde je troska mista a casem vas prelozi do lepsich podminek). Pokuste se neztratit praci, ale dbejte na to ze vas tam "drahous"muze cekat, to vite chybite mu, jednak nema koho tyrat ) slovne i fyzicky) a taky domaci servis povazlive zaostava a pres haldy spinaveho nadobi a spinavych svrsku (a spodku)prestava byt videt vana.

Snazim se to brat trochu s humorem, ale znovu upozornuji, muzi extremne zabavni a proste ve spolecnosti " skveli" mohou (neni to podminka) skryvat ve sve povaze neco, co by vydesilo Jacka Rozparovace.

Pokud Vas uhodi-JE TO JEDNOU DANO- vite s kym mate co do cineni a dejte krk na to, ze to bylo sice poprve, ale ani nahodou naposled. Dalsi ukazatele: Nahle zmeny nalady, sceny, urazky pred ostatnimi nebo jen v soukromi, tyrani vasich zvirat, od toho ze je na ne nekdy mily jindy je bije, biti deti, opakovane situace v nich se nasili stale vic stupnuje, nasili je bezduvodne, nebo duvod je umele vykonstruovan, muze se tahnout az kamsi do davne minulosti. Ale rozhodne jakmile se objevi tato stranka vaseho partnera bere nohy na ramena, protoze tohle nezmizi nikdy.

Baje a povesti: vestina verejnosti si predstavuje nasilnika jako muze silneho-omyl, muze primitivniho- naprosty omyl, muze nesympatickeho-rovnez naprosto nepravdive, muze, ktery mel sam tezke detstvi-tento zaver byva casto pravdivy, mnoho nasilniku bylo v detstvi samo tyrano nebo prihlizeli tyrani matky nebo sourozencu. Nasilnik ma vzdy sklony k alkoholismu- neni pravda, mnohdy dokonce ostentativne nepije.

Jinak bych byla velmi opartna na opakovana ujistovani typu "Zenu bych nikdy neuderil" "Nesnesu lez a necestnost" (=Toto ujistovani je samo o sobe podezrele, normani clovek nema ve zvyku svou partnerku ujistovat o vecech, ktere jsou samozrejme.) "Zena ma byt predevsim zenska, jeji domenou je domacnost"(= Nesnesl bych kdyby ses pletla se do mych veci)" Nechci bych aby moje zena pracovala, nema to zapotrebi"( =pokus o izolaci a zbaveni samostatnosti) "Proc porad chodis za kamaradkou, pokud me mas rada, proc Ti nestacim ja, proc potrebujes nejake kamarady?"(= pokus o izolaci a zbaveni pratel)Je toho vic -nehodlam o tom sepsat prirucku.

Ale zajimejte se o partnerovo rodinne zazemi, neprijimejte s naprostou duverou fakta, ktera jsou mirne receno podivna a nepravdepodobna, zajimejte se o partnerovi pratele, a pokud zadne nema vezte, ze je to velice podezrely znak. I kdyz tohle vsechno zvladnete, muze se stat, ze za vami zapadnou dvirka a jste v pasti, takze nez se vase vazby vuci partnerovi utuzi( deti ,roky stravene s partnerem, roky, kdy budete zbavena zamestnani) je stale dost casu utect, a nakonec, cim jste s nim dele, tim tezsi je utect.

ALE NEVERTE, ZE TO NEJDE, JDE TO VZDYCKY, JDE TO PO 13,15 20 LETECH A I TO JE PORAD LEPSI NEZ SE NECHAT UBIT A TO JAK PRIMO-FYZICKY- TAK NEPRIMO-PSYCHICKY. Mnoho lekaru poklada nemoci jako je rakovina vysoky tlak , podlomena imunita, astma, velmi tezko definovane choroby, kdy je jen patrne ze zena chradne, a ubivaji ji sily, za psychosomaticke na kterych se podepisuji roky tyrani. A to nemluvim o typicky psychickych poruchach, ktere tyrani primo vyvolalo: alkoholismus a drogy, nespavost, deprese, pokusy o suicidium, aniz je na prvni pohled patrny duvod.

Takze, abych to zkratila: neverte partnerovu ujistovani, ze to bylo naposled, mate jen jeden zivot, mate jen jeden omezeny cas, neplytvejte jim tim, ze ho travite se surovcem. A hlavne, pokud se nechcete rozvest kvuli detem, je to naprosto paradoxni, prave kvuli detem, byste se mele rovest, prostoze prave vase deti budou pravdepodobne budou pristimi agrasory, nebo pristimi obetmi. To byste chtely?
 Tomas,  
  • 

Domácí násilí-psychycky 

(8.7.2004 16:47:56)
Možná vám to přijde legrační, ale ano- jsem chlap a je na mne pácháno domácí násilí. Manželka mne psychycky týrá.
 Alca13 


Re: Domácí násilí-psychycky 

(9.7.2004 0:13:48)
Tomáši, mě to moc legrační nepřipadá...a nejsi taková výjimka jak by se mohlo zdát, bohužel. Násilí je špatné ať ho páchá muž na ženě, nebo žena na muži.
 Misa3 


Re: Domácí násilí-psychycky 

(24.7.2004 13:15:32)
Tomasi to, co je psychicke nasili je dost otazka. ( napriklad jestli Tva partnerka nema steny pocit) Existuje hodne literatury, kdy je to kdy se da o psychickem nasili mluvit, podrobne vysvetlovano. Vetsinou je tim myslino nasili, kdy partner (partnerka,) umyslne urazi toho druheho vzlast pred druhymi, vyhrozuje, vydira, vysmiva se. A hlavne neni mozne najit z tohoto vseho cestu ven. Pokud se souziti stane necim tak hroznym je treba hledat pomoc. Existuji rodinne a partnerske poradny, kde pracuji odbornici, kteri se snazi resi prave partnerska dlouhodoba nedoruzumeni a snazi se, aby oba partneri pristoupili nejaky nejaky kompromis. Problem byva pokud druhy partner odmita do poradny jit s tim, ze on to nepotrebuje, proste neguje potreby a zoufalstvi toho druheho a paradoxne to byva prave on, kdo dela nejvetsi problemy. Presto ma cenu do poradny chodit sama( nebo sam)s tim, ze Ti nekdo pomuze vecem vic porozumet a ukaze Ti je z jakeho uhlu je to mozne videt a prinejmensim jak se vnitrne ozbrojit proti zranovani partnerem( partnerkou) ze ktereho( ktere) se stava postupne protivnik a nepritel...
 Milena, jedna dcera 
  • 

Re: Re: Domácí násilí-psychycky 

(26.8.2004 11:33:30)
Může mi někdo pomoci nebo poradit? Odešla jsem s dcerou od manžela před dvěmi roky. Ponižování, zesměšňování a psychické deptání se stalo během dvou let co jsme spolu byli jeho běžným způsobem komunikace se mnou. Do jeho chování se dostávalo i čím dále více agrese. Dva roky jsme se soudili o dceru. Manžel ze mě udělal téměř blázna, který si všechno vymyslel a rozbořil údajně zcela fungující rodinu. Dceru dostal on.
 Milena, jedna dcera 
  • 

Re: Re: Domácí násilí-psychycky 

(26.8.2004 11:33:31)
Může mi někdo pomoci nebo poradit? Odešla jsem s dcerou od manžela před dvěmi roky. Ponižování, zesměšňování a psychické deptání se stalo během dvou let co jsme spolu byli jeho běžným způsobem komunikace se mnou. Do jeho chování se dostávalo i čím dále více agrese. Dva roky jsme se soudili o dceru. Manžel ze mě udělal téměř blázna, který si všechno vymyslel a rozbořil údajně zcela fungující rodinu. Dceru dostal on.
 Misa3 


Re: Re: Re: Domácí násilí-psychycky 

(26.8.2004 23:36:20)
Mileno, na rodine byla jednu dobu Jana( bohuzel se neregistrovala)mela velke zkusenosti a velky prehled o mozne pravni obrane zeny, pokud pujdes v tomhle auditku dost dozadu mela bys ji najit. Jinak bezne kontakty DONA 2 51 51 13 13, od nich sehnat kontakt poradny Bileho kruhu bezpeci,je tam mozna konzultace s pravnikem. pripadne linka pravni poradny pro zeny( bude ve Zlatych strankach Prahy, ale mam je take nekde napsane), Jinak je mozne se spojit s Ramirou (take vyhledat v minulych prispevcich), ktera ma s Tebou spolecny osud mela svuj web, kde pomahala podobne postizenym zenam, pokud chces najdu Ti to. Bohuzel musim opakovat Janina slova:"Pokud ma pravnik placeneho obhajce, tak Tvoje vetsinou neplacena pravni pomoc, nebo jen ruzne porady, patrne nebudou nic platne a spor prohrajes. Ale pamatuji si take, ze jana zduraznovala promlceci lhuty odvolani atd. Takze zkus se poradit na DONe, nebo v Bilem kruhu bezpeci, spis na volbe pravnika, a pokud je to jen trochu mozne investuj do toho, aby Te zastupoval u soudu. Pozor na jednu vec, pravnik Te muze zmast tim ze si vyzada pomerne hodne penez za poradu, ale u soudu Te zastupovat nebude, k tomu, aby Te tam zastupoval potrebujes od nej smlouvu. Pokud se mi ozves, pokusim se najit Janinu e-mailovou adresu a dam Ti ji, ale protoze ji dala mne soukrome, nechci ji tu zverejnovat. Bohuzel nevim jak pochodis, Jana byla prilis casove vytizena a tak prestala odpovidat. Jinak to byl jeden z nejobratnejsich lidi v oblasti prava, ktere jsem kdy poznala. Pokud chces, spoj se se mnou, pokusim se najit vsechny kontakty. Pokud se rozhodnes jinak, prosim, uvaz alespon mou radu: investovat do slusneho pravnika a pokusit se o odvolani a zvraceni rozsudku.
 Misa3 


Re: Re: Re: Re: Domácí násilí-psychycky 

(1.9.2004 14:40:35)
Mileno, psala mi Jana, abys ji napsala na jeji e-mailovou adresu, ale bohuzel mohu Ti ji dat pouze Tobe, protoze nema chut, aby ji tam psaly ruzne zajimave povahy, ktere nevi coby. Takze mi napis, Janinu adresu Ti dam. Muzes mi treba napsat jen jednou treba z cerstve vybudovane schranky, dam Ti vsechny kontakty, ktere by se Ti ve Tve situaci mohly hodit.
 Jitka 
  • 

Re: Domácí násilí-psychycky 

(23.12.2004 13:52:52)
Milý Tomáši. Není na tom nic směšného, spíše smutného. Jedinou radu, kterou mám je opusť je pokud můžeš, protože taková ti za to nestojí, i kdyby byla sebekrásnější.
 Kralicek 


Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(17.10.2004 18:19:23)

Hezky den vsem,bohuzel uz si nepamatuji kdy jsem se naposledy zasmala.Nevim jestli se v mem vztahu jedna primo o tyrani,ale kazdopadne mam silnou potrebu nekomu se sverit.Se svym pritelem jsem se seznamila asi pred sedmi lety.Mozna je cele jadro problemu v tom,ze neni ceske,ale turecke narodnosti.Jenze ja jsem byla moc mlada a hlavne zamilovana,abych mohla vydet problemy,ktere by mohly vzniknout rozdilem nasich mentalit.Muj pritel neni zadny fanaticky muslim,zkratka se chova jako normalni mlady clovek.Kdyz jsme spolu byly asi dva roky,nejprve mu zacaly vadit moje kamaradky,pomlouval je a rikal mi,ze to nejsou opravdove kamaradky.Prestala jsem se s nimi skoro stykat,protoze jsem chtela udelat ,,milackovi,,radost a byt stale s nim.Ted uz vim,ze to byla strasna chyba.Ovsem vse se zacalo stupnovat.Zacalo to slovnimi nadavkami.Obraty jako napr.Jdi do pr...,p..a,ku...a atd jsou na jeho dennim poradku.Nejhorsi na tom vsem je,ze me neustale ponizuje a schazuje. Moje sebevedomi zakotvilo na bodu mrazu.Je hrozne kam az jsem se dostala.Bojim se uz doma cokoliv rict.Nedokazu odhadnout,co meho pritele zase rozcili.V takove situaci se s nim totiz vubec neda komunikovat.Krici jako blazen,strka do me a nekdy i uhodi.Dnes rano jsem ho mela vzbudit.Zkousela jsem to trikrat,nakonec se vzbudil a zacal na me rvat,ze jsem ho nevzbudila vcas.Potom jsme jeli v aute a ja myslela,ze se snad vybourame.Jel strasne rychle,vsechny predjizdel a na ostatni ridice byl hrozne agresivni.V jinem pripade jsem pro nas hledala byt na internetu,a kdyz jsem mu chtela jeden ukazat,mel opet tu svoji naladu a zacal na me rvat,ze ho to nezajima,at ho necham koukat na televizi.Nakonec jsem se ocitla shozena na zemi.Nedavno na me zacal kricet pred lidmi v supermarketu,kdyz jsem chtela pomoci s pytlem zeminy.Tak strasne jsem se stydela.Nicmene muj pritel je mistr pretvarky,pred znamimi je to super chlap.Bezvadny hostitel,vtipny atd.Bohuzel uz se nedokazi branit.Stala jsem se naprosto pasivni.Vsechno dusim v sobe a pomyslim,ze zivot pro me nema smysl.A to nejsme manzele a ani spolu nemame
dite.Mam zkratka pocit,ze se od neho nedokazi odpoutat.Ze si nedokazi nikoho jineho najit.A stale ho miluji,i kdyz mi ublizuje.Vzdy, kdyz je urazeny tak za nim prijdu a odprosim ho,i kdyz jsem zadnou chybu neudelala.Je to zacarovany kruh.Chyba je ve me,protoze jsem se stala zavisla na chlapovi,ktery mi ublizuje a ja nemam dost sily to zastavit.Nez jsem ho poznala,byla jsem pohodova,sebevedoma holka.Ted je ze me uzlicek nervu,mam problem komunikovat s ostatnimi lidmi a naprosto si neverim.Dekuji vsem,kdo mi napisi alespon par hezkych slov.Krasny den preje Petra.
 Pawlí 
  • 

Re: Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(17.10.2004 18:43:31)
Petro!

Zcela bezpochyby se jedná o týrání. Pokus se z toho vztahu odejít jak nejrychleji to jde, než budete mít dítě! Vím že to není jednoduché, ale ber to tak že současné chování je jen předehra, jeho násilí se bude čím dál tím více stupňovat! Pokud si neporadíš sama napiš mi kdykoliv na mejlík, nebo kontaktuj odbornou pomoc. Míša3 tu pravidelně nechává kontak na Donu (organizace na podporu týraných žen), jsou dobrý a vědí o čem mluví. Tohle opravdu NENÍ normální! Navíc je vychováván v jiné kultuře a tam je neučí úctě vůči ženám. Pawlí
 rikam jen, co se docitam........ 
  • 

Re: Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(17.10.2004 19:09:38)
Ahoj, jsem Ceska ,ale ziji v Norsku. Do Norska se pristehovalo spousta skupin z Turecka, Iraku, Iranu apod. Samozrejme jsou mezi temito muslimy hezky chlapi, kteri umi udelat dojem na naivni mlada devcata. Stale casteji ale bohuzel cteme v novinach o velice smutnych pripadech, ale v novinach se doctes jenom o tech nejhorsich. Ty zeny,ktere jsou "jenom" bite a tyrane, o tech se moc nedovime. Ted jsme tu meli pripad: Mlady muz z Iraku si vral norku, meli spolu krasne tri deti, ale protoze nedelala veci podle jeho prani (Norky jsou stejne jako Cesky samostatne, vzdelane a emancipovane.), tak ji vzal i s detmi do Iraku, najal dva chlapiky a kdyz jeli vsichni spolu v aute, tak ti dva najati chlapi tu jeho zenu zastrelili pred ocima jejich deti. Pred rokem sla mlada maminka s kocarkem na prochazku, predtim se nepohodli s jejim muslimskym manzelem.On sedl do auta a prejel ji i s tim kocarkem. oba byli na miste mrtvi. Pred dvema lety jeden muslim zabil svou norskou zenu - vedli spolu kiosek, meli spolu dve deti. On ji zakazal mit mobilni telefon. Prisel vsak na to, ze mobil mela, tak ji ubodal v tom jejich kiosku. Odejdi z toho, ale musis mit pomoc od nejake organizace. Tito chlapi neprenesou pres srdce, ze by je zena opustila. Je to pro ne strasna ostuda a potupa a pred ostatnimi muslimskymi chlapi ztrati respekt. Musis se pripravit na vyhruzky, tak potrebujes profesionalni pomoc a ochranu. Bud rada,ze nemate deti. Spousta zen, co si vzala muslimy trpi cely zivot kvuli detem. Odejdi z toho,ale potrebujes pomoc. Take spousta techto muslimu ocaruje norske divky jenom aby dostali povoleni k pobytu a dostali obcanstvi. Az toto ziskaji, tak tyto zeny uz nepotrebuji a proste se jich zbavi.
 XY 
  • 

Re: Re: Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(17.10.2004 19:26:57)
Hm,to ráda čtu,že jsou Češky samostatné,vzdělané atd.
Ale...
Otec mé dcery,Čech jako poleno(včetně typických projevů třeba ve stavbě věty - běžné ty vole,ty vole,močení kdekoli venku apod.),jinak "Švéd"(dcera tedy dnes i po něm Švédka,jinak Češka).K češství se nerad hlásí,jen v případě,že mu to vyhovuje(platit za něco méně atd.),jinak se prý toho zbavil.To jen my jsme z Bubákova,Kocourkova a on je i nerad,že se v ČR narodil,stydí se za to či cosi podobného.
O Češkách neřekne nic jiného,než česká slepice(kam se prý hrabou na Švédky),špindíry(no o jeho holubech na židli,hnědých šmouhách v posteli,škoda mluvit).
Holky,co žijou v cizině,Amerika,Anglie atd,vysokoškolačky a tak,které mají děti a třeba nepracují,tak jsou vychcané české slepičky((že je to věc jejich,jak to mají zařízené,je další věc),to Švédka by si nikdy nedovolila a další řeči.
Já tomu říkám mindrák,který on nepřiznává,ale léčí si ho dle mého napadáním a urážením,pomlouváním jiných.
Že platí na dceru jen pouhých 3000 Kč(v tomto případě se srovnává zase pro změnu s Čechy,co platí třeba tisíc korun,to zase přestává být Švéd) a jinak se o ni v podstatě nestará je další věc.
Dcera se může jen hrdě bít do hrudi a říkat si jako on - jsem Švédka a kdo je víc,co si za to ale koupí,to nevím.
Asi by se mu nejvíc líbilo,kdybych se projevila jako Švédka a nejspíš vše táhla já.Kdyby nebylo mých finančních zdrojů,tak si dcera tedy z jeho ubohých 3000 Kč,od mistra zeměkoule ze Švédska,tedy moc vyskakovat nemůže,takže svým způsobem to tak i je.
Takže ano,muslimové,to je jedna věc,ale zakomplexovaní čeští emigranti v zahraničí,co nenávidí ČR,to je kapitola druhá.
A tomu já říkám taky slovní tyranie,to se moc dlouhá poslouchat nedá.
O buranech,balíkách,že se o Čechy nikdo nezajímá,Češi se v zahraničí nechytnou,nic neumí,bordel,špína,smrad.
Připadá mi to,z mého pohledu,horší,než kdejaký muslim.
 odpoved z Norska 
  • 

Re: Re: Re: Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(17.10.2004 19:57:56)
Netvrdim, ze muslimove jsou horsi nebo lepsi co s tyce nasili vuci zenam. Nemam nastesti tyto zkusenosti. Ja jsem jen odpovidala te zene, co si vzala muze z Turecka - muslima. Napsala jsem to, co se tady stalo, nic vic.
 Misa3 


Re: Re: Re: Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(22.10.2004 15:00:40)
Tvuj otec neni Cech ani Anglican ani Nor ani Turek( kazda zeme by se za nej stadela). Je to proste zakomlpexovany "čecháček" ktery jde tam kde ma moznost se mit za malo prace dobre. Kdyby tu byli Nemci, byl by Nemec, kdyby Rusove Rus, kdyby prileteli Martani narostou mu anténky:-)))Omlouvam, se, ze o nem tak nepekne mluvim, ale ono se o takovych prospecharich a lide ch kteri zaprpou vlastni zem, moc pekne mluvit neda. Ano Rusove kteri se tu pokouseli vlanout, byly surovi a nevzdelani, ale puvodne i v jejich zemi byla kultura a vzdelanini a jiste v ni i ted zije mnoho inteligentnich a charakternich lidi, s Nemci je to podobne, ve valce byly kruti tak, ze si to malokdo dokaze predstavit, a yresto pred ni meli mnoho vzdelanych lidi uznavajicich lidskou dustojnost jinych a stejne tak i dnes v nemecnku zije dost dobrych a chytrych lidi. Kazdy narod ma v dobe krize lidi, o kterych se da rict:"Poturčenec, horsi turka", ale i lidi, kteri pomahali i tem, ktere meli poruceno brat jako nepratele.

Jista zvrhla logika by snad byla zavrhnout svou zemi proto, ze ve valce nekteri jeji "obcane" delali strasne veci. Bylo by to nespravne, protoze nikdo nemuze za to, co jeho praprapredek delal buhvi kdy a vetsinou si na to nikdo moc nepamatuje (i kdyz jsou veci, na jejich varovny a hruzny dopad bychom meli pamatoval i po mnoha letech).

Ale zavrhovat svou zemi a popirat svuj puvod jen z prospecharstvi, tak to mi pripada jeste ohavnejsi(pokud muze jeste neco ohavnejsiho byt...)Nase zeme mela mnoho velice inteligentnich lidi, kvalitnich umelcu, vedcu i lekaru adt. Ke ktere zemi se vlastne Tvuj otec hlasi? K Norsku? Co na jen rikaji rodilí Norove? Nepripada jim to trapne?
 fanyna 
  • 

Výstraha pro všechny aneb jak jsem byla blbá..... 

(25.10.2004 22:18:39)
Tak jsem tedy sedla k pocitaci a pokusim se ve zkratce neco napsat.Pisu hlavne kvuli Kralickovi.Je to takova vystraha,aby vedela jak si muze spackat zivot. Ja to dovedla do uplneho konce..manzelstvi.
S mym manzelem jsem chodila 7 let. Mela jsem tehdy malou dceru z prvniho manzelstvi a on me s ni velice pomahal.Byla jsem v sedmem nebi. Vety typu tohle nedelej, s temito lidmi se nestykej,vem si svetr nebo nastydnes mi prisli uplne normalni.A jak mi ho kamaradky zavideli, o ne se tak nikdo nikdy nestaral. Byla jsem na vsechno tak strasne sama a najednou se objevil nekdo, kdo to "prece" se mnou mysli dobre.
Ve sve zamilovanosti jsem si ani nevsimla,ze se ten clovek zacina menit. Ze na me kricel pred lidmi a ja se studem mohla propadnout. V jedoucim aute se zavrenymi okny na me rval treba 4 hodiny a ja sedela schoulena v rohu sedadla a nezmohla se ani na odpoved.Lidi se po nas otaceli..on nekricel..on rval. Proste se vzdycky nejaky duvod nasel. Ale prisel taky hezky den a on se venoval me i me dcerce a ja ho milovala.
A pak prisla svatba...tak jsem byla blba...ve sve zamilovanosti jsem rekla ANO.
Chodila jsem do prace,kazdy den mel teple jidlo, postel a zadne reci. Kdyz prisel domu z prace,tak jsem vypinala radio aby ho to nerusilo..on musel mit klid. Zasadne jsme se divali jen na jeho oblibene programy. Kdyz jsem si pustila film,ktery se mu nelibil,tak mi dal prednasku,ze film pro me neni vhodny a kecal do toho tak dlouho,ze jsem to sama nakonec vypla. Stejne bych z toho pri tom jeho kydani nic nemela.
Az po 3 letech manzelstvi jsem si najednou zacala uvedomovat,ze se neco deje. Zamilovanost ustoupila a ja zacala konecne uvazovat realne.
To nejspis vycitil i on a zacalo prave peklo.
Kdyz me videl se bavit s dcerou,tak hned skocil do rozhovoru a zrusil ho,protoze mi resime jen pitomosti a on na ne preci neni zvedavej. Jeho agresivita stoupala. Stacilo aby se mu neco nelibilo a zacal rvat.Moc tepla polevka, moc dlouhy odpocinek(on pracuje a ja se valim)..proste vsechno. Nepocitam kolikrat jsem ho prosila aby sve chovani zmenil.Nepocitam kolikrat jsem mela v noci strach,kdyz ze spani vykrikoval ze mi ukaze jak se chovat---tady on uz presne vedel,ze me to dochazi,ze se neco deje a ztraci me. Jeho vypady (ne fyzicke) nabirali na intenzite. A aby me pokoril jeste vic, stalo se neco, co jsem vubec nepredpokladala.

A ted kralicku dobre cti..jakej jsem ja kreten a k cemu tohle vsechno vedlo.
Muj manzel, muj milacek, se pokousel dostat v noci do dcerina pokoje. Jeste ted vdecim bohu,ze se nic nestalo a neodnesla to dcera. Je mi hrozne,kdyz o tom mam psat. Me se tim neulevi...vzpominky se vrati jak bumerang a rozhodi mi psychiku zase na 14 dni dopredu. Ale kvuli tobe kralicku to pisu. A doporucuju..vem nohy na ramena a neohlizej se.
A vis co je nejhorsi,ze znami rekli: takovy mily,spolecensky,starostlivy clovek..nemela by jsi si s nim promluvit..vsechno se da napravit.

Starou belu muzu napravit!!! Ja jsem odesla,ale trvalo mi to hodne dlouho nez jsem pochopila. A ja se nevratim. A takova jsem byla driv temperamentni a spolecenska a ted? Jsem jen tichy uzlicek nervu, ktery se pokousi dat dohromady. A ja to dokazu.

Je mi ted hrozne kdyz mam zmackou enter a poslat to dal. Mam strasnou chut to vymazat a nikdo nic nevi.Prece to nemusi kazdej vedet. Sedim u pocitace a rikam si ano-ne-ano-ne-tak tedy jo.jup
 Misa3 


Re: vystraha pro vsechny aneb jak jsem byla blba..... 

(26.10.2004 16:42:11)
Fanynko, nevyšiluj, kdybychom si každá ktera se nechala omamit(zblbnout) nekym, kdo ma jakesi osobni kouzlo, mely sypat popel na hlavu, tak nam brzy popel dojde. Šmarjááá proc a za co by ses za to mela stydet????To jako za to ze sis vzala si pitomce? Aby clovek pychopata rozeznal potrebuje zkusenosti a jak je chces ziskat, nez tu situaci prozit. Povidani dryhych je na to zpravidla slabe.

A vubec, nemel by se stydet spis nasilnik, ktery Ti udelal ze zivota peklo a z domova polepsovnu, vezeni a blazinec? Vem to tak, ze sis sice misto stafetoveho koliku vzala pres rameno stalety dub, ale zes cilem k vlastni zachrane (a zachrane dcery) jsi dobehla vcas. To je spis duvod k urcite hrdosti na to zes utekla. Jeste by nebylo od veci podat trestni oznameni.

A HOLKY, PROSIM VAS, NEZAPOMINEJTE: POKUD PODAVATE NA KOHOKOLIV TRESTNI OZNAMENI, MUSITE CHTIT I ODSKODNENI( NEJLEPE SE INVESTOVAT DO PRAVNIKA a nechat se jim doprovodit, nebo se spojit s nejakou organizaci, ktera Vam pravnika pujci) PROTOZE POKUD VAS POLICISTA NEUPOROZNI, ZE TOTO MUSITE UDELAT( a je az s podivem, jak casto na to nejak pozapomene), TAKZE PAK SE NIC DIT NEBUDE. BUDETE JEN SVEDEK a cin bude zhodnocen jako pouha VYTRZNOST/ bez ohledu, ze Vas treba malem zabil/)) ABYSTE BYLA OBET, KTERA MA PRAVO SE NECEHO DOMAHAT( VCETNE NAHLEDNUTI DO VLASTNICH SPISU ATD) MUSITE CHTIT ODSKODNENI. Fyzicke( pokud Vas treba jen jednou jedinkra uhodil, a jak tak procitam vase prispevky, vetsinou to jednou jedinkrat nebylo), (psychicke pokud Vam po vzoru Fanyncina "drahouše" nicil psychiku), financni pokud zavinil Vasi pracovni neschopnost a pripadne znicil nabitek, hodil na vas sve dluhy atd. Udelejte to, protoze jinak jediny trest ktereho se mu dostane bude pokarani od policie. Udelejte to proto, ze kdyz si vodil navstevy byl okouzlujici zabavny a proste super chlap, zatim co vy jste se nekde klepala v rohu poustela podnosy, rozbijela sklenice atd. za coz vas vzdy pred navstevou mile omlouval( secetl vam to az potom). Udelejte to take proto ze po vas prijde do dráhy "drahouse" dalsi zena a tohle byste jiste neprala ani sve nepritelkyni.

Pokud premyslite, zda by Vam pomohl unik k alkoholu, praskum, nebo jidlu tak na chvili zajiste, jenom ze za par mesicu z Vas bude rozklepana rujna, kterou nebude problem umistit do psychiatricke lecebny- takze pokud mu v tomhle nechcete nahravat, drzte se od berlicek tohoto typu co nejdale, a sbirejte sily. Ta prvni myslenka na utek, protoze to proste jednou prepiskne, bud bude vyhrozovat Vasim detem, zbije Vas tak ze skoncite na dlouhou dobu v nemocnici, zbije nekoho za vasich znamych atd. a k Vam pronikne alespon trocha reality, ktere Vas "drahous" zpravidla umne a rutinne zbavil.

Proc Vam zakazuje kamaradky, rodice pribuzne zname kolegyne kolegy a mozna i praci pripadne i tu trochu pomazleni s detmi? Jednoduse proto, ze IZOLACE je nejjednodusi zpusob, jak Vas zbavit realneho pohledu na Vase "manzelstvi". Tohle bylo mnohokrat vyzkouseno na veznich. budete se divit, ale podobni drahousove jsou vybaveni necim co by se dalo nazvat nenekud neobvykly dar, a to je umi velmi dobre zbavit sve " milovane" zdraveho rozumu. Obcas skutecne ziram, protoze si rikam, ze kdyby to ten clovek delal schvalne, tak to tak dokonale nedokaze. A sorry, v tomhle odmitam poslouhat truchlive liceni toho jake strasne mel detstvi. Zvlast, kdyz jeho detstvi mohlo byt docela fajn a z se z nej stal citove nevyspely spratek, jednoduse proto, ze to nikdy nikdo to nejm nechtel. Kde je vina? kdy je to jeste psychopatie a kdy uz psychoza( tedy nemoc) mam dojem, ze tohle se lisi pripad od pripadu a stejne to nikdo nevi jiste.

Ale nastesti na Vas neni, abyste to resily, zvlast pokud mate materske sklony dojit k zaveru, ze on je vlastne chudacek maly, tezce ( psychicky) nemocny a tudiz za nic nemuze. Tohle je pitomost na treti, pokud by tomu tak bylo, travil by dny sveho zivota v cvokhauzu a okoli by na tom bylo mnohem lepe.

Co delat? Proboha nedavejte mu zadnou jeste jednu moznost, neuvazujte jestli se to da urovnat a odpustit. Uvedomte si, ze byste uvronavala a odpoustela zase jen Vy. Takze propracujte plan uteku a utecte, v zadnem pripade mu nesdelujte kdy a jak ho hodlate opustit, mohla byste ho opustit trochu jinak nez si predstavujete( napr dlouhym pobytem v nemocnici, pokud ne jeste hur). Takze jakmile to bude mozne, utecte, kvuli sobe same i detem se postarejte, abyste neutikaly bez pomoci, nepripravene, v jednech satech. I kdyz i tohle je lepsi nez se nechat zabit...

Poslednich dve tri veticky: neexistuje nasilnik, ktery by se z nicehoz nic polepsil( i kdyz mozna pokud o tom premyslim do detailu, kdyby mu nekdo udelal poradnou lobotomii...ale tohle resit nebudeme, ze), nasilne utoky se stavaji stale castejsimi a krutejsimi. Neexistuje jina moznost jak tyto utoky zastavit nez utect. azne nic jineho neni. Pokud nechcete, aby se to stale dal zhorsovalo a zhorsovalo, utecte nic jineho vam nezbyva, jine reseni neexistuje( no par by asi bylo, ale "drahous" rozhodne nestoji za za to abyste stravila par let ve vezeni, jen pro to, ze konecne dostal to, co mu uz dlouho nalezelo).

Omlouvam se za cerny humor, je to moje obrana, se kterou resim situace, nad kterymi bych radeji brecela jak zelva. Neni to vysmech, domaci tyrani jsem take prozila a nemam moc chuti se nad tim smat. Rikam jen ze az se zase nekdo bude pohorsovat nad mym zvykem, sem tam utrousit cerny vtipek, at si rekne, ze se kazdy brani jinak. A cerny humor byva zpravidla obrana.
 Pawlí 
  • 

Re: vystraha pro vsechny aneb jak jsem byla blba..... 

(28.10.2004 19:19:43)
Ahojky Fanyno,

díky za odvahu, snad Tvůj příběh pomůže těm, které váhají. Myslím že je přesvědšivější než sáhodlouhé vypisování a doporučování. Pawlí
 Radana 
  • 

Re: Výstraha pro všechny aneb jak jsem byla blbá..... 

(29.10.2004 14:04:58)
Fanyno, je bezva, že jsi sem svůj příběh napsala, abys pomohla někomu jinému. Držím moc palce ať je z tebe zase veselá, sebevědomá žena. Zasloužíš si to. Že je pro ostatní ten tvůj bývalý skvělý a starostlivý, věřím. Sama jsem kdysi poznala někoho takového - po nějakém čase, kdy byl úžasně pozorný a starostlivý, se změnil na někoho, kdo chtěl posuzovat mé chování, trestat, dělal šílené scény v restauraci přede všemi atd. Naštěstí se to projevilo jasně ještě při chození na první společné dovolené a mně došlo, kam by vše vedlo, takže jsem rychle utekla. Kdybych to vyprávěla někomu, kdo ho zná (ne nějaké ženě, s kterou chodil), nikdy by mi neuvěřil - tak byl navenek zábavný, inteligentní atd. Drž se.
 Tara zelená 


dobře jsi udělala 

(1.11.2004 20:23:07)
Blahopřeji k rozhodnutí toho chlapa opustit. Sice trochu pozdě, ale lepší než nikdy! Přeji Ti, ať se dáš brzo dohromady a ať se ten hrůzný vztah na Tobě, ani na holčičce moc nepodepíše...
 Tara zelená 


dobře jsi udělala... 

(1.11.2004 20:24:39)
Blahopřeji k rozhodnutí toho chlapa opustit. Sice trochu pozdě, ale lepší než nikdy! Přeji Ti, ať se dáš brzo dohromady a ať se ten hrůzný vztah na Tobě, ani na holčičce moc nepodepíše...
 Agnes 
  • 

Re: Výstraha pro všechny aneb jak jsem byla blbá..... 

(30.6.2005 14:50:42)
Ahojka všichni.
Můj příběh začal nějak podobně.
Ze začátku jsem si myslela, že jsem snad našla prince z pohádky, protože po nevydařeném manželství (můj ex byl na ženský a mě to nešlo schroupnout) jsem konečně našla chlapa, kterému jsem byla nejpřednější na světě a chtěl být všude a pořád se mnou. Věděla jsem, že chce děti a rodinu. To se mi líbilo.
Kdybych věděla.....no...
Byla jsem sebevědomá žena, samostatná s jedenáctiletým synem, schopná se o všechno postarat a všechno zařídit. Teď jsem žena, která z práce pádí domů, jenom abych se o pět minut nezpozdila. To by bylo řečí, úšklebků a poznámek.
 Agnes 
  • 

Re: Výstraha pro všechny aneb jak jsem byla blbá..... 

(30.6.2005 14:50:42)
Ahojka všichni.
Můj příběh začal nějak podobně.
Ze začátku jsem si myslela, že jsem snad našla prince z pohádky, protože po nevydařeném manželství (můj ex byl na ženský a mě to nešlo schroupnout) jsem konečně našla chlapa, kterému jsem byla nejpřednější na světě a chtěl být všude a pořád se mnou. Věděla jsem, že chce děti a rodinu. To se mi líbilo.
Kdybych věděla.....no...
Byla jsem sebevědomá žena, samostatná s jedenáctiletým synem, schopná se o všechno postarat a všechno zařídit. Teď jsem žena, která z práce pádí domů, jenom abych se o pět minut nezpozdila. To by bylo řečí, úšklebků a poznámek.
 Agnes 
  • 

Re: Výstraha pro všechny aneb jak jsem byla blbá..... 

(30.6.2005 14:50:43)
Ahojka všichni.
Můj příběh začal nějak podobně.
Ze začátku jsem si myslela, že jsem snad našla prince z pohádky, protože po nevydařeném manželství (můj ex byl na ženský a mě to nešlo schroupnout) jsem konečně našla chlapa, kterému jsem byla nejpřednější na světě a chtěl být všude a pořád se mnou. Věděla jsem, že chce děti a rodinu. To se mi líbilo.
Kdybych věděla.....no...
Byla jsem sebevědomá žena, samostatná s jedenáctiletým synem, schopná se o všechno postarat a všechno zařídit. Teď jsem žena, která z práce pádí domů, jenom abych se o pět minut nezpozdila. To by bylo řečí, úšklebků a poznámek.
 Misa3 


Re: Re:  

(30.6.2005 23:53:43)
Agnes a druha pisatelka, je skvele, ze jste si obe uvedomily v cem zijete a ze musite z toho v zem zijete utect. Holky jste Vam mohu poradit zavolejste na jednu z poraden kterou pokladam za velice dobou jsou i jine a mohu vam je take sem dat. Ale DONA je velmi dobre poradna s velice laskavymi a hodnymi pracovnicemi, neni ceco se bat nikdo na vas nebude jakkoliv v nidem nalehat, ani vam nebude nic vycitat, ja sama pokladam za veliky pokrok, ze jste obe dokazaly prekrocit svuj stin a odtrhnout se, zatim alespon psychicky, od muze, ktereho jste milovaly a mozna jeste milujete.

Ze premyslite o tom ze se v temhle pekle zit neda a uvazujete o tom jak dal.

takze 1) zavolat poradnu, pripadne do poradny napsat, nepiste z domacicho PC a nevoilejte domacim telefonem ani svym mailvem existuji verejne telefony v nemocnicich v poradnach atd. staci si koupit kartu na verejny automat a zavolat. Z domaciho PC rovnez nepiste, byla tu zena ktera mela vytecnika, ktery se ji vzdy dokazal dostat na heslo a pak joi deptal tim jak je vsevedouci. Tyhle typy bych s chuti...no nic radeji to nebude rozvadet.

2)poradte se o vecech jako jsou pripravy k uteku, uvahy kam utect( pripadne zaridit azylovy dum, u nekoho znameho si nechte trochu penez doklady a dukazy, bylo by take dobre mit fotograficke dukazy, lerare ktery potvrdi zda jste byla zranena a pokuste se poprosit nekoho z pratel aby Vam vyfotografovat poskozeny nabytek, satvstvo mordiny a zrnaneni. Vse co vam nasilnik vyhruzneho napise nechte opsat policii, protoze policie byva laxni obratte se na Statni zastupitelstvi. Poradte o pravni strance Vaseho problemu se s tzv pevnou poradnou bud Bily kruh bezpeci nebo Acorus, pripadne zeny v tisni. pri uteku budete muset udelat vse abyste neztratily trvale bydliste a neprisly o deti. To zda je mozne podat zadost o predbezne opatreni jsem slysela ve dvou verzich proto to rozhodne s pravnikem poradny prodiskutujte. Bude s vasi dost lidi, ale vse podstatne budete muset udelat samy a nakonec , pokud byste pri velice zle rvacce musela utect, pokuste se pokud je to jen trochu mozne s sebou vzit deti a okamzite po uteku zavolat poradnu se kterou spolupracujete a ktera vam zaridi prozatimni utulek a pozdeji i azylove ubytovani. Vezmete si s sebou i doklady jak vlastni tak ditete tak i dukazy partnerova nasili. Bylo by i dobre podat trestni oznameni, ale nemusite ho podavat Vy, ale svedek, rodinny prislusnik, nebo jiny svedek kamaradka atd...Zapiste si cisla policistu, mluvte s nimi mimo mistnost ve ktere ja partner aby do vaseho hovoru nezasahoval atd. na policii si muzete stehovat proto ty cisla policistu. Pokud Vam policii nepomaha obratte se na Statni zastupitelstvi. Urcite jsem na nektere dulezite veci zapomnela, ale plakatky na tema co ma delat zeny zijici v manzelstvi s nasilnikem jsou vsude na strsdiscich v Obcasnkych poradnach atd.

Drzte se, verim ze to zvladnete a riskujte nebezpeci uteku pred denodennim a roztoucim nebezpecim utokum nasilnika. Nezastavite ho pujde do nekonecna. Musete se s toho manzelstvi osvobodit je to jedina moznost jak to zastavit a i kdybyste mela jit jen s ditetem a kartackem na zuby na druhy konec republiky, az ziskate praci a ziskate si levnejsi podnajem a postupne se zaridite zistite ze vse i velky materialni nedostatek je lepsi nez strach o zivot, vlastni nebo ditete. Drzte se. Neverte teoriim o nemoci partnera, o tom, ze to dela alkohol a tom, ze jste to udelala sama, ze jste ho vyprovokovala...nic z toho neni pravda, nasili je soucast jeho povahy a zastavit ho, znamena ho opustit. NIC JINEHO HO NEZASTAVI A STALE BUDETE RISKOVAT TEZKY URAZ, NEBO I SMRT VLASTNI, NEBO SVEHO DITETE.
 Misa3 


Re: Re:  

(1.7.2005 0:05:15)
Agnes a druha pisatelka, je skvele, ze jste si obe uvedomily v cem zijete a ze musite z toho, v cem zijete, utect. Holky jeste Vam mohu poradit zavolejte na jednu z poraden, kterou pokladam za velice dobrou, jsou i jine a mohu Vam je take sem dat. Ale DONA je velmi dobre poradna s velice laskavymi a hodnymi pracovnicemi, neni ceho se bat, nikdo na Vas nebude jakkoliv v nicem nalehat, ani Vam nebude nic vycitat. Ja pokladam za veliky pokrok, ze jste obe dokazaly prekrocit svuj stin a odtrhnout se, zatim alespon psychicky, od muze, ktereho jste milovaly a mozna jeste milujete.

Ze premyslite o tom, ze se v temhle pekle zit neda a uvazujete o tom, jak dal.

Takze 1) zavolat poradnu, pripadne do poradny napsat, nepiste z domacicho PC a nevolejte domacim telefonem, ani svym mobilem, existuji verejne telefony, v nemocnicich v poradnach atd. Staci si koupit kartu na verejny automat a zavolat. Z domaciho PC rovnez nepiste, byla tu zena, ktera mela vytecnika, ktery se ji vzdy dokazal dostat na heslo a pak ji deptal tim, jak je vsevedouci. Tyhle typy bych s chuti...no nic radeji to nebude rozvadet.

2)poradte se v Poradnach o vecech jako jsou pripravy k uteku, uvahy kam utect( pripadne zaridit azylovy dum), u nekoho znameho si nechte trochu penez doklady a dukazy, bylo by take dobre mit fotograficke dukazy, najit lekare, ktery potvrdi, zda jste byla zranena a pokuste se poprosit nekoho z pratel aby Vam vyfotografovat poskozeny nabytek, satstvo, modriny a zrnaneni. Vse co vam nasilnik vyhruzneho napise, nechte opsat policii. Protoze policie byva laxni, obratte se na Statni zastupitelstvi. Poradte o pravni strance Vaseho problemu se s tzv pevnou poradnou bud Bily kruh bezpeci nebo Acorus, pripadne Zeny v tisni. Pri uteku budete muset udelat vse, abyste neztratily trvale bydliste a neprisly o deti. To zda je mozne podat zadost o predbezne opatreni, jsem slysela ve dvou verzich, proto to rozhodne s pravnikem poradny prodiskutujte. Bude s Vami dost lidi, ale vse podstatne budete muset udelat samy. Nakonec, pokud byste pri velice zle rvacce musela utect, pokuste se, pokud je to jen trochu mozne, s sebou vzit deti a okamzite po uteku zavolat poradnu, se kterou spolupracujete a ktera vam zaridi prozatimni utulek a pozdeji i azylove ubytovani. Vezmete si s sebou i doklady, jak vlastni, tak ditete, tak i dukazy partnerova nasili. Bylo by i dobre podat trestni oznameni, ale nemusite ho podavat Vy, ale svedek, rodinny prislusnik, nebo jiny svedek kamaradka atd...

Pokud behem napadeni zavolate policii, zapiste si cisla policistu, mluvte s nimi mimo mistnost, ve ktere je partner, aby do Vaseho hovoru nezasahoval atd. na policii si muzete stehovat, proto ta cisla policistu. Pokud Vam policie nepomaha, obratte se na Statni zastupitelstvi. Urcite jsem na nektere dulezite veci zapomnela, ale plakatky na tema, co ma delat zena zijici v manzelstvi s nasilnikem, jsou vsude na strediscich v Obcanskych poradnach atd.

Drzte se, verim ze to zvladnete a i kdyz nemohu poprit, ze riskujte nebezpeci uteku pred denodennim a roztoucim nebezpecim utokum nasilnika. Nezastavite ho, pujde do nekonecna. Musete se z toho manzelstvi osvobodit, je to jedina moznost, jak to zastavit a i kdybyste mela jit jen s ditetem a kartackem na zuby na druhy konec republiky, az ziskate praci a ziskate si levnejsi podnajem a postupne se zaridite, zjistite ze vse, i velky materialni nedostatek, je lepsi nez strach o zivot, vlastni nebo ditete. Drzte se.

Neverte teoriim o nemoci partnera, o tom, ze to dela alkohol a tom, ze jste to udelala sama, ze jste ho vyprovokovala...nic z toho neni pravda, nasili je soucast jeho povahy a zastavit ho, znamena ho opustit. NIC JINEHO HO NEZASTAVI A STALE BUDETE RISKOVAT TEZKY URAZ, NEBO I SMRT VLASTNI, NEBO SVEHO DITETE.
 Raketka 


Re: Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(17.10.2004 20:34:17)
Petro,
je dobře, že vidíš a umíš popsat, co se ve vašem vztahu děje - už nejsi zaslepená láskou a vidíš skutečnosti takové, jaké jsou. Máš štěstí, že nemáte děti a nejste manželé. Všechny tyto skutečnosti jsou na tvé straně a jen ti nahrávají k tomu, aby jsi se co nejdřív rozhodla odejít. U toho muže tě v tuto chvíli nedrží nic! Tak s ním, prosím tě, nezůstávej!
Nejde o to, jestli je muslim, křesťan, Čech, Turek nebo Švéd - jde o to, že ti ubližuje a ty to přeci snášet nemusíš!!!
 Alicee 


Re: Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(18.10.2004 4:23:17)
Petro, taky si nemyslím, že problém tvého přítele spočívá v jeho náboženství, jeho problém je, že je to hovado, které ubližuje slabším, muslim, nemuslim...
Je dobře, že si uvědomuješ, že tvá situace není normální a že bys ve vztahu neměla setrvávat. Souhlasím ale s tebou, je těžké odejít, správně píšeš, že jsi svým způsobem na příteli závislá a že si připadáš jako v bludném kruhu. To je úplně normální a dost běžné. Muži kteří terorizují ženy jim tak zničí sebevědomí, že žena se pak bojí cokoliv udělat, protože jim ten jejich nabulíkoval, že bez něj jsou nic a nic nezmůžou.

Není to ale pravda a ty to víš, jenom zatím nemáš dost sil bojovat. A pokud budeš chtít bojovat sama, nebude to lehké. Míša tady nechává často odkazy na různé organizace, které ti pomohou. A pomohou ti jenom tím, že se díky jim budeš moci spojit se ženami, které prožili a nebo prožívají to samé...je to velká pomoc, uvědomíš si, že nejsi na všechno sama a že jsou kolem tebe lidi, kteří dokážou chápat, protože ví o čem mluvíš.
Nikdy jsem moc na takové "podpůrné skupiny" nevěřila, myslela jsem, že já zvládnu všechno sama a nepotřebuji se někde vykecávat. Pak jsem se stala obětí znásilnění a na internetu našla jednu skupinu, která mi moc pomohla. Uvědomila jsem si, kolik nás takových je, jak jsou naše příběhy podobné...a fakt mi to moc pomohlo se vypořádat s tím co se stalo.

Moc ti držím palce, máš na to. Každá žena má právo být šťastná, i ty. Jestli budeš potřebovat podporu, napiš sem, tady je hodně chápavých lidí, kteří pomůžou.
 orchidej 


Re: Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(18.10.2004 15:32:30)
Králíček: Proboha okamžitě se sbal a mazej pryč. Jak se můžeš ptát, zda jde o týrání? Jak můžeš takového člověka milovat? Pokud s ním nemáš dítě, nejste manželé, není na co čekat. Věř, vím o čem mluvím, takové jsou začátky. Až budeš stát nahá na chodbě nebo s nožem pod krkem, rychle zapomeneš, jak ho miluješ. Možná se jen bojíš začít znovu, ale takhle by z Tebe po čase zbyla jen troska. Není opravdu na co čekat. Ukonči tento vztah, žádná jiná rada neexistuje - nikoho nezměníš, žádný psycholog nepomůže, jen Ti poradí totéž, co my tady, honem od něj pryč.
 opuntia 


Re: Re: SLOVNI TYRANI A JAK HO ROZEZNAT 

(20.10.2004 14:25:25)
Ahoj Petro ,jak už ti tady holky napsaly jde o týrání.Já jsem si prožila něco hodně podobného co teď prožíváš ty s tím rozdílem že můj "milovaný" byl čech .Byla jsem mladá ,zamilovaná a i když mě známí i rodina varovali tak jsem si ho vzala a máme dceru .Nebudu vypisovat co mi dělal ale bylo to to samé co dělá ten tvůj tobě ,mé sebevědomí bylo těžce pod bodem mrazu ,omlouvala jsem se mu aniž bych měla za co atd.Když byl dceři rok tak jsem náhodou potkala bývalého kamaráda a rozhodla jsem se od manžela odejít ,což se mi za podpory rodičů podařilo.Později jsem se podruhé vdala ,máme syna ,můj muž je skvělý nedělá mezi dětma rozdíl a já vím že jsem tenkrát udělala moc dobře že jsem to ukončila dřív než bylo pozdě.Snad ti můj příběh pomůže v rozhodování ,není jednoduché to udělat ,ale stojí to za to !!Přeju ti hodně štěstí !!
 Misa3 


Re:  

(21.10.2004 4:17:02)
Jsi skvela, zes dokazalas z toho pekla utect a je bajecne, ze ted mas to, co si kazda zena zaslouzi(a co sis musela tak tezce vybojovat), hodneho manzela a dobrou rodinu. Je mi jen moc lito, zes cele roky musela prozivat takove hruzy, ale moc prosim, napis o tom trochu vic pro zeny, ktere jsou týrány.Ja to zazila jen psychicky, jen tri roky, navic bez deti- Ale kdyz zeny v situaci, ve kteres jsi kdysi byla, poznaji, ze maji nadeji, vybojovat si zivot a rodinu jaka ma byt, verim, ze ziskaji z Tveho prikladu hodne odvahy. ( pochopitelne nepis nic osobniho, jen treba to, jestli Ti pomahaly nejake organizace, nebo hlavne rodice, nebo jsi v sobe mela tak velkou silu, ze ani tomu muzi, ktery s Tebou tak surove zachazel, Te nezlomil.Myslim, si, ze by to skutecne mohlo velice pomoci. Rada bych jen podotkla, ze to, co muze pomuct byva u kazdeho ruzne a ze jsou i zeny, ktere do takoveho zleho vztahu propadly tak hluboko, ze dokazi vyvaznout, jen nesmirne tezce. Velmi Te obdivuji a preji vse dobre.
 Misa3 


Kralickovi 

(21.10.2004 5:10:39)
Kralicku(Petro), Ty nemas zadnou vinu, moc te prisim pokus se zbavit pocitu, ze cokoli z toho co se u vas deje, je TVA VINA NENI TY JSI OBET A MNOHO ZEN, V TOMHLE POSTAVENI SKUTECNE OBVINUJI HLAVNE SEBE, PROTOZE JEJI"DRAHOUS"JE IZOLOVAL OD PRATEL OD PRACE OD RODICU A TED JE MA V HRSTI. Ale presto Tvuj dopis je v mnoha vecech odvaznejsi nez jake jsem od tyranych zen cetla. Dokazes( jak uz psali ostatni) rozernat, ze se deje neco zleho, ze Te Tvuj patrner nejen ponizuje, ale i na verejnosti snizuje Tvou lidskou dustojnost. Chci te usterit analyz toho typu, ze Tvuj manzel je slaboch, ktery je cely stastny ze ma nekoho koho muze tyrat...Ale prece jen uvedom si ze pokud budes na sebe brat vinu a mit z nej neustale strach a ve svem mu uhybat bude to porad horsi. Jak tu dalsi pisatelka vyjadrila( holky to vazne nedelam schvalne, ale jmena strasne rychle zapominam, moc a moc se omlouvam)TY MAS SILU SE BRANIT. Dej na mne a na metraky literatury, ktere o tom pisi, a vetsina tyranu jsou hrozni ZBABELCI. Bohuzel pokud je Tvuj manzel jine narodnosti( abych pravdu rekla, cetla jsem to neprilis pozorne, protoze mi stale pada text-omlouvam se ale pochopila jsem to tak ze manzel je jineho nabozenstvi z jine zeme a vyznava jine tradice vcetne postoju k zenam),ze zeme, kde je bezne zenami pohrdat, bit je, nicit jejich lidskou dustojnost, pak je situace je to komplikovanejsi. Zkus nahlednout do obou knih Betty Mahmoodyove-" Bez dcerky neodejdu" a "Z lasky k diteti" druhou knihu pokladam za prinosnejsi, protoze se zabyva jednotlivimi pribehy(kauzami)kde lici nejen jak tyto vztahy mezi lidmi s naprosto odlisnym zazemim vznikaji i proc se agresivni partner v partnercine zemi chova dobre a prizpusobi se beznym normam chovani, zatim co, pokud se i se zenou dostane do sve vlasti, zacne byt kruty. Je to dost slozite a nema cenu to ted vypisovat... ale presto precti si to zjistis, ze nejsi sama a ze silu mas. Posim pokus se o tom premyselt i z toho uhlu, ze cim drive uteces tim lepe, protoze s kazdym dnem je utek tezzsi protoze kazdy den ma nad Tebou vetsi moc a kazdym den klouzes dal do postaveni, ktere je tam pro zenu bezne.

Takze
1) nejsi nicim vina( to ze ses zamilovala do nekoho, kdo v sobe neco takoveho mel zadna vina neni, tyhle typy skutecne mivaji velike charisma a sve druhe ja si velmi peclive strezi.
2) mas dost sily, abys utekla a proboha rozhodne neuvazuj co si chudak bez tebe pocne, zvlast, kdyz treba utecec a znamy Ti donesou ruzne zvesti typu jak se hrouti jak ho mas na svedomi atd. jE TO NAPROSTO PITOMOST VE VASEM VZTAHU JE JEN JEDNA OBET A TVUJ MANZEL TO V ZADNEM PRIPADE NENI.
3) Nejdi si oproru v nejake organizaci a bud velice opatrna at manzle neprijde na tve "zajeci umysly"
4Dalsi nesmysl jsou uvahy typu jak zklames jeho rodice sve rodice jak se Ti budou vysmyvat zavistivci atd...Proboha na tohle se skutecne vybodni, i kdyby se sire okoli stavelo na hlavu a odrazelo usima, pokud uteces, NESTOJI TO ZA TO TYRANI, KTERE POKUD ZUSTANES BUDE PORKACOVAT A POKRACOVAT..ZESILOVAT SE POKUD BYLO VICE MENE JEN PSYCHICKE, TAK VELICE BRZY NEBUDE, NIKDY NEBUDES VEDET ZA KTEROU VETU BUDE BITA, ZA KTERY POHLED ZA COKOLI CO SE MILOSTPANOVI NELIBI. POCHOP KRALICKU, ON NEPROTREBUJE SKUTECNY DUVOD, ALE JEN DUVOD SMYSLENY, KTERYM TE JESTE VIC ZASTRASI, PROTOZE VELMI BRZY ZJISTIS, ZE TE MLATI ZA NAPROSTE BLBOSTI S VELKYM B.A ZE AT DELAS CO DELAS BITI PROSTE NEUNIKNES. A ZA DRUHE POKUD BUDE MIT POCIT, ZE BYS MOHLA UTECT, JE MOZNZE, ZE tI DOPREJE PAR PEKNYCH DNIK KTERE V TOBE PROBUDI ZASE NADEJI...NEVER TOMU, JE TO JEN SPEKULACE, ABYS ZE ZOUFALSTVI NEUTEKLA.

TAKZE UTEC, JAK NEJDRIV TO JDE, A NEDELEJ TO SAMA, BUDES POTREBOVAT NEJAKOU POMOC, POKUD TE NEMA CHYTIT ZA PRISTIM ROHEM. TAKZE K UTEKU JE NUTNA I PRIPRAVA, A PROBOHA V ZADNEM PRIPADE S NIM NEJEDNEJ NA ROVINU, ZAJISTI SI UTOCISTE TREBA U ZNAMYCH, ALE MUSIS MI JISTOTU, ZE TE NEPODRAZI A MUSIS MIT I PLAN CO DAL...POSTUPNE STEHUJ SVE VECI K NEKOMU, KOMU VERIS, TAKZE POKUD TE NACHYTA MEZI DVERMI, PROSTE TE BUD ZACAL STRASNE BOLET ZUB NEBO NECO NA TEN ZPUSOB, PRIPRAV SI POHOTOVE LZI POKUD ODHALI, ZE CHCES UTECT...ZAJISTE LEZ NENI PEKNA, JAK ME PATRNE NEKDO NAPOMENE, ALE AT TAKE UVAZI JESTLI PRAVDA STOJI ZA BITI A URAZKY OD MUZE, KTERY JE ZLY A SUROVY, A KTERY SI PRAVDU V ZAKLADNICH VECECH ROZHODNE NEZASLOUZI, jestli stoji jednani na rovinu za to, ze by ZENU KTERA UTIKA, mohlo takova JEDNANI "NA ROVINU" MOHLO STAT ZDRAVI, NEBO I ZIVOT.

Vsechny drzime moc pesti. DRZ SE A MOC O SVOU SITUACI NEROZEBIREJ, VYCHODISKO JE JEN JEDNO-UTEK A ROZVOD. NE NUTNE V TOMHLE PORADI, SPIS PODLE OKOLNOPSTI A MOZNOSTI POMOCI A OPORY ZNAMYCH.PREJI VSE DOBRE, HODNE ODVAHY STATECNOSTI A STESTI. a ROZHODNE SE NEBOJ S NEKAM SPOJIT. zJISTILA JSEM ZE DAVAM NA donu SPATNE CISLO TAKZE OMLOUVAM SE- OPRAVA 2 51 51 13 13 LINKA JE NEPRETRZITA A POMERNE KVALITNI. jSOU JESTE I LYGY PROTI NASILI, PROSTE TROCHU TO ZALEZI NA MESTE VE KTEREM ZIJES, MRKNI DO ZLATYCH STRANEK. POKUD ZIJES S MANZELEM S JEHO ZENI, JE TO VELICE SPLETITE, ALE ANI PAK NEZTRACEJ NADEJI. VER TOMU, ZE POKUD TO NEVZDAS SKUTECNE JE VELMI PRAVDEPODOBNE, ZE TO NAKONEC DOKAZES. zDRAVIM A PREJI VSE DOBRE.

p.s. UZ U TOHO USINAM, TAKZE JESTLI SE OPAKUJI, MOLOUVAM SE.

 fanyna 
  • 

kralickovi 

(21.10.2004 10:31:52)
Kralicku, jako bych videla sebe. Je mi strasne uzko ze tveho textu a jeste ted se mi derou do oci slzy.
Jsem Ceska zijici v zahranici a presne takovy model manzelstvi jsem mela..
Bydlela jsem 4 roky s chlapem,ktery me psychicky vydiral.Ztratila jsem skoro vsechny sve zname, svou samostatnost.
Pred 5 mesici jsem odesla.Bylo to nekonecme rozhodovani.Odejit od muze,ktereho tolik miluji..nebo jsem na nem pouze tolik zavisla?....Odchod nebyl ruzovy.Prvni 2 mesice jsem jen brecela.Chodila jsem na prochazky..vzdycky si nekde sedla a pul dne brecela.Tmave bryle byly ma kazdodenni potreba.Furt jsem na nej musela myslet..jestli jsem nahodou neudelal chybu ja. Kazdy den mi volal a ujistoval me,ze jen on je pro me ten pravy.Do toho jeste vyhruzky,co pry si bez nej pocnu v cizi zemi,ze jsem bez nej ztracena existence a tak. Po trech mesicich jsem jsem si zaridila nove tel.cislo,ktere nezna. Ale on mi dal vedet znovu..zjistil mou novou adresu a jezdi 2x mesicne na navstevy(nebo spis kontroly).Dava mi najevo jak me miluje a pri te prilezitosti mi dokaze rict jak jsem blba,ze nic neumim. On me zaridi vystehovani zpet do Cech.....strasny..to vsechno me strasne podkopava a neverim si.Protoze co kdyby mel nahodou pravdu. Ja vim,ze ji nema,ale prece jen..co kdyby.
Nevadi mu,ze za mnou jezdi 400 km daleko jen aby me pokoril.
Dnes po 5 mesicich:jeho navstevy neustavaji...ja na nej nereaguji a pokousim se to ignorovat.
Jeste furt to neni ono. Nekde dole ve me hloda cervik pochybnosti.Mozna by jsme to mohli spolu zkusit znovu,vzdyt se zmenil....ne nezmenil..vim to,vim to, vim to....v hlave to mam srovnane..vim,ze nesmim zpet..jen srdce veli jinak. Ale ja to nevzdam..Nesmim
Kralicku presne tyhle neurovnane myslenky se mni honi hlavou jeste po 5 mesicich odchodu. Odejit pro me bylo velice tezke a dramaticke.Vse jsem si naplanovala do posledniho puntiku.Po posledni kapce,kterou mi mohl ustedrit jsem si sehnala byt ,postupne odvazela sve veci.Tyden pred planovanym velkym stehovani jsem mu to oznamila. Bylo to hrozne.Tyden psychickeho vydirani a slz z jeho strany,jak jsem nevdecna.
Ale zacinam znovu a to je hlavni.
 Misa3 


Re: kralickovi 

(22.10.2004 14:34:41)
Jsi moc statecna, silna a odvazna zena. Jenom prosim Te, neuvazuj o tom, ze by ses vratila. Bylo by to jeste vetsi peklo nez pred tim, a proto, ze Te uz jednou dostal zpet, by si troufal stale vic, a navic by Te pri kazde prilezitosti za Tvuj utek trestal. Ne tyden, nebo mesic, ale do nekonecna, nez by ses zase rozhodla utect. Jinak pokud se tyka toho, ze k Tobe chodi, aby Te mohl tyrat: Nevim jake zakony plati v zemi ve kteres zijes, ale u nas pokud jste rozvedeni a on se dostane nasilim do Tveho domu( bytu, nebo podnajmu) je to vloupani a trest je nepodmineny. Staci jen zavolat policii a oni si ho odvezou a pripad je soudne zvazen jako trestny cin. Problem by byl, pokud byste nebyli rozvedeni. V nekterych zemi plati takovy ten zakaz priblizovani, a to s castro rozsiruje na zakaz volani po telefonu nebo jakehokoli obtezovani. Zalezi na tom, jestli zijes v zemi, ktera bere zeny jako lidi, nebo spis jako soucast domacnosti...Presto v mnoha zemich existuji organizace pomahajici zenam, ktere si plati a shaneji vlastni pravniky a pravni rady. Nemas nejakou takovou moznost?Pokud se na Tebe upne bude to zle protoze tyhle povahy jsou schopny pronasledovat byvalou zenu cela leta. Ale zase jsem zazila pripad, upnuteho partnera, ktery po pokarani policii, se zase pekne uklidnil a dal pokoj. Neni u Vas moznost se pred jeho obztezovanim nejak chranit?Jinak prosim Te i kdybyste rozvedeni nebyli, nedovol mu ani naznak fyzickeho sblizeni, nebo v tom litas znovu a jeho pronasledovani se zmeni v posedlost. V pripade znasilneni, vetsina zemi uznava, ze lze znasilnit i vlastni manzelku a podle toho je s pachatelem jednano=adekvatni trest az po vezeni. Bohuzel zalezi na tom jake tradice jsou v zemi ve ktere zijes, a to jak tradice rodinne, spolecneske, tak i soudni. Rozhodne nejakou pomoc zkus najit, jinak Te to bude stale deptat, i kdyz to bude rozhodne lepsi nez se vratit. V tomhle dje na rady ostatnich i mne a nevracej se, nebo to peklo, kterym jsi prosla, bude zanedbatelne proti tomu, pokud bude mit pocit, ze Te dokazal zlomit a premluvit k navratu. Vydrz. Doufej, ze najdes pomoc, nebo Te prestane z nejakych duvodu obtezovat.
 Vera S. 4 deti, USA 
  • 

Re: Moudrá rada 

(1.11.2004 0:36:50)
Velmi kokretní a věcná. Škoda, že dokud nebude ta, které je určena "zralá", moc se asi nestane. Telefonní spojení na Bílý kruh bezpečí a další organisace už tady na Rodině jsou.A celá řada článků a rad. Věra S.
 vranimůra 


Re: Re: Moudrá rada 

(2.11.2004 13:41:01)
Paní Souhradová má naprostou pravdu. Můžete dotyčné, dotyčnému říci tisíc dobře míněných rad, ale pokud on sám k tomu nedozrál - nevyslyší je. Některé zkušenosti jsou prostě nepřenosné.

Ale přesto si myslím, že je moc dobře, když se takovéto příběhy zveřejňují. Třeba právě to je ten další krůček k "uzrávání".
 alu 
  • 

UTEČ !!!!! 

(4.11.2004 21:42:52)
Králíčku, seber všechny síly, které ti zbývají a uteč!!! Prosím !!!
Takový člověk se nikdy nezmění a ty máš určitě šanci zacít žít nový a lepší život někde jinde a třeba i s někým jiným.
Nenech se zničit
 Misa3 


Re: Mám se rozvést? 

(2.10.2003 15:37:22)
Je to domaci nasili, napisi vic, pro ted musim koncit. M
 Dom 
  • 

Re: Mám se rozvést? 

(28.7.2006 14:27:46)
Co chcete? To je ta správná otázka a odpověď na ni není vůbec jednoduchá. Manžel se potřebuje realizovat stavbou domu, a je otázka, zda bude po jeho dokončení spokojen. Skoro si myslím, že ne. Vy evidentně po domě netoužíte, chcete mít doma pohodu, ale někteří muži na to nemají (vím o čem mluvím). Chyba není v nás, možná ani v nich ne. Jen jsme každý někde jinde. Bohužel to, co je pro Vás důležité a důležitější si budete muset zodpovědět sama, na to není univerzální návod. Já si občas představuji, že tento den, který zrovna žiju je poslední v mém životě. Funguje to neomylně, protože dělám věci, ketré chci já sama, říkám věci, ketré chci já sama za sebe. Ale situace v jaké jste není příjemná a držím palce, ať to zvládnete, co nejlépe.
PS: Momentálně jsem v podobné situaci a nevím, co s tím.(Lépe řečeno vím, ale nemám odvahu do toho jít).
 Dana, syn 10 let 
  • 

DÍKY ZA TOTO TÉMA 

(27.11.2001 12:32:55)
JSEM RADA, ZE JSEM NASLA TENTO CLANEK. NACHAZIM SE V PODOBNE SITUACI.ZIJI SE SVYM DRUHEM JIZ DESET LET A MAME SPOLU SYNA. PRVNI NASILI KTEREHO SE MUJ PRITEL NA ME DOPUSTIL BYLO ASI PRED TREMI ROKY. ON JE TAKOVA OSOBNOST, ZE MUSI BYT VSECHNO PODLE NEJ. ON SI MUZE DOVOLIT VSECHNO (CHODIT SAM DO HOSPODY, VRACET SE POZDE DOMU, MIT SPOUSTU ZNAMYCH,HLAVNE ZEN). TO JA NEMOHU NIC. JE STRASNE ZARLIVY.TENKTAT PRISEL DOMU OPILY(VZAL SI I NEJAKE PRASKY NA BOLEST HLAVYÉ) A KVULI NEJAKE MALICKOSTI SE ZACAL SE MNOU HADAT A BIT. MELA JSEM ZLOMENOU LICNI KOST A PLNO MODRIN.LEZELA JSEM ASI TRI DNY V NEMOCNICI. SYN TO VSECHNO VIDEL.BABICKA SI HO POTOM ODVEZLA DOMU.BYLA U TOHO POLICIE A DRUHA ODVEZLA NA STANICI. ZE JA"HUSA HLOUPA" HO TENKRAT NEZAZALOVALA.TO JSEM MU JESTE ODPISTILA A VRATILA SE K MEMU. TED JSEM MOHLA MIT PO PROBLEMU.
 chci být anonymní, dvě děti 
  • 

zažila jsem to 

(14.3.2003 22:11:19)
Jsem čtyři roky rozvedená. Dá se říci, že jsem byla obětí domácího násilí. Šlo spíše o citové vydírání a psychické týrání než o bití nebo jiné fyzické násilnosti. Setrvávala jsem řadu let v manželství jen ze strachu, že případný rozvod bych nemusela přežít. Když jsem se k tomuto kroku konečně odhodlala, bylo to horší, než jsem si uměla představit. Bývalého manžela drží vztek ještě dnes po čtyřech letech. Vyhýbám se jakémukoliv kontaktu s ním, neprovokuji, nedráždím, přesto využije každou příležitost ke scénám, vyhrožování... Proč o tom píšu. V době, kdy jsem se rozváděla a opravdu jsem se nesmírně bála o svůj život, věděla jsem, že nemám žádnou pomoc. Věděla jsem, že policie se začne zabývat případe až v okamžiku, kdy mi skutečně něco udělá, protože do té doby (nevím jestli je to k smíchu nebo k pláči) "NEMÁ DŮVOD ZASAHOVAT". ON zatím přeci NIC nespáchal. Je to příšerné a každému, kdo se podepisuje pod zákony, které nechrání oběti násilí, přeji, aby si to peklo vyzkoušel. Dnes se utěšuji tím, že když mě nezabil během rozvodu, dnes už to snad neudělá, ale......... nevím to, jen tomu chci věřit!
 Marta, 2 kluci 
  • 

Re: zažila jsem to 

(11.11.2003 21:40:47)
Rozvádím se. Hlavní důvod je agresivita a nepředvídatelné chování mého manžela. Právnička řekla, že důvod k rozvodu nemám a pravděpodobně nás nerozvedou. Za třináct let manželství mě párkrát fyzicky napadl, samozřejmě to nemám ničím podoloženo. Je to o každodenním strachu, co bude, jak nezadat jakoukoliv příčinu tomu, aby se nerozzuřil. Mám šílený strach z rozvodu a z toho, co bude následovat. To je taky důvod, proč jsem se nerozvedla dávno. Ale žijeme jen jednou a chci taky si užít normálního klidného života. Jednou bude líp. Doděsila mě věta, že rozvod byl horčí, než sis uměla představit. Ale jednou to přece musí skončit. Mám jedno velké štěstí, že manžel je v zahraničí a rozvod jsem rozjela bez jeho vědomí, tak jsem si klídek o dva měsíce prodloužila, ale teď už bych mu to měla říct, jede domů a do očí bych mu to říkala těžko. Taky si moc nevěřím, protože to nebude chápat a bude dělat citové scény, snad to protentokrát vydržím až do konce. Pokuď to ve zdraví přežiju, budu nejšťastnější tvor pod sluncem.
 Lydie S. 
  • 

Re: Re: zažila jsem to 

(14.8.2005 10:10:15)
Vážená paní Marto, je to to nejlepší rozhodnutí ve Vašem životě, sama jsem teď prošla podobným peklem, které trvalo "jen" půl roku. Největší problém je "dvojí tvář" partnera - počítejte s tím, že Vám bude vyhrožovat a vzápětí se omlouvat, možná si i klekne na kolena, bude slibovat hory doly, možná Vám koupí nějaké dárky nebo pozve na drahou dovolenou a bude se lísat tak dlouho, dokud nebude mít pocit, že Vás znovu získal na svou stranu. Pak se vše začne opakovat a ataky, ať už slovní nebo fyzické, se začnou zintenzivňovat. Buďte připravená dopředu na všechny eventuality, kontaktujte DONU (funguje 24 hodin) - 251 511 313, kde Vám poskytnou vysoce kvalifikovanou pomoc v podobě rady, co dělat, a podporu v každé těžké chvíli. V žádném případě nezůstávejte se svým problémem sama - poraďte se s odborníky na domácí násilí a s právníkem, pokud jste to ještě neudělala. Nenechejte se nikým zviklat ve svém rozhodnutí, protože se zcela jistě najdou lidé - jeho rodiče, známí, kteří Vám budou tvrdit, že tento člověk není něčeho takového schopen, si Vy si "vymýšlíte" nebo že to není tak zlé, jak říkáte apod. Přeji Vám hodně sil. Lydie S.
 ivana 
  • 

Re: zažila jsem to 

(18.7.2005 11:33:14)
Jsem 16 let nepřímým svědkem domácího násilí, vše pozoruji z povzdálí. Věc je o to horší, že v manželství mé příbuzné jsou 3 děti, a ona sama nemá rodiče, ani nikoho blízkého. Jejímu manželovi se během let povedlo ji totálně oddělit od společnosti, přátel a vzdálené rodiny. 16 let hledá pomoc u nás, když utíká z domova s dětmi a čeká až ji manžel milostivě dovolí se vrátit domů. Děti jsou z toho psychicky na dně. Teror, psychický a fyzický se odehrává za zavřenými dveřmi bytu, matka agresora ho ještě omlouvá a chybu hledá v týrané ženě. Po poslením útoku, kdy nestihla vzít boty ani děti, se obrátila na policii, a v jejich doprovodu si pro děti došla. Nyní pobývají všichni u mě, ráda jim pomůžu ale požaduji aby už konečně od muže odešla, jeho vyhrůžky ve formě SMS se stupňují, vyhrožuje kolečkovým křeslem jí i dětem. Nicméně je rozhodnuta se nevrátit. Mám teď špatný pocit z toho, že jsem na ni naléhala, a v případě, že by jim opravdu ublížil (je to opilec, s mimořádně nízkým IQ), budu si to vyčítat. Jak z toho?
 Ina, dcera 15, syn 21 
  • 

Domácí násilí 

(27.8.2005 10:40:15)
I já jsem prošla manželstvím, kde se objevovalo násilí, a to zdaleka ne takové o jakém čteme v těchto článcích. Naštěstí vše skončilo shodou mnoha okolností šťastně, ale hodně to změnilo můj pohled na tuto problematiku.
K mýtům: naše rodina rozhodně nepatřila k nižší sociální vrstvě, oba jsme vystudovali VŠ, vždy jsme měli dobré zaměstnání, manžel pracoval a pracuje na vyšších manažerských pozicích - teď jako obchodní ředitel jedné velké firmy. Je velmi inteligentní (o to bylo jeho psychické násilí rafinovanější - žádné hrubosti, ale velmi přesné "tnutí do živého", kdy přesně věděl, kde je slabé místo), přátelský (dokáže bavit společnost, hraje na kytaru a zpívá), okolí vždy rád pomůže, prostě v očích mnoha ideál.
Fyzické napadnutí proběhlo několikrát, nebylo to na ošetření lékařem. Poslední incident se odehrál poté co už u nás nebydlel. Napadl mě a syna v bytě dřevěnou latí. Kdyby nezavolala dcera policii, zřejmě by nás utloukl. Přesto ani má třítýdenní neschopnost "nepomohla" k tomu, aby byl jakkoli potrestán. Přestupkové řízení bylo po roce, kdy se pravidelně omlouval odloženo a já mám pocit, že útočník má na své straně veškerá práva narozdíl od oběti. Jak už jsem psala, můj příběh dopadl dobře, postavila jsem se na vlastní nohy, žiji s dcerou, se kterou se otec nestýká(podle něj se ona má začít mluvit s ním, protože on přece nic neudělal), mám dobrou práci a po mnoha (18 letech) už dva roky klidně spím a raduji se ze života. Nikdy neodsuzuji ty, které zůstávají v podmínkách násilí, nikdo kdo tím neprošel nemůže vědět v jak podivně zvláštním světě v tu chvíli žijete a snažíte si říkat, že je to tak v pořádku. Odejít z něčeho podobného vyžaduje velkou sílu a já si těch, co to dokáží velmi vážím.
 military 


Re: Domácí násilí 

(18.1.2010 11:27:46)
I já jsem tot zažila. Když jsem četla knížku, kde násilí bylo, vždy jsem si říkala, to se mi přece nemůže stát. Bohužel stalo se. V těhotenství to bylo ještě fajn, relativně, já ve své bláhovosti jsem si nevšímala jak se chovají k sobě můj mažel a jeho matka. To v té době jsem žila s nimi v jejich vlastním domě. Když jsem porodila a manžel byl u porodu, stále to bylo celkem dobrý, akorát jsem si zase nevšimla chování tchýně u maličké.
Nakonec při návratu z porodnice, jsem si připadala jako to poslední kolo u vozu, když mě vítala, ale stále jsem si říkala, jsou oba dva rozrušení příchodem děťátka, to se spraví. Když vyhodili moji mamku z domu (přišla mi pomoc z kojením) už jsem byla na vážkách, ale stále jsem s ním zůstávala. Neboť mi tvrdil že se změní. Když jsem od něho poprvé odešla (tři dny po návratu z porodnice) a pak zase vrátila protože jsem myslela že se zase změní, tak pronesl větu, že mě bít nebude. Stále jsem si myslela že se změní. Podruhé jsem od něho chtěla odějít, i to mi rozmluvil. Nakonec jsem jela na kontrolu k šestinedělí ke svému lékaři, i tam mě doprovázel a já konečně řekla že s ním nepůjdu zpět.
 Dáša dva dospělí synové 
  • 

PROJEVIT ODPOR 

(14.10.2005 15:26:59)
Milé ženy, které prožíváte násilí od svých manželů at již psychycké či tělesné uvědomte si, že pokud budete násilníkovi ustupoat a plnit jeho požadavky bez jakého koli odporu, tím více mu umožníte, aby s vámi manipuloval.cÍM MÉNĚ MU DÁTE ČASU, TÍM LÉPE PRO VÁS. Já jsem zažila psychycké týrání od manžela po dobu pěti let po osmnáctiletén manželství.dobře vím, o čem je řeč, když čtu Vaše články. Je pravda, že jsem nikdy nebyla bita, ale psychycké násilí je někdy zákeřnější a hlavně dostává ženu rychle na dno. Má pravdu ten kdo říká, že většinou jsou to muži, kteří jsou ke svému okolí milí, ochotní, v zaměstnání výborní zaměstnanci a ve společnosti zábavní a k ženám galantní. Jsou to všask věštšinou muži zakomplexovaní a zamindrákovaní a tak se hojí doma na své rodině. Protože nemilují ženu, tak ubližují i dětem, vždyt koho žena nejvíce miluje, Nejvíce muž ublíží ženě přes jejich děti. JE TO ZVRÁCENÉ, ALE JE TO TAK. Po pěti letech stálého ponižování a urážení, kdy již jsem nevěděla kudy kam a pomýšlela i na sebevraždu, nastal v mém myšlení naprostý zvrat a já jsem neplakala, neprosila, ale zautočila jsem a zašala se chovat stejně jako manžel, nic jsem si nenechala líbit, byla jsem tvrdá a začala jsem se chovat jako kdyby neexystoval, každou hrubost jsem okamžitě vrátila, nic mu neprošlo, syny jsem hájila jako lvice celou tu dobu Vjeho chování nasala změna, ze sebevědomého , zlého a zákeřného člověka se stal nejistý slaboch. Nebála jsem se mu dát i facku, když bylo nejhůř. Nikdy mi jí nevrátil, protože jsem již nebyla plačící slaboch, ale rázná žena, která si nenechala nic líbit, Nelítali u nás nikdy nadávky ani talíře, ale šla jsem tvrdě za svoji svobodou jednání a myšlení. Jednala jsem zcela podle svého rozumu a cítění, na nic jsem se nedovolovala ani neptala. Manžel se se mnou přestel milovat a celých pět let jsem žila sama, tak jsem si podala inzerát a našla si přítele, který mne po citové stránce hýčkal a rozmazloval, mohla jsem mu vše říci a vždy se mi dostalo posílení a podpory. Změnila jsem zaměstnání, chodila na divadla , hezky se oblékala a udržovala, posílíla svoje sebevědomí a dodnes žiju s manželem. Jsme přátelé, pomáhá mně, já jemu, staráme se o rodinu a pomáháme dětem. Jeden syn žije s námi doma, druhý se domů vrací na víkendy, nijak je to nepoznamenalo a já si žiju svůj život, mám zajímavou práci, mám stále svého přítele a najednou jsem pro manžela krásná a po patnácti letech , kdy jsme se spolu nemilovli by byl rád, kdyby to opět šlo, Nejde, ale to nic nemění na tom, že se ze mne stala silná žena, že sebemenší náznak nevhodného chování od manžela vůči mně zadusim v zárodku. Je hezké, že svoje miláčky milujeme a chceme pro ně jen to dobré ale musíme si uvědomit, že máme cenu, že náš život by měl být krásný, plný hezkých zážitků a štastných chvil, že jsme všechny ženy krásné a určené pro lásku a hezké zacházení. I naše děti mají právo na hezké spokojené dětství, které právě matky jim musíme zajistit za každou cenu, protože děti jsou to nejlepší co nám život dal.Nikdy nic lepšího mít nebudeme. Není na světě jen jediný muž s kterým musíme svůj život prožít. Každá žena, které se nevyvedlo manželství má možnos poznat muže, který si jí bude vážit a milovat jí a její děti.V té nejtěžší době jsem neměla rodiče a navše jsem byla naprosto sama. Všem těžce zkoušenýcm ženám přeju hodně síly.
 Dáša dva dospělí synové 
  • 

PROJEVIT ODPOR 

(14.10.2005 15:27:03)
Milé ženy, které prožíváte násilí od svých manželů at již psychycké či tělesné uvědomte si, že pokud budete násilníkovi ustupoat a plnit jeho požadavky bez jakého koli odporu, tím více mu umožníte, aby s vámi manipuloval.cÍM MÉNĚ MU DÁTE ČASU, TÍM LÉPE PRO VÁS. Já jsem zažila psychycké týrání od manžela po dobu pěti let po osmnáctiletén manželství.dobře vím, o čem je řeč, když čtu Vaše články. Je pravda, že jsem nikdy nebyla bita, ale psychycké násilí je někdy zákeřnější a hlavně dostává ženu rychle na dno. Má pravdu ten kdo říká, že většinou jsou to muži, kteří jsou ke svému okolí milí, ochotní, v zaměstnání výborní zaměstnanci a ve společnosti zábavní a k ženám galantní. Jsou to všask věštšinou muži zakomplexovaní a zamindrákovaní a tak se hojí doma na své rodině. Protože nemilují ženu, tak ubližují i dětem, vždyt koho žena nejvíce miluje, Nejvíce muž ublíží ženě přes jejich děti. JE TO ZVRÁCENÉ, ALE JE TO TAK. Po pěti letech stálého ponižování a urážení, kdy již jsem nevěděla kudy kam a pomýšlela i na sebevraždu, nastal v mém myšlení naprostý zvrat a já jsem neplakala, neprosila, ale zautočila jsem a zašala se chovat stejně jako manžel, nic jsem si nenechala líbit, byla jsem tvrdá a začala jsem se chovat jako kdyby neexystoval, každou hrubost jsem okamžitě vrátila, nic mu neprošlo, syny jsem hájila jako lvice celou tu dobu Vjeho chování nasala změna, ze sebevědomého , zlého a zákeřného člověka se stal nejistý slaboch. Nebála jsem se mu dát i facku, když bylo nejhůř. Nikdy mi jí nevrátil, protože jsem již nebyla plačící slaboch, ale rázná žena, která si nenechala nic líbit, Nelítali u nás nikdy nadávky ani talíře, ale šla jsem tvrdě za svoji svobodou jednání a myšlení. Jednala jsem zcela podle svého rozumu a cítění, na nic jsem se nedovolovala ani neptala. Manžel se se mnou přestel milovat a celých pět let jsem žila sama, tak jsem si podala inzerát a našla si přítele, který mne po citové stránce hýčkal a rozmazloval, mohla jsem mu vše říci a vždy se mi dostalo posílení a podpory. Změnila jsem zaměstnání, chodila na divadla , hezky se oblékala a udržovala, posílíla svoje sebevědomí a dodnes žiju s manželem. Jsme přátelé, pomáhá mně, já jemu, staráme se o rodinu a pomáháme dětem. Jeden syn žije s námi doma, druhý se domů vrací na víkendy, nijak je to nepoznamenalo a já si žiju svůj život, mám zajímavou práci, mám stále svého přítele a najednou jsem pro manžela krásná a po patnácti letech , kdy jsme se spolu nemilovli by byl rád, kdyby to opět šlo, Nejde, ale to nic nemění na tom, že se ze mne stala silná žena, že sebemenší náznak nevhodného chování od manžela vůči mně zadusim v zárodku. Je hezké, že svoje miláčky milujeme a chceme pro ně jen to dobré ale musíme si uvědomit, že máme cenu, že náš život by měl být krásný, plný hezkých zážitků a štastných chvil, že jsme všechny ženy krásné a určené pro lásku a hezké zacházení. I naše děti mají právo na hezké spokojené dětství, které právě matky jim musíme zajistit za každou cenu, protože děti jsou to nejlepší co nám život dal.Nikdy nic lepšího mít nebudeme. Není na světě jen jediný muž s kterým musíme svůj život prožít. Každá žena, které se nevyvedlo manželství má možnos poznat muže, který si jí bude vážit a milovat jí a její děti.V té nejtěžší době jsem neměla rodiče a navše jsem byla naprosto sama. Všem těžce zkoušenýcm ženám přeju hodně síly.
 Dáša dva dospělí synové 
  • 

PROJEVIT ODPOR 

(14.10.2005 15:27:05)
Milé ženy, které prožíváte násilí od svých manželů at již psychycké či tělesné uvědomte si, že pokud budete násilníkovi ustupoat a plnit jeho požadavky bez jakého koli odporu, tím více mu umožníte, aby s vámi manipuloval.cÍM MÉNĚ MU DÁTE ČASU, TÍM LÉPE PRO VÁS. Já jsem zažila psychycké týrání od manžela po dobu pěti let po osmnáctiletén manželství.dobře vím, o čem je řeč, když čtu Vaše články. Je pravda, že jsem nikdy nebyla bita, ale psychycké násilí je někdy zákeřnější a hlavně dostává ženu rychle na dno. Má pravdu ten kdo říká, že většinou jsou to muži, kteří jsou ke svému okolí milí, ochotní, v zaměstnání výborní zaměstnanci a ve společnosti zábavní a k ženám galantní. Jsou to všask věštšinou muži zakomplexovaní a zamindrákovaní a tak se hojí doma na své rodině. Protože nemilují ženu, tak ubližují i dětem, vždyt koho žena nejvíce miluje, Nejvíce muž ublíží ženě přes jejich děti. JE TO ZVRÁCENÉ, ALE JE TO TAK. Po pěti letech stálého ponižování a urážení, kdy již jsem nevěděla kudy kam a pomýšlela i na sebevraždu, nastal v mém myšlení naprostý zvrat a já jsem neplakala, neprosila, ale zautočila jsem a zašala se chovat stejně jako manžel, nic jsem si nenechala líbit, byla jsem tvrdá a začala jsem se chovat jako kdyby neexystoval, každou hrubost jsem okamžitě vrátila, nic mu neprošlo, syny jsem hájila jako lvice celou tu dobu Vjeho chování nasala změna, ze sebevědomého , zlého a zákeřného člověka se stal nejistý slaboch. Nebála jsem se mu dát i facku, když bylo nejhůř. Nikdy mi jí nevrátil, protože jsem již nebyla plačící slaboch, ale rázná žena, která si nenechala nic líbit, Nelítali u nás nikdy nadávky ani talíře, ale šla jsem tvrdě za svoji svobodou jednání a myšlení. Jednala jsem zcela podle svého rozumu a cítění, na nic jsem se nedovolovala ani neptala. Manžel se se mnou přestel milovat a celých pět let jsem žila sama, tak jsem si podala inzerát a našla si přítele, který mne po citové stránce hýčkal a rozmazloval, mohla jsem mu vše říci a vždy se mi dostalo posílení a podpory. Změnila jsem zaměstnání, chodila na divadla , hezky se oblékala a udržovala, posílíla svoje sebevědomí a dodnes žiju s manželem. Jsme přátelé, pomáhá mně, já jemu, staráme se o rodinu a pomáháme dětem. Jeden syn žije s námi doma, druhý se domů vrací na víkendy, nijak je to nepoznamenalo a já si žiju svůj život, mám zajímavou práci, mám stále svého přítele a najednou jsem pro manžela krásná a po patnácti letech , kdy jsme se spolu nemilovli by byl rád, kdyby to opět šlo, Nejde, ale to nic nemění na tom, že se ze mne stala silná žena, že sebemenší náznak nevhodného chování od manžela vůči mně zadusim v zárodku. Je hezké, že svoje miláčky milujeme a chceme pro ně jen to dobré ale musíme si uvědomit, že máme cenu, že náš život by měl být krásný, plný hezkých zážitků a štastných chvil, že jsme všechny ženy krásné a určené pro lásku a hezké zacházení. I naše děti mají právo na hezké spokojené dětství, které právě matky jim musíme zajistit za každou cenu, protože děti jsou to nejlepší co nám život dal.Nikdy nic lepšího mít nebudeme. Není na světě jen jediný muž s kterým musíme svůj život prožít. Každá žena, které se nevyvedlo manželství má možnos poznat muže, který si jí bude vážit a milovat jí a její děti.V té nejtěžší době jsem neměla rodiče a navše jsem byla naprosto sama. Všem těžce zkoušenýcm ženám přeju hodně síly.
 L., dvě dospělé,vystudované,poznamenané děti. 
  • 

DN 32 let! 

(10.11.2005 10:38:25)
Stále stejné scénáře.DN nikdy neskončí.
Skončí jen buď smrtí,nebo se přestěhovat na jinou planetu!
Před léty mě "otevřela oči" až knížka:
Marie-France Hirigoyen - Psychické násilí v rodině a v zaměstnání /Academia/
 Jana 
  • 

Domáci násilí 

(22.2.2006 14:24:21)
Jak můžu pomoci kamaradce,která ma tři děti a žije s muže,ale děti nejsou jeho.
 macek +2kluci+Jakoubek 2.3.07 


Domáci nasilí 

(6.6.2006 17:56:03)
Potřebuji poradit.S manželem jsem spolu 12 roků.Nikdy jsem doma, žádné velké problémy neměli až loni. Manžel jezdil na služební cesty a po jednom návratu domu jsem mu v telefonu našla milostný vzkaz.Tvrdil mi,že to nic není a,že s tou dotičnou nic nemá,ale potom jsem po čase opět našla SMS od ní.Celou dobu co jezdil na služební cesty mi někdo volal,že jak se mi líbí když mi manžel šuká s jinou.Nervově jsem se shroutila,ale vydržela jsem to až do prosince,kdy jsem jí zavolala a řekla jsem jí to všechno od srdce.Že je kurva a,že jen kurva svádí ženaté muže.Potom se všechno uklidnilo.A letos v květnu jsme začali uvažovat o tom, že si pořídíme miminko.Nám doma 2 kluky a ti už jsou velci a ně najednou pořád něco chybí.Začala jsem podstupovat různá vyšetření, když bych přišla do jiného stavu aby tam nebylo někajé nebezpečí pro mě nebo minčo.A teď v sobotu jsme byly na jedné oslavě a manžel s mojí nejlepší kamarádkou se najednou stratili.Nevím co mě to popadlo,ale nutně jsem potřebovala jít domů,protože jsem dostala měsičky a neměla jsem kliče, tak jsem si říkala ,,Zazvoním na kluky a oni mi otevřou",ale v tom sliším s naší ložnice hluk a ona tam byla moje nejlepší kamarádka s mím manželem.Nevím jestli k něčumu došlo,ale ona utekla zadním vchodem a já se jím následně dostala domů. Začala jsem na manžela řvát a několik jsem nu vrazila facek, on mi to oplatil tím, že mi vrazil pořádnou a já spadla na zem a mám pořádně obražený nos s modřinama pod očima. Chtěl po tom co mi ublížil utéct,ale kluci se vzbudily a ten starší dostal nervový šok. Tak šel za nimi a spal u nic. Já se musela tak zřízená vrátit pro auto a ,,ta kamarádka"mi do očí tvrdila,že u nás nebyla a nakonec mi dala kliče od našeho domu.To byl vrchol všecho.Když manžel viděl ráno co uděl tak se velice omlouval a prosil mě o odpoštění, dokonce mě chtěl zavést na pohotovost,ale to jsem odmitla.Po této události chodí a pořád se mě ptá jestli to boli a snaží se být milý.Pořád mi volá co dělám a jak mi je. a víte co je na tom nejhorší,že ta kamarádka má obšoustlou celou vesnici, není totiž chlapa, kterého by nedostala(jenže já to neviděla jaká je)(byli sice oba opilí,ale to je neomlouvá).Teď nevím co mám dělat mám totiž strach, že se bude něco podobného opakovat,bylo to poprvé co na mě vztáhl ruku.Jinak jsme měli klidné a spokojené manželství.Nejhorší na tom je, že manžela mám strašně ráda, ale zatím mu to nedokážu odpostit.Mám strach,že se to bude opakovat. Prosím poradtě mi někdo co mám dělat.
 eva 
  • 

Re: Domáci nasilí 

(6.6.2006 23:10:21)
Chápu, že jsi z toho nešťastná; ale vypadá to, že manželovi prostě ruply nervy (dobrodružný úlet, vyrušení, hádka, pár facek od tebe...) a že je mu to líto. Nebyl to dlouhodobý vztah nebo opakované nevěry. Vím, že je to pro tebe těžké, ale z mého pohledu má vaše manželství velkou šanci to ustát. Přeju pevné nervy a drž se. E.
 macek +2kluci+Jakoubek 2.3.07 


Re: Re: Domáci nasilí - Evi dík 

(7.6.2006 13:58:49)
Evi moc dík. Manžel chodí a teď ně pořád opečovavá asi něco ma tom bude, že mu ruply nervy.Nejhorší na tom je, že kluci tu mrchu viděli v naší posteli a ví, že to bylo kvůli ní.Starší syn jí včera podkal a ona se tvářila jako by se nic nestalo. Kluci jsou nachystaní na to, že se to ještě jednou zopakuje a budou bez tatínka.Včera jsem mu napsala email, protože jsem nenacházela slov nebo spíš jsem nevěděla jak mu to mám říct, přečetl si ho aby tekli mu asi slzy nebo je hodně polikal.Tak doufám, že mu to všechno došlo. Jo a když jsem mu řekla, že mi paní doktorka na hematologii sdělila, že stačilo pác centimetru a už jsem se neprobudila byl v šoku. Slibil, že už to nikdy neudělá.
A na tu ,,kamarádku "se nemužu ani podívat je mi zní zle.Doufám, že to jejího manžela jednou přestane bavit a vykopne jí.Nejsem zlá,ale jí bych to přála zaco mi udělalala. Píšu asi abych se stoho vykecala
 Ema 
  • 

asi taky domaci nasili 

(23.3.2007 15:58:51)
Chtela bych taky neco napsat k domacimu nasili.Bydlim s pritelem tri roky,a vsimla jsem si ze jsem uplne odpoutana od spolecnosti,bez prace a nejvic mi vadi ze uz ani nemam svou osobni svobodu,on na me nevztahne ruku,takze nemuzu nic dokazat,venku ho vsichni obdivuji.Nekolikrat jsem mu neco rekla ,a on mi rekl ze je to normalni byt doma,ze pry kamaradky maji na me spatny vliv,on se vubec nerozcili,rekne to klidne,treba ja jsem chtela jit do mesta a on mi rekl ze se mi neco stane ,ze tam bude nejaky psychopat,no a ja nesla,uz jsem asi strasne mockrat chtela utect ale premohl me strach.Uz jsem uplne prenudena porad neco doma uklizet hlavne po nem. Ema.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.