PROJEVIT ODPOR

Milé ženy, které prožíváte násilí od svých manželů at již psychycké či tělesné uvědomte si, že pokud budete násilníkovi ustupoat a plnit jeho požadavky bez jakého koli odporu, tím více mu umožníte, aby s vámi manipuloval.cÍM MÉNĚ MU DÁTE ČASU, TÍM LÉPE PRO VÁS. Já jsem zažila psychycké týrání od manžela po dobu pěti let po osmnáctiletén manželství.dobře vím, o čem je řeč, když čtu Vaše články. Je pravda, že jsem nikdy nebyla bita, ale psychycké násilí je někdy zákeřnější a hlavně dostává ženu rychle na dno. Má pravdu ten kdo říká, že většinou jsou to muži, kteří jsou ke svému okolí milí, ochotní, v zaměstnání výborní zaměstnanci a ve společnosti zábavní a k ženám galantní. Jsou to všask věštšinou muži zakomplexovaní a zamindrákovaní a tak se hojí doma na své rodině. Protože nemilují ženu, tak ubližují i dětem, vždyt koho žena nejvíce miluje, Nejvíce muž ublíží ženě přes jejich děti. JE TO ZVRÁCENÉ, ALE JE TO TAK. Po pěti letech stálého ponižování a urážení, kdy již jsem nevěděla kudy kam a pomýšlela i na sebevraždu, nastal v mém myšlení naprostý zvrat a já jsem neplakala, neprosila, ale zautočila jsem a zašala se chovat stejně jako manžel, nic jsem si nenechala líbit, byla jsem tvrdá a začala jsem se chovat jako kdyby neexystoval, každou hrubost jsem okamžitě vrátila, nic mu neprošlo, syny jsem hájila jako lvice celou tu dobu Vjeho chování nasala změna, ze sebevědomého , zlého a zákeřného člověka se stal nejistý slaboch. Nebála jsem se mu dát i facku, když bylo nejhůř. Nikdy mi jí nevrátil, protože jsem již nebyla plačící slaboch, ale rázná žena, která si nenechala nic líbit, Nelítali u nás nikdy nadávky ani talíře, ale šla jsem tvrdě za svoji svobodou jednání a myšlení. Jednala jsem zcela podle svého rozumu a cítění, na nic jsem se nedovolovala ani neptala. Manžel se se mnou přestel milovat a celých pět let jsem žila sama, tak jsem si podala inzerát a našla si přítele, který mne po citové stránce hýčkal a rozmazloval, mohla jsem mu vše říci a vždy se mi dostalo posílení a podpory. Změnila jsem zaměstnání, chodila na divadla , hezky se oblékala a udržovala, posílíla svoje sebevědomí a dodnes žiju s manželem. Jsme přátelé, pomáhá mně, já jemu, staráme se o rodinu a pomáháme dětem. Jeden syn žije s námi doma, druhý se domů vrací na víkendy, nijak je to nepoznamenalo a já si žiju svůj život, mám zajímavou práci, mám stále svého přítele a najednou jsem pro manžela krásná a po patnácti letech , kdy jsme se spolu nemilovli by byl rád, kdyby to opět šlo, Nejde, ale to nic nemění na tom, že se ze mne stala silná žena, že sebemenší náznak nevhodného chování od manžela vůči mně zadusim v zárodku. Je hezké, že svoje miláčky milujeme a chceme pro ně jen to dobré ale musíme si uvědomit, že máme cenu, že náš život by měl být krásný, plný hezkých zážitků a štastných chvil, že jsme všechny ženy krásné a určené pro lásku a hezké zacházení. I naše děti mají právo na hezké spokojené dětství, které právě matky jim musíme zajistit za každou cenu, protože děti jsou to nejlepší co nám život dal.Nikdy nic lepšího mít nebudeme. Není na světě jen jediný muž s kterým musíme svůj život prožít. Každá žena, které se nevyvedlo manželství má možnos poznat muže, který si jí bude vážit a milovat jí a její děti.V té nejtěžší době jsem neměla rodiče a navše jsem byla naprosto sama. Všem těžce zkoušenýcm ženám přeju hodně síly.